- Allah Asma’ul husnaa Al 'aliyy

Al 'aliyy

حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عَبْدِ الْمَلِكِ بْنِ أَبِي الشَّوَارِبِ حَدَّثَنَا يُوسُفُ بْنُ الْمَاجِشُونِ حَدَّثَنِي أَبِي عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ الْأَعْرَجِ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي رَافِعٍ عَنْ عَلِيِّ بْنِ أَبِي طَالِبٍأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ إِذَا قَامَ إِلَى الصَّلَاةِ قَالَ وَجَّهْتُ وَجْهِيَ لِلَّذِي فَطَرَ السَّمَوَاتِ وَالْأَرْضَ حَنِيفًا وَمَا أَنَا مِنْ الْمُشْرِكِينَ إِنَّ صَلَاتِي وَنُسُكِي وَمَحْيَايَ وَمَمَاتِي لِلَّهِ رَبِّ الْعَالَمِينَ لَا شَرِيكَ لَهُ وَبِذَلِكَ أُمِرْتُ وَأَنَا مِنْ الْمُسْلِمِينَ اللَّهُمَّ أَنْتَ الْمَلِكُ لَا إِلَهَ إِلَّا أَنْتَ أَنْتَ رَبِّي وَأَنَا عَبْدُكَ ظَلَمْتُ نَفْسِي وَاعْتَرَفْتُ بِذَنْبِي فَاغْفِرْ لِي ذُنُوبِي جَمِيعًا إِنَّهُ لَا يَغْفِرُ الذُّنُوبَ إِلَّا أَنْتَ وَاهْدِنِي لِأَحْسَنِ الْأَخْلَاقِ لَا يَهْدِي لِأَحْسَنِهَا إِلَّا أَنْتَ وَاصْرِفْ عَنِّي سَيِّئَهَا إِنَّهُ لَا يَصْرِفُ عَنِّي سَيِّئَهَا إِلَّا أَنْتَ آمَنْتُ بِكَ تَبَارَكْتَ وَتَعَالَيْتَ أَسْتَغْفِرُكَ وَأَتُوبُ إِلَيْكَ فَإِذَا رَكَعَ قَالَ اللَّهُمَّ لَكَ رَكَعْتُ وَبِكَ آمَنْتُ وَلَكَ أَسْلَمْتُ خَشَعَ لَكَ سَمْعِي وَبَصَرِي وَمُخِّي وَعِظَامِي وَعَصَبِي فَإِذَا رَفَعَ رَأْسَهُ قَالَ اللَّهُمَّ رَبَّنَا لَكَ الْحَمْدُ مِلْءَ السَّمَوَاتِ وَالْأَرَضِينَ وَمِلْءَ مَا بَيْنَهُمَا وَمِلْءَ مَا شِئْتَ مِنْ شَيْءٍ بَعْدُ فَإِذَا سَجَدَ قَالَ اللَّهُمَّ لَكَ سَجَدْتُ وَبِكَ آمَنْتُ وَلَكَ أَسْلَمْتُ سَجَدَ وَجْهِيَ لِلَّذِي خَلَقَهُ فَصَوَّرَهُ وَشَقَّ سَمْعَهُ وَبَصَرَهُ فَتَبَارَكَ اللَّهُ أَحْسَنُ الْخَالِقِينَ ثُمَّ يَكُونُ آخِرَ مَا يَقُولُ بَيْنَ التَّشَهُّدِ وَالسَّلَامِ اللَّهُمَّ اغْفِرْ لِي مَا قَدَّمْتُ وَمَا أَخَّرْتُ وَمَا أَسْرَرْتُ وَمَا أَعْلَنْتُ وَمَا أَنْتَ أَعْلَمُ بِهِ مِنِّي أَنْتَ الْمُقَدِّمُ وَأَنْتَ الْمُؤَخِّرُ لَا إِلَهَ إِلَّا أَنْتَقَالَ أَبُو عِيسَى هَذَا حَدِيثٌ حَسَنٌ صَحِيحٌ

Vyprávěl nám [Muhammad bin Abdul Malik bin Abu Asy Syawarib], vyprávěl nám [Yusuf bin Al Majisyun], vyprávěl mi [můj otec] od [Abdur Rahmana Al A'raja] od [Ubaidullaha bin Abu Rafi'a] od [Aliho bin Abu Thaliba], že Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, když vykonával noční modlitbu, říkal: WAJJAHTU WAJHIYA LILLADZII FATHARAS SAMAAWAATI WAL ARDHA HANIIFAN WA MAA ANA MINAL MUSYRIKIIN, INNA SHALAATII WA NUSUKII WA MAHYAAYA WA MAMAATII LILLAAHI RABBIL 'AALAMIIN, LAA SYARIIKA LAHU WA BIDZAALIKA UMIRTU WA ANA MINAL MUSLIMIIN. ALLAAHUMMA ANTAL MALIKU LAA ILAAHA ILLAA ANTA, ANTA RABBII WA ANA 'ABDUKA, ZHALAMTU NAFSII WA'TARAFTU BIDZANBII, FAGHFIR LII DZUNUUBII JAMII'AN. INNAHU LAA YAGHFIRUDZ DZUNUUBA ILLAA ANTA WAHDINII LIAHSANIL AKHLAAQI LAA YAHDII LIAHSANIHAA ILLAA ANTA WASHRIF 'ANNII SAYYIAHAA INNAHUU LAA YASHRIFU 'ANNII SAYYIAHAA ILLAA ANTA, AAMANTU BIKA, TABAARAKTA WA TA'AALAITA ASTAGHFIRUKA WA ATUUBU ILAIKA.“ (Obracím svou tvář přímo k Tomu, který stvořil nebe a zemi, a nepatřím k těm, kdo se dopouštějí shirk. Vskutku, moje modlitba, moje oběti, můj život i moje smrt patří Alláhovi, Pánu vesmíru, který nemá žádného partnera, a proto jsem byl pověřen a patřím k těm, kteří se odevzdávají. Ó Alláhu, Ty jsi Král, není boha, který by měl právo být uctíván kromě Tebe, Svatý jsi, Ty jsi můj Pán a já jsem Tvůj služebník. Ublížil jsem sám sobě a přiznal jsem své hříchy, proto odpusť mi všechny mé hříchy, neboť vskutku nikdo nemůže odpustit hříchy kromě Tebe. A dej mi vedení k chvályhodnému chování, nikdo kromě Tebe nemůže dát vedení k chvályhodnému chování, a odvrať ode mě zlo, nikdo kromě Tebe nemůže odvrátit ode mě zlo. Vyhovuji Tvému volání a veškeré dobro je v Tvých rukou, a veškeré zlo není připisováno Tobě. Prosím Tě o pomoc a hledám u Tebe útočiště, Svatý jsi a Vznešený jsi, prosím Tě o odpuštění a činím před Tebou pokání). A když se sklonil, řekl: „ALLAAHUMMA LAKA RAKA'TU WA BIKA AAMANTU WA LAKA ASLAMTU KHASYA'A LAKA SAM'II WA BASHARII, WA MUKHKHII WA 'IZHAAMII WA 'ASHABII.“ (Ó Alláhu, před Tebou se klaním, v Tebe věřím a Tobě se odevzdávám. Tobě patří můj sluch, můj zrak, mé kosti a mé nervy). A když zvedl hlavu, řekl: „ALLAAHUMMA RABBANAA LAKAL HAMDU MIL-AS SAMAAWAATI WAL ARDHIINA WA MIL-A MAA BAINAHUMAA, WA MIL-A MAA SYI`TA MIN SYAI-IN BA'DU.“ (Ó Alláhu, náš Pane, Tobě patří veškerá chvála nebes a země, i všeho, co je mezi nimi, a všeho, co si poté přeješ). Poté, když se poklonil, pronesl: „ALLAAHUMMA LAKA SAJADTU WA BIKA AAMANTU WA LAKA ASLAMTU, SAJADA WAJHIYA LILLADZII KHALAQAHU FASHAWWARAHU WA SYAQQA SAM'AHU WA BASHARAHU, FATABAARAKALLAAHU AHSANUL KHAALIQIIN “ (Ó Alláhu, před Tebou se klaním, v Tebe věřím a Tobě se odevzdávám, tvář svou skláním před Tím, Kdo ji stvořil a utvořil a otevřel jí sluch a zrak, Nejsvětější je Alláh, nejlepší ze stvořitelů). Poté poslední slova, která pronesl mezi tasyahudem a salámem, byla: ALLAAHUMMAGHFIRLII MAA QADDAMTU WA MAA AKHKHARTU WA MAA ASRARTU WA MAA A'LANTU WA MAA ANTA A'LAMU BIHII MINNII, ANTAL MUQADDIMU WA ANTAL MUAKHKHIRU LAA ILAAHA ILLAA ANTA.“ (Ó Alláhu, odpusť mi hříchy, které jsem spáchal a které jsem odložil, které jsem skryl a které jsem odhalil, a to, o čem Ty víš lépe než já. Ty jsi ten, kdo dává přednost a kdo odkládá, není boha, který by měl právo být uctíván, kromě Tebe) Abu Isa řekl: tento hadís je autentický.