Imám Málik (الامام مالك) - 1594 Hadith
Hadith
Imám Málik : 1281
و حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي بَكْرِ بْنِ حَزْمٍ أَنَّهُ أَخْبَرَهُ أَبُوهُأَنَّهُ كَانَ جَالِسًا عِنْدَ أَبَانَ بْنِ عُثْمَانَ فَاخْتَصَمَ إِلَيْهِ نَفَرٌ مِنْ جُهَيْنَةَ وَنَفَرٌ مِنْ بَنِي الْحَارِثِ بْنِ الْخَزْرَجِ وَكَانَتْ امْرَأَةٌ مِنْ جُهَيْنَةَ عِنْدَ رَجُلٍ مِنْ بَنِي الْحَارِثِ بْنِ الْخَزْرَجِ يُقَالُ لَهُ إِبْرَاهِيمُ بْنُ كُلَيْبٍ فَمَاتَتْ الْمَرْأَةُ وَتَرَكَتْ مَالًا وَمَوَالِيَ فَوَرِثَهَا ابْنُهَا وَزَوْجُهَا ثُمَّ مَاتَ ابْنُهَا فَقَالَ وَرَثَتُهُ لَنَا وَلَاءُ الْمَوَالِي قَدْ كَانَ ابْنُهَا أَحْرَزَهُ فَقَالَ الْجُهَنِيُّونَ لَيْسَ كَذَلِكَ إِنَّمَا هُمْ مَوَالِي صَاحِبَتِنَا فَإِذَا مَاتَ وَلَدُهَا فَلَنَا وَلَاؤُهُمْ وَنَحْنُ نَرِثُهُمْ فَقَضَى أَبَانُ بْنُ عُثْمَانَ لِلْجُهَنِيِّينَ بِوَلَاءِ الْمَوَالِي
Malik mi vyprávěl od [Abdulláha bin Abú Bakra bin Hazma], že [jeho otec] mu sdělil, že jednou seděl vedle Abána bin Uthmána. Poté k němu přišlo několik lidí z kmene Juhainah a několik lidí z kmene Bani Harís bin Al-Chazráj, aby požádali o právní rozhodnutí. Jedna žena z kmene Juhainah měla vztah s mužem z kmene Bani Harits jménem Ibrahim bin Kulaib, a poté tato žena zemřela a zanechala po sobě majetek a otroka. Její dědictví tedy zdědili její syn a manžel, a poté zemřel i její syn. Dědicové toho syna řekli: „Právo na poručnictví nad otroky – které ten syn získal po své matce – náleží nám.“ Lidé z kmene Al-Juhainah řekli: „Tak to není, ve skutečnosti jsou to otroci našich přátel, a když ten syn zemřel, poručnictví přešlo na nás a my jsme ti, kdo je zdědili.“ A tak [Aban bin 'Uthman] rozhodl, že právo na poručnictví nad otroky připadne lidem z Al-Juhainah.“
Hadith
Imám Málik : 1282
و حَدَّثَنِي مَالِك أَنَّهُ سَأَلَ ابْنَ شِهَابٍعَنْ السَّائِبَةِ قَالَ يُوَالِي مَنْ شَاءَ فَإِنْ مَاتَ وَلَمْ يُوَالِي أَحَدًا فَمِيرَاثُهُ لِلْمُسْلِمِينَ وَعَقْلُهُ عَلَيْهِمْ
Malik mi vyprávěl, že se jednou zeptal [Ibn Šihába] na Sai`bu. Ibn Šiháb odpověděl: „Může si zvolit poručníka, koho chce; pokud zemře a nemá poručníka, připadne jeho dědictví muslimům a splnění diýatu je jejich povinností.“
Hadith
Imám Málik : 1283
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ نَافِعٍ أَنَّ عَبْدَ اللَّهِ بْنَ عُمَرَ كَانَ يَقُولُالْمُكَاتَبُ عَبْدٌ مَا بَقِيَ عَلَيْهِ مِنْ كِتَابَتِهِ شَيْءٌ
Malik mi vyprávěl od [Nafi'a], že [Abdullah bin Umar] řekl: „Al Mukatab zůstává otrokem, dokud nezaplatí zbývající částku za své osvobození.“
Hadith
Imám Málik : 1284
و حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ حُمَيْدِ بْنِ قَيْسٍ الْمَكِّيِّ أَنَّ مُكَاتَبًا كَانَ لِابْنِ الْمُتَوَكِّلِ هَلَكَ بِمَكَّةَ وَتَرَكَ عَلَيْهِ بَقِيَّةً مِنْ كِتَابَتِهِ وَدُيُونًا لِلنَّاسِ وَتَرَكَ ابْنَتَهُ فَأَشْكَلَ عَلَى عَامِلِ مَكَّةَ الْقَضَاءُ فِيهِ فَكَتَبَ إِلَى عَبْدِ الْمَلِكِ بْنِ مَرْوَانَيَسْأَلُهُ عَنْ ذَلِكَ فَكَتَبَ إِلَيْهِ عَبْدُ الْمَلِكِ أَنْ ابْدَأْ بِدُيُونِ النَّاسِ ثُمَّ اقْضِ مَا بَقِيَ مِنْ كِتَابَتِهِ ثُمَّ اقْسِمْ مَا بَقِيَ مِنْ مَالِهِ بَيْنَ ابْنَتِهِ وَمَوْلَاهُ
Malik mi vyprávěl od [Humaida bin Qaisa Al Makkiho], který řekl: „Mukatab, otrok patřící Ibn Mutawakkilovi, zemřel v Mekce a zanechal po sobě část dlužné částky za své osvobození, dluhy vůči několika lidem a dceru. Úředníci v Mekce měli potíže s vyřešením této záležitosti. Napsal tedy dopis Abdul Malikovi bin Marwanovi, aby se na tuto záležitost zeptal. [Abdul Malik bin Marwan] poté odpověděl: „Nejprve vyřeš jeho dluhy vůči lidem, poté vyřeš zbývající část jeho vykoupení a poté rozděl jeho zbývající majetek, aby byl dán jeho dceři a jeho pánovi.“
Hadith
Imám Málik : 1285
حَدَّثَنِي مَالِك أَنَّهُ سَمِعَ رَبِيعَةَ بْنَ أَبِي عَبْدِ الرَّحْمَنِ وَغَيْرَهُ يَذْكُرُونَأَنَّ مُكَاتَبًا كَانَ لِلْفُرَافِصَةِ بْنِ عُمَيْرٍ الْحَنَفِيِّ وَأَنَّهُ عَرَضَ عَلَيْهِ أَنْ يَدْفَعَ إِلَيْهِ جَمِيعَ مَا عَلَيْهِ مِنْ كِتَابَتِهِ فَأَبَى الْفُرَافِصَةُ فَأَتَى الْمُكَاتَبُ مَرْوَانَ بْنَ الْحَكَمِ وَهُوَ أَمِيرُ الْمَدِينَةِ فَذَكَرَ ذَلِكَ لَهُ فَدَعَا مَرْوَانُ الْفُرَافِصَةَ فَقَالَ لَهُ ذَلِكَ فَأَبَى فَأَمَرَ مَرْوَانُ بِذَلِكَ الْمَالِ أَنْ يُقْبَضَ مِنْ الْمُكَاتَبِ فَيُوضَعَ فِي بَيْتِ الْمَالِ وَقَالَ لِلْمُكَاتَبِ اذْهَبْ فَقَدْ عَتَقْتَ فَلَمَّا رَأَى ذَلِكَ الْفُرَافِصَةُ قَبَضَ الْمَالَ
Malik mi vyprávěl, že slyšel [Rabi'ah bin Abu Abdurrahman] a [další], jak zmiňovali, že mukatab patřící Furafishah bin 'Umair Al Hanafi se nabídl, že splatí vše, co bylo břemenem jeho osvobození, ale Furafishah to odmítl. Poté se tento otrok setkal s [Marwanem bin Hakamem], guvernérem Mediny, aby mu to sdělil. Marwan pak zavolal Furafishu a přednesl mu tuto záležitost, ale on ji i nadále odmítal. Nakonec Marwan nařídil, aby majetek tohoto otroka typu mukatab byl vložen do státní pokladny, a k otrokovi řekl: „Jdi, jsi svobodný.“ Když to Furafishah uviděl, vzal si ten majetek.
Hadith
Imám Málik : 1286
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ نَافِعٍ أَنَّ عَبْدَ اللَّهِ بْنَ عُمَرَدَبَّرَ جَارِيَتَيْنِ لَهُ فَكَانَ يَطَؤُهُمَا وَهُمَا مُدَبَّرَتَانِ
Malik mi vyprávěl od [Nafi'a], že [Abdullah bin Umar] slíbil, že po své smrti osvobodí dvě otrokyně, a i nadále s nimi měl pohlavní styk, ačkoli měly status mudabbarah.
Hadith
Imám Málik : 1287
و حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ أَنَّ سَعِيدَ بْنَ الْمُسَيَّبِ كَانَ يَقُولُإِذَا دَبَّرَ الرَّجُلُ جَارِيَتَهُ فَإِنَّ لَهُ أَنْ يَطَأَهَا وَلَيْسَ لَهُ أَنْ يَبِيعَهَا وَلَا يَهَبَهَا وَوَلَدُهَا بِمَنْزِلَتِهَا
Malik mi vyprávěl od [Yahya bin Sa'ida], že [Sa'id bin Musayyab] řekl: „Pokud pán slíbí své otrokyni svobodu po své smrti, smí s ní mít pohlavní styk, ale nesmí ji prodat ani darovat (jinému). A postavení této (otroky) je stejné jako postavení její matky.“
Hadith
Imám Málik : 1288
حَدَّثَنَا مَالِك عَنْ نَافِعٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُمَرَ أَنَّهُ قَالَجَاءَتْ الْيَهُودُ إِلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَذَكَرُوا لَهُ أَنَّ رَجُلًا مِنْهُمْ وَامْرَأَةً زَنَيَا فَقَالَ لَهُمْ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَا تَجِدُونَ فِي التَّوْرَاةِ فِي شَأْنِ الرَّجْمِ فَقَالُوا نَفْضَحُهُمْ وَيُجْلَدُونَ فَقَالَ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ سَلَامٍ كَذَبْتُمْ إِنَّ فِيهَا الرَّجْمَ فَأَتَوْا بِالتَّوْرَاةِ فَنَشَرُوهَا فَوَضَعَ أَحَدُهُمْ يَدَهُ عَلَى آيَةِ الرَّجْمِ ثُمَّ قَرَأَ مَا قَبْلَهَا وَمَا بَعْدَهَا فَقَالَ لَهُ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ سَلَامٍ ارْفَعْ يَدَكَ فَرَفَعَ يَدَهُ فَإِذَا فِيهَا آيَةُ الرَّجْمِ فَقَالُوا صَدَقَ يَا مُحَمَّدُ فِيهَا آيَةُ الرَّجْمِ فَأَمَرَ بِهِمَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَرُجِمَافَقَالَ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ عُمَرَ فَرَأَيْتُ الرَّجُلَ يَحْنِي عَلَى الْمَرْأَةِ يَقِيهَا الْحِجَارَةَ قَالَ مَالِك يَعْنِي يَحْنِي يُكِبُّ عَلَيْهَا حَتَّى تَقَعَ الْحِجَارَةُ عَلَيْهِ
Malik nám vyprávěl od [Nafi'a] od [Abdulláha bin Umara], který řekl: „Židé přišli za Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a zmínili, že jeden muž a jedna žena z jejich řad spáchali cizoložství. Posel Alláha, nechť je s ním mír, se zeptal: ‚Co máte v Tóře o kamenování?‘ Odpověděli: ‚Odhalíme jejich hanbu a ukřižujeme je.‘ Abdullah bin Salam pak řekl: ‚Lžete! Ve skutečnosti je v ní zákon o kamenování.‘ Přinesli tedy knihu Tóry a otevřeli ji, ale jeden z nich položil ruku na verš o kamenování Poté přečetl verš před ním i za ním. Abdullah bin Salam pak tomu muži řekl: „Zvedni ruku!“ Ten Žid ruku zvedl a ukázalo se, že tam skutečně je verš o kamenování. Řekli: „Ó Muhammade, má pravdu. V Tóře skutečně je verš o kamenování.“ Potom Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, nařídil, aby byli oba ukamenováni.“ Abdullah bin Umar řekl: „Viděl jsem, jak se ten muž sklonil k té ženě, aby ji chránil před házenými kameny.“ Malik řekl: „Ten muž chránil tu ženu svým tělem, až ho házené kameny zasáhly.“
Hadith
Imám Málik : 1289
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ عَنْ سَعِيدِ بْنِ الْمُسَيَّبِأَنَّ رَجُلًا مِنْ أَسْلَمَ جَاءَ إِلَى أَبِي بَكْرٍ الصِّدِّيقِ فَقَالَ لَهُ إِنَّ الْأَخِرَ زَنَى فَقَالَ لَهُ أَبُو بَكْرٍ هَلْ ذَكَرْتَ هَذَا لِأَحَدٍ غَيْرِي فَقَالَ لَا فَقَالَ لَهُ أَبُو بَكْرٍ فَتُبْ إِلَى اللَّهِ وَاسْتَتِرْ بِسِتْرِ اللَّهِ فَإِنَّ اللَّهَ يَقْبَلُ التَّوْبَةَ عَنْ عِبَادِهِ فَلَمْ تُقْرِرْهُ نَفْسُهُ حَتَّى أَتَى عُمَرَ بْنَ الْخَطَّابِ فَقَالَ لَهُ مِثْلَ مَا قَالَ لِأَبِي بَكْرٍ فَقَالَ لَهُ عُمَرُ مِثْلَ مَا قَالَ لَهُ أَبُو بَكْرٍ فَلَمْ تُقْرِرْهُ نَفْسُهُ حَتَّى جَاءَ إِلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ لَهُ إِنَّ الْأَخِرَ زَنَى فَقَالَ سَعِيدٌ فَأَعْرَضَ عَنْهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ ثَلَاثَ مَرَّاتٍ كُلُّ ذَلِكَ يُعْرِضُ عَنْهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ حَتَّى إِذَا أَكْثَرَ عَلَيْهِ بَعَثَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِلَى أَهْلِهِ فَقَالَ أَيَشْتَكِي أَمْ بِهِ جِنَّةٌ فَقَالُوا يَا رَسُولَ اللَّهِ وَاللَّهِ إِنَّهُ لَصَحِيحٌ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَبِكْرٌ أَمْ ثَيِّبٌ فَقَالُوا بَلْ ثَيِّبٌ يَا رَسُولَ اللَّهِ فَأَمَرَ بِهِ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَرُجِمَ
Malik mi vyprávěl od [Jahji bin Sa'ida] od [Sa'ida bin Musajjaba], že jeden mladík z kmene Aslam navštívil Abú Bakra As-Siddíka. Řekl: „Al-Akhir se dopustil cizoložství.“ Abu Bakr se zeptal: „Řekl jsi to ještě někomu jinému?“ Odpověděl: „Ne.“ Abu Bakr mu řekl: „Obrať se k Alláhovi a skryj to pod Alláhovým ochranným závojem. Bůh přijímá pokání svých služebníků.“ Jeho srdce však nebylo uspokojeno, dokud nenavštívil Umara bin Khattaba, a pak mu řekl to, co řekl Abu Bakrovi, a ten mu odpověděl stejně jako Abu Bakr. Srdce toho muže stále nebylo uspokojeno, dokud nezašel za Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Řekl: „Al-Akhir se dopustil cizoložství!“ Sa'id dále vyprávěl: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se od něj třikrát odvrátil. Pokaždé, když to řekl, odvrátil se od něj, a to několikrát. Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pak poslal pro její rodinu a zeptal se: „Ráda si vymýšlí, nebo je opravdu šílená?“ Odpověděli: „Ano, Posle Alláha, při Alláhovi, je to zdravá žena.“ Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Je svobodná, nebo vdaná?“ Odpověděli: „Je vdaná, ó Posle Alláha.“ Poté nařídil, aby byl ukamenován.“
Hadith
Imám Málik : 1290
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ عَنْ سَعِيدِ بْنِ الْمُسَيَّبِ أَنَّهُ قَالَ بَلَغَنِيأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ لِرَجُلٍ مِنْ أَسْلَمَ يُقَالُ لَهُ هَزَّالٌ يَا هَزَّالُ لَوْ سَتَرْتَهُ بِرِدَائِكَ لَكَانَ خَيْرًا لَكَقَالَ يَحْيَى بْنُ سَعِيدٍ فَحَدَّثْتُ بِهَذَا الْحَدِيثِ فِي مَجْلِسٍ فِيهِ يَزِيدُ بْنُ نُعَيْمِ بْنِ هَزَّالٍ الْأَسْلَمِيِّ فَقَالَ يَزِيدُ هَزَّالٌ جَدِّي وَهَذَا الْحَدِيثُ حَقٌّ
Malik mi vyprávěl od [Jahji bin Sa'ida] od [Sa'ida bin Musajjaba], který řekl: „Dostalo se ke mně, že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl mladíkovi z kmene Aslam jménem Hazzal: ‚Ó Hazzale, pokud to zakryješ svým šátkem, bude to pro tebe lepší.‘“ Yahya bin Sa'id řekl: „Vyprávěl jsem tento hadís na jednom shromáždění, na kterém byl [Yazid bin Nu'aim bin Hazzal Al Aslami], a Yazid řekl: ‚Hazzal je můj dědeček a tento hadís je pravdivý.‘“
Hadith
Imám Málik : 1291
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ ابْنِ شِهَابٍ أَنَّهُ أَخْبَرَهُأَنَّ رَجُلًا اعْتَرَفَ عَلَى نَفْسِهِ بِالزِّنَا عَلَى عَهْدِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَشَهِدَ عَلَى نَفْسِهِ أَرْبَعَ مَرَّاتٍ فَأَمَرَ بِهِ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَرُجِمَقَالَ ابْنُ شِهَابٍ فَمِنْ أَجْلِ ذَلِكَ يُؤْخَذُ الرَّجُلُ بِاعْتِرَافِهِ عَلَى نَفْسِهِ
Malik mi vyprávěl od [Ibnu Syihaba], že mu ten sdělil, že za časů Proroka, nechť mu Bůh požehná a dá mu mír, se jeden muž přiznal k cizoložství a čtyřikrát na sebe přísahal. Poté Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, nařídil, aby byl ukamenován.“ Ibn Šiháb řekl: „Proto může být muž potrestán na základě svého přiznání.“
Hadith
Imám Málik : 1292
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ يَعْقُوبَ بْنِ زَيْدِ بْنِ طَلْحَةَ عَنْ أَبِيهِ زَيْدِ بْنِ طَلْحَةَ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي مُلَيْكَةَ أَنَّهُ أَخْبَرَهُأَنَّ امْرَأَةً جَاءَتْ إِلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأَخْبَرَتْهُ أَنَّهَا زَنَتْ وَهِيَ حَامِلٌ فَقَالَ لَهَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ اذْهَبِي حَتَّى تَضَعِي فَلَمَّا وَضَعَتْ جَاءَتْهُ فَقَالَ لَهَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ اذْهَبِي حَتَّى تُرْضِعِيهِ فَلَمَّا أَرْضَعَتْهُ جَاءَتْهُ فَقَالَ اذْهَبِي فَاسْتَوْدِعِيهِ قَالَ فَاسْتَوْدَعَتْهُ ثُمَّ جَاءَتْ فَأَمَرَ بِهَا فَرُجِمَتْ
Malik mi vyprávěl od [Ya'quba bin Zaida bin Thalhy] od jeho otce [Zaida bin Thalhy] od [Abdulláha bin Abu Mulaikáha], že mu sdělil, že k Prorokovi, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, přišla žena a oznámila, že spáchala cizoložství a je těhotná. Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pak řekl: „Jdi, dokud ho neporodíš!“ Když porodila, vrátila se k němu. On pak řekl: „Jdi, dokud ho nekojíš.“ Když ho nakojila, vrátila se k němu znovu. On pak řekl: „Jdi a dej to dítě do péče.“ Žena tedy dala své dítě do péče, poté přišla k Poslu Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a on nařídil, aby byla ukamenována, a tak byla ukamenována.“
Hadith
Imám Málik : 1293
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُتْبَةَ بْنِ مَسْعُودٍ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ وَزَيْدِ بْنِ خَالِدٍ الْجُهَنِيِّ أَنَّهُمَا أَخْبَرَاهُأَنَّ رَجُلَيْنِ اخْتَصَمَا إِلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ أَحَدُهُمَا يَا رَسُولَ اللَّهِ اقْضِ بَيْنَنَا بِكِتَابِ اللَّهِ وَقَالَ الْآخَرُ وَهُوَ أَفْقَهُهُمَا أَجَلْ يَا رَسُولَ اللَّهِ فَاقْضِ بَيْنَنَا بِكِتَابِ اللَّهِ وَأْذَنْ لِي فِي أَنْ أَتَكَلَّمَ قَالَ تَكَلَّمْ فَقَالَ إِنَّ ابْنِي كَانَ عَسِيفًا عَلَى هَذَا فَزَنَى بِامْرَأَتِهِ فَأَخْبَرَنِي أَنَّ عَلَى ابْنِي الرَّجْمَ فَافْتَدَيْتُ مِنْهُ بِمِائَةِ شَاةٍ وَبِجَارِيَةٍ لِي ثُمَّ إِنِّي سَأَلْتُ أَهْلَ الْعِلْمِ فَأَخْبَرُونِي أَنَّ مَا عَلَى ابْنِي جَلْدُ مِائَةٍ وَتَغْرِيبُ عَامٍ وَأَخْبَرُونِي أَنَّمَا الرَّجْمُ عَلَى امْرَأَتِهِ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَمَا وَالَّذِي نَفْسِي بِيَدِهِ لَأَقْضِيَنَّ بَيْنَكُمَا بِكِتَابِ اللَّهِ أَمَّا غَنَمُكَ وَجَارِيَتُكَ فَرَدٌّ عَلَيْكَ وَجَلَدَ ابْنَهُ مِائَةً وَغَرَّبَهُ عَامًا وَأَمَرَ أُنَيْسًا الْأَسْلَمِيَّ أَنْ يَأْتِيَ امْرَأَةَ الْآخَرِ فَإِنْ اعْتَرَفَتْ رَجَمَهَا فَاعْتَرَفَتْ فَرَجَمَهَاقَالَ مَالِك وَالْعَسِيفُ الْأَجِيرُ
Vyprávěl mi Malik od [Ibnu Šihába] od ['Ubaidulláha bin Abdulláha bin Utby bin Mas'úda] od [Abú Hurajry] a [Záida bin Chálida Al-Džuháního], kteří oba vyprávěli, že dva muži předložili svou věc Prorokovi, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Jeden z nich řekl: „Ó Posle Alláha, rozhodni o naší věci podle knihy Alláha,“ zatímco druhý – a ten byl více znalý práva – řekl: „Správně, ó Posle Alláha! Rozhodni o naší věci podle knihy Alláha, ale dovol mi promluvit.“ On řekl: „Mluv.“ Ten muž pak řekl: „Vskutku, můj syn je otrok, který pracuje u tohoto muže, a ten se dopustil cizoložství s jeho ženou. Poté mi oznámil, že můj syn musí být ukamenován. Okamžitě jsem tedy zaplatil výkupné ve výši sta koz a osvobodil svého otroka. Poté jsem se na to zeptal několika učenců a oni mi řekli, že můj syn by měl být sto ran bičem a na rok vyhoštěn, zatímco ta žena by měla být ukamenována.“ Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Při Tom, v jehož rukou je má duše, vskutku rozhodnu o vaší věci podle Alláhovy knihy. Kozly a tvého otroka ti vrátím.“ Poté toho muže sto krát zbičoval a na jeden rok vyhostil. Poté přikázal Unaisovi Al-Aslamimu, aby přivedl tu ženu; pokud to přizná, bude ukamenována. Žena to přiznala, a tak ji Unais ukamenoval. Malik řekl: „Asif byl dělník.“
Hadith
Imám Málik : 1294
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ سُهَيْلِ بْنِ أَبِي صَالِحٍ عَنْ أَبِيهِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ سَعْدَ بْنَ عُبَادَةَ قَالَ لِرَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَرَأَيْتَ لَوْ أَنِّي وَجَدْتُ مَعَ امْرَأَتِي رَجُلًا أَأُمْهِلُهُ حَتَّى آتِيَ بِأَرْبَعَةِ شُهَدَاءَ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَعَمْ
Malik mi vyprávěl od [Suhaila bin Abu Shaliha] od [jeho otce] od [Abu Hurairaha], že Sa'd bin 'Ubadah se zeptal Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír: „Co si myslíš, kdybych našel svou ženu s jiným mužem, mám na ni čekat, dokud nepřivedu čtyři svědky?“ Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, odpověděl: „Ano.“
Hadith
Imám Málik : 1295
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُتْبَةَ بْنِ مَسْعُودٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَبَّاسٍ أَنَّهُ قَالَ سَمِعْتُ عُمَرَ بْنَ الْخَطَّابِ يَقُولُالرَّجْمُ فِي كِتَابِ اللَّهِ حَقٌّ عَلَى مَنْ زَنَى مِنْ الرِّجَالِ وَالنِّسَاءِ إِذَا أُحْصِنَ إِذَا قَامَتْ الْبَيِّنَةُ أَوْ كَانَ الْحَبَلُ أَوْ الْاعْتِرَافُ
Malik mi vyprávěl od [Ibnu Syihaba] od ['Ubaidullaha bin Abdullaha bin 'Utbah bin Mas'uda] od [Abdullaha bin Abbása], který řekl: „Slyšel jsem [Umara bin Khattaba] říkat: „Ukamenování v knize Alláha je spravedlivé, a to pro muže i ženy, kteří se dopustili cizoložství; pokud jsou ženatí; pokud existují důkazy; nebo pokud je žena těhotná; nebo pokud dojde k přiznání.“
Hadith
Imám Málik : 1296
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ عَنْ سُلَيْمَانَ بْنِ يَسَارٍ عَنْ أَبِي وَاقِدٍ اللَّيْثِيِّ أَنَّ عُمَرَ بْنَ الْخَطَّابِأَتَاهُ رَجُلٌ وَهُوَ بِالشَّامِ فَذَكَرَ لَهُ أَنَّهُ وَجَدَ مَعَ امْرَأَتِهِ رَجُلًا فَبَعَثَ عُمَرُ بْنُ الْخَطَّابِ أَبَا وَاقِدٍ اللَّيْثِيَّ إِلَى امْرَأَتِهِ يَسْأَلُهَا عَنْ ذَلِكَ فَأَتَاهَا وَعِنْدَهَا نِسْوَةٌ حَوْلَهَا فَذَكَرَ لَهَا الَّذِي قَالَ زَوْجُهَا لِعُمَرَ بْنِ الْخَطَّابِ وَأَخْبَرَهَا أَنَّهَا لَا تُؤْخَذُ بِقَوْلِهِ وَجَعَلَ يُلَقِّنُهَا أَشْبَاهَ ذَلِكَ لِتَنْزِعَ فَأَبَتْ أَنْ تَنْزِعَ وَتَمَّتْ عَلَى الْاعْتِرَافِ فَأَمَرَ بِهَا عُمَرُ فَرُجِمَتْ
Malik mi vyprávěl od [Jahji bin Sa'ida] od [Sulaimana bin Jasara] od [Abú Waqida Al-Laitsího], že někdo navštívil Umara bin Al-Chattába, když byl v Šámu. Ten muž vyprávěl, že přistihl svou ženu s jiným mužem. Umar bin Khattab pak poslal Abu Waqida Al Laitsiho za tou ženou, aby se na to zeptal. Abu Waqid se pak setkal s tou ženou, když byla s několika dalšími ženami. Poté Abu Waqid vyprávěl [Umarovi bin Khattabovi] vše, co řekl její manžel, a že ji nebude trestat pouze na základě slov jejího manžela. Abu Waqid pak řekl něco, aby se ta žena mohla bránit, ale ona to odmítla. Nakonec dokonce přiznala svůj čin. Umar poté nařídil, aby byla ukamenována, a ta žena byla ukamenována.“
Hadith
Imám Málik : 1297
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ عَنْ سَعِيدِ بْنِ الْمُسَيَّبِ أَنَّهُ سَمِعَهُ يَقُولُ لَمَّا صَدَرَ عُمَرُ بْنُ الْخَطَّابِمِنْ مِنًى أَنَاخَ بِالْأَبْطَحِ ثُمَّ كَوَّمَ كَوْمَةً بَطْحَاءَ ثُمَّ طَرَحَ عَلَيْهَا رِدَاءَهُ وَاسْتَلْقَى ثُمَّ مَدَّ يَدَيْهِ إِلَى السَّمَاءِ فَقَالَ اللَّهُمَّ كَبِرَتْ سِنِّي وَضَعُفَتْ قُوَّتِي وَانْتَشَرَتْ رَعِيَّتِي فَاقْبِضْنِي إِلَيْكَ غَيْرَ مُضَيِّعٍ وَلَا مُفَرِّطٍ ثُمَّ قَدِمَ الْمَدِينَةَ فَخَطَبَ النَّاسَ فَقَالَ أَيُّهَا النَّاسُ قَدْ سُنَّتْ لَكُمْ السُّنَنُ وَفُرِضَتْ لَكُمْ الْفَرَائِضُ وَتُرِكْتُمْ عَلَى الْوَاضِحَةِ إِلَّا أَنْ تَضِلُّوا بِالنَّاسِ يَمِينًا وَشِمَالًا وَضَرَبَ بِإِحْدَى يَدَيْهِ عَلَى الْأُخْرَى ثُمَّ قَالَ إِيَّاكُمْ أَنْ تَهْلِكُوا عَنْ آيَةِ الرَّجْمِ أَنْ يَقُولَ قَائِلٌ لَا نَجِدُ حَدَّيْنِ فِي كِتَابِ اللَّهِ فَقَدْ رَجَمَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَرَجَمْنَا وَالَّذِي نَفْسِي بِيَدِهِ لَوْلَا أَنْ يَقُولَ النَّاسُ زَادَ عُمَرُ بْنُ الْخَطَّابِ فِي كِتَابِ اللَّهِ تَعَالَى لَكَتَبْتُهَا الشَّيْخُ وَالشَّيْخَةُ فَارْجُمُوهُمَا أَلْبَتَّةَ فَإِنَّا قَدْ قَرَأْنَاهَاقَالَ مَالِك قَالَ يَحْيَى بْنُ سَعِيدٍ قَالَ سَعِيدُ بْنُ الْمُسَيَّبِ فَمَا انْسَلَخَ ذُو الْحِجَّةِ حَتَّى قُتِلَ عُمَرُ رَحِمَهُ اللَّهُ قَالَ يَحْيَى سَمِعْت قَوْله تَعَالَى يَقُولُ قَوْلُهُ الشَّيْخُ وَالشَّيْخَةُ يَعْنِي الثَّيِّبَ وَالثَّيِّبَةَ فَارْجُمُوهُمَا أَلْبَتَّةَ
Malik mi vyprávěl od [Yahya bin Sa'ida] od [Sa'ida bin Musayyaba], že ho slyšel říkat: „Když [Umar bin Khattab] dorazil z Miny, zastavil svého velblouda v Abtahu. Umar poté nasbíral kamínky a naskládal je na hromadu. Poté je zakryl svým pláštěm, lehl si, vzhlédl k nebi a řekl: ‚Ó Alláhu, můj věk pokročil, mé síly slábnou a můj lid se začíná rozptylovat, proto mě přijmi do své přítomnosti, aniž bys marnil čas a přeháněl.‘ Poté odešel do Medíny a kázal před lidmi: „Ó lidé, skutečně pro vás platí stávající pravidla a byly vám vyhlášeny povinnosti, které musíte plnit. Byli jste ponecháni na jasných pravidlech, ledaže byste sváděli lidi na levou i pravou stranu.“ – Zatímco Umar to demonstroval tím, že tleskl jednou rukou o druhou – a řekl: „Nezahubte se tím, že opustíte verš o kamenování, totiž když někdo řekne: ‚V knize Alláha nenacházíme dva tresty.‘ Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, prováděl kamenování a my jsme to také prováděli. Při tom, v jehož rukou je má duše, kdyby lidé neříkali, že Umar bin Khattab něco přidává do knihy Alláha Ta'ala, jistě bych napsal (do Koránu): ‚Starší muž nebo žena (pokud se dopustí cizoložství), pak ukamenujte oba zároveň,‘ protože jsme to četli.“ Malik řekl: „Yahya bin Sa'id řekl: „Sa'id bin Musayyab řekl: ‚Ještě neuplynul měsíc Dhu al-Hijjah a Umar bin Khattab byl zabit.‘“ Yahya řekl: „Slyšel jsem slova Alláha Ta'ala: ‚Muži a ženy, kteří jsou ženatí, ať jsou ukamenováni.‘“
Hadith
Imám Málik : 1298
حَدَّثَنِي مَالِك أَنَّهُ سَأَلَ ابْنَ شِهَابٍعَنْ الَّذِي يَعْمَلُ عَمَلَ قَوْمِ لُوطٍ فَقَالَ ابْنُ شِهَابٍ عَلَيْهِ الرَّجْمُ أَحْصَنَ أَوْ لَمْ يُحْصِنْ
Malik mi vyprávěl, že se jednou zeptal [Ibnu Šihába] na člověka, který se dopustil skutku lidu proroka Lota, a ten odpověděl: „Má být ukamenován, ať už je ženatý, nebo ne.“
Hadith
Imám Málik : 1299
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ زَيْدِ بْنِ أَسْلَمَأَنَّ رَجُلًا اعْتَرَفَ عَلَى نَفْسِهِ بِالزِّنَا عَلَى عَهْدِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَدَعَا لَهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِسَوْطٍ فَأُتِيَ بِسَوْطٍ مَكْسُورٍ فَقَالَ فَوْقَ هَذَا فَأُتِيَ بِسَوْطٍ جَدِيدٍ لَمْ تُقْطَعْ ثَمَرَتُهُ فَقَالَ دُونَ هَذَا فَأُتِيَ بِسَوْطٍ قَدْ رُكِبَ بِهِ وَلَانَ فَأَمَرَ بِهِ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَجُلِدَ ثُمَّ قَالَ أَيُّهَا النَّاسُ قَدْ آنَ لَكُمْ أَنْ تَنْتَهُوا عَنْ حُدُودِ اللَّهِ مَنْ أَصَابَ مِنْ هَذِهِ الْقَاذُورَاتِ شَيْئًا فَلْيَسْتَتِرْ بِسِتْرِ اللَّهِ فَإِنَّهُ مَنْ يُبْدِي لَنَا صَفْحَتَهُ نُقِمْ عَلَيْهِ كِتَابَ اللَّهِ
Malik mi vyprávěl od [Zajda bin Aslama], který řekl: „Za časů Posla Alláha, nechť je s ním mír, se jeden muž přiznal k cizoložství. Posel Alláha, nechť je s ním mír, si tedy vyžádal bič, a tak mu přinesli bič, který byl poškozený. Řekl: „Větší než tento.“ Poté mu byl předložen bič, který byl ještě v dobrém stavu a neměl ořezané konce. Řekl: „Lehčí než tento.“ Poté mu byl předložen bič, který byl spletený a poněkud měkký. Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, poté nařídil, aby ho svázali, a tak byl ten muž svázán. Poté řekl: „Ó lidé, skutečně nastal čas, abyste přestali (porušovat) Alláhova zákazu. Kdokoli upadne do tohoto hříchu, ať jej zakryje Alláhovým ochranou. Kdokoli nám o svém činu řekne, nad ním uplatníme Alláhův zákon.“
Hadith
Imám Málik : 1300
حَدَّثَنِي مَالِك عَنْ نَافِعٍ أَنَّ صَفِيَّةَ بِنْتَ أَبِي عُبَيْدٍ أَخْبَرَتْهُ أَنَّ أَبَا بَكْرٍ الصِّدِّيقَأُتِيَ بِرَجُلٍ قَدْ وَقَعَ عَلَى جَارِيَةٍ بِكْرٍ فَأَحْبَلَهَا ثُمَّ اعْتَرَفَ عَلَى نَفْسِهِ بِالزِّنَا وَلَمْ يَكُنْ أَحْصَنَ فَأَمَرَ بِهِ أَبُو بَكْرٍ فَجُلِدَ الْحَدَّ ثُمَّ نُفِيَ إِلَى فَدَكَ
Malik mi vyprávěl od [Nafi'a], že mu [Shafiyah bint 'Ubaid] sdělila, že před [Abu Bakarem As-Siddiqem] byl postaven muž, který se vyspal s otrokyní, která byla ještě panna, až otěhotněla. Ten muž se ke svému činu přiznal, ačkoli nebyl ženatý. Abu Bakr pak nařídil, aby byl zbičován a poté vyhoštěn do Fadaku.“
