Imám Ahmad (الامام احمد) - 26363 Hadith
Hadith
Imám Ahmad : 361
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ حَدَّثَنَا هِشَامُ بْنُ سَعْدٍ عَنْ زَيْدِ بْنِ أَسْلَمَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَثَلُ الَّذِي يَعُودُ فِي صَدَقَتِهِ كَمَثَلِ الَّذِي يَعُودُ فِي قَيْئِهِ
Vyprávěl nám [Waki']. Vyprávěl nám [Hisyam bin Sa'd] od [Zaid bin Aslam] od [svého otce] od [Umara], který řekl: Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Přirovnání člověka, který si vezme zpět svůj dar, je jako člověk, který spolkne zpět své zvratky.“
Hadith
Imám Ahmad : 362
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ عَنْ سُفْيَانَ عَنْ أَبِي إِسْحَاقَ عَنْ عَمْرِو بْنِ مَيْمُونٍ عَنْ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ كَانَ أَهْلُ الْجَاهِلِيَّةِ لَا يُفِيضُونَ مِنْ جَمْعٍ حَتَّى يَقُولُوا أَشْرِقْ ثَبِيرُ كَيْمَا نُغِيرُ فَلَمَّا جَاءَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ خَالَفَهُمْ فَكَانَ يَدْفَعُ مِنْ جَمْعٍ مِقْدَارَ صَلَاةِ الْمُسْفِرِينَ بِصَلَاةِ الْغَدَاةِ قَبْلَ طُلُوعِ الشَّمْسِ
Vyprávěl nám [Waki'] od [Sufyana] od [Abu Ishaqa] od ['Amru bin Maimuna] od [Umara], který řekl: „Dříve lidé z doby Jahiliyah neodcházeli z Jam'unu (Muzdalifah), dokud neřekli: ‚Vychází (nad) Tsabiir, takže se ihned vydáme na cestu.‘ Když přišel Posel Alláha, nechal je být a odešel z Jam'unu přibližně v době modlitby lidí, kteří se modlí, když je východní obloha již světlá, v době modlitby Fajr před východem slunce.“
Hadith
Imám Ahmad : 363
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ حَدَّثَنَا رَبَاحُ بْنُ أَبِي مَعْرُوفٍ عَنِ ابْنِ أَبِي مُلَيْكَةَ سَمِعَ ابْنَ عَبَّاسٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ يَقُولُ قَالَ لِي عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ سَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِنَّ الْمَيِّتَ لَيُعَذَّبُ بِبُكَاءِ أَهْلِهِ عَلَيْهِ
Vyprávěl nám [Waki’]. Vyprávěl nám [Rabah bin Abu Ma’ruf] od [Ibnu Abi Mulaikah], který slyšel [Ibnu Abbáse] říkat: [Umar] mi řekl: „Slyšel jsem, jak Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Vskutku, mrtvý bude trpět kvůli pláči své rodiny nad ním.‘“
Hadith
Imám Ahmad : 364
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ عَنْ حَسَنِ بْنِ صَالِحٍ عَنْ عَاصِمِ بْنِ عُبَيْدِ اللَّهِ عَنْ سَالِمٍ عَنِ ابْنِ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ قَالَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَا رَأَيْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَمْسَحُ عَلَى خُفَّيْهِ فِي السَّفَرِ
Vyprávěl nám [Waki'] od [Hasana bin Shaliha] od ['Ashima bin 'Ubaidillaha] od [Salima] od [Ibnu Umara], který řekl; [Umar] řekl: „Viděl jsem, jak Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, hladil si své khufy během cestování.“
Hadith
Imám Ahmad : 365
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ عَنْ إِسْرَائِيلَ عَنْ أَبِي إِسْحَاقَ عَنْ عَمْرِو بْنِ مَيْمُونٍ عَنْ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ يَتَعَوَّذُ مِنْ الْبُخْلِ وَالْجُبْنِ وَعَذَابِ الْقَبْرِ وَأَرْذَلِ الْعُمُرِ وَفِتْنَةِ الصَّدْرِ قَالَ وَكِيعٌ فِتْنَةُ الصَّدْرِ أَنْ يَمُوتَ الرَّجُلُ وَذَكَرَ وَكِيعٌ الْفِتْنَةَ لَمْ يَتُبْ مِنْهَا
Vyprávěl nám [Waki'] od [Israila] od [Abu Ishaqa] od ['Amru bin Maimuna] od [Umara], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, hledal útočiště před lakomstvím, zbabělostí, trestem hrobu, hanebným stářím a zkouškou srdce.“ Waki' řekl: „Zkouška srdce je, když někdo zemře,“ a Waki' vysvětlil, že zkouškou se myslí stav před pokáním.
Hadith
Imám Ahmad : 366
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ حَدَّثَنَا عُمَرُ بْنُ الْوَلِيدِ الشَّنِّيُّ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ بُرَيْدَةَ قَالَ جَلَسَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ مَجْلِسًا كَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَجْلِسُهُ تَمُرُّ عَلَيْهِ الْجَنَائِزُ قَالَ فَمَرُّوا بِجِنَازَةٍ فَأَثْنَوْا خَيْرًا فَقَالَ وَجَبَتْ ثُمَّ مَرُّوا بِجِنَازَةٍ فَأَثْنَوْا خَيْرًا فَقَالَ وَجَبَتْ ثُمَّ مَرُّوا بِجِنَازَةٍ فَقَالُوا خَيْرًا فَقَالَ وَجَبَتْ ثُمَّ مَرُّوا بِجِنَازَةٍ فَقَالُوا هَذَا كَانَ أَكْذَبَ النَّاسِ فَقَالَ إِنَّ أَكْذَبَ النَّاسِ أَكْذَبُهُمْ عَلَى اللَّهِ ثُمَّ الَّذِينَ يَلُونَهُمْ مَنْ كَذَبَ عَلَى رُوحِهِ فِي جَسَدِهِ قَالَ قَالُوا أَرَأَيْتَ إِذَا شَهِدَ أَرْبَعَةٌ قَالَ وَجَبَتْ قَالُوا أَوْ ثَلَاثَةٌ قَالَ وَثَلَاثَةٌ وَجَبَتْ قَالُوا وَاثْنَيْنِ قَالَ وَجَبَتْ وَلَأَنْ أَكُونَ قُلْتُ وَاحِدًا أَحَبُّ إِلَيَّ مِنْ حُمْرِ النَّعَمِ قَالَ فَقِيلَ لِعُمَرَ هَذَا شَيْءٌ تَقُولُهُ بِرَأْيِكَ أَمْ شَيْءٌ سَمِعْتَهُ مِنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ لَا بَلْ سَمِعْتُهُ مِنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ
Vyprávěl nám [Waki']. Vyprávěl nám [Umar bin Walid al-Šanní] od [Abdulláha bin Buraidy], který řekl: Jednou seděl Umar na místě, kde kdysi sedával Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, když kolem procházel pohřební průvod. Abdulláh řekl: „Když průvod s mrtvým procházel, chválili ho za jeho dobré skutky, a tak [Umar] řekl: „Povinné.“ Poté prošel druhý pohřební průvod a oni ho chválili za jeho dobré skutky, a tak Umar řekl: „Povinné.“ Poté prošel třetí pohřební průvod a oni řekli: „Tento člověk byl největším lhářem,“ a tak Umar řekl: „Povinné.“ Poté Umar řekl: „Vskutku, lhářem je ten, kdo nejvíce lže Bohu, a hned po nich jsou ti, kdo lžou duši ve svém těle.“ Abdullah řekl: Zeptali se: „Jaký je tvůj názor, pokud jsou svědci čtyři?“ Odpověděl: „Povinné.“ Zeptali se znovu: „A pokud jsou tři?“ Odpověděl: „Tři jsou také povinné.“ Zeptali se znovu: „A pokud jsou dva?“ Odpověděl: „Je to povinné, a kdybych řekl, že stačí jeden, dal bych tomu přednost před červeným velbloudem.“ Řekl: Poté se zeptali Umara: „Je to tvůj vlastní názor, nebo něco, co jsi slyšel od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír?“ Odpověděl: „Ne, ale slyšel jsem to přímo od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír.“
Hadith
Imám Ahmad : 367
حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّحْمَنِ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَبَايَةَ بْنِ رِفَاعَةَ قَالَ بَلَغَ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَّ سَعْدًا لَمَّا بَنَى الْقَصْرَ قَالَ انْقَطَعَ الصُّوَيْتُ فَبَعَثَ إِلَيْهِ مُحَمَّدَ بْنَ مَسْلَمَةَ فَلَمَّا قَدِمَ أَخْرَجَ زَنْدَهُ وَأَوْرَى نَارَهُ وَابْتَاعَ حَطَبًا بِدِرْهَمٍ وَقِيلَ لِسَعْدٍ إِنَّ رَجُلًا فَعَلَ كَذَا وَكَذَا فَقَالَ ذَاكَ مُحَمَّدُ بْنُ مَسْلَمَةَ فَخَرَجَ إِلَيْهِ فَحَلَفَ بِاللَّهِ مَا قَالَهُ فَقَالَ نُؤَدِّي عَنْكَ الَّذِي تَقُولُهُ وَنَفْعَلُ مَا أُمِرْنَا بِهِ فَأَحْرَقَ الْبَابَ ثُمَّ أَقْبَلَ يَعْرِضُ عَلَيْهِ أَنْ يُزَوِّدَهُ فَأَبَى فَخَرَجَ فَقَدِمَ عَلَى عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَهَجَّرَ إِلَيْهِ فَسَارَ ذَهَابَهُ وَرُجُوعَهُ تِسْعَ عَشْرَةَ فَقَالَ لَوْلَا حُسْنُ الظَّنِّ بِكَ لَرَأَيْنَا أَنَّكَ لَمْ تُؤَدِّ عَنَّا قَالَ بَلَى أَرْسَلَ يَقْرَأُ السَّلَامَ وَيَعْتَذِرُ وَيَحْلِفُ بِاللَّهِ مَا قَالَهُ قَالَ فَهَلْ زَوَّدَكَ شَيْئًا قَالَ لَا قَالَ فَمَا مَنَعَكَ أَنْ تُزَوِّدَنِي أَنْتَ قَالَ إِنِّي كَرِهْتُ أَنْ آمُرَ لَكَ فَيَكُونَ لَكَ الْبَارِدُ وَيَكُونَ لِي الْحَارُّ وَحَوْلِي أَهْلُ الْمَدِينَةِ قَدْ قَتَلَهُمْ الْجُوعُ وَقَدْ سَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ لَا يَشْبَعُ الرَّجُلُ دُونَ جَارِهِ آخِرُ مُسْنَدِ عُمَرَ بْنِ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ حَدِيثُ السَّقِيفَةِ
Vyprávěl nám [Abdurrahman]. Vyprávěl nám [Sufyan] od [svého otce] od ['Abayah Bin Rifa'ah], který řekl: „K [Umarovi] se donesla zpráva, že když Sa'd stavěl palác, řekl: ‚Přerušte hlas (komunikaci).‘ Byl k němu tedy vyslán Muhammad bin Maslamah. Když přišel, vytáhl svou paži a zapálil oheň, poté koupil palivové dřevo za dirhamy a řekl Sa'dovi: „Vskutku, někdo udělal to a to.“ On odpověděl: „To je Muhammad bin Maslamah.“ Poté vyšel, aby se s ním setkal, a přísahal na Alláha, že to neřekl, a řekl: „Učiníme – z tvé strany – to, co jsi řekl, a my činíme to, co nám bylo přikázáno.“ Poté zapálil dveře, obrátil se k němu a Sa'd mu nabídl proviant, ale on to odmítl. Poté se Muhammad bin Maslamah vydal zpět k Umarovi a putoval k němu devatenáct dní. Umar pak řekl: „Kdybychom o tobě neměli dobré mínění, usoudili bychom, že jsi nesplnil naše přání.“ On odpověděl: „Ano, posílá pozdravy a omlouvá se a přísahal při Alláhovi, že to neřekl.“ Poté se Umar zeptal: „Dal ti s sebou zásoby?“ On odpověděl: „Ne.“ Umar řekl: „Co ti brání, abys mi dal zásoby?“ On odpověděl: „Nechci ti nic přikazovat, ty jsi v chladu, zatímco já jsem v horku, a kolem mě jsou lidé z Medíny, kteří umírají hlady, ačkoli jsem slyšel Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jak řekl: ‚Ať nikdo není sytý, zatímco jeho soused hladoví.‘“ Poslední hadís z musnadu Umara bin Al-Chattába je hadís o Saqifah.
Hadith
Imám Ahmad : 368
حَدَّثَنَا إِسْحَاقُ بْنُ عِيسَى الطَّبَّاعُ حَدَّثَنَا مَالِكُ بْنُ أَنَسٍ حَدَّثَنِي ابْنُ شِهَابٍ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُتْبَةَ بْنِ مَسْعُودٍ أَنَّ ابْنَ عَبَّاسٍ أَخْبَرَهُ أَنَّ عَبْدَ الرَّحْمَنِ بْنَ عَوْفٍ رَجَعَ إِلَى رَحْلِهِ قَالَ ابْنُ عَبَّاسٍ وَكُنْتُ أُقْرِئُ عَبْدَ الرَّحْمَنِ بْنَ عَوْفٍ فَوَجَدَنِي وَأَنَا أَنْتَظِرُهُ وَذَلِكَ بِمِنًى فِي آخِرِ حَجَّةٍ حَجَّهَا عُمَرُ بْنُ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ عَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ عَوْفٍ إِنَّ رَجُلًا أَتَى عُمَرَ بْنَ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَقَالَ إِنَّ فُلَانًا يَقُولُ لَوْ قَدْ مَاتَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ بَايَعْتُ فُلَانًا فَقَالَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ إِنِّي قَائِمٌ الْعَشِيَّةَ فِي النَّاسِ فَمُحَذِّرُهُمْ هَؤُلَاءِ الرَّهْطَ الَّذِينَ يُرِيدُونَ أَنْ يَغْصِبُوهُمْ أَمْرَهُمْ قَالَ عَبْدُ الرَّحْمَنِ فَقُلْتُ يَا أَمِيرَ الْمُؤْمِنِينَ لَا تَفْعَلْ فَإِنَّ الْمَوْسِمَ يَجْمَعُ رَعَاعَ النَّاسِ وَغَوْغَاءَهُمْ وَإِنَّهُمْ الَّذِينَ يَغْلِبُونَ عَلَى مَجْلِسِكَ إِذَا قُمْتَ فِي النَّاسِ فَأَخْشَى أَنْ تَقُولَ مَقَالَةً يَطِيرُ بِهَا أُولَئِكَ فَلَا يَعُوهَا وَلَا يَضَعُوهَا عَلَى مَوَاضِعِهَا وَلَكِنْ حَتَّى تَقْدَمَ الْمَدِينَةَ فَإِنَّهَا دَارُ الْهِجْرَةِ وَالسُّنَّةِ وَتَخْلُصَ بِعُلَمَاءِ النَّاسِ وَأَشْرَافِهِمْ فَتَقُولَ مَا قُلْتَ مُتَمَكِّنًا فَيَعُونَ مَقَالَتَكَ وَيَضَعُونَهَا مَوَاضِعَهَا فَقَالَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ لَئِنْ قَدِمْتُ الْمَدِينَةَ سَالِمًا صَالِحًا لَأُكَلِّمَنَّ بِهَا النَّاسَ فِي أَوَّلِ مَقَامٍ أَقُومُهُ فَلَمَّا قَدِمْنَا الْمَدِينَةَ فِي عَقِبِ ذِي الْحِجَّةِ وَكَانَ يَوْمَ الْجُمُعَةِ عَجَّلْتُ الرَّوَاحَ صَكَّةَ الْأَعْمَى فَقُلْتُ لِمَالِكٍ وَمَا صَكَّةُ الْأَعْمَى قَالَ إِنَّهُ لَا يُبَالِي أَيَّ سَاعَةٍ خَرَجَ لَا يَعْرِفُ الْحَرَّ وَالْبَرْدَ وَنَحْوَ هَذَا فَوَجَدْتُ سَعِيدَ بْنَ زَيْدٍ عِنْدَ رُكْنِ الْمِنْبَرِ الْأَيْمَنِ قَدْ سَبَقَنِي فَجَلَسْتُ حِذَاءَهُ تَحُكُّ رُكْبَتِي رُكْبَتَهُ فَلَمْ أَنْشَبْ أَنْ طَلَعَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَلَمَّا رَأَيْتُهُ قُلْتُ لَيَقُولَنَّ الْعَشِيَّةَ عَلَى هَذَا الْمِنْبَرِ مَقَالَةً مَا قَالَهَا عَلَيْهِ أَحَدٌ قَبْلَهُ قَالَ فَأَنْكَرَ سَعِيدُ بْنُ زَيْدٍ ذَلِكَ فَقَالَ مَا عَسَيْتَ أَنْ يَقُولَ مَا لَمْ يَقُلْ أَحَدٌ فَجَلَسَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ عَلَى الْمِنْبَرِ فَلَمَّا سَكَتَ الْمُؤَذِّنُ قَامَ فَأَثْنَى عَلَى اللَّهِ بِمَا هُوَ أَهْلُهُ ثُمَّ قَالَ أَمَّا بَعْدُ أَيُّهَا النَّاسُ فَإِنِّي قَائِلٌ مَقَالَةً قَدْ قُدِّرَ لِي أَنْ أَقُولَهَا لَا أَدْرِي لَعَلَّهَا بَيْنَ يَدَيْ أَجَلِي فَمَنْ وَعَاهَا وَعَقَلَهَا فَلْيُحَدِّثْ بِهَا حَيْثُ انْتَهَتْ بِهِ رَاحِلَتُهُ وَمَنْ لَمْ يَعِهَا فَلَا أُحِلُّ لَهُ أَنْ يَكْذِبَ عَلَيَّ إِنَّ اللَّهَ تَبَارَكَ وَتَعَالَى بَعَثَ مُحَمَّدًا صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِالْحَقِّ وَأَنْزَلَ عَلَيْهِ الْكِتَابَ وَكَانَ مِمَّا أَنْزَلَ عَلَيْهِ آيَةُ الرَّجْمِ فَقَرَأْنَاهَا وَوَعَيْنَاهَا وَرَجَمَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَرَجَمْنَا بَعْدَهُ فَأَخْشَى إِنْ طَالَ بِالنَّاسِ زَمَانٌ أَنْ يَقُولَ قَائِلٌ لَا نَجِدُ آيَةَ الرَّجْمِ فِي كِتَابِ اللَّهِ عَزَّ وَجَلَّ فَيَضِلُّوا بِتَرْكِ فَرِيضَةٍ قَدْ أَنْزَلَهَا اللَّهُ عَزَّ وَجَلَّ فَالرَّجْمُ فِي كِتَابِ اللَّهِ حَقٌّ عَلَى مَنْ زَنَى إِذَا أُحْصِنَ مِنْ الرِّجَالِ وَالنِّسَاءِ إِذَا قَامَتْ الْبَيِّنَةُ أَوْ الْحَبَلُ أَوْ الِاعْتِرَافُ أَلَا وَإِنَّا قَدْ كُنَّا نَقْرَأُ لَا تَرْغَبُوا عَنْ آبَائِكُمْ فَإِنَّ كُفْرًا بِكُمْ أَنْ تَرْغَبُوا عَنْ آبَائِكُمْ أَلَا وَإِنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ لَا تُطْرُونِي كَمَا أُطْرِيَ عِيسَى ابْنُ مَرْيَمَ عَلَيْهِ السَّلَام فَإِنَّمَا أَنَا عَبْدُ اللَّهِ فَقُولُوا عَبْدُ اللَّهِ وَرَسُولُهُ وَقَدْ بَلَغَنِي أَنَّ قَائِلًا مِنْكُمْ يَقُولُ لَوْ قَدْ مَاتَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ بَايَعْتُ فُلَانًا فَلَا يَغْتَرَّنَّ امْرُؤٌ أَنْ يَقُولَ إِنَّ بَيْعَةَ أَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ كَانَتْ فَلْتَةً أَلَا وَإِنَّهَا كَانَتْ كَذَلِكَ أَلَا وَإِنَّ اللَّهَ عَزَّ وَجَلَّ وَقَى شَرَّهَا وَلَيْسَ فِيكُمْ الْيَوْمَ مَنْ تُقْطَعُ إِلَيْهِ الْأَعْنَاقُ مِثْلُ أَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَلَا وَإِنَّهُ كَانَ مِنْ خَبَرِنَا حِينَ تُوُفِّيَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنَّ عَلِيًّا وَالزُّبَيْرَ وَمَنْ كَانَ مَعَهُمَا تَخَلَّفُوا فِي بَيْتِ فَاطِمَةَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهَا بِنْتِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَتَخَلَّفَتْ عَنَّا الْأَنْصَارُ بِأَجْمَعِهَا فِي سَقِيفَةِ بَنِي سَاعِدَةَ وَاجْتَمَعَ الْمُهَاجِرُونَ إِلَى أَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَقُلْتُ لَهُ يَا أَبَا بَكْرٍ انْطَلِقْ بِنَا إِلَى إِخْوَانِنَا مِنْ الْأَنْصَارِ فَانْطَلَقْنَا نَؤُمُّهُمْ حَتَّى لَقِيَنَا رَجُلَانِ صَالِحَانِ فَذَكَرَا لَنَا الَّذِي صَنَعَ الْقَوْمُ فَقَالَا أَيْنَ تُرِيدُونَ يَا مَعْشَرَ الْمُهَاجِرِينَ فَقُلْتُ نُرِيدُ إِخْوَانَنَا هَؤُلَاءِ مِنْ الْأَنْصَارِ فَقَالَا لَا عَلَيْكُمْ أَنْ لَا تَقْرَبُوهُمْ وَاقْضُوا أَمْرَكُمْ يَا مَعْشَرَ الْمُهَاجِرِينَ فَقُلْتُ وَاللَّهِ لَنَأْتِيَنَّهُمْ فَانْطَلَقْنَا حَتَّى جِئْنَاهُمْ فِي سَقِيفَةِ بَنِي سَاعِدَةَ فَإِذَا هُمْ مُجْتَمِعُونَ وَإِذَا بَيْنَ ظَهْرَانَيْهِمْ رَجُلٌ مُزَمَّلٌ فَقُلْتُ مَنْ هَذَا فَقَالُوا سَعْدُ بْنُ عُبَادَةَ فَقُلْتُ مَا لَهُ قَالُوا وَجِعٌ فَلَمَّا جَلَسْنَا قَامَ خَطِيبُهُمْ فَأَثْنَى عَلَى اللَّهِ عَزَّ وَجَلَّ بِمَا هُوَ أَهْلُهُ وَقَالَ أَمَّا بَعْدُ فَنَحْنُ أَنْصَارُ اللَّهِ عَزَّ وَجَلَّ وَكَتِيبَةُ الْإِسْلَامِ وَأَنْتُمْ يَا مَعْشَرَ الْمُهَاجِرِينَ رَهْطٌ مِنَّا وَقَدْ دَفَّتْ دَافَّةٌ مِنْكُمْ يُرِيدُونَ أَنْ يَخْزِلُونَا مِنْ أَصْلِنَا وَيَحْضُنُونَا مِنْ الْأَمْرِ فَلَمَّا سَكَتَ أَرَدْتُ أَنْ أَتَكَلَّمَ وَكُنْتُ قَدْ زَوَّرْتُ مَقَالَةً أَعْجَبَتْنِي أَرَدْتُ أَنْ أَقُولَهَا بَيْنَ يَدَيْ أَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ وَقَدْ كُنْتُ أُدَارِي مِنْهُ بَعْضَ الْحَدِّ وَهُوَ كَانَ أَحْلَمَ مِنِّي وَأَوْقَرَ فَقَالَ أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ عَلَى رِسْلِكَ فَكَرِهْتُ أَنْ أُغْضِبَهُ وَكَانَ أَعْلَمَ مِنِّي وَأَوْقَرَ وَاللَّهِ مَا تَرَكَ مِنْ كَلِمَةٍ أَعْجَبَتْنِي فِي تَزْوِيرِي إِلَّا قَالَهَا فِي بَدِيهَتِهِ وَأَفْضَلَ حَتَّى سَكَتَ فَقَالَ أَمَّا بَعْدُ فَمَا ذَكَرْتُمْ مِنْ خَيْرٍ فَأَنْتُمْ أَهْلُهُ وَلَمْ تَعْرِفْ الْعَرَبُ هَذَا الْأَمْرَ إِلَّا لِهَذَا الْحَيِّ مِنْ قُرَيْشٍ هُمْ أَوْسَطُ الْعَرَبِ نَسَبًا وَدَارًا وَقَدْ رَضِيتُ لَكُمْ أَحَدَ هَذَيْنِ الرَّجُلَيْنِ أَيَّهُمَا شِئْتُمْ وَأَخَذَ بِيَدِي وَبِيَدِ أَبِي عُبَيْدَةَ بْنِ الْجَرَّاحِ فَلَمْ أَكْرَهْ مِمَّا قَالَ غَيْرَهَا وَكَانَ وَاللَّهِ أَنْ أُقَدَّمَ فَتُضْرَبَ عُنُقِي لَا يُقَرِّبُنِي ذَلِكَ إِلَى إِثْمٍ أَحَبَّ إِلَيَّ مِنْ أَنْ أَتَأَمَّرَ عَلَى قَوْمٍ فِيهِمْ أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ إِلَّا أَنْ تَغَيَّرَ نَفْسِي عِنْدَ الْمَوْتِ فَقَالَ قَائِلٌ مِنْ الْأَنْصَارِ أَنَا جُذَيْلُهَا الْمُحَكَّكُ وَعُذَيْقُهَا الْمُرَجَّبُ مِنَّا أَمِيرٌ وَمِنْكُمْ أَمِيرٌ يَا مَعْشَرَ قُرَيْشٍ فَقُلْتُ لِمَالِكٍ مَا مَعْنَى أَنَا جُذَيْلُهَا الْمُحَكَّكُ وَعُذَيْقُهَا الْمُرَجَّبُ قَالَ كَأَنَّهُ يَقُولُ أَنَا دَاهِيَتُهَا قَالَ وَكَثُرَ اللَّغَطُ وَارْتَفَعَتْ الْأَصْوَاتُ حَتَّى خَشِيتُ الِاخْتِلَافَ فَقُلْتُ ابْسُطْ يَدَكَ يَا أَبَا بَكْرٍ فَبَسَطَ يَدَهُ فَبَايَعْتُهُ وَبَايَعَهُ الْمُهَاجِرُونَ ثُمَّ بَايَعَهُ الْأَنْصَارُ وَنَزَوْنَا عَلَى سَعْدِ بْنِ عُبَادَةَ فَقَالَ قَائِلٌ مِنْهُمْ قَتَلْتُمْ سَعْدًا فَقُلْتُ قَتَلَ اللَّهُ سَعْدًا وَقَالَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَمَا وَاللَّهِ مَا وَجَدْنَا فِيمَا حَضَرْنَا أَمْرًا هُوَ أَقْوَى مِنْ مُبَايَعَةِ أَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ خَشِينَا إِنْ فَارَقْنَا الْقَوْمَ وَلَمْ تَكُنْ بَيْعَةٌ أَنْ يُحْدِثُوا بَعْدَنَا بَيْعَةً فَإِمَّا أَنْ نُتَابِعَهُمْ عَلَى مَا لَا نَرْضَى وَإِمَّا أَنْ نُخَالِفَهُمْ فَيَكُونَ فِيهِ فَسَادٌ فَمَنْ بَايَعَ أَمِيرًا عَنْ غَيْرِ مَشُورَةِ الْمُسْلِمِينَ فَلَا بَيْعَةَ لَهُ وَلَا بَيْعَةَ لِلَّذِي بَايَعَهُ تَغِرَّةً أَنْ يُقْتَلَا قَالَ مَالِكٌ وَأَخْبَرَنِي ابْنُ شِهَابٍ عَنْ عُرْوَةَ بْنِ الزُّبَيْرِ أَنَّ الرَّجُلَيْنِ اللَّذَيْنِ لَقِيَاهُمَا عُوَيْمِرُ بْنُ سَاعِدَةَ وَمَعْنُ بْنُ عَدِيٍّ قَالَ ابْنُ شِهَابٍ وَأَخْبَرَنِي سَعِيدُ بْنُ الْمُسَيَّبِ أَنَّ الَّذِي قَالَ أَنَا جُذَيْلُهَا الْمُحَكَّكُ وَعُذَيْقُهَا الْمُرَجَّبُ الْحُبَابُ بْنُ الْمُنْذِرِ
Vyprávěl nám [Išák bin Isá ath-Thabba']. Vyprávěl nám [Malík bin Anás]. Vyprávěl mi [Ibn Šiháb] od [Ubaidilláha bin Abdalláha bin Utby bin Mas'úda], že [Ibn Abbás] mu sdělil, že [Abdurrahman bin Auf] se vrátil ke svému dopravnímu prostředku. Ibnu Abbas řekl: „Půjdu navštívit Abdurrahmana Bin Aufa a on mě potkal, když jsem na něj čekal. Stalo se to v Mině během posledního hadždže, který uspořádal Umar Bin Al Khaththab. Abdurrahman řekl: „Vskutku, jeden muž přišel za Umarem bin Al-Khaththábem a řekl: ‚Kdyby Umar zemřel, přísahal bych věrnost tomu a tomu.‘ Umar odpověděl: ‚Já stále žiji mezi lidmi, a proto varuji ty, kteří se chtějí zmocnit vedení nad lidmi.‘ Abdurrahman bin Auf řekl: řekl jsem: „Ó Amire al-Muminin, nedělej to! Neboť se v této poutní sezóně shromáždili lidé z nižších vrstev a ti z nich, kteří jsou nevědomí, a vskutku to jsou oni, kdo v tvém shromáždění převažují. Pokud se postaviš mezi lidi, obávám se, že řekneš něco, čímž je uvedeš v omyl, takže tomu nebudou rozumět a ani to správně nepochopí, ale (odlož to, co chceš říci) až do příjezdu do Medíny, neboť Medína je místem hidžry a sunny, a můžeš tuto záležitost vyřešit s tamějšími učenci a váženými osobnostmi, abys mohl v klidu říci, co chceš říci, a oni pak pochopí tvá slova a správně je zařadí.“ Poté Umar řekl: „Až dorazím do Medíny v pořádku a zdravý, určitě to sdělím lidem na místě, kde poprvé vkročím.“ Když jsme tedy dorazili do Medíny těsně před měsícem Dhu al-Hijjah a shodou okolností v pátek, já (Abdurrahman) jsem se okamžitě vydal do Shakkatul A'ma. Zeptal jsem se Malika: „Co znamená Shakkatul A'ma?“ Odpověděl: „Znamená to, že mu je jedno, kdy vyrazí, ať je horko nebo zima a podobně.“- Potom jsem zjistil, že Sa'id bin Zaid mě předběhl a seděl po pravé straně kazatelny, tak jsem si sedl naproti němu a přitiskl kolena k jeho kolenům. Krátce nato se objevil Umar, a když jsem ho uviděl, řekl jsem: „Dnes odpoledne bude z této kazatelny proneseno něco, co ještě nikdo předtím neřekl.“ Abdurrahman bin Auf řekl: „Sa'id bin Zaid to popřel a řekl: ‚Cože? Doufáš, že řekne něco, co ještě nikdo nikdy neřekl?“ Poté se Umar posadil na kazatelnu a poté, co mu'adzin ztichl (dokončil volání k modlitbě), vstal a chválil Alláha chválou, která Mu náleží, a pak řekl: „Amma ba'du, ó lidé, vskutku řeknu slova, která jsem byl předurčen vyslovit; nevím, zda je to proto, že se blíží můj čas, ale kdokoli tato slova pochopí a porozumí jim, ať je vypráví všude, kam ho jeho cesta zavede. Kdokoli jim nerozumí, tomu nedovoluji, aby mi lhal, vskutku, Alláh Tabaraka Wata'ala poslal Muhammada s pravdou a seslal mu Al-Kitáb; mezi verši, které mu byly seslány, je verš o zákonu kamenování; poté jsme jej četli a pochopili, a tak Prorok Alláha, nechť je s ním mír, uplatňoval zákon kamenování a my jej uplatňujeme i po jeho odchodu. Obávám se, že za dlouhou dobu lidé řeknou: ‚Vskutku jsme nenašli verš (o trestu) ukamenování.‘ A pak bude opuštěna povinnost, kterou Alláh seslal. Vskutku trest ukamenování je právem v Alláhově Knize pro každého, kdo se dopustí cizoložství, pokud je Muhshon (byl ženatý), ať už muž nebo žena, pokud existuje důkaz, těhotenství nebo přiznání. Vězte, že jsme četli: „Nenávidějte své otce, neboť to z vás může učinit nevěřící.“ Vězte, že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Neuctívejte mě tak, jak je uctíván Isa bin Maryam, neboť já jsem pouze služebník, proto říkejte: ‚Jeho služebník a Jeho posel.‘“ Vskutku se ke mně doneslo, že někdo z vás řekl: ‚Kdyby Umar zemřel, přísahal bych věrnost tomu a tomu.‘ Ať se nikdo nenechá oklamat tvrzením: ‚Vskutku, přísaha věrnosti Abú Bakrovi se stala náhle.‘ Vězte, že k té přísaze věrnosti skutečně došlo takto. Vězte, že Alláh uchránil tu přísahu před zlem, a dnes mezi vámi není nikdo, kdo by byl před vámi a jehož přednosti by nikdo nemohl překonat, jako je to u Abú Bakra. Vězte, že mezi zprávami, které se k nám dostaly, když zemřel Posel Alláha, nechť je s ním Alláh spokojen, bylo to, že Alí, Zubajr a ti, kdo byli s nimi, se hádali v domě Fatimy, dcery Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a také všichni Ansár se hádali s námi v Tsaqifah Bani Sa'idah, poté se Muhajirun shromáždili s Abú Bakrem a já jsem mu řekl: „Ó Abú Bakre, pojď s námi za našimi bratry, Ansáry.“ Poté jsme šli, až jsme potkali dva spravedlivé muže, a oba nám vyprávěli o tom, co lidé (Anšár) dělají. Oba se zeptali: „Kam jdete, ó Muhajirine?“ Odpověděl jsem: „Jdeme za našimi bratry, Ansáry.“ Oba řekli: „Nepřibližujte se k nim, vyřešte si své záležitosti, ó Muhajirine.“ Řekl jsem: „Při Alláhovi, my za nimi půjdeme.“ Poté jsme šli, až jsme se s nimi setkali v Tsaqifah Bani Sa'idah, a oni se právě shromažďovali; uprostřed nich byl muž, který byl zahalený, a já se zeptal: „Kdo je tento člověk?“ Oni (Anšár) odpověděli: „Sa'd bin Ubadah.“ Zeptal jsem se: „Co je s ním?“ Odpověděli: „Je nemocný.“ Poté, co jsme se posadili, jejich řečník (Anšár) vstal a chválil Alláha chválou, která je Alláhovi náležitá, a řekl: „Amma ba'du, my jsme Anšarulláh (pomocníci Alláha) a islámské vojsko, zatímco vy, ó Muhajirun, jste součástí nás. Vskutku přišla skupina z vás – která postupuje pomalu – která nás odřízne od našich kořenů a vyžene nás z našich území.“ Když ten řečník zmlkl, chtěl jsem promluvit a připravil jsem si překvapivou řeč, chtěl jsem ji pronést před Abú Bakrem a vyhnout se hněvu vůči němu, a on je mírnější a klidnější než já, pak Abú Bakr řekl: „Pomalu!“ Nenávidím, když se na něj musím hněvat, protože on je mírnější a klidnější než já. Při Alláhovi, v tom projevu, který jsem si připravil, nezůstala ani jedna věta, která by mě ohromila, protože on ji vyslovil spontánně a lépe, až nakonec zmlkl. Potom řekl: „A co se týče toho, co jste zmínili o dobru, vy jste v tom odborníci. Avšak Arabové to neznají, kromě obyvatel Kurajšů. Jsou to Arabové, kteří jsou nejstřednější co do rodové linie i místa pobytu. Vskutku jsem pro vás vybral jednoho z těchto dvou, kterého z nich si budete přát,“ Abu Bakr mě držel za ruku a za ruku Abu Ubaidy bin al-Jarraha, takže jsem ho nemohl donutit říci nic jiného. Při Alláhovi, raději bych šel vpřed a nechal si useknout hlavu, to bych upřednostnil, neboť by mě to nepřiblížilo k hříchu, než abych se stal vůdcem nějakého lidu, zatímco mezi nimi je Abú Bakr, ledaže by to změnilo mou podstatu v okamžiku smrti. Poté jeden z Ansárů řekl: „anaa judzailuha al muhakkak (já jsem ten vzpurný velbloud, aby mohl rychle kráčet)“ a „wa 'udzaikuha al murojjab (datlovník, který je podepřen stromem nebo dřevem, protože se obává, že se zřítí, jelikož je velmi vysoký a má hojné plody), mezi námi je vůdce a mezi vámi je vůdce, ó vy všichni z kmene Kurajš.“ – Já (Ishaq bin Musa al-Thabba) jsem řekl Malikovi: „Co znamená ‚anaa judzailuha al muhakkak wa 'udzaikuha al murojjab‘?“ Malik odpověděl: „Jako by říkal: ‚Já jsem jeho neštěstí.‘“- Umar řekl: „Nesrozumitelné hlasy se množily a zesilovaly, takže jsem se obával, že dojde ke sporu, a tak jsem řekl: ‚Otevři ruce, ó Abú Bakre!‘ On pak otevřel ruce a já mu složil přísahu, Muhajirun mu složili přísahu a poté i Ansar. Poté jsme se vrhli na Sa'da bin Ubadu a jeden z nich (Anšar) řekl: „Zabili jste Sa'da.“ Odpověděl jsem: „To Alláh zabil Sa'da.“ Umar řekl: „Při Alláhovi, nenašli jsme nic silnějšího než složení přísahy Abu Bakrovi na našem shromáždění. Obávali jsme se, že pokud by se ti lidé od nás oddělili, zatímco přísaha ještě nebyla složena, složili by přísahu po nás. Tak by se mohlo stát, že bychom je následovali v něčem, s čím bychom nesouhlasili, nebo bychom se s nimi dostali do sporu, což by vedlo ke zkáze. Kdokoli tedy složí přísahu věrnosti vůdci bez porady muslimů, jeho přísaha není platná a ten, kdo ji složil, nemá právo na ni; je obava, že oba (ten, kdo složil přísahu, i ten, komu byla složena) budou zabiti.“ Malik řekl: „A vyprávěl nám Ibn Šiháb od Urwy bin Az-Zubajra, že ti dva muži, s nimiž se setkal, byli Uwaimir bin Sa'ida a Ma'n bin Adi.“ Ibn Šiháb řekl: „Sa'íd bin al-Musajjib mi sdělil, že ten, kdo řekl: ‚anaa judzailuha al-muhakkak wa 'udzaikuha al-murojjab‘, byl al-Hubáb bin al-Mundzir.“
Hadith
Imám Ahmad : 369
حَدَّثَنَا إِسْحَاقُ بْنُ عِيسَى أَخْبَرَنِي مَالِكٌ عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ أَنَّهُ سَمِعَ أَنَسَ بْنَ مَالِكٍ يَقُولُ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَلَا أُخْبِرُكُمْ بِخَيْرِ دُورِ الْأَنْصَارِ بَنِي النَّجَّارِ ثُمَّ بَنِي عَبْدِ الْأَشْهَلِ ثُمَّ بَلْحَارِثِ بْنِ الْخَزْرَجِ ثُمَّ بَنِي سَاعِدَةَ وَقَالَ فِي كُلِّ دُورِ الْأَنْصَارِ خَيْرٌ
Vyprávěl nám [Ishaq bin Isa], který mi [Malikovi] sdělil od [Yahya bin Sa'ida], že slyšel [Anas bin Malika] říkat: Posel Alláha řekl: „Vězte, že vám sděluji, že nejlepší rod Anšárů je Bani Najjar, poté Bani Abdul Asyhal, poté Balharits bin Khazraj a poté Bani Sa'idah“, a řekl: „Každý rod Anšárů je dobrý.“
Hadith
Imám Ahmad : 370
حَدَّثَنَا إِسْحَاقُ بْنُ عِيسَى حَدَّثَنَا مَالِكٌ عَنْ نَافِعٍ عَنِ ابْنِ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ الْمُتَبَايِعَانِ بِالْخِيَارِ مَا لَمْ يَتَفَرَّقَا أَوْ يَكُونُ الْبَيْعُ خِيَارًا
Vyprávěl nám [Ishaq bin Isa]. Vyprávěl nám [Malik] od [Nafi'a] od [Ibnu Umara], který řekl: Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Prodávající i kupující mají právo volby, dokud se nerozejdou, nebo dokud není prodej a nákup uzavřen.“
Hadith
Imám Ahmad : 371
حَدَّثَنَا إِسْحَاقُ بْنُ عِيسَى أَنْبَأَنَا مَالِكٌ عَنْ نَافِعٍ عَنِ ابْنِ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَهَى عَنْ بَيْعِ حَبَلِ الْحَبَلَةِ
Vyprávěl nám [Ishaq bin Isa], vyprávěl nám [Malik] od [Nafi'a] od [Ibnu Umara], který řekl: „Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zakázal obchod s Habalul Habalah (obchod s plodem velbloudice, u kterého se předpokládá, že to bude samice).“
Hadith
Imám Ahmad : 372
حَدَّثَنَا إِسْحَاقُ بْنُ عِيسَى أَنْبَأَنَا مَالِكٌ عَنْ نَافِعٍ عَنِ ابْنِ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ كُنَّا نَتَبَايَعُ الطَّعَامَ عَلَى عَهْدِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَيَبْعَثُ عَلَيْنَا مَنْ يَأْمُرُنَا بِنَقْلِهِ مِنْ الْمَكَانِ الَّذِي ابْتَعْنَاهُ فِيهِ إِلَى مَكَانٍ سِوَاهُ قَبْلَ أَنْ نَبِيعَهُ
Vyprávěl nám [Ishaq bin Isa], který nám sdělil [Malik] od [Nafi'a] od [Ibnu Umara], který řekl: „Prováděli jsme obchod s potravinami za časů Posla Alláha, nechť je s ním Alláh požehnal a dal mu mír, a on k nám poslal posla, abychom přesunuli zboží, které jsme koupili, z jednoho místa na jiné, než ho znovu prodáme.“
Hadith
Imám Ahmad : 373
حَدَّثَنَا إِسْحَاقُ بْنُ عِيسَى أَخْبَرَنَا مَالِكٌ عَنْ نَافِعٍ عَنِ ابْنِ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَنْ ابْتَاعَ طَعَامًا فَلَا يَبِعْهُ حَتَّى يَسْتَوْفِيَهُ
Vyprávěl nám [Ishaq bin Isa], který nám sdělil [Malik] od [Nafi'a] od [Ibnu Umara], který řekl: Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Kdokoli koupí potraviny, ať je neprodává, dokud je nepřijme v neporušeném stavu.“
Hadith
Imám Ahmad : 374
حَدَّثَنَا إِسْحَاقُ بْنُ عِيسَى أَنْبَأَنَا مَالِكٌ عَنْ نَافِعٍ عَنِ ابْنِ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ مَنْ أَعْتَقَ شِرْكًا لَهُ فِي عَبْدٍ فَكَانَ لَهُ مَا يَبْلُغُ ثَمَنَ الْعَبْدِ فَإِنَّهُ يُقَوَّمُ قِيمَةَ عَدْلٍ فَيُعْطَى شُرَكَاؤُهُ حَقَّهُمْ وَعَتَقَ عَلَيْهِ الْعَبْدَ وَإِلَّا فَقَدْ أَعْتَقَ مَا أَعْتَقَ
Vyprávěl nám [Ishaq bin Isa], který nám sdělil [Malik] od [Nafi'a] od [Ibnu Umara], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Kdokoli osvobodí otroka, který je společným majetkem, nese odpovědnost v závislosti na ceně otroka, poté rozdělí rovným dílem a dá ostatním spoluvlastníkům jejich podíl, teprve poté osvobodí svého otroka; pokud tak neučiní, osvobodil otroka, kterého osvobodil.“
Hadith
Imám Ahmad : 375
حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ أَيُّوبَ عَنْ سَعِيدٍ قَالَ قُلْتُ لِابْنِ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ رَجُلٌ لَاعَنَ امْرَأَتَهُ فَقَالَ فَرَّقَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بَيْنَهُمَا وَذَكَرَ الْحَدِيثَ
Vyprávěl nám [Sufján] od [Ajjúba] od [Sa'ída], který řekl: Řekl jsem [Ibn Umarovi], že jeden muž se rozvedl se svou ženou, a on řekl: „Posel Alláha je rozdělil (manžele),“ a poté zmínil hadís.
Hadith
Imám Ahmad : 376
حَدَّثَنَا يَحْيَى بْنُ سَعِيدٍ حَدَّثَنَا عَوْفٌ حَدَّثَنَا يَزِيدُ يَعْنِي الْفَارِسِيَّ قَالَ أَبِي أَحْمَدُ بْنُ حَنْبَلٍ و حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ جَعْفَرٍ حَدَّثَنَا عَوْفٌ عَنْ يَزِيدَ قَالَ قَالَ لَنَا ابْنُ عَبَّاسٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قُلْتُ لِعُثْمَانَ بْنِ عَفَّانَ مَا حَمَلَكُمْ عَلَى أَنْ عَمَدْتُمْ إِلَى الْأَنْفَالِ وَهِيَ مِنْ الْمَثَانِي وَإِلَى بَرَاءَةٌ وَهِيَ مِنْ الْمِئِينَ فَقَرَنْتُمْ بَيْنَهُمَا وَلَمْ تَكْتُبُوا قَالَ ابْنُ جَعْفَرٍ بَيْنَهُمَا سَطْرًا بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَنِ الرَّحِيمِ وَوَضَعْتُمُوهَا فِي السَّبْعِ الطِّوَالِ مَا حَمَلَكُمْ عَلَى ذَلِكَ قَالَ عُثْمَانُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ إِنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ مِمَّا يَأْتِي عَلَيْهِ الزَّمَانُ يُنْزَلُ عَلَيْهِ مِنْ السُّوَرِ ذَوَاتِ الْعَدَدِ وَكَانَ إِذَا أُنْزِلَ عَلَيْهِ الشَّيْءُ يَدْعُو بَعْضَ مَنْ يَكْتُبُ عِنْدَهُ يَقُولُ ضَعُوا هَذَا فِي السُّورَةِ الَّتِي يُذْكَرُ فِيهَا كَذَا وَكَذَا وَيُنْزَلُ عَلَيْهِ الْآيَاتُ فَيَقُولُ ضَعُوا هَذِهِ الْآيَاتِ فِي السُّورَةِ الَّتِي يُذْكَرُ فِيهَا كَذَا وَكَذَا وَيُنْزَلُ عَلَيْهِ الْآيَةُ فَيَقُولُ ضَعُوا هَذِهِ الْآيَةَ فِي السُّورَةِ الَّتِي يُذْكَرُ فِيهَا كَذَا وَكَذَا وَكَانَتْ الْأَنْفَالُ مِنْ أَوَائِلِ مَا أُنْزِلَ بِالْمَدِينَةِ وَبَرَاءَةٌ مِنْ آخِرِ الْقُرْآنِ فَكَانَتْ قِصَّتُهَا شَبِيهًا بِقِصَّتِهَا فَقُبِضَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَلَمْ يُبَيِّنْ لَنَا أَنَّهَا مِنْهَا وَظَنَنْتُ أَنَّهَا مِنْهَا فَمِنْ ثَمَّ قَرَنْتُ بَيْنَهُمَا وَلَمْ أَكْتُبْ بَيْنَهُمَا سَطْرًا بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَنِ الرَّحِيمِ قَالَ ابْنُ جَعْفَرٍ وَوَضَعْتُهَا فِ السَّبْعِ الطِّوَالِ
Vyprávěl nám [Jahja bin Sa'id]. Vyprávěl nám ['Auf]. Vyprávěl nám [Jazíd, tj. Al-Farísí]. Řekl můj otec Ahmad bin Hanbal; a vyprávěl nám [Muhammad bin Džafár]. Vyprávěl nám ['Auf] od [Yazida], který řekl, že [Ibnu Abbas] nám řekl: „Zeptal jsem se Uthmana bin Affana: ‚Co vás vedlo k tomu, že jste záměrně umístili súru Al-Anfal, ačkoli patří mezi al-matsani (súry s méně než sto verši), a súru Bara'ah (At-Tawba), ačkoli patří mezi mi`in (súry, které mají až sto veršů), a pak jste je spojili a nezapsali?“ – Ibn Džafar řekl: „A nezapsali jste mezi ně hranici „bismilláhir rahmánir rahím“ a zařadili jste je mezi sedm dlouhých súr. Co vás k tomu vedlo?“ [Uthmán] řekl: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, když k němu přišla doba a byly mu zjeveny súry s velkým počtem veršů, a když mu bylo zjeveno zjevení, povolal několik lidí, kteří psali u něj, pak řekl: „Vložte toto do súry, v níž je uvedeno to a to,“ a když mu bylo zjeveno několik veršů, řekl: „Vložte tento verš a tento verš do súry, v níž je uvedeno to a to,“ a když mu byl zjeven jeden verš, řekl: „Vložte tento verš do súry, v níž je uvedeno to a to, “ a súra Al-Anfál patří mezi súry, které byly zjeveny jako první v Medíně, zatímco Bara'ah (At-Tawbah) patří mezi súry, které byly zjeveny jako poslední v Medíně, a její obsah je podobný obsahu súry Al-Anfál, poté zemřel Posel Alláha, aniž by nám vysvětlil, že ona (Bara'ah) patří k súře Al-Anfal, a tak jsem ji považoval za její součást, a proto jsem obě spojil a mezi ně nevložil oddělovač „Bismilláhi r-rahmáni r-rahiimi“ – řekl Ibn Džafár – „a zařadil jsem ji do skupiny sedmi dlouhých súr.“
Hadith
Imám Ahmad : 377
حَدَّثَنَا يَحْيَى بْنُ سَعِيدٍ عَنْ هِشَامِ بْنِ عُرْوَةَ أَخْبَرَنِي أَبِي أَنَّ حُمْرَانَ أَخْبَرَهُ قَالَ تَوَضَّأَ عُثْمَانُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ عَلَى الْبَلَاطِ ثُمَّ قَالَ لَأُحَدِّثَنَّكُمْ حَدِيثًا سَمِعْتُهُ مِنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَوْلَا آيَةٌ فِي كِتَابِ اللَّهِ مَا حَدَّثْتُكُمُوهُ سَمِعْتُ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ مَنْ تَوَضَّأَ فَأَحْسَنَ الْوُضُوءَ ثُمَّ دَخَلَ فَصَلَّى غُفِرَ لَهُ مَا بَيْنَهُ وَبَيْنَ الصَّلَاةِ الْأُخْرَى حَتَّى يُصَلِّيَهَا
Vyprávěl nám [Jahjá bin Sa'íd] od [Hisháma bin 'Urwáha], který mi [mému otci] sdělil, že mu to sdělil [Humrán], který řekl: ['Uthman] provedl wudu na podlaze a poté řekl: „Vskutku, vyprávím vám hadís, který jsem slyšel od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Kdyby nebylo verše v Knize Alláha, jistě bych vám jej nevyprávěl. Slyšel jsem Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jak říká: „Kdokoli provede abluci a provede ji správně, poté vstoupí do mešity a vykoná modlitbu, jistě mu budou odpuštěny hříchy mezi touto ablucí a další modlitbou, kterou vykoná.“
Hadith
Imám Ahmad : 378
حَدَّثَنَا يَحْيَى بْنُ سَعِيدٍ عَنْ مَالِكٍ حَدَّثَنِي نَافِعٌ عَنْ نُبَيْهِ بْنِ وَهْبٍ عَنْ أَبَانَ بْنِ عُثْمَانَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ عَنْ أَبِيهِ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ الْمُحْرِمُ لَا يَنْكِحُ وَلَا يُنْكِحُ وَلَا يَخْطُبُ
Vyprávěl nám [Yahya bin Sa'id] od [Malika], vyprávěl mi [Nafi] od [Nubaiha bin Wahaba] od [Abana bin Uthmana] od [jeho otce], od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Ten, kdo je v ihramu, nesmí se ženit, nesmí oddávat a nesmí se zasnoubit.“
Hadith
Imám Ahmad : 379
حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنِ ابْنِ حَرْمَلَةَ قَالَ سَمِعْتُ سَعِيدًا يَعْنِي ابْنَ الْمُسَيَّبِ قَالَ خَرَجَ عُثْمَانُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ حَاجًّا حَتَّى إِذَا كَانَ بِبَعْضِ الطَّرِيقِ قِيلَ لِعَلِيٍّ رِضْوَانُ اللَّهِ عَلَيْهِمَا إِنَّهُ قَدْ نَهَى عَنْ التَّمَتُّعِ بِالْعُمْرَةِ إِلَى الْحَجِّ فَقَالَ عَلِيٌّ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ لِأَصْحَابِهِ إِذَا ارْتَحَلَ فَارْتَحِلُوا فَأَهَلَّ عَلِيٌّ وَأَصْحَابُهُ بِعُمْرَةٍ فَلَمْ يُكَلِّمْهُ عُثْمَانُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فِي ذَلِكَ فَقَالَ لَهُ عَلِيٌّ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَلَمْ أُخْبَرْ أَنَّكَ نَهَيْتَ عَنْ التَّمَتُّعِ بِالْعُمْرَةِ قَالَ فَقَالَ بَلَى قَالَ فَلَمْ تَسْمَعْ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ تَمَتَّعَ قَالَ بَلَى
Vyprávěl nám [Yahya] od [Ibnu Harmalah], který řekl: Slyšel jsem [Sa'ida, tj. Ibnul Musayyiba], jak řekl: „[Uthman bin Affan] vyrazil na hadždž a když byl na půl cesty, bylo Aliovi řečeno, že on (Uthman) zakázal tamattu' v umře až do hadždže, a tak [Ali] řekl svým společníkům: ‚Jestliže on jde, jděte i vy.‘ Poté Ali a jeho společníci zahájili úmyslem umrah a Uthmán mu to neoznámil, a tak mu Ali řekl: „Nebylo mi řečeno, že jsi zakázal tamattu‘ v umrah.“ – Řekl Sa‘íd ibn al-Musajjib – a Uthmán odpověděl: „Ano.“ Ali řekl: „Neslyšel jsi, že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, prováděl tamattu‘?“ Uthmán odpověděl: „Ano.“
Hadith
Imám Ahmad : 380
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ عَنْ إِسْرَائِيلَ عَنْ عَامِرِ بْنِ شَقِيقٍ عَنْ أَبِي وَائِلٍ عَنْ عُثْمَانَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ تَوَضَّأَ ثَلَاثًا ثَلَاثًا
Vyprávěl nám [Waki'] od [Israila] od ['Amira bin Šaqiqa] od [Abu Wa`ila] od [Uthmana bin Affana], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, prováděl wudu třikrát po třech.
