- Allah Asma’ul husnaa As Sami'

As Sami'

حَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ الْخَلَّالُ حَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ بْنُ دَاوُدَ الْهَاشِمِيُّ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ أَبِي الزِّنَادِ عَنْ مُوسَى بْنِ عُقْبَةَ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ الْفَضْلِ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ الْأَعْرَجِ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي رَافِعٍ عَنْ عَلِيِّ بْنِ أَبِي طَالِبٍعَنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنَّهُ كَانَ إِذَا قَامَ إِلَى الصَّلَاةِ الْمَكْتُوبَةِ رَفَعَ يَدَيْهِ حَذْوَ مَنْكِبَيْهِ وَيَصْنَعُ ذَلِكَ أَيْضًا إِذَا قَضَى قِرَاءَتَهُ وَأَرَادَ أَنْ يَرْكَعَ وَيَصْنَعُهَا إِذَا رَفَعَ رَأْسَهُ مِنْ الرُّكُوعِ وَلَا يَرْفَعُ يَدَيْهِ فِي شَيْءٍ مِنْ صَلَاتِهِ وَهُوَ قَاعِدٌ فَإِذَا قَامَ مِنْ سَجْدَتَيْنِ رَفَعَ يَدَيْهِ كَذَلِكَ فَكَبَّرَ وَيَقُولُ حِينَ يَفْتَتِحُ الصَّلَاةَ بَعْدَ التَّكْبِيرِ وَجَّهْتُ وَجْهِيَ لِلَّذِي فَطَرَ السَّمَوَاتِ وَالْأَرْضَ حَنِيفًا وَمَا أَنَا مِنْ الْمُشْرِكِينَ إِنَّ صَلَاتِي وَنُسُكِي وَمَحْيَايَ وَمَمَاتِي لِلَّهِ رَبِّ الْعَالَمِينَ لَا شَرِيكَ لَهُ وَبِذَلِكَ أُمِرْتُ وَأَنَا مِنْ الْمُسْلِمِينَ اللَّهُمَّ أَنْتَ الْمَلِكُ لَا إِلَهَ إِلَّا أَنْتَ سُبْحَانَكَ أَنْتَ رَبِّي وَأَنَا عَبْدُكَ ظَلَمْتُ نَفْسِي وَاعْتَرَفْتُ بِذَنْبِي فَاغْفِرْ لِي ذُنُوبِي جَمِيعًا إِنَّهُ لَا يَغْفِرُ الذُّنُوبَ إِلَّا أَنْتَ وَاهْدِنِي لِأَحْسَنِ الْأَخْلَاقِ لَا يَهْدِي لِأَحْسَنِهَا إِلَّا أَنْتَ وَاصْرِفْ عَنِّي سَيِّئَهَا لَا يَصْرِفُ عَنِّي سَيِّئَهَا إِلَّا أَنْتَ لَبَّيْكَ وَسَعْدَيْكَ أَنَا بِكَ وَإِلَيْكَ وَلَا مَنْجَا وَلَا مَلْجَأَ إِلَّا إِلَيْكَ أَسْتَغْفِرُكَ وَأَتُوبُ إِلَيْكَ ثُمَّ يَقْرَأُ فَإِذَا رَكَعَ كَانَ كَلَامُهُ فِي رُكُوعِهِ أَنْ يَقُولَ اللَّهُمَّ لَكَ رَكَعْتُ وَبِكَ آمَنْتُ وَلَكَ أَسْلَمْتُ وَأَنْتَ رَبِّي خَشَعَ سَمْعِي وَبَصَرِي وَمُخِّي وَعَظْمِي لِلَّهِ رَبِّ الْعَالَمِينَ فَإِذَا رَفَعَ رَأْسَهُ مِنْ الرُّكُوعِ قَالَ سَمِعَ اللَّهُ لِمَنْ حَمِدَهُ ثُمَّ يُتْبِعُهَا اللَّهُمَّ رَبَّنَا وَلَكَ الْحَمْدُ مِلْءَ السَّمَوَاتِ وَالْأَرْضِ وَمِلْءَ مَا شِئْتَ مِنْ شَيْءٍ بَعْدُ فَإِذَا سَجَدَ قَالَ فِي سُجُودِهِ اللَّهُمَّ لَكَ سَجَدْتُ وَبِكَ آمَنْتُ وَلَكَ أَسْلَمْتُ وَأَنْتَ رَبِّي سَجَدَ وَجْهِي لِلَّذِي خَلَقَهُ وَشَقَّ سَمْعَهُ وَبَصَرَهُ تَبَارَكَ اللَّهُ أَحْسَنُ الْخَالِقِينَ وَيَقُولُ عِنْدَ انْصِرَافِهِ مِنْ الصَّلَاةِ اللَّهُمَّ اغْفِرْ لِي مَا قَدَّمْتُ وَمَا أَخَّرْتُ وَمَا أَسْرَرْتُ وَمَا أَعْلَنْتُ أَنْتَ إِلَهِي لَا إِلَهَ إِلَّا أَنْتَقَالَ أَبُو عِيسَى هَذَا حَدِيثٌ حَسَنٌ صَحِيحٌ وَالْعَمَلُ عَلَى هَذَا عِنْدَ الشَّافِعِيِّ وَبَعْضُ أَصْحَابِنَا وَأَحْمَدُ لَا يَرَاهُ و قَالَ بَعْضُ أَهْلِ الْعِلْمِ مِنْ أَهْلِ الْكُوفَةِ وَغَيْرِهِمْ يَقُولُ هَذَا فِي صَلَاةِ التَّطَوُّعِ وَلَا يَقُولُهُ فِي الْمَكْتُوبَةِ سَمِعْت أَبَا إِسْمَعِيلَ يَعْنِي التِّرْمِذِيَّ مُحَمَّدَ بْنَ إِسْمَعِيلَ بْنِ يُوسُفَ يَقُولُ سَمِعْتُ سُلَيْمَانَ بْنَ دَاوُدَ الْهَاشِمِيَّ يَقُولُ وَذَكَرَ هَذَا الْحَدِيثَ فَقَالَ هَذَا عِنْدَنَا مِثْلُ حَدِيثِ الزُّهْرِيِّ عَنْ سَالِمٍ عَنْ أَبِيهِ

Vyprávěl nám [Al Hasan bin Ali Al Khallal], vyprávěl nám [Sulaiman bin Daud Al Hasyimi], vyprávěl nám [Abdur Rahman bin Abu Az Zinad]? od [Musa bin 'Uqbah]? od [Abdullah bin Al Fadhl]? od [Abdur Rahman Al A'raj]? od ['Ubaidulláha bin Abu Rafi'a]? od [Alího bin Abu Thalíba] od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, že když vstal k povinné modlitbě, zvedl obě ruce do výšky ramen, a učinil tak také, když dokončil recitaci a chystal se k ruku', a učinil tak také, když zvedl hlavu z ruku'. A nezvedal ruce při modlitbě, když seděl. Když vstal ze dvou poklon, zvedl také ruce a pronesl takbír. Při zahájení modlitby po takbíru pronesl: WAJJAHTU WAJHIYA LILLADZII FATHARAS SAMAAWAATI WAL ARDHA WA MAA ANA MINAL MUSYRIKIIN. INNA SHALAATII WA NUSUKII WA MAHYAAYA WA MAMAATII LILLAAHI RABBIL 'AALAMIINA LAA SYARIIKALAHU WA BIDZAALIKA UMIRTU WA ANA MINAL MUSLIMIIN. ALLAAHUMMA ANTAL MALIKU LAA ILAAHA ILLAA ANTA SUBHAANAKA, TY JSI MŮJ PÁN, A JÁ JSEM TVŮJ SLUŽEBNÍK, UBLÍŽIL JSEM SÁM SOBĚ A PŘIZNAL JSEM SVÉ HŘÍCHY, ODPUSŤ MI VŠECHNY HŘÍCHY, NEBOŤ NIKDO NEODPOUŠTÍ HŘÍCHY KROMĚ TEBE, A VEĎ MĚ K DOBRÉMU CHOVÁNÍ, LAA YAHDII LIAHSANIHAA ILLAA ANTA WASHRIF 'ANNII SAYYIAHAA, LAA YASHRIFU 'ANNII SAYYIAHAA ILLAA ANTA, LABBAIKA WA SA'DAIKA ANA BIKA WA ILAIKA WA LAA MANJAA WA LAA MALJA-A ILLAA ILAIKA. ASTAGHFIRUKA WA ATUUBU ILAIK." (Obracím svou tvář k Tomu, který stvořil nebe a zemi, a nepatřím k těm, kdo se dopouštějí shirk. Vskutku, moje modlitba, moje oběti, můj život i moje smrt patří Alláhovi, Pánu vesmíru, který nemá žádného partnera, a proto jsem byl pověřen a patřím k těm, kdo se odevzdávají. Ó Alláhu, Ty jsi Král, není boha, který by měl právo být uctíván kromě Tebe, Svatý jsi, Ty jsi můj Pán a já jsem Tvůj služebník. Ublížil jsem sám sobě a přiznal jsem své hříchy, proto odpusť mi všechny mé hříchy, neboť vskutku nikdo nemůže odpustit hříchy kromě Tebe. A dej mi vedení k chvályhodnému chování, nikdo kromě Tebe nemůže dát vedení k chvályhodnému chování. Vyhovuji Tvému volání, prosím Tě o pomoc a hledám u Tebe útočiště, a není jiného místa bezpečí ani útočiště než u Tebe. Prosím Tě o odpuštění a činím před Tebou pokání). Poté recituje súru a při provádění ruku' jsou jeho slova v ruku': ALLAAHUMMA LAKA RAKA'TU WA BIKA AAMANTU, WA LAKA ASLAMTU, WA ANTA RABBII KHASYA'A SAM'II DARI WA BASHARII, WA MUKHKHII, WA 'AZHMII LILLAAHI RABBIL 'AALAMIIN.“ A když zvedl hlavu z ruku', recitoval: „SAMI'ALLAHU LIMAN HAMIDAH.“ (Alláh slyší toho, kdo Ho chválí). Poté to doprovází slovy: ALLAAHUMMA RABBANAA WALAKAL HAMDU MIL-AS SAMAAWAATI WAL ARDHI WA MIL-A MAA SYI`TA MIN SYAI-IN BA'DU „(Ó Alláhu, náš Pane, chvála Tobě, plná nebes a země a plná všeho, co si poté přeješ). A když se klaněl, pronesl ve svém pokloně: ALLAAHUMMA LAKA SAJADTU WA BIKA AAMANTU WA LAKA ASLAMTU, WA ANTA RABBII, SAJADA WAJHII LILLADZII KHALAQAHU WA SYAQQA SAM'AHU WA BASHARAHU, TABAARAKALLAAHU AHSANUL KHAALIQIIN“ (Ó Alláhu, před Tebou se klaním, v Tebe věřím a Tobě se odevzdávám, a Ty jsi můj Pán. Můj obličej se klaní Tomu, který jej stvořil a otevřel mu sluch i zrak. Požehnaný buď Alláh, nejlepší ze stvořitelů). A když se odvrátil od modlitby, pronesl: „ALLAAHUMMAGHFIR LII MAA QADDAMTU WA MAA AKHKHARTU WA MAA ASRARTU WA MAA A'LANTU, ANTA ILAAHII, LAA ILAAHA ILLAA ANTA.“ (Ó Alláhu, odpusť mi hříchy, které jsem spáchal a které jsem odložil, které jsem skrýval a které jsem zjevil. Ty jsi můj Bůh, není boha, který by měl právo být uctíván kromě Tebe). Abu Isa řekl: „Tento hadís je hasan šahíh. A tento hadís se praktikuje podle názoru Asy-Šafi'ího a některých našich společníků, zatímco Ahmad takového názoru není. Někteří učenci z řad obyvatel Kúfy a kromě nich se domnívají, že se to týká sunnah modlitby, a on to v sunnah modlitbě nečte.“ Slyšel jsem Abu Isma'ila, tj. At-Tirmidziho Muhammada bin Isma'ila bin Yusufa, jak řekl: Slyšel jsem Sulaimana bin Dauda Al-Hasyimiho, jak řekl, a on také zmínil tento hadís a řekl: Podle nás je to jako hadís Az-Zuhriho od Salima od jeho otce.