Imám Ahmad : 241
حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنْ يَحْيَى قَالَ سَمِعْتُ سَعِيدَ بْنَ الْمُسَيَّبِ أَنَّ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ إِيَّاكُمْ أَنْ تَهْلِكُوا عَنْ آيَةِ الرَّجْمِ لَا نَجِدُ حَدَّيْنِ فِي كِتَابِ اللَّهِ فَقَدْ رَأَيْتُ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَدْ رَجَمَ وَقَدْ رَجَمْنَا
Vyprávěl nám [Yahya] od [Yahya], který řekl: Slyšel jsem [Sa'ida bin Al Musayyiba], že [Umar] řekl: „Nezahubte se kvůli verši, který vysvětluje zákon kamenování, tím, že řeknete: ‚V Knize Alláha nenacházíme dva zákony (kamenování a bičování).‘ Viděl jsem totiž Proroka vykonávat trest ukamenování a my také vykonáváme trest ukamenování.“
Imám Ahmad : 242
حَدَّثَنَا يَحْيَى حَدَّثَنَا حُمَيْدٌ عَنْ أَنَسٍ قَالَ قَالَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ وَافَقْتُ رَبِّي فِي ثَلَاثٍ وَوَافَقَنِي رَبِّي فِي ثَلَاثٍ قُلْتُ يَا رَسُولَ اللَّهِ لَوْ اتَّخَذْتَ مِنْ مَقَامِ إِبْرَاهِيمَ مُصَلًّى فَأَنْزَلَ اللَّهُ { وَاتَّخِذُوا مِنْ مَقَامِ إِبْرَاهِيمَ مُصَلًّى } قُلْتُ يَا رَسُولَ اللَّهِ إِنَّهُ يَدْخُلُ عَلَيْكَ الْبَرُّ وَالْفَاجِرُ فَلَوْ أَمَرْتَ أُمَّهَاتِ الْمُؤْمِنِينَ بِالْحِجَابِ فَأَنْزَلَ اللَّهُ آيَةَ الْحِجَابِ وَبَلَغَنِي مُعَاتَبَةُ النَّبِيِّ عَلَيْهِ السَّلَام بَعْضَ نِسَائِهِ قَالَ فَاسْتَقْرَيْتُ أُمَّهَاتِ الْمُؤْمِنِينَ فَدَخَلْتُ عَلَيْهِنَّ فَجَعَلْتُ أَسْتَقْرِيهِنَّ وَاحِدَةً وَاحِدَةً وَاللَّهِ لَئِنْ انْتَهَيْتُنَّ وَإِلَّا لَيُبَدِّلَنَّ اللَّهُ رَسُولَهُ خَيْرًا مِنْكُنَّ قَالَ فَأَتَيْتُ عَلَى بَعْضِ نِسَائِهِ قَالَتْ يَا عُمَرُ أَمَا فِي رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَا يَعِظُ نِسَاءَهُ حَتَّى تَكُونَ أَنْتَ تَعِظُهُنَّ فَأَنْزَلَ اللَّهُ عَزَّ وَجَلَّ { عَسَى رَبُّهُ إِنْ طَلَّقَكُنَّ أَنْ يُبْدِلَهُ أَزْوَاجًا خَيْرًا مِنْكُنَّ }
Vyprávěl nám [Yahya]. Vyprávěl nám [Humaid] od [Anase], který řekl, že [Umar] řekl: „Splnil jsem svému Pánu tři věci a můj Pán se mnou souhlasil ve třech věcech; řekl jsem: ‚Ó Posle Alláha, kdybys učinil Maqam Ibrahima místem modlitby,‘ a Alláh seslal verš: ‚A učiň část Maqam Ibrahima místem modlitby,‘ a já jsem řekl: ‚Ó Posle Alláha, mezi těmi, kdo k tobě přicházejí, jsou dobří i zlí; kdybys přikázal Ummahatul mukminin (manželkám Posla Alláha), aby nosily hidžáb,‘ a tak byl seslán verš o hidžábu. A dosáhla mě zpráva o hněvu Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vůči některým z jeho manželek,“ řekl; „Tak jsem vyšetřoval Ummahatul Mukminin, navštívil jsem je a vyšetřoval je jednu po druhé; ‚Při Alláhovi, přestaňte (se svým chováním vůči Poslu Alláha, nechť je s ním mír), jinak vás Alláh jistě nahradí pro svého Posla lepšími než jste vy.‘“ Řekl: „Až jsem se setkal s jednou z jeho manželek, a ona řekla: ‚Ó Umare, copak Prorok, nechť je s ním mír, nedal svým manželkám žádné poučení, že je musíš poučovat ty?‘“ Poté Alláh seslal verš: „Jestliže se s vámi Prorok rozvede, možná mu jeho Pán dá místo vás jiné ženy, které budou lepší než vy, poslušné, věřící, oddané a kajícné“ (Súra At-Tahrím, verš 5).
Imám Ahmad : 243
حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنْ شُعْبَةَ حَدَّثَنِي أَبُو ذِبْيَانَ سَمِعْتُ عَبْدَ اللَّهِ بْنَ الزُّبَيْرِ يَقُولُ لَا تُلْبِسُوا نِسَاءَكُمْ الْحَرِيرَ فَإِنِّي سَمِعْتُ عُمَرَ يُحَدِّثُ يَقُولُ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنَّهُ قَالَ مَنْ لَبِسَ الْحَرِيرَ فِي الدُّنْيَا لَمْ يَلْبَسْهُ فِي الْآخِرَةِ و قَالَ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ الزُّبَيْرِ مِنْ عِنْدِهِ وَمَنْ لَمْ يَلْبَسْهُ فِي الْآخِرَةِ لَمْ يَدْخُلْ الْجَنَّةَ قَالَ اللَّهُ تَعَالَى { وَلِبَاسُهُمْ فِيهَا حَرِيرٌ }
Vyprávěl nám [Yahya] od [Syu'bah] Vyprávěl mi [Abu Dzibyan], že jsem slyšel [Abdulláha bin Az-Zubaira] říkat: „Neoblékejte své manželky do hedvábí, neboť jsem slyšel [Umara] vyprávět, že od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, slyšel, jak řekl: „Kdokoli nosí hedvábí na tomto světě, nebude ho nosit v posmrtném životě,“ a Abdullah bin Az-Zubair řekl podle svého názoru: „A kdokoli ho nebude nosit v posmrtném životě, nevstoupí do ráje, neboť Alláh Ta'ala řekl: „A jejich oděv tam (v posmrtném životě) je hedvábí.“ (Súra Al-Hajj, verš 23)
Imám Ahmad : 244
حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنْ إِسْمَاعِيلَ حَدَّثَنَا عَامِرٌ و حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عُبَيْدٍ حَدَّثَنَا إِسْمَاعِيلُ بْنُ أَبِي خَالِدٍ عَنْ رَجُلٍ عَنِ الشَّعْبِيِّ قَالَ مَرَّ عُمَرُ بِطَلْحَةَ فَذَكَرَ مَعْنَاهُ قَالَ مَرَّ عُمَرُ بِطَلْحَةَ فَرَآهُ مُهْتَمًّا قَالَ لَعَلَّكَ سَاءَكَ إِمَارَةُ ابْنِ عَمِّكَ قَالَ يَعْنِي أَبَا بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَقَالَ لَا وَلَكِنِّي سَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِنِّي لَأَعْلَمُ كَلِمَةً لَا يَقُولُهَا الرَّجُلُ عِنْدَ مَوْتِهِ إِلَّا كَانَتْ نُورًا فِي صَحِيفَتِهِ أَوْ وَجَدَ لَهَا رَوْحًا عِنْدَ الْمَوْتِ قَالَ عُمَرُ أَنَا أُخْبِرُكَ بِهَا هِيَ الْكَلِمَةُ الَّتِي أَرَادَ بِهَا عَمَّهُ شَهَادَةُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ قَالَ فَكَأَنَّمَا كُشِفَ عَنِّي غِطَاءٌ قَالَ صَدَقْتَ لَوْ عَلِمَ كَلِمَةً هِيَ أَفْضَلُ مِنْهَا لَأَمَرَهُ بِهَا
Vyprávěl nám [Yahya] od [Isma'ila]. Vyprávěl nám ['Amir] a vyprávěl nám [Muhammad bin 'Ubaid]. Vyprávěl nám [Isma'il bin Abu Khalid] od [jednoho muže] od [Asy Sya'biho], který řekl: Umar prošel kolem Thalhy. Poté Sya'bi vysvětlil význam tohoto hadísu. Sya'bi řekl: Umar míjel Thalhaha a pozorně se na něj podíval, a tak [Umar] řekl: „Je možné, že vůdce tvého bratrance se k tobě choval nespravedlivě?“ On řekl, že tím myslí Abu Bakara, a on [(Thalhah)] odpověděl: „Ne, ale slyšel jsem, jak Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Vskutku znám slova, která nikdo nevysloví před svou smrtí, aniž by pro něj bylo připraveno světlo v jeho záznamech, nebo aby mu byla usnadněna smrt.‘“ Umar řekl: „Sdělím ti tu větu, kterou chtěl, aby jeho strýc vyslovil, a to svědectví, že není boha, který by měl právo být uctíván, kromě Alláha.“ Thalha řekl: „Jako by ze mě spadl závoj.“ Umar řekl: „Máš pravdu, kdyby znal větu lepší než tuto, jistě by přikázal (vyslovit) tu větu.“
Imám Ahmad : 245
حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنِ ابْنِ جُرَيْجٍ حَدَّثَنِي سُلَيْمَانُ بْنُ عَتِيقٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ بَابَيْهِ عَنْ يَعْلَى بْنِ أُمَيَّةَ قَالَ طُفْتُ مَعَ عُمَرَ بْنِ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَلَمَّا كُنْتُ عِنْدَ الرُّكْنِ الَّذِي يَلِي الْبَابَ مِمَّا يَلِي الْحَجَرَ أَخَذْتُ بِيَدِهِ لِيَسْتَلِمَ فَقَالَ أَمَا طُفْتَ مَعَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قُلْتُ بَلَى قَالَ فَهَلْ رَأَيْتَهُ يَسْتَلِمُهُ قُلْتُ لَا قَالَ فَانْفُذْ عَنْكَ فَإِنَّ لَكَ فِي رَسُولِ اللَّهِ أُسْوَةً حَسَنَةً
Vyprávěl nám [Jahjá] od [Ibn Džurajj]. Vyprávěl mi [Sulaiman bin 'Atiq] od [Abdalláha bin Babajha] od [Ja'lá bin Umajja], který řekl: „Prováděl jsem tawáf s [Umarem bin Al-Khaththábem] a když jsem byl u rohu (Ka'by), který sousedí s Hajar (Aswad), chytil jsem ho za ruku, abych se ho dotkl, ale on řekl: ‚Nikdy jsi neprováděl tawáf s Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír?‘ Odpověděl jsem: „Ano (už),“ Umar řekl: „A viděl jsi ho, jak se ho (rohu) dotýkal?“ Odpověděl jsem: „Ne,“ Umar řekl: „Tak to tedy praktikuj, neboť v Poslu Alláha je pro tebe dobrý vzor.“
Imám Ahmad : 246
حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنِ الْأَعْمَشِ حَدَّثَنَا شَقِيقٌ حَدَّثَنِي الصُّبَيُّ بْنُ مَعْبَدٍ وَكَانَ رَجُلًا مِنْ بَنِي تَغْلِبَ قَالَ كُنْتُ نَصْرَانِيًّا فَأَسْلَمْتُ فَاجْتَهَدْتُ فَلَمْ آلُ فَأَهْلَلْتُ بِحَجَّةٍ وَعُمْرَةٍ فَمَرَرْتُ بِالْعُذَيْبِ عَلَى سَلْمَانَ بْنِ رَبِيعَةَ وَزَيْدِ بْنِ صُوحَانَ فَقَالَ أَحَدُهُمَا أَبِهِمَا جَمِيعًا فَقَالَ لَهُ صَاحِبُهُ دَعْهُ فَلَهُوَ أَضَلُّ مِنْ بَعِيرِهِ قَالَ فَكَأَنَّمَا بَعِيرِي عَلَى عُنُقِي فَأَتَيْتُ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَذَكَرْتُ ذَلِكَ لَهُ فَقَالَ لِي عُمَرُ إِنَّهُمَا لَمْ يَقُولَا شَيْئًا هُدِيتَ لِسُنَّةِ نَبِيِّكَ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ
Vyprávěl nám [Yahya] od [Al A'masy]. Vyprávěl nám [Syaqiq]. Vyprávěl mi [Ash Shubay Bin Ma'bad], muž z kmene Bani Taghlib, který řekl: „Kdysi jsem byl křesťan, pak jsem konvertoval k islámu, pak jsem se snažil dodržovat islámské předpisy a neuchýlil jsem se od nich, a pak jsem se rozhodl vykonat umru a hadždž. Procházel jsem kolem Salmana bin Rabi'áha a Zajda bin Šuhána v Udzaibu, a jeden z nich řekl: „Dělá on obě (umru i hadždž) najednou?“ Jeho společník na to odpověděl: „Nech ho být, neboť on je skutečně více na scestí než jeho velbloud.“ Shubay řekl: „Jako by mi ten osel seděl na krku, tak jsem šel za [Umarem] a vyprávěl mu o tom.“ Umar mi pak řekl: „Vskutku, oni dva nic neřekli, byl jsi veden k Sunně svého Proroka, nechť je s ním Alláh spokojen.“
Imám Ahmad : 247
حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ حَدَّثَنِي نَافِعٌ عَنِ ابْنِ عُمَرَ عَنْ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَّهُ قَالَ يَا رَسُولَ اللَّهِ إِنِّي نَذَرْتُ فِي الْجَاهِلِيَّةِ أَنْ أَعْتَكِفَ فِي الْمَسْجِدِ الْحَرَامِ لَيْلَةً فَقَالَ لَهُ فَأَوْفِ بِنَذْرِكَ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ أَنْبَأَنَا سُفْيَانُ عَنْ مَنْصُورٍ عَنْ أَبِي وَائِلٍ عَنْ صُبَيِّ بْنِ مَعْبَدٍ التَّغْلِبِيِّ قَالَ كُنْتُ حَدِيثَ عَهْدٍ بِنَصْرَانِيَّةٍ فَأَرَدْتُ الْجِهَادَ أَوْ الْحَجَّ فَأَتَيْتُ رَجُلًا مِنْ قَوْمِي يُقَالُ لَهُ هُدَيْمٌ فَسَأَلْتُهُ فَأَمَرَنِي بِالْحَجِّ فَقَرَنْتُ بَيْنَ الْحَجِّ وَالْعُمْرَةِ فَذَكَرَهُ
Vyprávěl nám [Yahya] od ['Ubaidillah] Vyprávěl mi [Nafi'] od [Ibnu Umara] od [Umara], že řekl: „Ó Posle Alláha, v době džahílijy jsem složil slib, že strávím jednu noc v i'tikáfu v mešitě al-Haram.“ On odpověděl: „Splň svůj slib.“ Vyprávěl nám 'Abdurrazzaq, který řekl: Vyprávěl nám Sufyan od Mansura od Abu Wa`ila od Shubay Bin Ma'bada At Taghlibiho, který řekl: „Právě jsem konvertoval z křesťanství k islámu a chtěl jsem se zúčastnit džihádu nebo vykonat hadždž, tak jsem navštívil jednoho z mých lidí jménem Hudaim, zeptal jsem se ho a on mi poradil, abych vykonal hadždž, spojil jsem tedy hadždž s umrah.“ Poté to zmínil.
Imám Ahmad : 248
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ وَعَبْدُ الرَّحْمَنِ عَنْ سُفْيَانَ عَنْ زُبَيْدٍ الْإِيَامِيِّ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبِي لَيْلَى عَنْ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ صَلَاةُ السَّفَرِ رَكْعَتَانِ وَصَلَاةُ الْأَضْحَى رَكْعَتَانِ وَصَلَاةُ الْفِطْرِ رَكْعَتَانِ وَصَلَاةُ الْجُمُعَةِ رَكْعَتَانِ تَمَامٌ غَيْرُ قَصْرٍ عَلَى لِسَانِ مُحَمَّدٍ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ سُفْيَانُ وَقَالَ زُبَيْدٌ مَرَّةً أُرَاهُ عَنْ عُمَرَ قَالَ عَبْدُ الرَّحْمَنِ عَلَى غَيْرِ وَجْهِ الشَّكِّ و قَالَ يَزِيدُ يَعْنِي ابْنَ هَارُونَ ابْنُ أَبِي لَيْلَى قَالَ سَمِعْتُ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ
Vyprávěl nám [Waki']. Vyprávěli nám [Sufyan] a [Abdurrahman] od [Sufyana] od [Zubaida Al Iyamiho] od [Abdurrahmana bin Abul Laili] od [Umara], který řekl: „Modlitba na cestách má dvě rak'aty, modlitba Aidul Adha má dvě rak'aty, modlitba Aidul Fitri má dvě rak'aty a páteční modlitba má přesně dvě rak'aty bez zkrácení (qashar) podle slov Muhammada, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír.“ Sufyan řekl; a jednou Zubaid řekl; viděl jsem to od Umara. Abdurrahman řekl: „Bez jakýchkoli pochybností,“ a [Yazid Bin Harun] řekl: Ibn Abu Laila řekl: „Slyšel jsem Umara.“
Imám Ahmad : 249
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ حَدَّثَنَا هِشَامُ بْنُ سَعْدٍ عَنْ زَيْدِ بْنِ أَسْلَمَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَّهُ وَجَدَ فَرَسًا كَانَ حَمَلَ عَلَيْهَا فِي سَبِيلِ اللَّهِ تُبَاعُ فِي السُّوقِ فَأَرَادَ أَنْ يَشْتَرِيَهَا فَسَأَلَ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَنَهَاهُ وَقَالَ لَا تَعُودَنَّ فِي صَدَقَتِكَ
Vyprávěl nám [Waki’]. Vyprávěl nám [Hisyam bin Sa’d] od [Zaid bin Aslam] od [jeho otce] od [Umara], že na trhu našel koně, který byl použit ve válce na cestě Alláha, a Umar ho chtěl koupit, zeptal se Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a ten mu to zakázal a řekl: „Nevracej si svou almužnu.“
Imám Ahmad : 250
حَدَّثَنَا وَكِيعٌ عَنِ ابْنِ أَبِي خَالِدٍ عَنْ قَيْسٍ قَالَ رَأَيْتُ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ وَبِيَدِهِ عَسِيبُ نَخْلٍ وَهُوَ يُجْلِسُ النَّاسَ يَقُولُ اسْمَعُوا لِقَوْلِ خَلِيفَةِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَجَاءَ مَوْلًى لِأَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ يُقَالُ لَهُ شَدِيدٌ بِصَحِيفَةٍ فَقَرَأَهَا عَلَى النَّاسِ فَقَالَ يَقُولُ أَبُو بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ اسْمَعُوا وَأَطِيعُوا لِمَا فِي هَذِهِ الصَّحِيفَةِ فَوَاللَّهِ مَا أَلَوْتُكُمْ قَالَ قَيْسٌ فَرَأَيْتُ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ بَعْدَ ذَلِكَ عَلَى الْمِنْبَرِ
Vyprávěl nám [Waki’] od [Ibn Abu Khalida] od [Qaisa], který řekl: „Viděl jsem [Umara], jak drží datlový list, shromáždil lidi a řekl: „Poslouchejte slova chalífy Posla Alláha, nechť je s ním mír.“ Potom přišel otrok Abú Bakra jménem Šadíd s dopisem a přečetl jej lidem. Řekl: „Abú Bakr řekl: ‚Poslouchejte a poslouchejte to, co je v tomto dopise, neboť při Alláhovi, já vás nesvedu na scestí.‘“ Qais řekl: „Poté jsem viděl Umara na kazatelně.“
Imám Ahmad : 251
حَدَّثَنَا مُؤَمَّلٌ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ سَلَمَةَ عَنْ عِمْرَانَ السُّلَمِيِّ قَالَ سَأَلْتُ ابْنَ عَبَّاسٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُمَا عَنْ النَّبِيذِ فَقَالَ نَهَى رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْ نَبِيذِ الْجَرِّ وَالدُّبَّاءِ فَلَقِيتُ ابْنَ عُمَرَ فَسَأَلْتُهُ فَأَخْبَرَنِي فِيمَا أَظُنُّ عَنْ عُمَرَ أَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَهَى عَنْ نَبِيذِ الْجَرِّ وَالدُّبَّاءِ شَكَّ سُفْيَانُ قَالَ فَلَقِيتُ ابْنَ الزُّبَيْرِ فَسَأَلْتُهُ فَقَالَ نَهَى رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْ نَبِيذِ الْجَرِّ وَالدُّبَّاءِ
Vyprávěl nám [Al Mu`ammal]. Vyprávěl nám [Sufyan] od [Salamaha] od [Imrana As Sulamiho], který řekl: Zeptal jsem se [Ibnu Abbáse] na lisování hroznů, a on odpověděl, že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zakázal lisování hroznů (uložených) v al-Jarr a ad-Dubbaa`, pak jsem se setkal s [Ibnem Umarem] a zeptal se ho, a on mi vyprávěl, pokud si dobře vzpomínám, vyprávěl to od [Umara], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zakázal lisování hroznů v al-Jarr a ad-Dubbaa`, - Sufjan měl pochybnosti - a on (Imrán) řekl: „Potom jsem se setkal s [Ibn Az-Zubajrem] a zeptal se ho, a on odpověděl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, zakázal lisování hroznů v al-džarru a ad-dubbě.“
Imám Ahmad : 252
حَدَّثَنَا أَسْوَدُ بْنُ عَامِرٍ حَدَّثَنَا حَمَّادُ بْنُ سَلَمَةَ عَنْ أَبِي سِنَانٍ عَنْ عُبَيْدِ بْنِ آدَمَ وَأَبِي مَرْيَمَ وَأَبِي شُعَيْبٍ أَنَّ عُمَرَ بْنَ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ كَانَ بِالْجَابِيَةِ فَذَكَرَ فَتْحَ بَيْتِ الْمَقْدِسِ قَالَ فَقَالَ أَبُو سَلَمَةَ فَحَدَّثَنِي أَبُو سِنَانٍ عَنْ عُبَيْدِ بْنِ آدَمَ قَالَ سَمِعْتُ عُمَرَ بْنَ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ يَقُولُ لِكَعْبٍ أَيْنَ تُرَى أَنْ أُصَلِّيَ فَقَالَ إِنْ أَخَذْتَ عَنِّي صَلَّيْتَ خَلْفَ الصَّخْرَةِ فَكَانَتْ الْقُدْسُ كُلُّهَا بَيْنَ يَدَيْكَ فَقَالَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ ضَاهَيْتَ الْيَهُودِيَّةَ لَا وَلَكِنْ أُصَلِّي حَيْثُ صَلَّى رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَتَقَدَّمَ إِلَى الْقِبْلَةِ فَصَلَّى ثُمَّ جَاءَ فَبَسَطَ رِدَاءَهُ فَكَنَسَ الْكُنَاسَةَ فِي رِدَائِهِ وَكَنَسَ النَّاسُ
Vyprávěl nám [Aswad bin 'Amir]. Vyprávěl nám [Hammad bin Salamah] od [Abu Sinana] od ['Ubaida bin Adama] a [Abu Maryama] a [Abu Shu'aiba], že když byl [Umar bin Al-Khaththab] v Jabiyah, zmínil se o osvobození města Baitul Maqdis. [Aswad] řekl; [Abu Salamah] řekl; vyprávěl mi [Abu Sinan] od ['Ubaida bin Adama], který řekl; slyšel jsem, jak se [Umar bin Al-Khaththab] zeptal Ka'aba: „Kde si myslíš, že bych měl vykonat modlitbu?“ Ka'ab odpověděl: „Pokud přijmeš můj názor, modli se za velkým kamenem, pak budeš mít celý Al-Kuds před sebou.“ Umar řekl: „To se podobáš Židům, ne, ale já se budu modlit tak, jak se modlil Posel Alláha, nechť je s ním mír.“ Vystoupil, obrátil se směrem ke Qiblat a vykonal modlitbu, rozprostřel svůj šál a zametl jím, a lidé ho následovali a zametli také.“
Imám Ahmad : 253
حَدَّثَنَا أَبُو نُعَيْمٍ حَدَّثَنَا مَالِكٌ يَعْنِي ابْنَ مِغْوَلٍ قَالَ سَمِعْتُ الْفُضَيْلَ بْنَ عَمْرٍو عَنْ إِبْرَاهِيمَ النَّخَعِيِّ عَنْ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَ سَأَلْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْ الْكَلَالَةِ فَقَالَ تَكْفِيكَ آيَةُ الصَّيْفِ فَقَالَ لَأَنْ أَكُونَ سَأَلْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْهَا أَحَبُّ إِلَيَّ مِنْ أَنْ يَكُونَ لِي حُمْرُ النَّعَمِ
Vyprávěl nám [Abu Nu'aim] Vyprávěl nám [Malik -Ibnu Mighwal-], řekl: Slyšel jsem [Al Fudlail Bin 'Amru] od [Ibrahima An Nakha`i] od [Umara], který řekl: Zeptal jsem se Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, na Kalalah, a on odpověděl: „Stačí ti verš Ash Shaif.“ Poté Umar řekl: „Zeptal jsem se Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, na Kalalah, a to pro mě bylo lepší, než kdybych měl tisíc velbloudů.“
Imám Ahmad : 254
حَدَّثَنَا أَبُو أَحْمَدَ مُحَمَّدُ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ دِينَارٍ عَنِ ابْنِ عُمَرَ عَنْ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَّهُ أَتَى النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ إِنَّهُ تُصِيبُنِي الْجَنَابَةُ فَأَمَرَهُ أَنْ يَغْسِلَ ذَكَرَهُ وَيَتَوَضَّأَ وُضُوءَهُ لِلصَّلَاةِ
Vyprávěl nám [Abu Ahmad Muhammad bin Abdullah]. Vyprávěl nám [Sufyan] od [Abdulláha bin Dinara] od [Ibn Umara] od [Umara], že přišel za Prorokem, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a řekl: „Vskutku jsem se stal junubem.“ On mu tedy přikázal, aby si umyl své přirození a provedl wudu, jako je to při modlitbě.“
Imám Ahmad : 255
حَدَّثَنَا عَفَّانُ حَدَّثَنَا هَمَّامٌ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ قَزَعَةَ قَالَ قُلْتُ لِابْنِ عُمَرَ يُعَذِّبُ اللَّهُ هَذَا الْمَيِّتَ بِبُكَاءِ هَذَا الْحَيِّ فَقَالَ حَدَّثَنِي عُمَرُ عَنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَا كَذَبْتُ عَلَى عُمَرَ وَلَا كَذَبَ عُمَرُ عَلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ
Vyprávěl nám ['Affan]. Vyprávěl nám [Hammam] od [Qatady] od [Qaza'aha], který řekl: Zeptal jsem se [Ibnu Umara]: „Trestá Alláh tohoto mrtvého kvůli pláči jeho pozůstalých?“ On odpověděl: „Vyprávěl mi to [Umar] od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a já nelžu Umarovi, stejně jako Umar nelže Poslu Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír.“
Imám Ahmad : 256
حَدَّثَنَا عَفَّانُ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَاحِدِ بْنُ زِيَادٍ حَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عُبَيْدِ اللَّهِ حَدَّثَنَا إِبْرَاهِيمُ عَنْ عَلْقَمَةَ عَنْ الْقَرْثَعِ عَنِ قَيْسٍ أَوْ ابْنِ قَيْسٍ رَجُلٍ مِنْ جُعْفِيٍّ عَنْ عُمَرَ بْنِ الْخَطَّابِ قَالَ مَرَّ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَأَنَا مَعَهُ وَأَبُو بَكْرٍ عَلَى عَبْدِ اللَّهِ بْنِ مَسْعُودٍ وَهُوَ يَقْرَأُ فَقَامَ فَسَمِعَ قِرَاءَتَهُ ثُمَّ رَكَعَ عَبْدُ اللَّهِ وَسَجَدَ قَالَ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ سَلْ تُعْطَهْ سَلْ تُعْطَهْ قَالَ ثُمَّ مَضَى رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَقَالَ مَنْ سَرَّهُ أَنْ يَقْرَأَ الْقُرْآنَ غَضًّا كَمَا أُنْزِلَ فَلْيَقْرَأْهُ مِنْ ابْنِ أُمِّ عَبْدٍ قَالَ فَأَدْلَجْتُ إِلَى عَبْدِ اللَّهِ بْنِ مَسْعُودٍ لِأُبَشِّرَهُ بِمَا قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ فَلَمَّا ضَرَبْتُ الْبَابَ أَوْ قَالَ لَمَّا سَمِعَ صَوْتِي قَالَ مَا جَاءَ بِكَ هَذِهِ السَّاعَةَ قُلْتُ جِئْتُ لِأُبَشِّرَكَ بِمَا قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ قَدْ سَبَقَكَ أَبُو بَكْرٍ قُلْتُ إِنْ يَفْعَلْ فَإِنَّهُ سَبَّاقٌ بِالْخَيْرَاتِ مَا اسْتَبَقْنَا خَيْرًا قَطُّ إِلَّا سَبَقَنَا إِلَيْهَا أَبُو بَكْرٍ
Vyprávěl nám ['Affan] Vyprávěl nám [Abdul Wahid bin Ziyad] Vyprávěl nám [Al Hasan bin 'Ubaidillah] Vyprávěl nám [Ibrahim] od ['Alqamaha] od [Al Qartsa'] od [Qaisa] nebo Ibn Qaisa, muže z Ju'fi, od [Umara bin Al Khaththaba], který řekl: Rasulullah a Abu Bakr byli se mnou, pak jsme míjeli Abdulláha ibn Mas'uda, který četl (Al-Korán), a on vstal a poslouchal jeho čtení, pak se Abdulláh sklonil a poklonil se, a tak Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Proste, a bude vám dáno, proste, a bude vám dáno.“ Umar řekl: Poté Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, odešel a řekl: „Kdokoli chce číst Korán tak, jak byl zjevován, ať čte tak, jak čte Ibn Ummi 'Abd.“ Umar řekl: „Poté jsem se chystal navštívit Abdulláha bin Mas'uda, abych mu zvěstoval radostnou zprávu o tom, co řekl Posel Alláha, nechť je s ním mír a požehnání. Umar řekl: „Když jsem zaklepal na dveře,“ nebo Umar řekl: „Když uslyšel můj hlas, zeptal se: „Co tě přivádí v tuto dobu?“ Odpověděl jsem: „Přišel jsem ti zvěstovat radostnou zprávu o tom, co řekl Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír.“ On řekl: „Abu Bakr tě předběhl.“ Řekl jsem: „Jestliže to udělal, je to správné, neboť on je ten, kdo je vždy v čele dobra; nikdy jsme s ním nesoutěžili v dobru, aniž by nás Abu Bakr předběhl.“
Imám Ahmad : 257
حَدَّثَنَا عَفَّانُ حَدَّثَنَا حَمَّادُ بْنُ سَلَمَةَ عَنْ سَعِيدٍ الْجُرَيْرِيِّ عَنْ أَبِي نَضْرَةَ عَنْ أُسَيْرِ بْنِ جَابِرٍ قَالَ لَمَّا أَقْبَلَ أَهْلُ الْيَمَنِ جَعَلَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ يَسْتَقْرِي الرِّفَاقَ فَيَقُولُ هَلْ فِيكُمْ أَحَدٌ مِنْ قَرَنٍ حَتَّى أَتَى عَلَى قَرَنٍ فَقَالَ مَنْ أَنْتُمْ قَالُوا قَرَنٌ فَوَقَعَ زِمَامُ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَوْ زِمَامُ أُوَيْسٍ فَنَاوَلَهُ أَحَدُهُمَا الْآخَرَ فَعَرَفَهُ فَقَالَ عُمَرُ مَا اسْمُكَ قَالَ أَنَا أُوَيْسٌ فَقَالَ هَلْ لَكَ وَالِدَةٌ قَالَ نَعَمْ قَالَ فَهَلْ كَانَ بِكَ مِنْ الْبَيَاضِ شَيْءٌ قَالَ نَعَمْ فَدَعَوْتُ اللَّهَ عَزَّ وَجَلَّ فَأَذْهَبَهُ عَنِّي إِلَّا مَوْضِعَ الدِّرْهَمِ مِنْ سُرَّتِي لِأَذْكُرَ بِهِ رَبِّي قَالَ لَهُ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ اسْتَغْفِرْ لِي قَالَ أَنْتَ أَحَقُّ أَنْ تَسْتَغْفِرَ لِي أَنْتَ صَاحِبُ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ إِنِّي سَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِنَّ خَيْرَ التَّابِعِينَ رَجُلٌ يُقَالُ لَهُ أُوَيْسٌ وَلَهُ وَالِدَةٌ وَكَانَ بِهِ بَيَاضٌ فَدَعَا اللَّهَ عَزَّ وَجَلَّ فَأَذْهَبَهُ عَنْهُ إِلَّا مَوْضِعَ الدِّرْهَمِ فِي سُرَّتِهِ فَاسْتَغْفَرَ لَهُ ثُمَّ دَخَلَ فِي غِمَارِ النَّاسِ فَلَمْ يُدْرَ أَيْنَ وَقَعَ قَالَ فَقَدِمَ الْكُوفَةَ قَالَ وَكُنَّا نَجْتَمِعُ فِي حَلْقَةٍ فَنَذْكُرُ اللَّهَ وَكَانَ يَجْلِسُ مَعَنَا فَكَانَ إِذَا ذَكَرَ هُوَ وَقَعَ حَدِيثُهُ مِنْ قُلُوبِنَا مَوْقِعًا لَا يَقَعُ حَدِيثُ غَيْرِهِ فَذَكَرَ الْحَدِيثَ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْمَلِكِ بْنُ أَبِي الشَّوَارِبِ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَاحِدِ بْنُ زِيَادٍ حَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عُبَيْدِ اللَّهِ عَنْ إِبْرَاهِيمَ عَنِ الْقَرْثَعِ عَنْ قَيْسٍ أَوْ ابْنِ قَيْسٍ رَجُلٍ مِنْ جُعْفِيٍّ عَنْ عُمَرَ بْنِ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَذَكَرَ نَحْوَ حَدِيثِ عَفَّانَ
Vyprávěl nám ['Affan]. Vyprávěl nám [Hammad bin Salamah] od [Sa'ida al-Jurairiho] od [Abu Nadlraha] od [Usaira bin Jabira], který řekl: „Když přišli lidé z Jemenu, Umar prozkoumal skupinu a zeptal se: ‚Je mezi vámi někdo z Qaranu (jednoho z kmenů Murad)?‘“ Poté přistoupil k lidem z Qaranu a zeptal se: „Kdo jste?“ Odpověděli: „Lidé z Qaranu.“ Poté upadla uzda Umara nebo Uwaisa a jeden z nich (Umar nebo Uwais) ji podal druhému, takže ho poznal. Umar se zeptal: „Jak se jmenuješ?“ On odpověděl: „Jsem Uwais.“ Umar se zeptal: „Máš matku?“ On odpověděl: „Ano.“ Umar se zeptal znovu: „Trpěl jsi někdy kožním onemocněním?“ On odpověděl: „Ano, a prosil jsem Alláha, a Alláh mi to odstranil, až na skvrnu o velikosti dirhamu v oblasti pupku, která mi zůstala jako připomínka mého Pána.“ Poté mu Umar řekl: „Pros za mě o odpuštění.“ On však odpověděl: „Ty jsi ten, kdo by měl prosit o odpuštění za mě, protože jsi doprovázel Posla Alláha, nechť je s ním mír.“ Potom [Umar] řekl: „Vskutku jsem slyšel Posla Alláha, nechť je s ním mír, jak řekl: ‚Vskutku, nejlepší z generace tabi'in je muž jménem Uwais, který má matku a trpěl kožním onemocněním, a když prosil Alláha, Alláh ho uzdravil, až na skvrnu o velikosti dirhamu v oblasti pupku.‘ Nakonec prosil o odpuštění pro Umara a poté se vmísil do davu, takže nebylo vidět, kde se nachází.“ Usair řekl: „Poté dorazil do Kúfy, když jsme se shromáždili a vzpomínali na Alláha, usedl mezi nás, a když promluvil, jeho slova se dotkla našich srdcí, což se nedá srovnat s řečí jiných lidí.“ Poté Usair zmínil hadís. Vyprávěl nám Abdul Malik bin Abu Asy-Syawarib, který řekl: Vyprávěl nám Abdul Wahid bin Ziyad, který řekl: Vyprávěl nám Al-Hasan bin 'Ubaidillah od Ibrahima od Qartsy od Qaisa nebo Ibn Qaisa, muže z Ju'fi, od Umara bin Al-Khaththaba, a poté uvedl hadís, který má stejný význam jako hadís Affana.
Imám Ahmad : 258
حَدَّثَنَا عَفَّانُ حَدَّثَنَا حَمَّادُ بْنُ سَلَمَةَ حَدَّثَنَا ثَابِتٌ عَنْ أَنَسٍ أَنَّ عُمَرَ بْنَ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ لَمَّا عَوَّلَتْ عَلَيْهِ حَفْصَةُ فَقَالَ يَا حَفْصَةُ أَمَا سَمِعْتِ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ الْمُعَوَّلُ عَلَيْهِ يُعَذَّبُ قَالَ وَعَوَّلَ صُهَيْبٌ فَقَالَ عُمَرُ يَا صُهَيْبُ أَمَا عَلِمْتَ أَنَّ الْمُعَوَّلَ عَلَيْهِ يُعَذَّبُ
Vyprávěl nám ['Affan] Vyprávěl nám [Hammad bin Salamah] Vyprávěl nám [Tsabit] od [Anase], že [Umar bin Al-Khaththab] řekl Hafše, když nad ním plakala a vzlykala: „Ó Hafšo, neslyšela jsi, jak Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Ten, nad kým se pláče, bude mučen.‘“ Řekl: „A Shuhaib také naříkal, a tak Umar řekl: ‚Ó Shuhaibe, nevíš snad, že ten, nad kým se naříká, bude mučen?‘“
Imám Ahmad : 259
حَدَّثَنَا عَفَّانُ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَاحِدِ حَدَّثَنَا يَزِيدُ الرِّشْكُ عَنْ مُعَاذَةَ عَنْ أُمِّ عَمْرٍو ابْنَةِ عَبْدِ اللَّهِ أَنَّهَا سَمِعَتْ عَبْدَ اللَّهِ بْنَ الزُّبَيْرِ يُحَدِّثُ أَنَّهُ سَمِعَ عُمَرَ بْنَ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ يَخْطُبُ قَالَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَنْ لَبِسَ الْحَرِيرَ فِي الدُّنْيَا فَلَا يُكْسَاهُ فِي الْآخِرَةِ
Vyprávěl nám ['Affan]. Vyprávěl nám [Abdul Wahid]. Vyprávěl nám [Yazid Ar Risyk] od [Mu'adzah] od [Ummu 'Amru], dcery Abdulláha, že slyšela [Abdulláha bin Az Zubaira] vyprávět, že slyšel [Umara] kázat a říkat: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Kdokoli nosí hedvábí na tomto světě, nebude mu v posmrtném životě obléknut hedvábný oděv.“
Imám Ahmad : 260
حَدَّثَنَا عَفَّانُ حَدَّثَنَا هَمَّامٌ حَدَّثَنَا قَتَادَةُ حَدَّثَنَا أَبُو الْعَالِيَةِ عَنِ ابْنِ عَبَّاسٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ حَدَّثَنِي رِجَالٌ مَرْضِيُّونَ فِيهِمْ عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ وَقَالَ عَفَّانُ مَرَّةً شَهِدَ عِنْدِي رِجَالٌ مَرْضِيُّونَ وَأَرْضَاهُمْ عِنْدِي عُمَرُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ لَا صَلَاةَ بَعْدَ صَلَاتَيْنِ بَعْدَ الصُّبْحِ حَتَّى تَطْلُعَ الشَّمْسُ وَبَعْدَ الْعَصْرِ حَتَّى تَغْرُبَ الشَّمْسُ حَدَّثَنَا عَفَّانُ حَدَّثَنَا أَبَانُ حَدَّثَنَا قَتَادَةُ عَنْ أَبِي الْعَالِيَةِ عَنِ ابْنِ عَبَّاسٍ بِمِثْلِ هَذَا شَهِدَ عِنْدِي رِجَالٌ مَرْضِيُّونَ
Vyprávěl nám ['Affan]. Vyprávěl nám [Hammam]. Vyprávěl nám [Qatadah]. Vyprávěl nám [Abul 'Aliyah] od [Ibnu Abbáse], že mi to vyprávělo několik společníků, s nimiž je Bůh spokojen, mezi nimiž byl i Umar. Při jiné příležitosti 'Affan řekl: Svědčilo přede mnou několik lidí, s nimiž jsem spokojen, a nejvíce jsem spokojen s [Umarem], který svědčil, že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Není modlitby po dvou modlitbách, a to po modlitbě Fajr až do východu slunce a po modlitbě Asr až do západu slunce.“ Vyprávěl nám ['Affan]. Vyprávěl nám [Aban]. Vyprávěl nám [Qatadah] od [Abul 'Aliyah] od [Ibnu Abbáse] s hadísem, který zní takto: „Před mnou dosvědčilo několik lidí, s nimiž je Bůh spokojen.“