Hadits Perwakilan
Bani Anbar mengaku telah masuk Islam: saksi dan sumpah
Imám Abú Dáwúd : 3133حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ عَبْدَةَ حَدَّثَنَا عَمَّارُ بْنُ شُعَيْثِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ الزُّبَيْبِ الْعَنْبَرِيُّ حَدَّثَنِي أَبِي قَالَ سَمِعْتُ جَدِّي الزُّبَيْبَ يَقُولُبَعَثَ نَبِيُّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ جَيْشًا إِلَى بَنِي الْعَنْبَرِ فَأَخَذُوهُمْ بِرُكْبَةَ مِنْ نَاحِيَةِ الطَّائِفِ فَاسْتَاقُوهُمْ إِلَى نَبِيِّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَرَكِبْتُ فَسَبَقْتُهُمْ إِلَى النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقُلْتُ السَّلَامُ عَلَيْكَ يَا نَبِيَّ اللَّهِ وَرَحْمَةُ اللَّهِ وَبَرَكَاتُهُ أَتَانَا جُنْدُكَ فَأَخَذُونَا وَقَدْ كُنَّا أَسْلَمْنَا وَخَضْرَمْنَا آذَانَ النَّعَمِ فَلَمَّا قَدِمَ بَلْعَنْبَرِ قَالَ لِي نَبِيُّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ هَلْ لَكُمْ بَيِّنَةٌ عَلَى أَنَّكُمْ أَسْلَمْتُمْ قَبْلَ أَنْ تُؤْخَذُوا فِي هَذِهِ الْأَيَّامِ قُلْتُ نَعَمْ قَالَ مَنْ بَيِّنَتُكَ قُلْتُ سَمُرَةُ رَجُلٌ مِنْ بَنِي الْعَنْبَرِ وَرَجُلٌ آخَرُ سَمَّاهُ لَهُ فَشَهِدَ الرَّجُلُ وَأَبَى سَمُرَةُ أَنْ يَشْهَدَ فَقَالَ نَبِيُّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَدْ أَبَى أَنْ يَشْهَدَ لَكَ فَتَحْلِفُ مَعَ شَاهِدِكَ الْآخَرِ قُلْتُ نَعَمْ فَاسْتَحْلَفَنِي فَحَلَفْتُ بِاللَّهِ لَقَدْ أَسْلَمْنَا يَوْمَ كَذَا وَكَذَا وَخَضْرَمْنَا آذَانَ النَّعَمِ فَقَالَ نَبِيُّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ اذْهَبُوا فَقَاسِمُوهُمْ أَنْصَافَ الْأَمْوَالِ وَلَا تَمَسُّوا ذَرَارِيَّهُمْ لَوْلَا أَنَّ اللَّهَ لَا يُحِبُّ ضَلَالَةَ نَمَل مَا رَزَيْنَاكُمْ عِقَالًا قَالَ الزُّبَيْبُ فَدَعَتْنِي أُمِّي فَقَالَتْ هَذَا الرَّجُلُ أَخَذَ زِرْبِيَّتِي فَانْصَرَفْتُ إِلَى النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَعْنِي فَأَخْبَرْتُهُ فَقَالَ لِي احْبِسْهُ فَأَخَذْتُ بِتَلْبِيبِهِ وَقُمْتُ مَعَهُ مَكَانَنَا ثُمَّ نَظَرَ إِلَيْنَا نَبِيُّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَائِمَيْنِ فَقَالَ مَا تُرِيدُ بِأَسِيرِكَ فَأَرْسَلْتُهُ مِنْ يَدِي فَقَامَ نَبِيُّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ لِلرَّجُلِ رُدَّ عَلَى هَذَا زِرْبِيَّةَ أُمِّهِ الَّتِي أَخَذْتَ مِنْهَا فَقَالَ يَا نَبِيَّ اللَّهِ إِنَّهَا خَرَجَتْ مِنْ يَدِي قَالَ فَاخْتَلَعَ نَبِيُّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ سَيْفَ الرَّجُلِ فَأَعْطَانِيهِ وَقَالَ لِلرَّجُلِ اذْهَبْ فَزِدْهُ آصُعًا مِنْ طَعَامٍ قَالَ فَزَادَنِي آصُعًا مِنْ شَعِيرٍ
Vyprávěl nám [Ahmad bin 'Abdah], vyprávěl nám ['Ammar bin Syu'aib bin Abdullah bin Az Zubaib Al 'Anbari], vyprávěl mi [můj otec], řekl: Slyšel jsem svého dědečka [Az Zubaiba] říkat: „Prorok Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vyslal vojsko k Bani Al 'Anbar, a to na ně zaútočilo v Rukbě (kopci v Thaifu) ze směru od Thaifu a poté je odvedlo k Prorokovi Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Poté jsem nasedl na koně a předjel je k Prorokovi, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a řekl jsem: ‚As-salamu 'alaika wa rahmatullahi wa barakatuh, ó Proroku Alláha! Tvé vojsko přišlo a zaútočilo na nás, ačkoli jsme přijali islám a ořezali jsme uši našeho dobytka.‘ Poté, když jsme dorazili do Bal'anbaru, Prorok Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mi řekl: „Máte důkaz, že jste přijali islám předtím, než jste byli v posledních dnech napadeni?“ Řekl jsem: „Ano.“ Zeptal se: „Kdo vám může dosvědčit?“ Řekl jsem: „Samurah, muž z kmene Bani Al 'Anbar.“ A ještě jednoho muže, kterého jmenoval. Ten muž pak svědčil, zatímco Samurah svědčit odmítl. Prorok Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pak řekl: „On za vás svědčit nechce, takže můžete přísahat spolu s vaším druhým svědkem.“ Řekl jsem: „Ano.“ Poté mě požádal, abych přísahal, a tak jsem přísahal ve jménu Alláha: ‚Vskutku jsme dnes a v tento den přijali islám a ořezali jsme uši našeho dobytka.‘ Poté Prorok Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Jděte a rozdělte jim polovinu toho majetku a nedotýkejte se jejich potomků! Kdyby Alláh neměl v nenávisti ztrátu dobrého skutku, neubral bychom vám ani jeden 'Iqal (velbloudí provaz).“ Az Zubaib řekl: „Potom mě zavolala moje matka a řekla: ‚Tenhle člověk mi vzal můj permadan.‘ Tak jsem šel za Prorokem, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a oznámil mu to. On řekl: „Zadrž ho!“ Tak jsem ho chytil za oděv a stál jsem s ním na místě, kde jsme byli. Potom se na nás Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, podíval, jak tam stojíme, a řekl: „Co chceš se svým zajatcem?“ Poté jsem ho pustil, Prorok Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vstal a řekl tomu muži: „Vrať tomuto muži koberec jeho matky, který jsi mu vzal!“ Ten muž řekl: „Ó Proroku Alláha, ten koberec mi zmizel z rukou.“ Az Zubaib řekl: „Poté Prorok Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vzal tomu muži meč a dal mi ho, a pak k tomu muži řekl: ‚Jdi a přidej několik ša‘ jídla!‘“ Az Zubaib řekl: „Poté mi ten muž přidal několik ša‘ pšenice.“