Imám Ahmad : 61
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ يَزِيدَ حَدَّثَنَا نَافِعُ بْنُ عُمَرَ الْجُمَحِيُّ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي مُلَيْكَةَ قَالَ قِيلَ لِأَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ يَا خَلِيفَةَ اللَّهِ فَقَالَ بَلْ خَلِيفَةُ مُحَمَّدٍ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَأَنَا أَرْضَى بِهِ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Yazid] Vyprávěl nám [Nafi' bin Umar al-Jumahi] od [Abdulláha bin Abu Mulaikáha], který řekl: [Abu Bakr] byl oslovován slovy: „Ó chalífo Alláha“, na což on odpověděl: „Ano, ale chalífa Muhammada, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a já jsem s tímto oslovením spokojen.“
Imám Ahmad : 62
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ دَاوُدَ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ الْمُؤَمَّلِ عَنِ ابْنِ أَبِي مُلَيْكَةَ قَالَ كَانَ رُبَّمَا سَقَطَ الْخِطَامُ مِنْ يَدِ أَبِي بَكْرٍ الصِّدِّيقِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ فَيَضْرِبُ بِذِرَاعِ نَاقَتِهِ فَيُنِيخُهَا فَيَأْخُذُهُ قَالَ فَقَالُوا لَهُ أَفَلَا أَمَرْتَنَا نُنَاوِلُكَهُ فَقَالَ إِنَّ حَبِيبِي رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَمَرَنِي أَنْ لَا أَسْأَلَ النَّاسَ شَيْئًا
Vyprávěl nám [Musa bin Daud] Vyprávěl nám [Abdullah bin Al Mu`ammal] od [Ibnu Abi Mulaikah], který řekl: Jednou upadla Abu Bakarovi Ash Shiddiqovi z ruky uzda koně, a tak udeřil svého osla do přední nohy, aby zařehtal, a pak ji zvedl. Spolubratři řekli: „Proč jsi nám nepřikázal, abychom ji zvedli?“ [Abu Bakr] řekl: „Vskutku, můj milovaný Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mi přikázal, abych od lidí nic nežádal.“
Imám Ahmad : 63
حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ أَخْبَرَنَا سُفْيَانُ عَنْ عَمْرِو بْنِ مُرَّةَ عَنْ أَبِي عُبَيْدَةَ عَنْ أَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ قَامَ أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ بَعْدَ وَفَاةِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِعَامٍ فَقَالَ قَامَ فِينَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَامَ الْأَوَّلِ فَقَالَ إِنَّ ابْنَ آدَمَ لَمْ يُعْطَ شَيْئًا أَفْضَلَ مِنْ الْعَافِيَةِ فَاسْأَلُوا اللَّهَ الْعَافِيَةَ وَعَلَيْكُمْ بِالصِّدْقِ وَالْبِرِّ فَإِنَّهُمَا فِي الْجَنَّةِ وَإِيَّاكُمْ وَالْكَذِبَ وَالْفُجُورَ فَإِنَّهُمَا فِي النَّارِ
Vyprávěl nám [Abdurrazzaq], který nám sdělil [Sufyan] od ['Amru Bin Murrah] od [Abu 'Ubaidah] od [Abu Bakara], který řekl: Po uplynutí jednoho roku od úmrtí Posla Alláha, nechť je s ním mír, vstal Abu Bakar a řekl: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, stál před námi v prvním roce a řekl: „Vskutku, potomkům Adama nebylo dáno nic lepšího než bezpečí, proto proste Alláha o bezpečí, buďte upřímní a dobří, neboť obojí je v ráji, a vyhýbejte se lži a zlu, neboť obojí je v pekle.“
Imám Ahmad : 64
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ يَزِيدَ قَالَ أَخْبَرَنَا سُفْيَانُ بْنُ حُسَيْنٍ عَنِ الزُّهْرِيِّ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُتْبَةَ بْنِ مَسْعُودٍ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ أُمِرْتُ أَنْ أُقَاتِلَ النَّاسَ حَتَّى يَقُولُوا لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ فَإِذَا قَالُوهَا عَصَمُوا مِنِّي دِمَاءَهُمْ وَأَمْوَالَهُمْ إِلَّا بِحَقِّهَا وَحِسَابُهُمْ عَلَى اللَّهِ تَعَالَى قَالَ فَلَمَّا كَانَتْ الرِّدَّةُ قَالَ عُمَرُ لِأَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ تُقَاتِلُهُمْ وَقَدْ سَمِعْتَ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ كَذَا وَكَذَا قَالَ فَقَالَ أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ وَاللَّهِ لَا أُفَرِّقُ بَيْنَ الصَّلَاةِ وَالزَّكَاةِ وَلَأُقَاتِلَنَّ مَنْ فَرَّقَ بَيْنَهُمَا قَالَ فَقَاتَلْنَا مَعَهُ فَرَأَيْنَا ذَلِكَ رَشَدًا
Vyprávěl nám [Muhammad bin Yazid], který řekl: Vyprávěl nám [Sufyan bin Husain] od [Az Zuhriho] od [Ubaidullaha bin Abdullaha bin 'Utby bin Mas'uda] od [Abu Hurairy] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Byl jsem pověřen bojovat proti lidem, dokud neřeknou Laa Ilaaha Illallaah (není boha hodného uctívání kromě Alláha), a pokud to řeknou, bude jejich krev a majetek chráněn, s výjimkou případů, kdy se jedná o právo a zúčtování před Alláhem Ta'la.“ Abu Hurairah řekl: Když tedy došlo k odpadlictví, [Umar] řekl Abu Bakrovi: „Budeš proti nim bojovat, i když jsi slyšel, jak Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl to a to?“ A [Abu Bakr] odpověděl: „Při Alláhovi, nebudu rozlišovat mezi příkazem k modlitbě a zakátem a budu bojovat proti každému, kdo mezi nimi rozlišuje.“ Abu Hurairah řekl: „A tak jsme s ním šli do boje a viděli jsme, že právě to je správné.“
Imám Ahmad : 65
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ نُمَيْرٍ قَالَ أَخْبَرَنَا إِسْمَاعِيلُ عَنْ أَبِي بَكْرِ بْنِ أَبِي زُهَيْرٍ قَالَ أُخْبِرْتُ أَنَّ أَبَا بَكْرٍ قَالَ يَا رَسُولَ اللَّهِ كَيْفَ الصَّلَاحُ بَعْدَ هَذِهِ الْآيَةِ { لَيْسَ بِأَمَانِيِّكُمْ وَلَا أَمَانِيِّ أَهْلِ الْكِتَابِ مَنْ يَعْمَلْ سُوءًا يُجْزَ بِهِ } فَكُلَّ سُوءٍ عَمِلْنَا جُزِينَا بِهِ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ غَفَرَ اللَّهُ لَكَ يَا أَبَا بَكْرٍ أَلَسْتَ تَمْرَضُ أَلَسْتَ تَنْصَبُ أَلَسْتَ تَحْزَنُ أَلَسْتَ تُصِيبُكَ اللَّأْوَاءُ قَالَ بَلَى قَالَ فَهُوَ مَا تُجْزَوْنَ بِهِ
Vyprávěl nám [Abdulláh bin Numair], který řekl: Vyprávěl nám [Ismá'íl] od [Abú Bakra bin Abú Zuhaira], který řekl: „Slyšel jsem, že [Abu Bakr] řekl: ‚Ó Posle Alláha, jak může být dobro po tomto verši: „Není to vaše přání ani přání lidí Knihy. Kdokoli spáchá zlo, bude odměněn podle toho zla“ (QS An Nisa' ayat 23), bude každé zlo, které spácháme, odplaceno?“ Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, odpověděl: „Kéž ti Alláh odpustí, ó Abú Bakre, copak nezažíváš bolest, únavu, smutek, zkoušky?“ Abu Bakr odpověděl: „Ano.“ Poté řekl: „To vše je odplatou pro vás.“
Imám Ahmad : 66
حَدَّثَنَا سُفْيَانُ قَالَ حَدَّثَنَا ابْنُ أَبِي خَالِدٍ عَنْ أَبِي بَكْرِ بْنِ أَبِي زُهَيْرٍ أَظُنُّهُ قَالَ أَبُو بَكْرٍ يَا رَسُولَ اللَّهِ كَيْفَ الصَّلَاحُ بَعْدَ هَذِهِ الْآيَةِ قَالَ يَرْحَمُكَ اللَّهُ يَا أَبَا بَكْرٍ أَلَسْتَ تَمْرَضُ أَلَسْتَ تَحْزَنُ أَلَسْتَ تُصِيبُكَ اللَّأْوَاءُ قَالَ بَلَى قَالَ فَإِنَّ ذَاكَ بِذَاكَ حَدَّثَنَا يَعْلَى بْنُ عُبَيْدٍ حَدَّثَنَا إِسْمَاعِيلُ عَنْ أَبِي بَكْرٍ الثَّقَفِيِّ قَالَ قَالَ أَبُو بَكْرٍ يَا رَسُولَ اللَّهِ كَيْفَ الصَّلَاحُ بَعْدَ هَذِهِ الْآيَةِ { مَنْ يَعْمَلْ سُوءًا يُجْزَ بِهِ } فَذَكَرَ الْحَدِيثَ
Vyprávěl nám [Sufyan], řekl: Vyprávěl nám [Ibnu Abu Khalid] od [Abu Bakara Bin Abu Zuhaira], domnívám se, že [Abu Bakar řekl]: „Ó Posle Alláha, jak může být po tomto verši ještě nějaké dobro?“ On odpověděl: „Kéž ti Alláh požehná, ó Abú Bakre, copak jsi nezažil bolest, smutek a zkoušky?“ Abú Bakr odpověděl: „Ano.“ Poté Prorok řekl: „Všechno to je tedy odplatou.“ Vyprávěl nám [Já'la bin 'Ubaid] Vyprávěl nám [Ismail] od [Abu Bakara Ats Tsaqafiho], který řekl: [Abu Bakar] řekl: „Ó Posle Alláha, jak může být po tomto verši ještě nějaké dobro: ‚Kdokoli spáchá zlo, bude odměněn podle toho zla.‘ (Súra An-Nisá, verš 123). Poté zmínil hadís.
Imám Ahmad : 67
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ حَدَّثَنَا ابْنُ أَبِي خَالِدٍ عَنْ أَبِي بَكْرِ بْنِ أَبِي زُهَيْرٍ الثَّقَفِيِّ قَالَ لَمَّا نَزَلَتْ { لَيْسَ بِأَمَانِيِّكُمْ وَلَا أَمَانِيِّ أَهْلِ الْكِتَابِ مَنْ يَعْمَلْ سُوءًا يُجْزَ بِهِ } قَالَ فَقَالَ أَبُو بَكْرٍ يَا رَسُولَ اللَّهِ إِنَّا لَنُجَازَى بِكُلِّ سُوءٍ نَعْمَلُهُ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَرْحَمُكَ اللَّهُ يَا أَبَا بَكْرٍ أَلَسْتَ تَنْصَبُ أَلَسْتَ تَحْزَنُ أَلَسْتَ تُصِيبُكَ اللَّأْوَاءُ فَهَذَا مَا تُجْزَوْنَ بِهِ
Vyprávěl nám [Waki']. Vyprávěl nám [Ibnu Abu Khalid] od [Abu Bakara Bin Abu Zuhaira Ats Tsaqafiho], který řekl: Když byl seslán verš: „Není to vaše přání ani přání lidí Knihy. Kdokoli spáchá zlo, bude odplacen podle toho zla)“ (QS An Nisa'ayat 123), řekl: [Abu Bakr] řekl: „Ó Posle Alláha, budeme odplaceni za každé zlo, které spácháme?“ A Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, odpověděl: „Nechť ti Alláh dá milost, ó Abú Bakre, copak neprocházíš bolestí, smutkem a zkouškami? To je vaše odplata.“
Imám Ahmad : 68
حَدَّثَنَا أَبُو كَامِلٍ حَدَّثَنَا حَمَّادُ بْنُ سَلَمَةَ قَالَ أَخَذْتُ هَذَا الْكِتَابَ مِنْ ثُمَامَةَ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَنَسٍ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ أَنَّ أَبَا بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ كَتَبَ لَهُمْ إِنَّ هَذِهِ فَرَائِضُ الصَّدَقَةِ الَّتِي فَرَضَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَلَى الْمُسْلِمِينَ الَّتِي أَمَرَ اللَّهُ عَزَّ وَجَلَّ بِهَا رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَمَنْ سُئِلَهَا مِنْ الْمُسْلِمِينَ عَلَى وَجْهِهَا فَلْيُعْطِهَا وَمَنْ سُئِلَ فَوْقَ ذَلِكَ فَلَا يُعْطِهِ فِيمَا دُونَ خَمْسٍ وَعِشْرِينَ مِنْ الْإِبِلِ فَفِي كُلِّ خَمْسِ ذَوْدٍ شَاةٌ فَإِذَا بَلَغَتْ خَمْسًا وَعِشْرِينَ فَفِيهَا ابْنَةُ مَخَاضٍ إِلَى خَمْسٍ وَثَلَاثِينَ فَإِنْ لَمْ تَكُنِ ابْنَةُ مَخَاضٍ فَابْنُ لَبُونٍ ذَكَرٌ فَإِذَا بَلَغَتْ سِتَّةً وَثَلَاثِينَ فَفِيهَا ابْنَةُ لَبُونٍ إِلَى خَمْسٍ وَأَرْبَعِينَ فَإِذَا بَلَغَتْ سِتَّةً وَأَرْبَعِينَ فَفِيهَا حِقَّةٌ طَرُوقَةُ الْفَحْلِ إِلَى سِتِّينَ فَإِذَا بَلَغَتْ إِحْدَى وَسِتِّينَ فَفِيهَا جَذَعَةٌ إِلَى خَمْسٍ وَسَبْعِينَ فَإِذَا بَلَغَتْ سِتَّةً وَسَبْعِينَ فَفِيهَا بِنْتَا لَبُونٍ إِلَى تِسْعِينَ فَإِذَا بَلَغَتْ إِحْدَى وَتِسْعِينَ فَفِيهَا حِقَّتَانِ طَرُوقَتَا الْفَحْلِ إِلَى عِشْرِينَ وَمِائَةٍ فَإِنْ زَادَتْ عَلَى عِشْرِينَ وَمِائَةٍ فَفِي كُلِّ أَرْبَعِينَ ابْنَةُ لَبُونٍ وَفِي كُلِّ خَمْسِينَ حِقَّةٌ فَإِذَا تَبَايَنَ أَسْنَانُ الْإِبِلِ فِي فَرَائِضِ الصَّدَقَاتِ فَمَنْ بَلَغَتْ عِنْدَهُ صَدَقَةُ الْجَذَعَةِ وَلَيْسَتْ عِنْدَهُ جَذَعَةٌ وَعِنْدَهُ حِقَّةٌ فَإِنَّهَا تُقْبَلُ مِنْهُ وَيَجْعَلُ مَعَهَا شَاتَيْنِ إِنْ اسْتَيْسَرَتَا لَهُ أَوْ عِشْرِينَ دِرْهَمًا وَمَنْ بَلَغَتْ عِنْدَهُ صَدَقَةُ الْحِقَّةِ وَلَيْسَتْ عِنْدَهُ إِلَّا جَذَعَةٌ فَإِنَّهَا تُقْبَلُ مِنْهُ وَيُعْطِيهِ الْمُصَدِّقُ عِشْرِينَ دِرْهَمًا أَوْ شَاتَيْنِ وَمَنْ بَلَغَتْ عِنْدَهُ صَدَقَةُ الْحِقَّةِ وَلَيْسَتْ عِنْدَهُ وَعِنْدَهُ بِنْتُ لَبُونٍ فَإِنَّهَا تُقْبَلُ مِنْهُ وَيَجْعَلُ مَعَهَا شَاتَيْنِ إِنْ اسْتَيْسَرَتَا لَهُ أَوْ عِشْرِينَ دِرْهَمًا وَمَنْ بَلَغَتْ عِنْدَهُ صَدَقَةُ ابْنَةِ لَبُونٍ وَلَيْسَتْ عِنْدَهُ إِلَّا حِقَّةٌ فَإِنَّهَا تُقْبَلُ مِنْهُ وَيُعْطِيهِ الْمُصَدِّقُ عِشْرِينَ دِرْهَمًا أَوْ شَاتَيْنِ وَمَنْ بَلَغَتْ عِنْدَهُ صَدَقَةُ ابْنَةِ لَبُونٍ وَلَيْسَتْ عِنْدَهُ ابْنَةُ لَبُونٍ وَعِنْدَهُ ابْنَةُ مَخَاضٍ فَإِنَّهَا تُقْبَلُ مِنْهُ وَيَجْعَلُ مَعَهَا شَاتَيْنِ إِنْ اسْتَيْسَرَتَا لَهُ أَوْ عِشْرِينَ دِرْهَمًا وَمَنْ بَلَغَتْ صَدَقَتُهُ بِنْتَ مَخَاضٍ وَلَيْسَ عِنْدَهُ إِلَّا ابْنُ لَبُونٍ ذَكَرٌ فَإِنَّهُ يُقْبَلُ مِنْهُ وَلَيْسَ مَعَهُ شَيْءٌ وَمَنْ لَمْ يَكُنْ عِنْدَهُ إِلَّا أَرْبَعٌ مِنْ الْإِبِلِ فَلَيْسَ فِيهَا شَيْءٌ إِلَّا أَنْ يَشَاءَ رَبُّهَا وَفِي صَدَقَةِ الْغَنَمِ فِي سَائِمَتِهَا إِذَا كَانَتْ أَرْبَعِينَ فَفِيهَا شَاةٌ إِلَى عِشْرِينَ وَمِائَةٍ فَإِنْ زَادَتْ فَفِيهَا شَاتَانِ إِلَى مِائَتَيْنِ فَإِذَا زَادَتْ وَاحِدَةٌ فَفِيهَا ثَلَاثُ شِيَاهٍ إِلَى ثَلَاثِ مِائَةٍ فَإِذَا زَادَتْ فَفِي كُلِّ مِائَةٍ شَاةٌ وَلَا تُؤْخَذُ فِي الصَّدَقَةِ هَرِمَةٌ وَلَا ذَاتُ عَوَارٍ وَلَا تَيْسٌ إِلَّا أَنْ يَشَاءَ الْمُصَدِّقُ وَلَا يُجْمَعُ بَيْنَ مُتَفَرِّقٍ وَلَا يُفَرَّقُ بَيْنَ مُجْتَمِعٍ خَشْيَةَ الصَّدَقَةِ وَمَا كَانَ مِنْ خَلِيطَيْنِ فَإِنَّهُمَا يَتَرَاجَعَانِ بَيْنَهُمَا بِالسَّوِيَّةِ وَإِذَا كَانَتْ سَائِمَةُ الرَّجُلِ نَاقِصَةً مِنْ أَرْبَعِينَ شَاةً وَاحِدَةً فَلَيْسَ فِيهَا شَيْءٌ إِلَّا أَنْ يَشَاءَ رَبُّهَا وَفِي الرِّقَةِ رُبْعُ الْعُشْرِ فَإِذَا لَمْ يَكُنْ الْمَالُ إِلَّا تِسْعِينَ وَمِائَةَ دِرْهَمٍ فَلَيْسَ فِيهَا شَيْءٌ إِلَّا أَنْ يَشَاءَ رَبُّهَا
Vyprávěl nám [Abu Kamil], řekl: Vyprávěl nám [Hammad bin Salamah], řekl: Získal jsem tento dopis od [Tsumamah bin Abdullah bin Anas] od [Anas bin Malik], že [Abu Bakr] jim napsal dopis; „Vskutku, toto je rozdělení zakátu, které stanovil Posel Alláha pro muslimy a které Alláh přikázal Poslu Alláha, nechť je s ním Alláh spokojen. Kdokoli z muslimů je požádán v souladu s tímto nařízením, ať jej dá, a kdokoli je požádán o více, než je stanoveno, ať jej nedává; u velbloudů, jejichž počet je menší než dvacet pět, je z každých pěti až deseti velbloudů zakátem jedna koza, a pokud jejich počet dosáhne dvaceti pěti, je zakátem jedna dvouletá samice velblouda, až do počtu třiceti pěti; pokud není k dispozici dvouletá samice velblouda, pak tříletý samec velblouda, a pokud počet dosáhne třiceti šesti, je zakátem jeden tříletý samec, a to až do počtu čtyřiceti pěti; a pokud počet dosáhne čtyřiceti šesti, je zakátem jedna čtyřletá samice, která se již chová jako samec, a to až do počtu šedesáti kusů; a pokud počet dosáhne šedesáti jednoho, je zakátem jedna samice velblouda ve věku pěti let až do počtu sedmdesáti pěti, a pokud počet dosáhne sedmdesáti šesti, je zakátem dvě samice velblouda ve věku tří let až do počtu devadesáti, a pokud počet dosáhne devadesáti jednoho, pak je zakátem dvě mláďata velblouda, která dosáhla věku čtyř let a jsou jako dva samci, až do počtu sto dvaceti, a pokud je jich více než sto dvacet, pak je zakátem za každých čtyřicet kusů jedno mládě velblouda ve věku tří let a za každých padesát kusů jedno samice velblouda ve věku čtyř let, a pokud se věk velbloudů liší v povinnosti platit zakát, pak kdokoli dosáhl povinnosti platit zakát za samici velblouda ve věku pěti let, zatímco nemá samici velblouda ve věku pěti let, ale má samici velblouda ve věku čtyř let, pak to stačí k přijetí, avšak s přídavkem dvou koz, pokud je snadné je získat, nebo dvaceti dirhamů, a kdokoli dosáhl povinnosti zakátu za jednu čtyřletou samici velblouda a nemá nic jiného než pětiletou, pak to stačí k přijetí a je třeba dát tomu, kdo zakát přijímá, dvacet dirhamů nebo dvě kozy. a kdokoli dosáhl povinnosti zakátu ve formě čtyřleté samice velblouda, ačkoli ji nevlastní, ale má jednu tříletou samici velblouda, pak to stačí k přijetí od něj a doplní se dvěma kozami, pokud je snadné je sehnat, nebo dvaceti dirhamy, a kdokoli dosáhl povinnosti zakátu v podobě jedné tříleté samice velblouda, ale nevlastní nic kromě jedné čtyřleté samice velblouda, pak to stačí k přijetí a je třeba mu dát dvacet dirhamů nebo dvě ovce, a kdokoli dosáhl povinnosti zakátu v podobě jedné tříleté samice velblouda, ale nemá ji a má pouze dvouletou, pak to stačí k přijetí od něj a doplnění dvěma kozami, pokud je snadné je získat, nebo dvaceti dirhamy, a kdokoli dosáhl povinnosti zakátu za jednu dvouletou samici velblouda, ale nemá nic jiného než jednoho tříletého samce velblouda, pak to stačí k přijetí od něj a není třeba nic dalšího přidávat, a kdokoli nemá nic jiného než čtyři velbloudy, ten nemusí platit zakát, ledaže by to majitel sám chtěl. A pokud jde o zakát z pasených koz, dosáhne-li jejich počet čtyřiceti, činí zakát jednu kozu až do počtu sto dvaceti, a je-li jich více, činí zakát dvě kozy až do počtu dvou set, a je-li jich o jednu více, činí zakát tři kozy až do počtu tří set, a je-li jich více, činí zakát jednu kozu na každých sto, a z kozího stáda se nebere zakát z koz, které ještě nedosáhly plné zralosti, jsou slabé, mají vadu nebo jsou zakrslé, ledaže by to ten, kdo zakát odvádí, chtěl, a nesmí se shromažďovat oddělený majetek (za účelem odvodu zakátu) a také se nesmí oddělovat shromážděný majetek ze strachu před zakátem, a majetek, který se smísil ze dvou částí, se rozdělí rovnoměrně mezi obě části, a pokud někomu v stádu chybí jedna koza ze čtyřiceti, není z ní třeba platit zakát, ledaže by to majitel chtěl. A u otroka činí zakát čtyři desátiny, a pokud jeho majetek nedosahuje více než sto devadesát dirhamů, není z něj třeba platit zakát, ledaže by to majitel chtěl.“
Imám Ahmad : 69
حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ قَالَ أَهْلُ مَكَّةَ يَقُولُونَ أَخَذَ ابْنُ جُرَيْجٍ الصَّلَاةَ مِنْ عَطَاءٍ وَأَخَذَهَا عَطَاءٌ مِنْ ابْنِ الزُّبَيْرِ وَأَخَذَهَا ابْنُ الزُّبَيْرِ مِنْ أَبِي بَكْرٍ وَأَخَذَهَا أَبُو بَكْرٍ مِنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَا رَأَيْتُ أَحَدًا أَحْسَنَ صَلَاةً مِنْ ابْنِ جُرَيْجٍ
Vyprávěl nám [Abdurrazzaq] a řekl: Lidé z Mekky říkali: „[Ibn Juraij] převzal způsob modlitby od ['Atho'], Atho' jej převzal od [Ibn Az Zubair], Ibn Zubair od [Abu Bakara] a Abu Bakar od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Neviděl jsem nikoho, kdo by se modlil lépe než Ibn Juraij.“
Imám Ahmad : 70
حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ قَالَ أَخْبَرَنَا مَعْمَرٌ عَنِ الزُّهْرِيِّ عَنْ سَالِمٍ عَنِ ابْنِ عُمَرَ عَنْ عُمَرَ قَالَ تَأَيَّمَتْ حَفْصَةُ بِنْتُ عُمَرَ مِنْ خُنَيْسٍ أَوْ حُذَيْفَةَ بْنِ حُذَافَةَ شَكَّ عَبْدُ الرَّزَّاقِ وَكَانَ مِنْ أَصْحَابِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مِمَّنْ شَهِدَ بَدْرًا فَتُوُفِّيَ بِالْمَدِينَةِ قَالَ فَلَقِيتُ عُثْمَانَ بْنَ عَفَّانَ فَعَرَضْتُ عَلَيْهِ حَفْصَةَ فَقُلْتُ إِنْ شِئْتَ أَنْكَحْتُكَ حَفْصَةَ قَالَ سَأَنْظُرُ فِي ذَلِكَ فَلَبِثْتُ لَيَالِيَ فَلَقِيَنِي فَقَالَ مَا أُرِيدُ أَنْ أَتَزَوَّجَ يَوْمِي هَذَا قَالَ عُمَرُ فَلَقِيتُ أَبَا بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَقُلْتُ إِنْ شِئْتَ أَنْكَحْتُكَ حَفْصَةَ ابْنَةَ عُمَرَ فَلَمْ يَرْجِعْ إِلَيَّ شَيْئًا فَكُنْتُ أَوْجَدَ عَلَيْهِ مِنِّي عَلَى عُثْمَانَ فَلَبِثْتُ لَيَالِيَ فَخَطَبَهَا إِلَيَّ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأَنْكَحْتُهَا إِيَّاهُ فَلَقِيَنِي أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَقَالَ لَعَلَّكَ وَجَدْتَ عَلَيَّ حِينَ عَرَضْتَ عَلَيَّ حَفْصَةَ فَلَمْ أَرْجِعْ إِلَيْكَ شَيْئًا قَالَ قُلْتُ نَعَمْ قَالَ فَإِنَّهُ لَمْ يَمْنَعْنِي أَنْ أَرْجِعَ إِلَيْكَ شَيْئًا حِينَ عَرَضْتَهَا عَلَيَّ إِلَّا أَنِّي سَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَذْكُرُهَا وَلَمْ أَكُنْ لِأُفْشِيَ سِرَّ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَلَوْ تَرَكَهَا لَنَكَحْتُهَا
Vyprávěl nám [Abdurrazzaq], řekl: „Sdělil nám [Ma'mar] od [Az Zuhriho] od [Salima] od [Ibnu Umara] od [Umara], který řekl: „Hafsha bint Umar byla vdovou po Hunaisovi nebo Hudzaifahovi bin Hudzafahovi – Abdurrazzaq si nebyl jistý– a on byl jedním z společníků Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který byl svědkem bitvy u Badr a zemřel v Medíně, – Umar řekl: „Tak jsem navštívil Uthmána bin Affána a nabídl jsem mu Hafšu, řekl jsem: ‚Jestli chceš, ožením tě s Hafšou.‘ Uthmán odpověděl: ‚Nejprve si to promyslím.‘ Uplynulo několik nocí a poté mě Uthmán navštívil a řekl: „V tuto chvíli nemám v úmyslu se oženit.“ Umar řekl: Poté jsem navštívil Abú Bakra a řekl jsem mu: „Pokud chceš, ožením tě s Hafšou bint Umar.“ On mi však nedal žádnou odpověď, a tak jsem v srdci pocítil něco silnějšího než v případě Uthmana. Uplynulo několik dní, až nakonec ke mně přišel Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a požádal o ruku Hafšy. Poté jsem ji s ním oženil. Abu Bakr za mnou přišel a řekl: „Možná v tobě zůstaly nějaké pocity vůči mně, když jsi mi nabídl Hafšu a já ti nedal žádnou odpověď?“ Umar řekl, že jsem odpověděl: „Ano.“ [Abu Bakr] řekl: „Vskutku mi nic nebránilo, abych ti dal odpověď, když jsi mi nabídl Hafšu, ale slyšel jsem, že o ní zmínil Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a já neprozradím tajemství Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Kdyby ji opustil, určitě bych si ji vzal.“
Imám Ahmad : 71
حَدَّثَنَا إِسْحَاقُ بْنُ سُلَيْمَانَ قَالَ سَمِعْتُ الْمُغِيرَةَ بْنَ مُسْلِمٍ أَبَا سَلَمَةَ عَنْ فَرْقَدٍ السَّبَخِيِّ عَنْ مُرَّةَ الطَّيِّبِ عَنْ أَبِي بَكْرٍ الصِّدِّيقِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَا يَدْخُلُ الْجَنَّةَ سَيِّئُ الْمَلَكَةِ فَقَالَ رَجُلٌ يَا رَسُولَ اللَّهِ أَلَيْسَ أَخْبَرْتَنَا أَنَّ هَذِهِ الْأُمَّةَ أَكْثَرُ الْأُمَمِ مَمْلُوكِينَ وَأَيْتَامًا قَالَ بَلَى فَأَكْرِمُوهُمْ كَرَامَةَ أَوْلَادِكُمْ وَأَطْعِمُوهُمْ مِمَّا تَأْكُلُونَ قَالُوا فَمَا يَنْفَعُنَا فِي الدُّنْيَا يَا رَسُولَ اللَّهِ قَالَ فَرَسٌ صَالِحٌ تَرْتَبِطُهُ تُقَاتِلُ عَلَيْهِ فِي سَبِيلِ اللَّهِ وَمَمْلُوكٌ يَكْفِيكَ فَإِذَا صَلَّى فَهُوَ أَخُوكَ
Vyprávěl nám [Ishaq bin Sulaiman], který řekl: „Slyšel jsem [Al-Mughirah bin Muslim Abu Salamah] od [Farqada As-Subakhiho] od [Murrah Ath-Thayyiba] od [Abu Bakara Ash-Shiddiqa], který řekl: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Do ráje nevstoupí ten, kdo má špatné chování.“ Jeden muž se zeptal: „Ó Posle Alláha, neřekl jsi snad, že tato umma je ummou, v níž je nejvíce otroků a sirotků?“ Posel Alláha odpověděl: „Ano, proto je ctěte tak, jako ctíte své děti, a dejte jim jíst z toho, co jíte vy.“ Společníci se zeptali: „Ó Posle Alláha, co nám může být prospěšné v tomto světě?“ On odpověděl: „Dobrý dopravní prostředek, který připoutáte, abyste bojovali na cestě Alláha, a otrok, který vám stačí, a pokud se modlí, je vaším bratrem.“
Imám Ahmad : 72
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ عُمَرَ قَالَ أَخْبَرَنَا يُونُسُ عَنِ الزُّهْرِيِّ قَالَ أَخْبَرَنِي ابْنُ السَّبَّاقِ قَالَ أَخْبَرَنِي زَيْدُ بْنُ ثَابِتٍ أَنَّ أَبَا بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَرْسَلَ إِلَيْهِ مَقْتَلَ أَهْلِ الْيَمَامَةِ فَإِذَا عُمَرُ عِنْدَهُ فَقَالَ أَبُو بَكْرٍ إِنَّ عُمَرَ أَتَانِي فَقَالَ إِنَّ الْقَتْلَ قَدْ اسْتَحَرَّ بِأَهْلِ الْيَمَامَةِ مِنْ قُرَّاءِ الْقُرْآنِ مِنْ الْمُسْلِمِينَ وَأَنَا أَخْشَى أَنْ يَسْتَحِرَّ الْقَتْلُ بِالْقُرَّاءِ فِي الْمَوَاطِنِ فَيَذْهَبَ قُرْآنٌ كَثِيرٌ لَا يُوعَى وَإِنِّي أَرَى أَنْ تَأْمُرَ بِجَمْعِ الْقُرْآنِ فَقُلْتُ لِعُمَرَ وَكَيْفَ أَفْعَلُ شَيْئًا لَمْ يَفْعَلْهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ هُوَ وَاللَّهِ خَيْرٌ فَلَمْ يَزَلْ يُرَاجِعُنِي فِي ذَلِكَ حَتَّى شَرَحَ اللَّهُ بِذَلِكَ صَدْرِي وَرَأَيْتُ فِيهِ الَّذِي رَأَى عُمَرُ قَالَ زَيْدٌ وَعُمَرُ عِنْدَهُ جَالِسٌ لَا يَتَكَلَّمُ فَقَالَ أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ إِنَّكَ شَابٌّ عَاقِلٌ لَا نَتَّهِمُكَ وَقَدْ كُنْتَ تَكْتُبُ الْوَحْيَ لِرَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَاجْمَعْهُ قَالَ زَيْدٌ فَوَاللَّهِ لَوْ كَلَّفُونِي نَقْلَ جَبَلٍ مِنْ الْجِبَالِ مَا كَانَ بِأَثْقَلَ عَلَيَّ مِمَّا أَمَرَنِي بِهِ مِنْ جَمْعِ الْقُرْآنِ فَقُلْتُ كَيْفَ تَفْعَلُونَ شَيْئًا لَمْ يَفْعَلْهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ
Vyprávěl nám [Uthmán ibn Umar] a řekl: Vyprávěl nám [Júnus] od [Az-Zuhrího] a ten řekl: Vyprávěl mi [Ibn As-Sabbaq] a řekl: vyprávěl mi [Zaid bin Tsabit], že [Abu Bakr] ho poslal na místo války s obyvateli Jamámy, zatímco Umar byl po jeho boku, a Abu Bakr řekl: „Vskutku, Umar mě navštívil a řekl: ‚Vskutku, na bojišti v Jamámě padlo mnoho obětí, jsou to recitátoři z řad muslimů, a obávám se, že na dalších bojištích bude zabito ještě více recitátorů, takže se ztratí velká část Koránu, protože nebude známa, a vskutku se domnívám, abys vydal příkaz ke shromáždění Koránu.‘ Řekl jsem tedy Umarovi: ‚Jak bych mohl udělat něco, co nikdy neudělal Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír?‘ Umar na to odpověděl: ‚Při Alláhovi, to je dobré.‘ Poté za mnou Umar neustále chodil a ptal se mě na můj názor na tuto věc, až mi Alláh ulehčil srdce a já jsem souhlasil s Umarovým názorem.“ Řekl: zatímco Zajd a Umar seděli vedle něj a neřekli ani slovo, promluvil Abú Bakr: „Vskutku jsi chytrý mladík, nepochybujeme o tvých schopnostech, protože jsi zapisoval zjevení pro Posla Alláha, nechť je s ním mír, proto sestav Korán.“ Zajd řekl: „Při Alláhovi, kdyby mi uložili přenést jednu z hor, nebylo by to tak těžké jako to, co mi uložil, abych shromáždil Al-Korán. Potom jsem řekl: „Jak můžete udělat něco, co nikdy neudělal Posel Alláha, nechť je s ním mír?“
Imám Ahmad : 73
حَدَّثَنَا يَحْيَى بْنُ حَمَّادٍ حَدَّثَنَا أَبُو عَوَانَةَ عَنِ الْأَعْمَشِ عَنْ إِسْمَاعِيلَ بْنِ رَجَاءٍ عَنْ عُمَيْرٍ مَوْلَى الْعَبَّاسِ عَنِ ابْنِ عَبَّاسٍ قَالَ لَمَّا قُبِضَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَاسْتُخْلِفَ أَبُو بَكْرٍ خَاصَمَ الْعَبَّاسُ عَلِيًّا فِي أَشْيَاءَ تَرَكَهَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ شَيْءٌ تَرَكَهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَلَمْ يُحَرِّكْهُ فَلَا أُحَرِّكُهُ فَلَمَّا اسْتُخْلِفَ عُمَرُ اخْتَصَمَا إِلَيْهِ فَقَالَ شَيْءٌ لَمْ يُحَرِّكْهُ أَبُو بَكْرٍ فَلَسْتُ أُحَرِّكُهُ قَالَ فَلَمَّا اسْتُخْلِفَ عُثْمَانُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ اخْتَصَمَا إِلَيْهِ قَالَ فَأَسْكَتَ عُثْمَانُ وَنَكَسَ رَأْسَهُ قَالَ ابْنُ عَبَّاسٍ فَخَشِيتُ أَنْ يَأْخُذَهُ فَضَرَبْتُ بِيَدِي بَيْنَ كَتِفَيْ الْعَبَّاسِ فَقُلْتُ يَا أَبَتِ أَقْسَمْتُ عَلَيْكَ إِلَّا سَلَّمْتَهُ لِعَلِيٍّ قَالَ فَسَلَّمَهُ لَهُ
Vyprávěl nám [Jahjá bin Hammád]. Vyprávěl nám [Abu 'Awanah] od [Al-A'masyho] od [Ismá'íla bin Radžá'a] od [Umáira, bývalého otroka Al-Abbáse] od [Ibn Abbáse], který řekl: Když zemřel Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a Abu Bakr byl jmenován chalífou, Abbas se s Aliem přel o dědictví, které zanechal Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a [Abu Bakr] řekl: „To, co zanechal Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a on s tím nehýbal, s tím nebudu hýbat ani já.“ Když byl Umar jmenován chalífou, oba mu předložili svou záležitost, a Umar řekl: „To, s čím Abu Bakr nehýbal, s tím nebudu hýbat ani já.“ A když byl Uthmán jmenován chalífou, oba mu předložili svou záležitost, a Uthmán mlčel a sklonil hlavu. Ibn Abbás řekl: „Bál jsem se, že to vezme, a tak jsem mu položil ruku na rameno a řekl: ‚Ó otče, přísahám ti, že bys to měl předat Alímu.‘“ Ibn Abbás řekl: „A tak to předal Alímu.“
Imám Ahmad : 74
حَدَّثَنَا يَحْيَى بْنُ حَمَّادٍ قَالَ حَدَّثَنَا أَبُو عَوَانَةَ عَنْ عَاصِمِ بْنِ كُلَيْبٍ قَالَ حَدَّثَنِي شَيْخٌ مِنْ قُرَيْشٍ مِنْ بَنِي تَيْمٍ قَالَ حَدَّثَنِي فُلَانٌ وَفُلَانٌ وَقَالَ فَعَدَّ سِتَّةً أَوْ سَبْعَةً كُلُّهُمْ مِنْ قُرَيْشٍ فِيهِمْ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ الزُّبَيْرِ قَالَ بَيْنَا نَحْنُ جُلُوسٌ عِنْدَ عُمَرَ إِذْ دَخَلَ عَلِيٌّ وَالْعَبَّاسُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُمَا قَدْ ارْتَفَعَتْ أَصْوَاتُهُمَا فَقَالَ عُمَرُ مَهْ يَا عَبَّاسُ قَدْ عَلِمْتُ مَا تَقُولُ تَقُولُ ابْنُ أَخِي وَلِي شَطْرُ الْمَالِ وَقَدْ عَلِمْتُ مَا تَقُولُ يَا عَلِيُّ تَقُولُ ابْنَتُهُ تَحْتِي وَلَهَا شَطْرُ الْمَالِ وَهَذَا مَا كَانَ فِي يَدَيْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَدْ رَأَيْنَا كَيْفَ كَانَ يَصْنَعُ فِيهِ فَوَلِيَهُ أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ مِنْ بَعْدِهِ فَعَمِلَ فِيهِ بِعَمَلِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ ثُمَّ وَلِيتُهُ مِنْ بَعْدِ أَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَأَحْلِفُ بِاللَّهِ لَأَجْهَدَنَّ أَنْ أَعْمَلَ فِيهِ بِعَمَلِ رَسُولِ اللَّهِ وَعَمَلِ أَبِي بَكْرٍ ثُمَّ قَالَ حَدَّثَنِي أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ وَحَلَفَ بِأَنَّهُ لَصَادِقٌ أَنَّهُ سَمِعَ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِنَّ النَّبِيَّ لَا يُورَثُ وَإِنَّمَا مِيرَاثُهُ فِي فُقَرَاءِ الْمُسْلِمِينَ وَالْمَسَاكِينِ و حَدَّثَنِي أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ وَحَلَفَ بِاللَّهِ إِنَّهُ صَادِقٌ أَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِنَّ النَّبِيَّ لَا يَمُوتُ حَتَّى يَؤُمَّهُ بَعْضُ أُمَّتِهِ وَهَذَا مَا كَانَ فِي يَدَيْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَدْ رَأَيْنَا كَيْفَ كَانَ يَصْنَعُ فِيهِ فَإِنْ شِئْتُمَا أَعْطَيْتُكُمَا لِتَعْمَلَا فِيهِ بِعَمَلِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَعَمَلِ أَبِي بَكْرٍ حَتَّى أَدْفَعَهُ إِلَيْكُمَا قَالَ فَخَلَوَا ثُمَّ جَاءَا فَقَالَ الْعَبَّاسُ ادْفَعْهُ إِلَى عَلِيٍّ فَإِنِّي قَدْ طِبْتُ نَفْسًا بِهِ لَهُ
Vyprávěl nám [Jahjá bin Hammád], řekl: Vyprávěl nám [Abu 'Awanah] od ['Ašima bin Kulaiba], řekl: Vyprávěl mi [jeden šejch z Kurajšovců z kmene Banu Taim], řekl: Vyprávěl mi Fulan a Fulan a řekl: „Uvedl šest nebo sedm lidí, všichni z Kurajšovců, mezi nimiž byl i [Abdulláh bin Az-Zubajr], a řekl: „Když jsme seděli u Umara, najednou přišli Alí a Abbás s rozhořčeným tónem, a tak [Umar] řekl: „Mlč, ó Abbáse! Vím, co chceš říct, řekneš, že je to syn mého bratra a že mi náleží polovina majetku. A vím také, co chceš říct, ó Alí, řekneš, že jeho dcera je v mé péči, a proto jí náleží polovina majetku, a tak tomu bylo za dob Posla Alláha, nechť je s ním Alláh spokojen, a viděli jsme, jak v této věci rozhodl, poté Abu Bakr nastoupil po Prorokovi a činil to, co činil Prorok, a poté jsem nastoupil já po Abu Bakrovi, a tak přísahám při Alláhovi, že v této věci rozhodnu stejně, jak rozhodoval Prorok a Abu Bakr.“ Poté řekl: „A Abu Bakr mi vyprávěl a přísahal, že upřímně slyšel Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jak říká: ‚Vskutku, Prorok není dědicem, pouze jeho dědictví je rozděleno mezi chudé a nuzné z muslimů.‘ A [Abu Bakr] mi vyprávěl a přísahal ve jménu Alláha, že mluví pravdu, že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Vskutku, Prorok nezemře, dokud ho část jeho společenství neudělá imámem.“ A toto (majetek) bylo kdysi v rukou Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a my jsme viděli, jak v této věci postupoval; pokud si to přejete, dám to vám oběma, abyste s tím naložili tak, jak to činil Posel Alláha a Abú Bakr, a tak vám to dám.“ Abdulláh bin Zubajr řekl: „Oba odešli, pak se vrátili a Abbás řekl: ‚Dej to Alímu, neboť duše najde klid, když je to dáno Alímu.‘“
Imám Ahmad : 75
حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَهَّابِ بْنُ عَطَاءٍ قَالَ أَخْبَرَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عَمْرٍو عَنْ أَبِي سَلَمَةَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ أَنَّ فَاطِمَةَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهَا جَاءَتْ أَبَا بَكْرٍ وَعُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُمَا تَطْلُبُ مِيرَاثَهَا مِنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَا إِنَّا سَمِعْنَا رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِنِّي لَا أُورَثُ
Vyprávěl nám [Abdul Wahab bin 'Atho`], který řekl: vyprávěl nám [Muhammad bin 'Amru] od [Abu Salamaha] od [Abu Hurairaha], že Fatimah přišla k Abu Bakrovi a Umarovi a požádala o svůj podíl na dědictví po Prorokovi, nechť mu Bůh požehná a dá mu mír, a [Abu Bakr] a [Umar] řekli: „Vskutku jsme slyšeli Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jak pravil: ‚Vskutku já nejsem dědičem.‘“
Imám Ahmad : 76
حَدَّثَنَا هَاشِمُ بْنُ الْقَاسِمِ قَالَ حَدَّثَنَا عِيسَى يَعْنِي ابْنَ الْمُسَيَّبِ عَنْ قَيْسِ بْنِ أَبِي حَازِمٍ قَالَ إِنِّي لَجَالِسٌ عِنْدَ أَبِي بَكْرٍ الصِّدِّيقِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ خَلِيفَةِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بَعْدَ وَفَاةِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِشَهْرٍ فَذَكَرَ قِصَّةً فَنُودِيَ فِي النَّاسِ أَنَّ الصَّلَاةَ جَامِعَةٌ وَهِيَ أَوَّلُ صَلَاةٍ فِي الْمُسْلِمِينَ نُودِيَ بِهَا إِنَّ الصَّلَاةَ جَامِعَةٌ فَاجْتَمَعَ النَّاسُ فَصَعِدَ الْمِنْبَرَ شَيْئًا صُنِعَ لَهُ كَانَ يَخْطُبُ عَلَيْهِ وَهِيَ أَوَّلُ خُطْبَةٍ خَطَبَهَا فِي الْإِسْلَامِ قَالَ فَحَمِدَ اللَّهَ وَأَثْنَى عَلَيْهِ ثُمَّ قَالَ يَا أَيُّهَا النَّاسُ وَلَوَدِدْتُ أَنَّ هَذَا كَفَانِيهِ غَيْرِي وَلَئِنْ أَخَذْتُمُونِي بِسُنَّةِ نَبِيِّكُمْ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَا أُطِيقُهَا إِنْ كَانَ لَمَعْصُومًا مِنْ الشَّيْطَانِ وَإِنْ كَانَ لَيَنْزِلُ عَلَيْهِ الْوَحْيُ مِنْ السَّمَاءِ
Vyprávěl nám [Hasyim bin Al Qasim], který řekl: Vyprávěl nám [Isa, tj. Ibn Al Musayyab] od [Qais bin Abu Hazim], který řekl: Když jsem seděl vedle [Abu Bakra] Ash-Shiddiqa, chalífy Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, měsíc po smrti Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, Abu Bakr vyprávěl jeden příběh; najednou bylo lidem oznámeno: „Vskutku, modlitba je v mešité.“ A to byla první modlitba, kterou muslimové vykonali po tom, co bylo ohlášeno: „Vskutku, modlitba je společná.“ Lidé se tedy shromáždili a poté Abu Bakr vystoupil na minbar, místo, které pro něj bylo vybudováno, aby z něj kázal, a to byla první kázání, které v islámu přednesl.“ Qais řekl: „Abu Bakr chválil a velebil Alláha a řekl: ‚Ó lidé, byl bych velmi rád, kdyby mě v této věci nahradil někdo jiný, a pokud mě budete soudit podle sunny vašeho Proroka, nechalallahu 'alaihi wasallam, nebudu tomu schopen dostát, neboť on byl chráněn před ďáblem a z nebe k němu sestupovalo zjevení.‘“
Imám Ahmad : 77
حَدَّثَنَا هَاشِمُ بْنُ الْقَاسِمِ حَدَّثَنَا شَيْبَانُ عَنْ لَيْثٍ عَنْ مُجَاهِدٍ قَالَ قَالَ أَبُو بَكْرٍ الصِّدِّيقُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَمَرَنِي رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنْ أَقُولَ إِذَا أَصْبَحْتُ وَإِذَا أَمْسَيْتُ وَإِذَا أَخَذْتُ مَضْجَعِي مِنْ اللَّيْلِ اللَّهُمَّ فَاطِرَ السَّمَوَاتِ وَالْأَرْضِ عَالِمَ الْغَيْبِ وَالشَّهَادَةِ أَنْتَ رَبُّ كُلِّ شَيْءٍ وَمَلِيكُهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا أَنْتَ وَحْدَكَ لَا شَرِيكَ لَكَ وَأَنَّ مُحَمَّدًا عَبْدُكَ وَرَسُولُكَ أَعُوذُ بِكَ مِنْ شَرِّ نَفْسِي وَشَرِّ الشَّيْطَانِ وَشِرْكِهِ وَأَنْ أَقْتَرِفَ عَلَى نَفْسِي سُوءًا أَوْ أَجُرَّهُ إِلَى مُسْلِمٍ آخِرُ مُسْنَدِ أَبِي بَكْرٍ الصِّدِّيقِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ
Vyprávěl nám [Hasyim bin Al-Qasim]. Vyprávěl nám [Syaiban] od [Laitsa] od [Mujahida], který řekl: [Abu Bakr] Ash-Shiddiq řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, mi přikázal, abych každé ráno, večer a před spaním v noci recitoval: „ALLAHUMMA FAATHIRAS SAMAAWAATI WAL ARDLI 'AALIMAL GHAIBI WASY SYAHAADAH ANTA RABBA KULLI SYAI'IN WA MAALIKUHU, ASYHADU ANLAA ILAAHA ILLA ANTA WAHDAKA LAA SYARIIKALAKA WA ANNA MUHAMMADAN 'TVŮJ SLUŽEBNÍK A TVŮJ POSEL, A'UUDZUBIKA MIN SYARRI NAFSII WA SYARRISY SYAITHAANI WA SYIRKIHI WA AN AQTARIFA 'ALA NAFSII SUU'AN AW AJURRUHU ILAA MUSLIM (Ó Alláhu, Stvořiteli nebes a země, který znáš skryté i zjevné, Ty jsi Pánem všeho a jeho vlastníkem, dosvědčuji, že není boha (hodného uctívání) kromě Tebe, jediného, který nemá žádného společníka, a dosvědčuji, že Muhammad je Tvým služebníkem a poslem, hledám u Tebe útočiště před zlem mé duše a ďábla i jeho společníků a před pácháním zla na mé duši nebo jejím přenesení na jiného muslima.“
Imám Ahmad : 78
حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ مَهْدِيٍّ عَنْ سُفْيَانَ عَنْ أَبِي إِسْحَاقَ عَنْ حَارِثَةَ قَالَ جَاءَ نَاسٌ مِنْ أَهْلِ الشَّامِ إِلَى عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَقَالُوا إِنَّا قَدْ أَصَبْنَا أَمْوَالًا وَخَيْلًا وَرَقِيقًا نُحِبُّ أَنْ يَكُونَ لَنَا فِيهَا زَكَاةٌ وَطَهُورٌ قَالَ مَا فَعَلَهُ صَاحِبَايَ قَبْلِي فَأَفْعَلَهُ وَاسْتَشَارَ أَصْحَابَ مُحَمَّدٍ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَفِيهِمْ عَلِيٌّ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَقَالَ عَلِيٌّ هُوَ حَسَنٌ إِنْ لَمْ يَكُنْ جِزْيَةً رَاتِبَةً يُؤْخَذُونَ بِهَا مِنْ بَعْدِكَ
Vyprávěl nám [Abdurrahman bin Mahdi] od [Sufyana] od [Abu Isháka] od [Harísáha], který řekl: Skupina lidí ze Šámu přišla k Umarovi a řekla: „Vskutku máme majetek, koně a otroky a chceme vyplatit zakát a jeho očistu.“ [Umar] odpověděl: „Tak, jak to činili moji dva společníci přede mnou, tak budu činit i já.“ Poté se poradil s společníky Proroka Muhammada, nechť je s ním Bůh smiluje, a mezi nimi byl i Ali, který řekl: „To je dobré, pokud to není pravidelná daň, která by se od nich vybírala po tobě.“
Imám Ahmad : 79
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ جَعْفَرٍ قَالَ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنِ الْحَكَمِ عَنْ أَبِي وَائِلٍ أَنَّ الصُّبَيَّ بْنَ مَعْبَدٍ كَانَ نَصْرَانِيًّا تَغْلِبِيًّا أَعْرَابِيًّا فَأَسْلَمَ فَسَأَلَ أَيُّ الْعَمَلِ أَفْضَلُ فَقِيلَ لَهُ الْجِهَادُ فِي سَبِيلِ اللَّهِ عَزَّ وَجَلَّ فَأَرَادَ أَنْ يُجَاهِدَ فَقِيلَ لَهُ حَجَجْتَ فَقَالَ لَا فَقِيلَ حُجَّ وَاعْتَمِرْ ثُمَّ جَاهِدْ فَانْطَلَقَ حَتَّى إِذَا كَانَ بِالْحَوَابِطِ أَهَلَّ بِهِمَا جَمِيعًا فَرَآهُ زَيْدُ بْنُ صُوحَانَ وَسَلْمَانُ بْنُ رَبِيعَةَ فَقَالَا لَهُوَ أَضَلُّ مِنْ جَمَلِهِ أَوْ مَا هُوَ بِأَهْدَى مِنْ نَاقَتِهِ فَانْطَلَقَ إِلَى عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَأَخْبَرَهُ بِقَوْلِهِمَا فَقَالَ هُدِيتَ لِسُنَّةِ نَبِيِّكَ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ الْحَكَمُ فَقُلْتُ لِأَبِي وَائِلٍ حَدَّثَكَ الصُّبَيُّ فَقَالَ نَعَمْ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Ja'far], který řekl: Vyprávěl nám [Šu'ba] od [Al-Hakama] od [Abu Wa'ila], že [Šubaj bin Ma'bad] byl kdysi křesťan z arabského kmene Taghlib, poté konvertoval k islámu a zeptal se: „Jaký skutek je nejvýznamnější?“ Bylo mu řečeno: „Džihád na cestě Alláha.“ Poté chtěl vyrazit do džihádu, ale byl dotázán: „Absolvoval jsi již hadždž?“ Odpověděl: „Ještě ne.“ Bylo mu řečeno: „Absolvuj hadždž a umru a poté se vydej do džihádu.“ Vydal se tedy na cestu, až dorazil na nějaké vyprahlé místo, kde se chystal učinit záměr vykonat hadždž a umru. Toho si všimli Zaid bin Shuhan a Salman bin Rabi'ah a oba řekli: „Je více na scestí než jeho velbloud,“ nebo: „Není více na správné cestě než jeho velbloud.“ Poté přišel za Umarem a vyprávěl mu, co řekli Zaid a Salman, a [Umar] řekl: „Postupoval jsi v souladu se Sunnou svého Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír.“ Al-Hakám řekl: Zeptal jsem se Abú Wa`ila: „Vyprávěl ti to Shubay?“ Odpověděl: „Ano.“
Imám Ahmad : 80
حَدَّثَنَا عَفَّانُ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ أَبِي إِسْحَاقَ قَالَ سَمِعْتُ عَمْرَو بْنَ مَيْمُونٍ قَالَ صَلَّى بِنَا عُمَرُ بِجَمْعٍ الصُّبْحَ ثُمَّ وَقَفَ وَقَالَ إِنَّ الْمُشْرِكِينَ كَانُوا لَا يُفِيضُونَ حَتَّى تَطْلُعَ الشَّمْسُ وَإِنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ خَالَفَهُمْ ثُمَّ أَفَاضَ قَبْلَ أَنْ تَطْلُعَ الشَّمْسُ
Vyprávěl nám ['Affan]. Vyprávěl nám [Syu'bah] od [Abu Ishaqa], který řekl: „Slyšel jsem ['Amru Bin Maimuna] říkat: [Umar] se s námi modlil modlitbu šubúh v Muzdalifě, poté vstal a řekl: „Vskutku, polyteisté neopouštějí Muzdalifu, dokud nevyjde slunce, a vskutku, Posel Alláha, nechť je s ním mír, se od nich odlišil, takže opustil Muzdalifu před východem slunce.“