Imám Abú Dáwúd (الامام ابو داود) - 4590 Hadith
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 801
حَدَّثَنَا الْقَعْنَبِيُّ عَنْ مَالِكٍ عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ سَعِيدِ بْنِ الْمُسَيَّبِ وَأَبِي سَلَمَةَ بْنِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ أَنَّهُمَا أَخْبَرَاهُ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِذَا أَمَّنَ الْإِمَامُ فَأَمِّنُوا فَإِنَّهُ مَنْ وَافَقَ تَأْمِينُهُ تَأْمِينَ الْمَلَائِكَةِ غُفِرَ لَهُ مَا تَقَدَّمَ مِنْ ذَنْبِهِ قَالَ ابْنُ شِهَابٍ وَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ آمِينَ
Vyprávěl nám [Al Qa'nabi] od [Malika] od [Ibnu Syihaba] od [Sa'ida bin Al Musayyiba] a [Abu Salamah bin Abdurrahman], že oba vyprávěli od [Abu Hurairah], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Když imám řekne „Amin“, řekněte „Amin“. Kdokoli řekne „Amin“ ve stejný okamžik jako andělé, tomu budou odpuštěny jeho minulé hříchy.“ Ibn Šiháb řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, také řekl ‚Amin‘.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 802
حَدَّثَنَا إِسْحَقُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ بْنِ رَاهَوَيْهِ أَخْبَرَنَا وَكِيعٌ عَنْ سُفْيَانَ عَنْ عَاصِمٍ عَنْ أَبِي عُثْمَانَ عَنْ بِلَالٍ أَنَّهُ قَالَيَا رَسُولَ اللَّهِ لَا تَسْبِقْنِي بِآمِينَ
Vyprávěl nám [Ishaq bin Ibrahim bin Rahawaih], který nám sdělil od [Waki'a] od [Sufyana] od ['Ashima] od [Abu Uthmana] od [Bilala], že řekl: „Ó Posle Alláha, nepředbíhej nás ve slově „amin“.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 803
حَدَّثَنَا الْوَلِيدُ بْنُ عُتْبَةَ الدِّمَشْقِيُّ وَمَحْمُودُ بْنُ خَالِدٍ قَالَا حَدَّثَنَا الْفِرْيَابِيُّ عَنْ صُبَيْحِ بْنِ مُحْرِزٍ الْحِمْصِيِّ حَدَّثَنِي أَبُو مُصَبِّحٍ الْمَقْرَائِيُّ قَالَكُنَّا نَجْلِسُ إِلَى أَبِي زُهَيْرٍ النُّمَيْرِيِّ وَكَانَ مِنْ الصَّحَابَةِ فَيَتَحَدَّثُ أَحْسَنَ الْحَدِيثِ فَإِذَا دَعَا الرَّجُلُ مِنَّا بِدُعَاءٍ قَالَ اخْتِمْهُ بِآمِينَ فَإِنَّ آمِينَ مِثْلُ الطَّابَعِ عَلَى الصَّحِيفَةِ قَالَ أَبُو زُهَيْرٍ أُخْبِرُكُمْ عَنْ ذَلِكَ خَرَجْنَا مَعَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ ذَاتَ لَيْلَةٍ فَأَتَيْنَا عَلَى رَجُلٍ قَدْ أَلَحَّ فِي الْمَسْأَلَةِ فَوَقَفَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَسْتَمِعُ مِنْهُ فَقَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَوْجَبَ إِنْ خَتَمَ فَقَالَ رَجُلٌ مِنْ الْقَوْمِ بِأَيِّ شَيْءٍ يَخْتِمُ قَالَ بِآمِينَ فَإِنَّهُ إِنْ خَتَمَ بِآمِينَ فَقَدْ أَوْجَبَ فَانْصَرَفَ الرَّجُلُ الَّذِي سَأَلَ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأَتَى الرَّجُلَ فَقَالَ اخْتِمْ يَا فُلَانُ بِآمِينَ وَأَبْشِرْ وَهَذَا لَفْظٌ مَحْمُودٌقَالَ أَبُو دَاوُد الْمَقْرَاءُ قَبِيلٌ مِنْ حِمْيَرَ
Vyprávěli nám [Al-Walid ibn 'Utbah ad-Dimášqí] a [Mahmúd ibn Chálid], oba řekli: Vyprávěl mi [Al-Firjábí] od [Šubajha ibn Muhríza al-Himšího], vyprávěl mi [Abu Mušabbíh al-Maqrá'í], který řekl: „Seděli jsme v kruhu u [Abu Zuhaira An Numairiho] – který patřil mezi společníky –, a on k nám promlouval krásnými slovy: když se někdo z nás modlil, řekl: „Zakonči to slovem „Amiin“, protože „amiin“ je jako pečeť na listu.“ Abu Zuhair řekl; „Povím vám o tom: Jednou v noci jsme vyšli s Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a potkali jsme člověka, který se upřímně modlil. Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se zastavil, aby si vyslechl jeho slova, a pak řekl: ‚(Jeho modlitba) bude vyslyšena, pokud ji zakončí.‘ Někdo se zeptal: „Čím ji uzavře?“ On odpověděl: „Slovo ‚amiin‘. Vskutku, pokud ji zakončí slovem ‚amiin‘, bude (modlitba) jistě vyslyšena.“ Ten, kdo se ptal, odešel a spěchal za tím, kdo se modlil, a řekl: „Ó fulane, zakonči svou modlitbu slovem ‚amiin‘, to je radostná zpráva!“ Text tohoto hadísu pochází od Mahmúda. Abú Dáúd řekl: Al-Maqrá` je jeden z kmenů Himjár.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 804
حَدَّثَنَا قُتَيْبَةُ بْنُ سَعِيدٍ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ الزُّهْرِيِّ عَنْ أَبِي سَلَمَةَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ التَّسْبِيحُ لِلرِّجَالِ وَالتَّصْفِيقُ لِلنِّسَاءِ
Vyprávěl nám [Qutaibah bin Sa'id], vyprávěl nám [Sufyan] od [Az Zuhri] od [Abu Salamah] od [Abu Hurairah], který řekl: Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Tasbih (vyslovování subhanallah) pro muže a tleskání pro ženy.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 805
حَدَّثَنَا الْقَعْنَبِيُّ عَنْ مَالِكٍ عَنْ أَبِي حَازِمِ بْنِ دِينَارٍ عَنْ سَهْلِ بْنِ سَعْدٍأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ ذَهَبَ إِلَى بَنِي عَمْرِو بْنِ عَوْفٍ لِيُصْلِحَ بَيْنَهُمْ وَحَانَتْ الصَّلَاةُ فَجَاءَ الْمُؤَذِّنُ إِلَى أَبِي بَكْرٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فَقَالَ أَتُصَلِّي بِالنَّاسِ فَأُقِيمَ قَالَ نَعَمْ فَصَلَّى أَبُو بَكْرٍ فَجَاءَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَالنَّاسُ فِي الصَّلَاةِ فَتَخَلَّصَ حَتَّى وَقَفَ فِي الصَّفِّ فَصَفَّقَ النَّاسُ وَكَانَ أَبُو بَكْرٍ لَا يَلْتَفِتُ فِي الصَّلَاةِ فَلَمَّا أَكْثَرَ النَّاسُ التَّصْفِيقَ الْتَفَتَ فَرَأَى رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأَشَارَ إِلَيْهِ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنْ امْكُثْ مَكَانَكَ فَرَفَعَ أَبُو بَكْرٍ يَدَيْهِ فَحَمِدَ اللَّهَ عَلَى مَا أَمَرَهُ بِهِ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مِنْ ذَلِكَ ثُمَّ اسْتَأْخَرَ أَبُو بَكْرٍ حَتَّى اسْتَوَى فِي الصَّفِّ وَتَقَدَّمَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَلَمَّا انْصَرَفَ قَالَ يَا أَبَا بَكْرٍ مَا مَنَعَكَ أَنْ تَثْبُتَ إِذْ أَمَرْتُكَ قَالَ أَبُو بَكْرٍ مَا كَانَ لِابْنِ أَبِي قُحَافَةَ أَنْ يُصَلِّيَ بَيْنَ يَدَيْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَا لِي رَأَيْتُكُمْ أَكْثَرْتُمْ مِنْ التَّصْفِيحِ مَنْ نَابَهُ شَيْءٌ فِي صَلَاتِهِ فَلْيُسَبِّحْ فَإِنَّهُ إِذَا سَبَّحَ الْتُفِتَ إِلَيْهِ وَإِنَّمَا التَّصْفِيحُ لِلنِّسَاءِقَالَ أَبُو دَاوُد وَهَذَا فِي الْفَرِيضَةِ حَدَّثَنَا عَمْرُو بْنُ عَوْنٍ أَخْبَرَنَا حَمَّادُ بْنُ زَيْدٍ عَنْ أَبِي حَازِمٍ عَنْ سَهْلِ بْنِ سَعْدٍ قَالَ كَانَ قِتَالٌ بَيْنَ بَنِي عَمْرِو بْنِ عَوْفٍ فَبَلَغَ ذَلِكَ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأَتَاهُمْ لِيُصْلِحَ بَيْنَهُمْ بَعْدَ الظُّهْرِ فَقَالَ لِبِلَالٍ إِنْ حَضَرَتْ صَلَاةُ الْعَصْرِ وَلَمْ آتِكَ فَمُرْ أَبَا بَكْرٍ فَلْيُصَلِّ بِالنَّاسِ فَلَمَّا حَضَرَتْ الْعَصْرُ أَذَّنَ بِلَالٌ ثُمَّ أَقَامَ ثُمَّ أَمَرَ أَبَا بَكْرٍ فَتَقَدَّمَ قَالَ فِي آخِرِهِ إِذَا نَابَكُمْ شَيْءٌ فِي الصَّلَاةِ فَلْيُسَبِّحْ الرِّجَالُ وَلْيُصَفِّحْ النِّسَاءُ حَدَّثَنَا مَحْمُودُ بْنُ خَالِدٍ حَدَّثَنَا الْوَلِيدُ عَنْ عِيسَى بْنِ أَيُّوبَ قَالَ قَوْلُهُ التَّصْفِيحُ لِلنِّسَاءِ تَضْرِبُ بِأُصْبُعَيْنِ مِنْ يَمِينِهَا عَلَى كَفِّهَا الْيُسْرَى
Vyprávěl nám [Al Qa'nabi] od [Malika] od [Abu Hazima bin Dinara] od [Sahl bin Sa'da], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jednou navštívil Bani 'Amr bin 'Auf, aby urovnal spor, který mezi nimi vznikl, zatímco nastal čas modlitby. Mu'adzin přišel za Abu Bakarem, nechť je s ním Bůh spokojen, a řekl: „Chcete vést modlitbu, já pak vyhlásím iqamah.“ Abu Bakr odpověděl: „Ano.“ Abu Bakr se modlil, pak přišel Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a lidé se právě modlili. On prošel řadami, až se postavil do řady, a lidé tleskali, ale Abu Bakr se během modlitby stále neotočil. Teprve poté, co mnoho lidí zatleskalo, se otočil a uviděl Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mu dal znamení, aby zůstal na místě, ale Abu Bakr zvedl obě ruce (na znamení odmítnutí) a chválil Alláha za to, co mu Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, přikázal. Poté Abu Bakr ustoupil, až stál v jedné linii s řadami, a Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vystoupil (jako imám). Po skončení modlitby řekl: „Co ti bránilo zůstat na místě (jako imám), když jsem ti to přikázal?“ Abu Bakr odpověděl: „Není hodno, aby syn Abu Quhafy vedl modlitbu před Poslem Alláha, nechť je s ním mír.“ Poté Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Proč vás vidím tleskat? Kdokoli udělá při modlitbě chybu, ať recituje tasbih, neboť když recituje tasbih, ostatní se k němu otočí, a tleskání je vyhrazeno pouze ženám.“ Abu Daud řekl: „To platí pro povinnou modlitbu.“ Vyprávěl nám ['Amru bin 'Aun] vyprávěl nám [Hammad bin Zaid] od [Abu Hazima] od [Sahl bin Sa'da], který řekl: „Kdysi došlo ke sporu mezi Bani 'Amru bin 'Auf, a tato zpráva se donesla k Prorokovi, nechť mu Bůh požehná a dá mu mír, a on se s nimi setkal po modlitbě Dhuhr, aby je smířil. Řekl Bilalovi: „Až nastane čas modlitby Asr a já k tobě ještě nepřijdu, řekni Abu Bakrovi, ať vede modlitbu s lidmi.“ Když nastal čas modlitby Ashar, Bilal zvolal adhan a iqamah, a poté vyzval Abu Bakara, aby vystoupil (jako imám).“ Na konci tohoto hadísu řekl: „Pokud se ti během modlitby něco stane, ať muži recitují tasbih a ženy tleskají.“ Vyprávěl nám Mahmud bin Khalid, vyprávěl nám Al Walid od Isy bin Ayyuba, který řekl: „Tleskání pro ženy“ znamená: „tleskat dvěma prsty pravé ruky na dlaň levé ruky.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 806
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ مُحَمَّدِ بْنِ شَبُّوَيْهِ الْمَرْوَزِيُّ وَمُحَمَّدُ بْنُ رَافِعٍ قَالَا حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ أَخْبَرَنَا مَعْمَرٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ يُشِيرُ فِي الصَّلَاةِ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Muhammad bin Šubawaih al-Marwazi] a [Muhammad bin Rafi'], oba řekli: Vyprávěl nám [Abdurrazaq], který nám sdělil [Ma'mar] od [Az-Zuhriho] od [Anase bin Malika], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, kdysi během modlitby dal znamení.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 807
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ سَعِيدٍ حَدَّثَنَا يُونُسُ بْنُ بُكَيْرٍ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ إِسْحَقَ عَنْ يَعْقُوبَ بْنِ عُتْبَةَ بْنِ الْأَخْنَسِ عَنْ أَبِي غَطَفَانَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ التَّسْبِيحُ لِلرِّجَالِ يَعْنِي فِي الصَّلَاةِ وَالتَّصْفِيقُ لِلنِّسَاءِ مَنْ أَشَارَ فِي صَلَاتِهِ إِشَارَةً تُفْهَمُ عَنْهُ فَلْيَعُدْ لَهَا يَعْنِي الصَّلَاةَقَالَ أَبُو دَاوُد هَذَا الْحَدِيثُ وَهْمٌ
Vyprávěl nám [Abdullah bin Sa'id], vyprávěl nám [Yunus bin Bukair] od [Muhammada bin Ishaqa] od [Ya'quba bin 'Utbah bin Al Akhnase] od [Abu Ghathafana] od [Abu Hurairaha], který řekl; Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Tasbih (vyslovování Subhanallah) pro muže a tleskání pro ženy, a kdokoli dává znamení během modlitby, zatímco rozumí tomuto znamení, ať to zopakuje, tedy modlitbu.“ Abu Daud řekl: „Tento hadís je hadís wahm (nejasný).“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 808
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ الزُّهْرِيِّ عَنْ أَبِي الْأَحْوَصِ شَيْخٌ مِنْ أَهْلِ الْمَدِينَةِ أَنَّهُ سَمِعَ أَبَا ذَرٍّ يَرْوِيهِعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِذَا قَامَ أَحَدُكُمْ إِلَى الصَّلَاةِ فَإِنَّ الرَّحْمَةَ تُوَاجِهُهُ فَلَا يَمْسَحْ الْحَصَى
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Sufyan] od [Az Zuhriho] od [Abu Al Ahwasha] – šejka z obyvatel Mediny –, že slyšel [Abu Dzar] vyprávět od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Když někdo z vás vykonává modlitbu, milost je před ním, proto ať neodstraňuje kamínek, který je před ním!“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 809
حَدَّثَنَا مُسْلِمُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ حَدَّثَنَا هِشَامٌ عَنْ يَحْيَى عَنْ أَبِي سَلَمَةَ عَنْ مُعَيْقِيبٍأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ لَا تَمْسَحْ وَأَنْتَ تُصَلِّي فَإِنْ كُنْتَ لَا بُدَّ فَاعِلًا فَوَاحِدَةٌ تَسْوِيَةَ الْحَصَى
Vyprávěl nám [Muslim bin Ibrahim], vyprávěl nám [Hisyam] od [Yahya] od [Abu Salamah] od [Mu'aiqib], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Neodstraňujte (kamínky) během modlitby, ale pokud jste k tomu nuceni, stačí je jednou uhladit.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 810
حَدَّثَنَا يَعْقُوبُ بْنُ كَعْبٍ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ سَلَمَةَ عَنْ هِشَامٍ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ سِيرِينَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ قَالَنَهَى رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْ الِاخْتِصَارِ فِي الصَّلَاةِقَالَ أَبُو دَاوُد يَعْنِي يَضَعُ يَدَهُ عَلَى خَاصِرَتِهِ
Vyprávěl nám [Ya'qub bin Ka'b], vyprávěl nám [Muhammad bin Salamah] od [Hisyama] od [Muhammada bin Sirina] od [Abu Hurairaha], který řekl: „Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zakázal opírat se při modlitbě o boky.“ Abu Daud řekl: „Myslí se tím položení rukou na boky.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 811
حَدَّثَنَا عَبْدُ السَّلَامِ بْنُ عَبْدِ الرَّحْمَنِ الْوَابِصِيُّ حَدَّثَنَا أَبِي عَنْ شَيْبَانَ عَنْ حُصَيْنِ بْنِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ عَنْ هِلَالِ بْنِ يَسَافٍ قَالَقَدِمْتُ الرَّقَّةَ فَقَالَ لِي بَعْضُ أَصْحَابِي هَلْ لَكَ فِي رَجُلٍ مِنْ أَصْحَابِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ قُلْتُ غَنِيمَةٌ فَدَفَعْنَا إِلَى وَابِصَةَ قُلْتُ لِصَاحِبِي نَبْدَأُ فَنَنْظُرُ إِلَى دَلِّهِ فَإِذَا عَلَيْهِ قَلَنْسُوَةٌ لَاطِئَةٌ ذَاتُ أُذُنَيْنِ وَبُرْنُسُ خَزٍّ أَغْبَرُ وَإِذَا هُوَ مُعْتَمِدٌ عَلَى عَصًا فِي صَلَاتِهِ فَقُلْنَا بَعْدَ أَنْ سَلَّمْنَا فَقَالَ حَدَّثَتْنِي أُمُّ قَيْسٍ بِنْتُ مِحْصَنٍ أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَمَّا أَسَنَّ وَحَمَلَ اللَّحْمَ اتَّخَذَ عَمُودًا فِي مُصَلَّاهُ يَعْتَمِدُ عَلَيْهِ
Vyprávěl nám [Abdussalam bin Abdurrahman al-Wabishi], vyprávěl nám [můj otec] od [Syaibana] od [Hushaina bin Abdurrahmana] od [Hilala bin Yasafa], který řekl: „Odjel jsem do země Raqqah a jeden z mých přátel mi řekl: ‚Chtěl bys se setkat s jedním ze společníků Posla Alláha, nechť je s ním Alláh spokojen?‘ Hilal řekl: Odpověděl jsem: ‚Ano! To je štěstí,“ a pak jsme zamířili k [Wabishovi] (společníkovi Posla Alláha), řekl jsem svým přátelům: „Nejdřív si všimněme jeho vzhledu,“ a ukázalo se, že měl na hlavě čepici s dvěma ušima, kterou nosil neustále, a na sobě plášť s kapucí z šedého hedvábí, a právě se modlil, opíraje se o svou hůl. Zeptali jsme se ho na to poté, co jsme ho pozdravili, a on odpověděl: „[Ummu Qais bint Mihshan] mi jednou řekla, že když byl Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, již starý a slabý, nechal si na místě modlitby postavit sloup, o který se mohl opírat.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 812
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عِيسَى حَدَّثَنَا هُشَيْمٌ أَخْبَرَنَا إِسْمَعِيلُ بْنُ أَبِي خَالِدٍ عَنْ الْحَارِثِ بْنِ شُبَيْلٍ عَنْ أَبِي عَمْرٍو الشَّيْبَانِيِّ عَنْ زَيْدِ بْنِ أَرْقَمَ قَالَكَانَ أَحَدُنَا يُكَلِّمُ الرَّجُلَ إِلَى جَنْبِهِ فِي الصَّلَاةِ فَنَزَلَتْ{ وَقُومُوا لِلَّهِ قَانِتِينَ }فَأُمِرْنَا بِالسُّكُوتِ وَنُهِينَا عَنْ الْكَلَامِ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Isa], vyprávěl nám [Husyaim], sdělil nám [Isma'il bin Abu Khalid] od [Al Harits bin Syubail] od [Abu 'Amru As Syaibani] od [Zaid bin Arqam], který řekl: „Jeden z nás jednou promluvil k člověku, který stál vedle něj při modlitbě, a pak sestoupil verš: „WA QUUMUU LILLAAHI QAANITIIN (stůjte před Alláhem (při modlitbě) s pokorou)“ (Súra Al-Baqarah; 238). Bylo nám tedy přikázáno mlčet a bylo nám zakázáno mluvit.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 813
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ قُدَامَةَ بْنِ أَعْيَنَ حَدَّثَنَا جَرِيرٌ عَنْ مَنْصُورٍ عَنْ هِلَالٍ يَعْنِي ابْنَ يَسَافٍ عَنْ أَبِي يَحْيَى عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَمْرٍو قَالَ حُدِّثْتُأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ صَلَاةُ الرَّجُلِ قَاعِدًا نِصْفُ الصَّلَاةِ فَأَتَيْتُهُ فَوَجَدْتُهُ يُصَلِّي جَالِسًا فَوَضَعْتُ يَدَيَّ عَلَى رَأْسِي فَقَالَ مَا لَكَ يَا عَبْدَ اللَّهِ بْنَ عَمْرٍو قُلْتُ حُدِّثْتُ يَا رَسُولَ اللَّهِ أَنَّكَ قُلْتَ صَلَاةُ الرَّجُلِ قَاعِدًا نِصْفُ الصَّلَاةِ وَأَنْتَ تُصَلِّي قَاعِدًا قَالَ أَجَلْ وَلَكِنِّي لَسْتُ كَأَحَدٍ مِنْكُمْ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Qudamah bin A'yan], vyprávěl nám [Jarir] od [Manshura] od [Hilala, tj. Ibn Yasafa] od [Abu Yahya] od [Abdullaha bin 'Amru], který řekl: bylo mi řečeno, že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Modlitba člověka v sedě má odměnu poloviny modlitby.“ Tak jsem za ním šel a našel jsem ho, jak se modlí v sedě, a tak jsem si položil ruce na hlavu, a on řekl: „Co je s tebou, ó Abdulláhu bin 'Amru?“ Odpověděl jsem: „Dozvěděl jsem se, ó Posle Alláha, že jsi řekl: ‚Modlitba člověka v sedě má odměnu poloviny modlitby, zatímco ty se modlíš v sedě.‘“ On řekl: „To je pravda, ale já nejsem jako jeden z vás.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 814
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنْ حُسَيْنٍ الْمُعَلِّمِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ بُرَيْدَةَ عَنْ عِمْرَانَ بْنِ حُصَيْنٍأَنَّهُ سَأَلَ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْ صَلَاةِ الرَّجُلِ قَاعِدًا فَقَالَ صَلَاتُهُ قَائِمًا أَفْضَلُ مِنْ صَلَاتِهِ قَاعِدًا وَصَلَاتُهُ قَاعِدًا عَلَى النِّصْفِ مِنْ صَلَاتِهِ قَائِمًا وَصَلَاتُهُ نَائِمًا عَلَى النِّصْفِ مِنْ صَلَاتِهِ قَاعِدًا
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Yahya] od [Husaina Al Mu'allima] od [Abdulláha bin Buraidy] od [Imrána bin Hushaina], že se zeptal Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, na modlitbu člověka v sedě.“ On řekl: „Modlitba člověka ve stoje je lepší než modlitba člověka v sedě, a modlitba člověka v sedě má polovinu odměny modlitby ve stoje, a modlitba člověka vleže má polovinu odměny modlitby v sedě.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 815
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ سُلَيْمَانَ الْأَنْبَارِيُّ حَدَّثَنَا وَكِيعٌ عَنْ إِبْرَاهِيمَ بْنِ طَهْمَانَ عَنْ حُسَيْنٍ الْمُعَلِّمِ عَنْ ابْنِ بُرَيْدَةَ عَنْ عِمْرَانَ بْنِ حُصَيْنٍ قَالَكَانَ بِي النَّاصُورُ فَسَأَلْتُ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ صَلِّ قَائِمًا فَإِنْ لَمْ تَسْتَطِعْ فَقَاعِدًا فَإِنْ لَمْ تَسْتَطِعْ فَعَلَى جَنْبٍ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Sulaiman Al Anbari], vyprávěl nám [Waki] od [Ibrahima bin Thahmana] od [Husaina Al Mu'allima] od [Ibnu Buraidaha] od [Imrana bin Hushaina], který řekl: „Trpěl jsem hemoroidy, tak jsem se na to zeptal Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a on řekl: ‚Modli se ve stoje, a pokud to nezvládneš, tak vsedě, a pokud to nezvládneš, tak vleže.‘“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 816
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ يُونُسَ حَدَّثَنَا زُهَيْرٌ حَدَّثَنَا هِشَامُ بْنُ عُرْوَةَ عَنْ عُرْوَةَ عَنْ عَائِشَةَ قَالَتْمَا رَأَيْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقْرَأُ فِي شَيْءٍ مِنْ صَلَاةِ اللَّيْلِ جَالِسًا قَطُّ حَتَّى دَخَلَ فِي السِّنِّ فَكَانَ يَجْلِسُ فِيهَا فَيَقْرَأُ حَتَّى إِذَا بَقِيَ أَرْبَعُونَ أَوْ ثَلَاثُونَ آيَةً قَامَ فَقَرَأَهَا ثُمَّ سَجَدَ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Abdullah bin Yunus], vyprávěl nám [Zuhair], vyprávěl nám [Hisyam bin 'Urwah] od ['Urwah] od [Aisyah], která řekla: „Nikdy jsem neviděla, že by Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, četl při noční modlitbě vsedě, dokud nedosáhl pokročilého věku. Teprve tehdy začal číst vsedě, a když zbývalo přečíst asi čtyřicet nebo třicet veršů, četl je ve stoje a poté se poklonil.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 817
حَدَّثَنَا الْقَعْنَبِيُّ عَنْ مَالِكٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ يَزِيدَ وَأَبِي النَّضْرِ عَنْ أَبِي سَلَمَةَ بْنِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ عَنْ عَائِشَةَ زَوْجِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ يُصَلِّي جَالِسًا فَيَقْرَأُ وَهُوَ جَالِسٌ وَإِذَا بَقِيَ مِنْ قِرَاءَتِهِ قَدْرُ مَا يَكُونُ ثَلَاثِينَ أَوْ أَرْبَعِينَ آيَةً قَامَ فَقَرَأَهَا وَهُوَ قَائِمٌ ثُمَّ رَكَعَ ثُمَّ سَجَدَ ثُمَّ يَفْعَلُ فِي الرَّكْعَةِ الثَّانِيَةِ مِثْلَ ذَلِكَقَالَ أَبُو دَاوُد رَوَاهُ عَلْقَمَةُ بْنُ وَقَّاصٍ عَنْ عَائِشَةَ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَحْوَهُ
Vyprávěl nám [Al Qa'nabi] od [Malika] od [Abdulláha bin Yazida] a [Abu An Nadlra] od [Abu Salamaha bin Abdurrahmana] od [Aisyah, manželky Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se modlil vsedě a četl vsedě. A když mu zbývalo asi třicet nebo čtyřicet veršů, vstal a četl ve stoje, poté se sklonil a poklonil se, a tak činil i ve druhé raka'at.“ Abu Daud řekl: „Tento hadís také vyprávěl ['Alqamah bin Waqash] od [Aisyah] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, stejně jako v hadísu výše.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 818
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا حَمَّادُ بْنُ زَيْدٍ قَالَ قَالَ سَمِعْتُ بُدَيْلَ بْنَ مَيْسَرَةَ وَأَيُّوبَ يُحَدِّثَانِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ شَقِيقٍ عَنْ عَائِشَةَ قَالَتْكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يُصَلِّي لَيْلًا طَوِيلًا قَائِمًا وَلَيْلًا طَوِيلًا قَاعِدًا فَإِذَا صَلَّى قَائِمًا رَكَعَ قَائِمًا وَإِذَا صَلَّى قَاعِدًا رَكَعَ قَاعِدًا
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Hammad bin Zaid], který řekl: „Slyšel jsem [Budaila bin Maisaraha] a [Ayyuba], jak oba vyprávěli od [Abdulláha bin Šaqiqa] od [Aisyah], která řekla: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, měl ve zvyku některé noci se modlit ve stoje a některé noci vsedě; když se modlil ve stoje, skláněl se ve stoje, a když se modlil vsedě, skláněl se vsedě.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 819
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا يَزِيدُ بْنُ هَارُونَ حَدَّثَنَا كَهْمَسُ بْنُ الْحَسَنِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ شَقِيقٍ قَالَ سَأَلْتُ عَائِشَةَأَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقْرَأُ السُّورَةَ فِي رَكْعَةٍ قَالَتْ الْمُفَصَّلَ قَالَ قُلْتُ فَكَانَ يُصَلِّي قَاعِدًا قَالَتْ حِينَ حَطَمَهُ النَّاسُ
Vyprávěl nám [Uthmán bin Abú Šaibah], vyprávěl nám [Jazíd bin Harún], vyprávěl nám [Kahmas bin Al-Hasan] od [Abdulláha bin Šaqiqa], který řekl: Zeptal jsem se [Ajišy]: „Četl Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, súru v jedné rak'atě?“ Aisha odpověděla: „(Ano) Súru Al-Mufashal (Káaf, nebo Al-Hujurat až do konce Al-Koránu).“ Abdullah bin Šaqiq řekl: Zeptal jsem se: „Modlil se někdy také vsedě?“ Odpověděla: „Když dosáhl pokročilého věku.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 820
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا بِشْرُ بْنُ الْمُفَضَّلِ عَنْ عَاصِمِ بْنِ كُلَيْبٍ عَنْ أَبِيهِ عَنْ وَائِلِ بْنِ حُجْرٍ قَالَقُلْتُ لَأَنْظُرَنَّ إِلَى صَلَاةِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَيْفَ يُصَلِّي فَقَامَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَاسْتَقْبَلَ الْقِبْلَةَ فَكَبَّرَ فَرَفَعَ يَدَيْهِ حَتَّى حَاذَتَا بِأُذُنَيْهِ ثُمَّ أَخَذَ شِمَالَهُ بِيَمِينِهِ فَلَمَّا أَرَادَ أَنْ يَرْكَعَ رَفَعَهُمَا مِثْلَ ذَلِكَ قَالَ ثُمَّ جَلَسَ فَافْتَرَشَ رِجْلَهُ الْيُسْرَى وَوَضَعَ يَدَهُ الْيُسْرَى عَلَى فَخِذِهِ الْيُسْرَى وَحَدَّ مِرْفَقَهُ الْأَيْمَنَ عَلَى فَخِذِهِ الْيُمْنَى وَقَبَضَ ثِنْتَيْنِ وَحَلَّقَ حَلْقَةً وَرَأَيْتُهُ يَقُولُ هَكَذَا وَحَلَّقَ بِشْرٌ الْإِبْهَامَ وَالْوُسْطَى وَأَشَارَ بِالسَّبَّابَةِ
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Bisyr bin Al Mufadlal] od ['Ashim bin Kulaib] od [svého otce] od [Wa'il bin Hujr], který řekl: Řekl jsem: „Vskutku jsem viděl, jak se modlil Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír!“ „Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vstal, obrátil se směrem ke svatému směru, pronesl takbír, zvedl obě ruce tak, aby byly v úrovni uší, poté pravou rukou uchopil levou, a když se chystal k ruku', zvedl obě ruce stejně jako předtím.“ Řekl dále: „Poté usedl, to znamená, že si sedl na levou nohu a položil levou ruku na levé stehno, přičemž pravý loket opřel o pravé stehno a sevřel dva prsty (malíček a prsteník) do kruhu. Viděl jsem, jak to dělal Bisyr, který vytvořil kruh palcem a prostředníčkem a ukazoval ukazováčkem.“
