Allah menjamin orang yang berperang di jalannya, tidak ada yang mendorongnya keluar kecuali karena iman kepadaku dan para rasulku ,untuk mengembalikannya dengan memperoleh pahala atau ghanimah atau memasukkannya ke surga

Imám Tirmizí : 1569

حَدَّثَنَا إِسْحَقُ بْنُ مُوسَى الْأَنْصَارِيُّ حَدَّثَنَا مَعْنٌ حَدَّثَنَا مَالِكٌ عَنْ إِسْحَقَ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي طَلْحَةَ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ أَنَّهُ سَمِعَهُ يَقُولُكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَدْخُلُ عَلَى أُمِّ حَرَامٍ بِنْتِ مِلْحَانَ فَتُطْعِمُهُ وَكَانَتْ أُمُّ حَرَامٍ تَحْتَ عُبَادَةَ بْنِ الصَّامِتِ فَدَخَلَ عَلَيْهَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَوْمًا فَأَطْعَمَتْهُ وَجَلَسَتْ تَفْلِي رَأْسَهُ فَنَامَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ ثُمَّ اسْتَيْقَظَ وَهُوَ يَضْحَكُ قَالَتْ فَقُلْتُ مَا يُضْحِكُكَ يَا رَسُولَ اللَّهِ قَالَ نَاسٌ مِنْ أُمَّتِي عُرِضُوا عَلَيَّ غُزَاةً فِي سَبِيلِ اللَّهِ يَرْكَبُونَ ثَبَجَ هَذَا الْبَحْرِ مُلُوكٌ عَلَى الْأَسِرَّةِ أَوْ مِثْلَ الْمُلُوكِ عَلَى الْأَسِرَّةِ قُلْتُ يَا رَسُولَ اللَّهِ ادْعُ اللَّهَ أَنْ يَجْعَلَنِي مِنْهُمْ فَدَعَا لَهَا ثُمَّ وَضَعَ رَأْسَهُ فَنَامَ ثُمَّ اسْتَيْقَظَ وَهُوَ يَضْحَكُ قَالَتْ فَقُلْتُ مَا يُضْحِكُكَ يَا رَسُولَ اللَّهِ قَالَ نَاسٌ مِنْ أُمَّتِي عُرِضُوا عَلَيَّ غُزَاةً فِي سَبِيلِ اللَّهِ نَحْوَ مَا قَالَ فِي الْأَوَّلِ قَالَتْ فَقُلْتُ يَا رَسُولَ اللَّهِ ادْعُ اللَّهَ أَنْ يَجْعَلَنِي مِنْهُمْ قَالَ أَنْتِ مِنْ الْأَوَّلِينَقَالَ فَرَكِبَتْ أُمُّ حَرَامٍ الْبَحْرَ فِي زَمَانِ مُعَاوِيَةَ بْنِ أَبِي سُفْيَانَ فَصُرِعَتْ عَنْ دَابَّتِهَا حِينَ خَرَجَتْ مِنْ الْبَحْرِ فَهَلَكَتْ قَالَ أَبُو عِيسَى هَذَا حَدِيثٌ حَسَنٌ صَحِيحٌ وَأُمُّ حَرَامٍ بِنْتُ مِلْحَانَ هِيَ أُخْتُ أُمِّ سُلَيْمٍ وَهِيَ خَالَةُ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ

Vyprávěl nám [Ishaq bin Musa Al Anshari], který řekl: Vyprávěl nám [Ma'n], který řekl: Vyprávěl nám [Malik] od [Ishaqa bin Abdullaha bin Abu Thalhy] od [Anas bin Malik], že ho slyšel říkat: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, jednou přišel za Ummu Haram bint Milhan a Ummu Haram mu naservírovala jídlo. Ummu Haram byla manželkou Ubadaha bin Ash Shamita; jednoho dne ji navštívil Posel Alláha, nechal si od ní naservírovat jídlo. Poté mu podržela hlavu a Posel Alláha usnul. Poté se probudil a smál se. Ummu Haram řekla: „Zeptala jsem se: ‚Co tě rozesmálo, ó Posle Alláha?‘ On odpověděl: ‚Bylo mi ukázáno několik lidí z mého národa, kteří bojují na cestě Alláha; vynikají nad mořem jako králové na trůnech.‘ Řekla jsem: „Ó Posle Alláha, modli se, abych byla mezi nimi.“ On se pak modlil za Ummu Haram a znovu položil hlavu, aby usnul. Poté se probudil a smál se. Ummu Haram řekla: „Zeptala jsem se: ‚Ó Posle Alláha, co tě rozesmálo?‘ On odpověděl: ‚Bylo mi ukázáno několik lidí z mého národa, kteří bojují na cestě Alláha…‘ jak zmínil na začátku. Ummu Haram řekla: „Řekla jsem: ‚Ó Posle Alláha, modli se, abych patřila mezi ně.‘ On řekl: ‚Ty budeš mezi prvními (z nich).‘ Ummu Haram pak přeplula moře za vlády Mu'awíja bin Abú Sufjána. Když se chystala vystoupit z lodi, spadla ze svého koně a zemřela.“ Abu Isa řekl: „Tento hadís je hasan šahíh. Ummu Haram bint Milhan byla sestrou Ummu Sulaim, byla tetou Anase bin Malika.“