Imám Abú Dáwúd : 721
حَدَّثَنَا مُؤَمَّلُ بْنُ الْفَضْلِ الْحَرَّانِيُّ حَدَّثَنَا الْوَلِيدُ ح و حَدَّثَنَا مَحْمُودُ بْنُ خَالِدٍ حَدَّثَنَا أَبُو مُسْهِرٍ ح و حَدَّثَنَا ابْنُ السَّرْحِ حَدَّثَنَا بِشْرُ بْنُ بَكْرٍ ح و حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ مُصْعَبٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ يُوسُفَ كُلُّهُمْ عَنْ سَعِيدِ بْنِ عَبْدِ الْعَزِيزِ عَنْ عَطِيَّةَ بْنِ قَيْسٍ عَنْ قَزَعَةَ بْنِ يَحْيَى عَنْ أَبِي سَعِيدٍ الْخُدْرِيِّأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ يَقُولُ حِينَ يَقُولُ سَمِعَ اللَّهُ لِمَنْ حَمِدَهُ اللَّهُمَّ رَبَّنَا لَكَ الْحَمْدُ مِلْءَ السَّمَاءِ قَالَ مُؤَمَّلٌ مِلْءَ السَّمَوَاتِ وَمِلْءَ الْأَرْضِ وَمِلْءَ مَا شِئْتَ مِنْ شَيْءٍ بَعْدُ أَهْلَ الثَّنَاءِ وَالْمَجْدِ أَحَقُّ مَا قَالَ الْعَبْدُ وَكُلُّنَا لَكَ عَبْدٌ لَا مَانِعَ لِمَا أَعْطَيْتَ زَادَ مَحْمُودٌ وَلَا مُعْطِيَ لِمَا مَنَعْتَ ثُمَّ اتَّفَقُوا وَلَا يَنْفَعُ ذَا الْجَدِّ مِنْكَ الْجَدُّ وَقَالَ بِشْرٌ رَبَّنَا لَكَ الْحَمْدُ لَمْ يَقُلْ اللَّهُمَّ لَمْ يَقُلْ مَحْمُودٌ اللَّهُمَّ قَالَ رَبَّنَا وَلَكَ الْحَمْدُ
Vyprávěl nám [Mu`ammal bin Al Fadl Al Harrani], vyprávěl nám [Al Walid]. A podle jiné verze nám vyprávěl [Mahmud bin Khalid], vyprávěl nám [Abu Mushir]. A bylo vyprávěno z jiného zdroje, vyprávěl nám [Ibnu As Sarh], vyprávěl nám [Bisyr bin Bakr]. A z jiného zdroje nám vyprávěl [Mahmud bin Mush'ab], který nám vyprávěl [Abdullah bin Yusuf], všichni od [Sa'ida bin Abdul Azize] od ['Athiyah bin Qais] od [Qaza'ah bin Yahya] od [Abu Sa'ida Al Khudriho], že když Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pronesl: „Sami'allaahu liman hamidah“, pokračoval slovy: „RABBANAA LAKAL HAMDU MIL`US SAMAA`I – Mu`ammil řekl: MIL`US SAMAAWATI- WAMIL`UL ARDLI WAMIL`U MAASYI`TA MIN SYAI`IN BA'DU AHLUTS TSANAA`I WAL MAJDI AHAQQU MAA QAALAL 'ABDU WA KULLANAA MAA QAALAL 'ABDU WA KULLANAA LAKAL 'ABDU LAA MAANI'A LIMAA A'THAITA (Ó Alláhu, náš Pane, jen Tobě patří veškerá chvála nebes a země a všeho, co si přeješ, ó Alláhu, který máš právo na chválu a úctu, slova, která je nejvhodnější vyslovit jako služebník, a my všichni jsme Tvoji služebníci, nikdo nemůže zabránit tomu, co jsi dal).“ -Mahmud dodává- WALAA MU'THIYA LIMAA MANA'TA (stejně tak nikdo nemůže dát to, co Ty zadržuješ)." -pak se jejich vyprávění pokračuje- WALAA YANFA'U DZAL JADDI MINKAL JADDU (a v žádném případě není prospěšné pro toho, kdo má velikost, neboť od Tebe pochází ta velikost).“ Bisyr řekl: „RABBANAA LAKAL HAMDU (Ó náš Pane, Tobě patří veškerá chvála)“, aniž by zmínil: „ALLAHUMMA.“ Stejně tak v vyprávění Mahmúda neřekl: „ALLAHUMMA“, ale pouze: „RABBANAA WA LAKAL HAMDU.“
Imám Abú Dáwúd : 722
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ مَسْلَمَةَ عَنْ مَالِكٍ عَنْ سُمَيٍّ عَنْ أَبِي صَالِحٍ السَّمَّانِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِذَا قَالَ الْإِمَامُ سَمِعَ اللَّهُ لِمَنْ حَمِدَهُ فَقُولُوا اللَّهُمَّ رَبَّنَا لَكَ الْحَمْدُ فَإِنَّهُ مَنْ وَافَقَ قَوْلُهُ قَوْلَ الْمَلَائِكَةِ غُفِرَ لَهُ مَا تَقَدَّمَ مِنْ ذَنْبِهِ
Vyprávěl nám [Abdullah bin Maslamah] od [Malika] od [Sumayyiho] od [Abu Shaliha As Sammana] od [Abu Hurairaha], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Když imám řekne: ‚Sami'allahu liman hamidah‘, řekněte vy: „ALLAHUMMA RABBANA LAKAL HAMDU“ (Ó Alláhu, náš Pane, Tobě patří veškerá chvála), a komu se podaří pronést tato slova současně s anděly, tomu budou odpuštěny jeho minulé hříchy.“
Imám Abú Dáwúd : 723
حَدَّثَنَا بِشْرُ بْنُ عَمَّارٍ حَدَّثَنَا أَسْبَاطٌ عَنْ مُطَرِّفٍ عَنْ عَامِرٍ قَالَلَا يَقُولُ الْقَوْمُ خَلْفَ الْإِمَامِ سَمِعَ اللَّهُ لِمَنْ حَمِدَهُ وَلَكِنْ يَقُولُونَ رَبَّنَا لَكَ الْحَمْدُ
Vyprávěl nám [Bisyr bin 'Ammar], vyprávěl nám [Asbath] od [Mutharrifa] od ['Amira], který řekl: „Makmum neříká „Sami'allahu liman hamidah“ za imámem, ale měl by říkat „Rabbana lakal hamdu (Ó náš Pane, Tobě patří veškerá chvála).“
Imám Abú Dáwúd : 724
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ مَسْعُودٍ حَدَّثَنَا زَيْدُ بْنُ الْحُبَابِ حَدَّثَنَا كَامِلٌ أَبُو الْعَلَاءِ حَدَّثَنِي حَبِيبُ بْنُ أَبِي ثَابِتٍ عَنْ سَعِيدِ بْنِ جُبَيْرٍ عَنْ ابْنِ عَبَّاسٍأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ يَقُولُ بَيْنَ السَّجْدَتَيْنِ اللَّهُمَّ اغْفِرْ لِي وَارْحَمْنِي وَعَافِنِي وَاهْدِنِي وَارْزُقْنِي
Vyprávěl nám [Muhammad bin Mas'ud], vyprávěl nám [Zaid bin Al Khubbab], vyprávěl nám [Kamil Abu Al 'Ala`], který mi vyprávěl [Habib bin Abu Tsabit] od [Sa'ida bin Jubaira] od [Ibnu Abbáse], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pronesl mezi dvěma poklonami: „ALLAHUMMA GHFIR LI WARHAMNI WA'AFINI WAHDINI WARZUQNI“ (Ó Alláhu, udělej mi odpuštění, milost, blaho, vedení a obživu).“
Imám Abú Dáwúd : 725
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ الْمُتَوَكِّلِ الْعَسْقَلَانِيُّ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ أَنْبَأَنَا مَعْمَرٌ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ مُسْلِمٍ أَخِي الزُّهْرِيِّ عَنْ مَوْلًى لِأَسْمَاءَ ابْنَةِ أَبِي بَكْرٍ عَنْ أَسْمَاءَ بِنْتِ أَبِي بَكْرٍ قَالَتْسَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ مَنْ كَانَ مِنْكُنَّ يُؤْمِنُ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الْآخِرِ فَلَا تَرْفَعْ رَأْسَهَا حَتَّى يَرْفَعَ الرِّجَالُ رُءُوسَهُمْ كَرَاهَةَ أَنْ يَرَيْنَ مِنْ عَوْرَاتِ الرِّجَالِ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Al Mutawakkil Al 'Asqalani], vyprávěl nám [Abdurrazaq], sdělil nám [Ma'mar] od [Abdulláha bin Muslim, bratra Az Zuhriho] od [jeho bývalé otrokyně Asmy bint Abu Bakara] od [Asmy bint Abu Bakara], která řekla: „Slyšela jsem, jak Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Kdokoli z vás (žen) věří v Alláha a v Soudný den, ať nezvedá hlavu dříve, než ji zvednou muži, aby se předešlo tomu, že uvidí intimní části mužů.‘“
Imám Abú Dáwúd : 726
حَدَّثَنَا حَفْصُ بْنُ عُمَرَ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ الْحَكَمِ عَنْ ابْنِ أَبِي لَيْلَى عَنْ الْبَرَاءِأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ سُجُودُهُ وَرُكُوعُهُ وَقُعُودُهُ وَمَا بَيْنَ السَّجْدَتَيْنِ قَرِيبًا مِنْ السَّوَاءِ
Vyprávěl nám [Hafš bin Umar], vyprávěl nám [Šu'ba] od [Al-Hakama] od [Ibn Abu Laila] od [Al-Barra`,] že délka poklon, sklonů a sezení mezi dvěma poklonami Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, byla téměř stejná.“
Imám Abú Dáwúd : 727
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ أَخْبَرَنَا ثَابِتٌ وَحُمَيْدٌ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ قَالَمَا صَلَّيْتُ خَلْفَ رَجُلٍ أَوْجَزَ صَلَاةً مِنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي تَمَامٍ وَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا قَالَ سَمِعَ اللَّهُ لِمَنْ حَمِدَهُ قَامَ حَتَّى نَقُولَ قَدْ أَوْهَمَ ثُمَّ يُكَبِّرُ وَيَسْجُدُ وَكَانَ يَقْعُدُ بَيْنَ السَّجْدَتَيْنِ حَتَّى نَقُولَ قَدْ أَوْهَمَ
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Hammad], sdělili nám [Tsabit] a [Humaid] od [Anas bin Malik], který řekl: „Nikdy jsem se nemodlil za někým, jehož modlitba by byla kratší a dokonalejší než modlitba Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, když Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pronesl: „Sami'allahu liman hamidah“, stál (poněkud déle), až jsme si mysleli, že zapomněl, pak pronesl takbír a poklonil se, seděl mezi dvěma poklonami, až jsme si mysleli, že zapomněl.“
Imám Abú Dáwúd : 728
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ وَأَبُو كَامِلٍ دَخَلَ حَدِيثُ أَحَدِهِمَا فِي الْآخَرِ قَالَا حَدَّثَنَا أَبُو عَوَانَةَ عَنْ هِلَالِ بْنِ أَبِي حُمَيْدٍ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبِي لَيْلَى عَنْ الْبَرَاءِ بْنِ عَازِبٍ قَالَرَمَقْتُ مُحَمَّدًا صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَقَالَ أَبُو كَامِلٍ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي الصَّلَاةِ فَوَجَدْتُ قِيَامَهُ كَرَكْعَتِهِ وَسَجْدَتِهِ وَاعْتِدَالَهُ فِي الرَّكْعَةِ كَسَجْدَتِهِ وَجِلْسَتَهُ بَيْنَ السَّجْدَتَيْنِ وَسَجْدَتَهُ مَا بَيْنَ التَّسْلِيمِ وَالِانْصِرَافِ قَرِيبًا مِنْ السَّوَاءِ قَالَ أَبُو دَاوُد قَالَ مُسَدَّدٌ فَرَكْعَتُهُ وَاعْتِدَالُهُ بَيْنَ الرَّكْعَتَيْنِ فَسَجْدَتُهُ فَجِلْسَتُهُ بَيْنَ السَّجْدَتَيْنِ فَسَجْدَتُهُ فَجِلْسَتَهُ بَيْنَ التَّسْلِيمِ وَالِانْصِرَافِ قَرِيبًا مِنْ السَّوَاءِ
Vyprávěli nám [Musaddad] a [Abu Kamil], jejich hadísy se navzájem doplňují, oba řekli: vyprávěl nám [Abu 'Awanah] od [Hilala bin Abu Humaida] od [Abdurrahmana bin Abu Laili] od [Al Barra` bin 'Aziba], který řekl: „Sledoval jsem Muhammada, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír -Abu Kamil řekl: „Rasulullah, nechť je s ním mír a požehnání Alláha“– když se modlil, a zjistil jsem, že doba, po kterou stál, byla stejně dlouhá jako doba, po kterou se klaněl, padal na čelo a zvedal se z poklony, a zjistil jsem, že doba, po kterou se zvedal z poklony a seděl mezi dvěma poklonami, a doba, po kterou seděl mezi pozdravem a ukončením modlitby, byla téměř stejně dlouhá.“ Abu Daud řekl: Musaddad řekl: „Jeho ruku', i'tidal mezi dvěma raka'at, sujud, sezení mezi dvěma sujud, sujud a sezení mezi salámem a ukončením modlitby (v délce) byly téměř stejné.“
Imám Abú Dáwúd : 729
حَدَّثَنَا حَفْصُ بْنُ عُمَرَ النَّمَرِيُّ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ سُلَيْمَانَ عَنْ عُمَارَةَ بْنِ عُمَيْرٍ عَنْ أَبِي مَعْمَرٍ عَنْ أَبِي مَسْعُودٍ الْبَدْرِيِّ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَا تُجْزِئُ صَلَاةُ الرَّجُلِ حَتَّى يُقِيمَ ظَهْرَهُ فِي الرُّكُوعِ وَالسُّجُودِ
Vyprávěl nám [Hafš bin Umar An Namari], vyprávěl nám [Šu'ba] od [Sulaimana] od ['Umaraha bin Umaira] od [Abu Ma'mara] od [Abu Mas'uda Al Badriho], který řekl: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Modlitba člověka není dokonalá, dokud si při ruku' a sujudu nevyrovná záda.“
Imám Abú Dáwúd : 730
حَدَّثَنَا الْقَعْنَبِيُّ حَدَّثَنَا أَنَسٌ يَعْنِي ابْنَ عَيَّاضٍ ح و حَدَّثَنَا ابْنُ الْمُثَنَّى حَدَّثَنِي يَحْيَى بْنُ سَعِيدٍ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ وَهَذَا لَفْظُ ابْنِ الْمُثَنَّى حَدَّثَنِي سَعِيدُ بْنُ أَبِي سَعِيدٍ عَنْ أَبِيهِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ دَخَلَ الْمَسْجِدَ فَدَخَلَ رَجُلٌ فَصَلَّى ثُمَّ جَاءَ فَسَلَّمَ عَلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَرَدَّ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَلَيْهِ السَّلَامَ وَقَالَ ارْجِعْ فَصَلِّ فَإِنَّكَ لَمْ تُصَلِّ فَرَجَعَ الرَّجُلُ فَصَلَّى كَمَا كَانَ صَلَّى ثُمَّ جَاءَ إِلَى النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَسَلَّمَ عَلَيْهِ فَقَالَ لَهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَعَلَيْكَ السَّلَامُ ثُمَّ قَالَ ارْجِعْ فَصَلِّ فَإِنَّكَ لَمْ تُصَلِّ حَتَّى فَعَلَ ذَلِكَ ثَلَاثَ مِرَارٍ فَقَالَ الرَّجُلُ وَالَّذِي بَعَثَكَ بِالْحَقِّ مَا أُحْسِنُ غَيْرَ هَذَا فَعَلِّمْنِي قَالَ إِذَا قُمْتَ إِلَى الصَّلَاةِ فَكَبِّرْ ثُمَّ اقْرَأْ مَا تَيَسَّرَ مَعَكَ مِنْ الْقُرْآنِ ثُمَّ ارْكَعْ حَتَّى تَطْمَئِنَّ رَاكِعًا ثُمَّ ارْفَعْ حَتَّى تَعْتَدِلَ قَائِمًا ثُمَّ اسْجُدْ حَتَّى تَطْمَئِنَّ سَاجِدًا ثُمَّ اجْلِسْ حَتَّى تَطْمَئِنَّ جَالِسًا ثُمَّ افْعَلْ ذَلِكَ فِي صَلَاتِكَ كُلِّهَاقَالَ الْقَعْنَبِيُّ عَنْ سَعِيدِ بْنِ أَبِي سَعِيدٍ الْمَقْبُرِيِّ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ وَقَالَ فِي آخِرِهِ فَإِذَا فَعَلْتَ هَذَا فَقَدْ تَمَّتْ صَلَاتُكَ وَمَا انْتَقَصْتَ مِنْ هَذَا شَيْئًا فَإِنَّمَا انْتَقَصْتَهُ مِنْ صَلَاتِكَ وَقَالَ فِيهِ إِذَا قُمْتَ إِلَى الصَّلَاةِ فَأَسْبِغْ الْوُضُوءَ حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ عَنْ إِسْحَقَ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي طَلْحَةَ عَنْ عَلِيِّ بْنِ يَحْيَى بْنِ خَلَّادٍ عَنْ عَمِّهِ أَنَّ رَجُلًا دَخَلَ الْمَسْجِدَ فَذَكَرَ نَحْوَهُ قَالَ فِيهِ فَقَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِنَّهُ لَا تَتِمُّ صَلَاةٌ لِأَحَدٍ مِنْ النَّاسِ حَتَّى يَتَوَضَّأَ فَيَضَعَ الْوُضُوءَ يَعْنِي مَوَاضِعَهُ ثُمَّ يُكَبِّرُ وَيَحْمَدُ اللَّهَ جَلَّ وَعَزَّ وَيُثْنِي عَلَيْهِ وَيَقْرَأُ بِمَا تَيَسَّرَ مِنْ الْقُرْآنِ ثُمَّ يَقُولُ اللَّهُ أَكْبَرُ ثُمَّ يَرْكَعُ حَتَّى تَطْمَئِنَّ مَفَاصِلُهُ ثُمَّ يَقُولُ سَمِعَ اللَّهُ لِمَنْ حَمِدَهُ حَتَّى يَسْتَوِيَ قَائِمًا ثُمَّ يَقُولُ اللَّهُ أَكْبَرُ ثُمَّ يَسْجُدُ حَتَّى تَطْمَئِنَّ مَفَاصِلُهُ ثُمَّ يَقُولُ اللَّهُ أَكْبَرُ وَيَرْفَعُ رَأْسَهُ حَتَّى يَسْتَوِيَ قَاعِدًا ثُمَّ يَقُولُ اللَّهُ أَكْبَرُ ثُمَّ يَسْجُدُ حَتَّى تَطْمَئِنَّ مَفَاصِلُهُ ثُمَّ يَرْفَعُ رَأْسَهُ فَيُكَبِّرُ فَإِذَا فَعَلَ ذَلِكَ فَقَدْ تَمَّتْ صَلَاتُهُ حَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ حَدَّثَنَا هِشَامُ بْنُ عَبْدِ الْمَلِكِ وَالْحَجَّاجُ بْنُ مِنْهَالٍ قَالَا حَدَّثَنَا هَمَّامٌ حَدَّثَنَا إِسْحَقُ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي طَلْحَةَ عَنْ عَلِيِّ بْنِ يَحْيَى بْنِ خَلَّادٍ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَمِّهِ رِفَاعَةَ بْنِ رَافِعٍ بِمَعْنَاهُ قَالَ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِنَّهَا لَا تَتِمُّ صَلَاةُ أَحَدِكُمْ حَتَّى يُسْبِغَ الْوُضُوءَ كَمَا أَمَرَهُ اللَّهُ عَزَّ وَجَلَّ فَيَغْسِلَ وَجْهَهُ وَيَدَيْهِ إِلَى الْمِرْفَقَيْنِ وَيَمْسَحَ بِرَأْسِهِ وَرِجْلَيْهِ إِلَى الْكَعْبَيْنِ ثُمَّ يُكَبِّرَ اللَّهَ عَزَّ وَجَلَّ وَيَحْمَدَهُ ثُمَّ يَقْرَأَ مِنْ الْقُرْآنِ مَا أَذِنَ لَهُ فِيهِ وَتَيَسَّرَ فَذَكَرَ نَحْوَ حَدِيثِ حَمَّادٍ قَالَ ثُمَّ يُكَبِّرَ فَيَسْجُدَ فَيُمَكِّنَ وَجْهَهُ قَالَ هَمَّامٌ وَرُبَّمَا قَالَ جَبْهَتَهُ مِنْ الْأَرْضِ حَتَّى تَطْمَئِنَّ مَفَاصِلُهُ وَتَسْتَرْخِيَ ثُمَّ يُكَبِّرَ فَيَسْتَوِيَ قَاعِدًا عَلَى مَقْعَدِهِ وَيُقِيمَ صُلْبَهُ فَوَصَفَ الصَّلَاةَ هَكَذَا أَرْبَعَ رَكَعَاتٍ حَتَّى تَفْرُغَ لَا تَتِمُّ صَلَاةُ أَحَدِكُمْ حَتَّى يَفْعَلَ ذَلِكَ حَدَّثَنَا وَهْبُ بْنُ بَقِيَّةَ عَنْ خَالِدٍ عَنْ مُحَمَّدٍ يَعْنِي ابْنَ عَمْرٍو عَنْ عَلِيِّ بْنِ يَحْيَى بْنِ خَلَّادٍ عَنْ أَبِيهِ عَنْ رِفَاعَةَ بْنِ رَافِعٍ بِهَذِهِ الْقِصَّةِ قَالَ إِذَا قُمْتَ فَتَوَجَّهْتَ إِلَى الْقِبْلَةِ فَكَبِّرْ ثُمَّ اقْرَأْ بِأُمِّ الْقُرْآنِ وَبِمَا شَاءَ اللَّهُ أَنْ تَقْرَأَ وَإِذَا رَكَعْتَ فَضَعْ رَاحَتَيْكَ عَلَى رُكْبَتَيْكَ وَامْدُدْ ظَهْرَكَ وَقَالَ إِذَا سَجَدْتَ فَمَكِّنْ لِسُجُودِكَ فَإِذَا رَفَعْتَ فَاقْعُدْ عَلَى فَخِذِكَ الْيُسْرَى حَدَّثَنَا مُؤَمَّلُ بْنُ هِشَامٍ حَدَّثَنَا إِسْمَعِيلُ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ إِسْحَقَ حَدَّثَنِي عَلِيُّ بْنُ يَحْيَى بْنِ خَلَّادِ بْنِ رَافِعٍ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَمِّهِ رِفَاعَةَ بْنِ رَافِعٍ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِهَذِهِ الْقِصَّةِ قَالَ إِذَا أَنْتَ قُمْتَ فِي صَلَاتِكَ فَكَبِّرْ اللَّهَ تَعَالَى ثُمَّ اقْرَأْ مَا تَيَسَّرَ عَلَيْكَ مِنْ الْقُرْآنِ وَقَالَ فِيهِ فَإِذَا جَلَسْتَ فِي وَسَطِ الصَّلَاةِ فَاطْمَئِنَّ وَافْتَرِشْ فَخِذَكَ الْيُسْرَى ثُمَّ تَشَهَّدْ ثُمَّ إِذَا قُمْتَ فَمِثْلَ ذَلِكَ حَتَّى تَفْرُغَ مِنْ صَلَاتِكَ حَدَّثَنَا عَبَّادُ بْنُ مُوسَى الْخُتَّلِيُّ حَدَّثَنَا إِسْمَعِيلُ يَعْنِي ابْنَ جَعْفَرٍ أَخْبَرَنِي يَحْيَى بْنُ عَلِيِّ بْنِ يَحْيَى بْنِ خَلَّادِ بْنِ رَافِعٍ الزُّرَقِيُّ عَنْ أَبِيهِ عَنْ جَدِّهِ عَنْ رِفَاعَةَ بْنِ رَافِعٍ أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَصَّ هَذَا الْحَدِيثَ قَالَ فِيهِ فَتَوَضَّأْ كَمَا أَمَرَكَ اللَّهُ جَلَّ وَعَزَّ ثُمَّ تَشَهَّدْ فَأَقِمْ ثُمَّ كَبِّرْ فَإِنْ كَانَ مَعَكَ قُرْآنٌ فَاقْرَأْ بِهِ وَإِلَّا فَاحْمَدْ اللَّهَ وَكَبِّرْهُ وَهَلِّلْهُ وَقَالَ فِيهِ وَإِنْ انْتَقَصْتَ مِنْهُ شَيْئًا انْتَقَصْتَ مِنْ صَلَاتِكَ
Vyprávěl nám [Al-Qa'nabi], který nám vyprávěl [Anas, tj. Ibn 'Ayyadl]. A podle jiné verze nám vyprávěl [Ibnu Al Mutsanna], který mi vyprávěl [Yahya bin Sa'id] od ['Ubaidullaha], přičemž znění tohoto hadísu pochází od Al Mutsanny, který mi vyprávěl [Sa'id bin Abu Sa'id] od [svého otce] od [Abu Hurairaha] že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vešel do mešity, a v tu chvíli do mešity vešel i jeden muž a pomodlil se; po modlitbě přišel a pozdravil Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mu odpověděl na pozdrav a řekl: „Vrať se a pomodli se, neboť jsi se ještě nemodlil.“ Ten muž se vrátil a vykonal modlitbu tak, jak ji vykonával, poté přišel k Prorokovi, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a pozdravil ho, a Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mu odpověděl a řekl: „Alaikas salam.“ Poté řekl: „Modli se, neboť jsi ještě nevykonal modlitbu.“ To opakoval třikrát. Muž řekl: „Při Tom, který tě poslal s pravdou, nedokážu to udělat lépe než takto, proto mě to nauč.“ On řekl: „Když se chceš modlit, řekni takbír, poté přečti verš z Koránu, který je pro tebe snadný, pak se skloň, dokud nebudeš skutečně (klidný) v pozici ruku', poté vstaň, až budeš opět stát rovně, pak se pokloň, dokud nebudeš skutečně v pozici sujud, poté se posaď, dokud nebudeš skutečně v pozici sedu, pak se znovu pokloň, dokud nebudeš skutečně v pozici sujud, a poté to prováděj při každé své modlitbě.“ [Al Qa'nabi] řekl; od [Sa'ida bin Abu Sa'ida Al Maqburiho] od [Abu Hurairaha] …“ na konci hadísu řekl: „Pokud to budeš dělat takto, bude tvá modlitba dokonalá, a pokud z tohoto způsobu něco vynecháš, bude tím pádem snížena i dokonalost tvé modlitby.“ V tomto hadíthu se také uvádí: „Pokud se chystáš vykonat modlitbu, dokonči své wudhu.“ Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Hammad] od [Ishaqa bin Abdullaha bin Abu Thalhy] od [Aliho bin Yahya bin Khallada] od [jeho strýce], že jeden muž vešel do mešity…“ dále pokračoval jako v hadíthu výše, a pak řekl: „Tehdy Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Modlitba člověka není dokonalá, dokud neprovede wudu', tedy (důkladně) si neumyje části těla určené pro wudu', poté nepronese takbir, nepochválí Alláha, Vznešeného a Mocného, neoslaví Ho a nečte z Koránu to, co je pro něj snadné. Poté řekne „Allahu Akbar“, pak se skloní, dokud se všechny jeho klouby neuklidní, a řekne „Sami'allahu liman hamidah“, dokud se nepostaví rovně, poté řekne „Allahu Akbar“ a pokloní se, dokud se všechny jeho klouby neuklidní. Poté zvedne hlavu a pronese takbír. Pokud tak učiní, je jeho modlitba dokonalá.“ Vyprávěl nám [Al Hasan bin Ali], vyprávěli nám [Hisyam bin Abdul Malik] a [Hajjaj bin Minhal], oba řekli: vyprávěl nám [Hammam], vyprávěl nám [Ishaq bin Abdullah bin Abu Thalhah] od [Ali bin Yahya bin Khallad] od [svého otce] od [svého strýce, jímž je Rifa'ah bin Rafi'], se stejným významem, řekl: Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Modlitba žádného z vás není dokonalá, dokud nedokončí wudu' tak, jak přikázal Alláh Azza wa Jalla, a to umytím obličeje a obou rukou až po lokty, a umytím hlavy a obou nohou až po kotníky, poté pronesením takbír, chválením Alláha a čtením Al-Koránu, který je pro něj snadný…“ poté zmínil, stejně jako v hadíthu Hammáda, a řekl: „…Poté pronesl takbír, poklonil se a položil obličej -Hammam řekl; zdá se, že to řekl- nebo čelo na zem, tak aby všechny jeho klouby byly v klidu a uvolněné, poté pronesl takbír a posadil se na své místo tak, aby měl rovný hřbet, a tak vykonal tento způsob modlitby čtyřikrát až do konce; modlitba nikoho z vás není dokonalá, dokud ji nevykonává tímto způsobem.“ vyprávěl nám [Wahb bin Baqiyah] od [Khalida] od [Muhammada, tj. Ibn 'Amru] od [Aliho bin Yahya bin Khallada] od [jeho otce] od [Rifa'aha bin Rafi'a] s tímto příběhem, řekl: „Když se chystáte vykonat modlitbu a vaše tvář je obrácena směrem ke směřování modlitby, pak proneste takbír a přečtěte Ummul Qur'an a súru podle svého uvážení a podle toho, co vám Bůh určil, abyste přečetli; když se skláníte, položte obě dlaně na kolena a narovnejte záda.“ Poté řekl: „Až se budeš klanět, opři se (oběma rukama), abys se podepřel, a až zvedneš (hlavu z poklony), posaď se na levé stehno.“ Vyprávěl nám [Mu'ammal bin Hisyam], vyprávěl nám [Isma'il] od [Muhammada bin Ishaqa], vyprávěl mi [Ali bin Yahya bin Khallad bin Rafi'] od [svého otce] od [svého strýce, Rifa'aha bin Rafi'a] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, s tímto příběhem: řekl: „Když se chystáš vykonat modlitbu, vzdej chválu Alláhu Ta'alá, a poté recituj z Koránu to, co je pro tebe snadné.“ – v tomto hadíthu také řekl – „Když sedíš uprostřed modlitby, uklidni se a posaď se na levé stehno, a poté recituj taschhúd. Poté, když vstaneš, postupuj stejně, až dokončíš modlitbu.“ Vyprávěl nám ['Abbad bin Musa Al Khuttali], vyprávěl nám [Isma'il, tj. Ibn Ja'far], sdělil mi [Yahya bin Ali bin Yahya bin Khallad bin Rafi' Az Zuraqi] od [svého otce] od [svého dědečka] od [Rifa'ah bin Rafi'], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír – a poté vyprávěl tento hadís, v němž mimo jiné řekl: „Proveď tedy wudu', jak ti přikázal Alláh, Vznešený a Mocný, a poté přečti tasyahud (po wudu'), a proveďte (modlitbu), poté proneste takbír; pokud umíte číst (znáte nazpaměť) ze súry Al-Koránu, pak čtěte; pokud ne (umíte číst), pak chvalte (čtěte Al-Hamdulilláh), pronášejte takbír (čtěte Alláhu Akbar) a tahlíl (čtěte Lá iláha illalláh) Alláhu.“ -v tom samém hadíthu také řekl: „…Pokud z tohoto postupu něco vynecháš, znamená to, že ubíráš na (dokonalosti) svého modlitby.“
Imám Abú Dáwúd : 731
حَدَّثَنَا أَبُو الْوَلِيدِ الطَّيَالِسِيُّ حَدَّثَنَا اللَّيْثُ عَنْ يَزِيدَ بْنِ أَبِي حَبِيبٍ عَنْ جَعْفَرِ بْنِ الْحَكَمِ ح و حَدَّثَنَا قُتَيْبَةُ حَدَّثَنَا اللَّيْثُ عَنْ جَعْفَرِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ الْأَنْصَارِيِّ عَنْ تَمِيمِ بْنِ مَحْمُودٍ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ شِبْلٍ قَالَنَهَى رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْ نَقْرَةِ الْغُرَابِ وَافْتِرَاشِ السَّبْعِ وَأَنْ يُوَطِّنَ الرَّجُلُ الْمَكَانَ فِي الْمَسْجِدِ كَمَا يُوَطِّنُ الْبَعِيرُهَذَا لَفْظُ قُتَيْبَةَ
Vyprávěl nám [Abu Al Walid Ath Thayalisi], vyprávěl nám [Al Laits] od [Yazida bin Abu Habiba] od [Ja'fara bin Al Hakama]. A podle jiné verze nám vyprávěl [Qutaibah], který nám vyprávěl od [Al Laitsa] od [Ja'fara bin Abdullaha Al Anshariho] od [Tamima bin Mahmuda] od [Abdurrahmana bin Syibla], který řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír a požehnání, zakázal (rychlý poklon) jako když vrána klove a (rozpažení paží při pokloně) jako když divoké zvíře roztahuje nohy, a zakázal, aby si někdo vyhradil v mešitě (pro svou modlitbu) určité místo, jako když si velbloud zabírá místo, kde se vyhřívá.“ Toto je znění od Qutaibaha.
Imám Abú Dáwúd : 732
حَدَّثَنَا زُهَيْرُ بْنُ حَرْبٍ حَدَّثَنَا جَرِيرٌ عَنْ عَطَاءِ بْنِ السَّائِبِ عَنْ سَالِمٍ الْبَرَّادِ قَالَأَتَيْنَا عُقْبَةَ بْنَ عَمْرٍو الْأَنْصَارِيَّ أَبَا مَسْعُودٍ فَقُلْنَا لَهُ حَدِّثْنَا عَنْ صَلَاةِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَامَ بَيْنَ أَيْدِينَا فِي الْمَسْجِدِ فَكَبَّرَ فَلَمَّا رَكَعَ وَضَعَ يَدَيْهِ عَلَى رُكْبَتَيْهِ وَجَعَلَ أَصَابِعَهُ أَسْفَلَ مِنْ ذَلِكَ وَجَافَى بَيْنَ مِرْفَقَيْهِ حَتَّى اسْتَقَرَّ كُلُّ شَيْءٍ مِنْهُ ثُمَّ قَالَ سَمِعَ اللَّهُ لِمَنْ حَمِدَهُ فَقَامَ حَتَّى اسْتَقَرَّ كُلُّ شَيْءٍ مِنْهُ ثُمَّ كَبَّرَ وَسَجَدَ وَوَضَعَ كَفَّيْهِ عَلَى الْأَرْضِ ثُمَّ جَافَى بَيْنَ مِرْفَقَيْهِ حَتَّى اسْتَقَرَّ كُلُّ شَيْءٍ مِنْهُ ثُمَّ رَفَعَ رَأْسَهُ فَجَلَسَ حَتَّى اسْتَقَرَّ كُلُّ شَيْءٍ مِنْهُ فَفَعَلَ مِثْلَ ذَلِكَ أَيْضًا ثُمَّ صَلَّى أَرْبَعَ رَكَعَاتٍ مِثْلَ هَذِهِ الرَّكْعَةِ فَصَلَّى صَلَاتَهُ ثُمَّ قَالَ هَكَذَا رَأَيْنَا رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يُصَلِّي
Vyprávěl nám [Zuhair bin Harb], vyprávěl nám [Jarir] od ['Atha` bin As Sa`ib] od [Salim Al Barrad], který řekl: setkal jsem se s ['Uqbah bin 'Amru Al Anshari, tj. Abu Mas'ud], a řekl jsem mu: „Vysvětli nám způsob modlitby Posla Alláha, nechť je s ním Alláh spokojen!“ On tedy vstal před námi v mešitě a pronesl takbir. Při ruku' položil obě ruce na kolena a prsty položil níže, zatímco lokty měl roztažené, takže všechny části jeho těla byly v klidu (thuma'ninah), poté pronesl takbír a poklonil se, poté položil dlaně na zem a roztáhl lokty, dokud všechny části jeho těla nebyly v klidu (thuma'ninah). Takto to vykonal a modlil se čtyři raka'at stejně jako tento raka'at. Po skončení modlitby řekl: „Takto jsme viděli, jak se modlil Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír.“
Imám Abú Dáwúd : 733
حَدَّثَنَا يَعْقُوبُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ حَدَّثَنَا إِسْمَعِيلُ حَدَّثَنَا يُونُسُ عَنْ الْحَسَنِ عَنْ أَنَسِ بْنِ حَكِيمٍ الضَّبِّيِّ قَالَخَافَ مِنْ زِيَادٍ أَوْ ابْنِ زِيَادٍ فَأَتَى الْمَدِينَةَ فَلَقِيَ أَبَا هُرَيْرَةَ قَالَ فَنَسَبَنِي فَانْتَسَبْتُ لَهُ فَقَالَ يَا فَتَى أَلَا أُحَدِّثُكَ حَدِيثًا قَالَ قُلْتُ بَلَى رَحِمَكَ اللَّهُ قَالَ يُونُسُ وَأَحْسَبُهُ ذَكَرَهُ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِنَّ أَوَّلَ مَا يُحَاسَبُ النَّاسُ بِهِ يَوْمَ الْقِيَامَةِ مِنْ أَعْمَالِهِمْ الصَّلَاةُ قَالَ يَقُولُ رَبُّنَا جَلَّ وَعَزَّ لِمَلَائِكَتِهِ وَهُوَ أَعْلَمُ انْظُرُوا فِي صَلَاةِ عَبْدِي أَتَمَّهَا أَمْ نَقَصَهَا فَإِنْ كَانَتْ تَامَّةً كُتِبَتْ لَهُ تَامَّةً وَإِنْ كَانَ انْتَقَصَ مِنْهَا شَيْئًا قَالَ انْظُرُوا هَلْ لِعَبْدِي مِنْ تَطَوُّعٍ فَإِنْ كَانَ لَهُ تَطَوُّعٌ قَالَ أَتِمُّوا لِعَبْدِي فَرِيضَتَهُ مِنْ تَطَوُّعِهِ ثُمَّ تُؤْخَذُ الْأَعْمَالُ عَلَى ذَاكُمْحَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ عَنْ حُمَيْدٍ عَنْ الْحَسَنِ عَنْ رَجُلٍ مِنْ بَنِي سَلِيطٍ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِنَحْوِهِ حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ عَنْ دَاوُدَ بْنِ أَبِي هِنْدٍ عَنْ زُرَارَةَ بْنِ أَوْفَى عَنْ تَمِيمٍ الدَّارِيِّ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِهَذَا الْمَعْنَى قَالَ ثُمَّ الزَّكَاةُ مِثْلُ ذَلِكَ ثُمَّ تُؤْخَذُ الْأَعْمَالُ عَلَى حَسَبِ ذَلِكَ
Vyprávěl nám [Ya'qub bin Ibrahim], vyprávěl nám [Isma'il], vyprávěl nám [Yunus] od [Al Hasana] od [Anase bin Hakima Adl Dlabbiho], který řekl: „Bál se Ziyada nebo Ibn Ziyada, a tak odešel do Mediny, kde se setkal s Abu Hurairou, který řekl: „On mě k sobě přiřadil a já jsem se k němu také přiřadil.“ [Abu Hurairah] řekl: „Ó mladíku, chceš, abych ti vyprávěl jeden hadís?“ Anas řekl: „Ano, nechť ti Alláh požehná.“ Yunus řekl: „Myslím, že citoval Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Vskutku, první, co bude v den soudného dne z lidských skutků zúčtováno, je modlitba. Alláh, Vznešený a Mocný, řekl andělům – a On ví nejlépe (o skutcích člověka) –: ‚Zkontrolujte modlitbu Mého služebníka, je dokonalá, nebo má nějaké nedostatky? Jestliže je dokonalá, zapište mu ji jako dokonalou, a pokud v ní jsou nedostatky, Alláh řekne: ‚Zkontrolujte znovu, zda má můj služebník sunnah modlitby?‘ Pokud má sunnah modlitby, Alláh řekne: ‚Doplňte nedostatky v povinné modlitbě mého služebníka jeho sunnah modlitbami.‘ Dále jsou takto zúčtovány všechny skutky člověka.“ Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Hammad] od [Humaida] od [Al Hasana] od [muže z kmene Bani Salith] od [Abu Hurairaha] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, stejně jako v hadíthu výše. Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Hammad] od [Dauda bin Abu Hinda] od [Zuraraha bin Aufa] od [Tamima Ad Dari] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, s tímto významem, řekl: „Potom zakát, (vypočítává se) stejně, pak všechny skutky se počítají stejně.“
Imám Abú Dáwúd : 734
حَدَّثَنَا حَفْصُ بْنُ عُمَرَ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ أَبِي يَعْفُورٍ قَالَ أَبُو دَاوُد وَاسْمُهُ وَقْدَانُ عَنْ مُصْعَبِ بْنِ سَعْدٍ قَالَصَلَّيْتُ إِلَى جَنْبِ أَبِي فَجَعَلْتُ يَدَيَّ بَيْنَ رُكْبَتَيَّ فَنَهَانِي عَنْ ذَلِكَ فَعُدْتُ فَقَالَ لَا تَصْنَعْ هَذَا فَإِنَّا كُنَّا نَفْعَلُهُ فَنُهِينَا عَنْ ذَلِكَ وَأُمِرْنَا أَنْ نَضَعَ أَيْدِيَنَا عَلَى الرُّكَبِ
Vyprávěl nám [Hafš bin Umar], vyprávěl nám [Šu'ba] od [Abu Ya'fura]. Abu Daud řekl; jmenoval se Waqdan, od [Mush'aba bin Sa'da] řekl; „Modlil jsem se vedle svého otce, pak jsem položil obě ruce mezi kolena, on mi však zakázal tak činit, tak jsem to zopakoval, a [můj otec] řekl: ‚Nedělej to takhle, neboť jsme to kdysi dělali, ale bylo nám to zakázáno a bylo nám přikázáno, abychom položili ruce na kolena.‘“
Imám Abú Dáwúd : 735
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ نُمَيْرٍ حَدَّثَنَا أَبُو مُعَاوِيَةَ حَدَّثَنَا الْأَعْمَشُ عَنْ إِبْرَاهِيمَ عَنْ عَلْقَمَةَ وَالْأَسْوَدِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ قَالَإِذَا رَكَعَ أَحَدُكُمْ فَلْيَفْرِشْ ذِرَاعَيْهِ عَلَى فَخِذَيْهِ وَلْيُطَبِّقْ بَيْنَ كَفَّيْهِ فَكَأَنِّي أَنْظُرُ إِلَى اخْتِلَافِ أَصَابِعِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Abdullah bin Numair], vyprávěl nám [Abu Mu'awiyah], vyprávěl nám [Al A'masy] od [Ibrahima] od ['Alqamaha] a [Al Aswada] od [Abdullaha], který řekl: „Když se někdo z vás sklání, položte si obě paže na stehna a vyrovnejte dlaně, jako bych viděl prsty Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jak se kříží.“
Imám Abú Dáwúd : 736
حَدَّثَنَا الرَّبِيعُ بْنُ نَافِعٍ أَبُو تَوْبَةَ وَمُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ الْمَعْنَى قَالَا حَدَّثَنَا ابْنُ الْمُبَارَكِ عَنْ مُوسَى قَالَ أَبُو سَلَمَةَ مُوسَى بْنِ أَيُّوبَ عَنْ عَمِّهِ عَنْ عُقْبَةَ بْنِ عَامِرٍ قَالَلَمَّا نَزَلَتْ{ فَسَبِّحْ بِاسْمِ رَبِّكَ الْعَظِيمِ }قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ اجْعَلُوهَا فِي رُكُوعِكُمْ فَلَمَّا نَزَلَتْ{ سَبِّحْ اسْمَ رَبِّكَ الْأَعْلَى }قَالَ اجْعَلُوهَا فِي سُجُودِكُمْحَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ يُونُسَ حَدَّثَنَا اللَّيْثُ يَعْنِي ابْنَ سَعْدٍ عَنْ أَيُّوبَ بْنِ مُوسَى أَوْ مُوسَى بْنِ أَيُّوبَ عَنْ رَجُلٍ مِنْ قَوْمِهِ عَنْ عُقْبَةَ بْنِ عَامِرٍ بِمَعْنَاهُ زَادَ قَالَ فَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا رَكَعَ قَالَ سُبْحَانَ رَبِّيَ الْعَظِيمِ وَبِحَمْدِهِ ثَلَاثًا وَإِذَا سَجَدَ قَالَ سُبْحَانَ رَبِّيَ الْأَعْلَى وَبِحَمْدِهِ ثَلَاثًا قَالَ أَبُو دَاوُد وَهَذِهِ الزِّيَادَةُ نَخَافُ أَنْ لَا تَكُونَ مَحْفُوظَةً قَالَ أَبُو دَاوُد انْفَرَدَ أَهْلُ مِصْرَ بِإِسْنَادِ هَذَيْنِ الْحَدِيثَيْنِ حَدِيثِ الرَّبِيعِ وَحَدِيثِ أَحْمَدَ بْنِ يُونُسَ
Vyprávěli nám [Ar Rabi' bin Nafi' Abu Tsaubah] a [Musa bin Isma'il], přičemž smysl hadísu je stejný, oba řekli: vyprávěl nám [Ibnu Al Mubarrak] od [Musa]. Abu Salamah Musa bin Ayyub řekl: od [svého strýce] od ['Uqbah bin 'Amir] řekl: Když sestoupil verš: „FASABBIH BISMIRABBIKAL 'ADZIIM (oslavuj jméno svého Pána, Vznešeného).“ Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Učiňte z toho svou modlitbu v ruku.“ A když bylo zjeveno: „SABBIHISMA RABBIKAL A'LA (Oslavuj jméno svého Pána Nejvyššího),“ řekl Posel Alláha, nechť je s ním mír: „Učiňte z toho svou modlitbu v sujudu.“ vyprávěl nám [Ahmad bin Yunus], vyprávěl nám [Al Laits, tj. Ibn Sa'd] od [Ayyuba bin Musy nebo Musy bin Ayyuba] od [muže z jeho kmene] od ['Uqby bin 'Amira] se stejným významem, on dodal; Uqbah řekl: „Když se Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, skláněl, říkal: „Subhaana rabbiyal 'azhiim wa bihamdihi (Svatý je můj Pán, Vznešený, a chvála Mu)“ třikrát, a když se klaněl, říkal: „Subhaana rabbiyal a'la wa bihamdih (Svatý je můj Pán, Nejvyšší, a chvála Mu)“ třikrát.“ Abu Daud řekl: „Obávám se, že tento dodatek nepochází z dodatek, jehož pravost je skutečně zachována.“ Abu Daud řekl: „Obyvatelé Egypta vyprávějí prostřednictvím jediného řetězce o dvou isnadech tohoto hadísu, a to o hadísu Rabi'a a hadísu Ahmada bin Yunuse.
Imám Abú Dáwúd : 737
حَدَّثَنَا حَفْصُ بْنُ عُمَرَ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ قَالَ قُلْتُ لِسُلَيْمَانَ أَدْعُو فِي الصَّلَاةِ إِذَا مَرَرْتُ بِآيَةِ تَخَوُّفٍ فَحَدَّثَنِي عَنْ سَعْدِ بْنِ عُبَيْدَةَ عَنْ مُسْتَوْرِدٍ عَنْ صِلَةَ بْنِ زُفَرَ عَنْ حُذَيْفَةَأَنَّهُ صَلَّى مَعَ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَكَانَ يَقُولُ فِي رُكُوعِهِ سُبْحَانَ رَبِّيَ الْعَظِيمِ وَفِي سُجُودِهِ سُبْحَانَ رَبِّيَ الْأَعْلَى وَمَا مَرَّ بِآيَةِ رَحْمَةٍ إِلَّا وَقَفَ عِنْدَهَا فَسَأَلَ وَلَا بِآيَةِ عَذَابٍ إِلَّا وَقَفَ عِنْدَهَا فَتَعَوَّذَ
Vyprávěl nám [Hafš bin Umar], vyprávěl nám [Šu'ba], řekl: Řekl jsem Sulaimanovi: „Když čtu verš, který vyvolává strach, mám se modlit během modlitby?“ A [Sulaiman] mi vyprávěl od [Sa'da bin 'Ubaidy] od [Mustaurida] od [Šilaha bin Zufara] od [Hudzaifah], že se modlil s Prorokem, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a když se sklonil, četl: „Subhaana rabbiyal 'azhiimi (Svatý je můj Pán, Všemohoucí)“ a když se poklonil, četl: „Subhaana Rabbiyal a'la (Svatý je můj Pán, Nejvyšší).“ A když narazil na verš o milosrdenství, zastavil se u něj a modlil se. A když narazil na verš o trestu, zastavil se u něj a prosil o ochranu.“
Imám Abú Dáwúd : 738
حَدَّثَنَا مُسْلِمُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ حَدَّثَنَا هِشَامٌ حَدَّثَنَا قَتَادَةُ عَنْ مُطَرِّفٍ عَنْ عَائِشَةَأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ يَقُولُ فِي رُكُوعِهِ وَسُجُودِهِ سُبُّوحٌ قُدُّوسٌ رَبُّ الْمَلَائِكَةِ وَالرُّوحِ
Vyprávěl nám [Muslim bin Ibrahim], vyprávěl nám [Hisyam], vyprávěl nám [Qatadah] od [Mutharifa] od [Aisyah], že když se Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, klaněl a poklekl, říkal: „Subbuhun quddusun rabbul Malaaikati war ruuhi (Svatý (Bůh), náš Pán, andělé a Džibríl).“
Imám Abú Dáwúd : 739
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ صَالِحٍ حَدَّثَنَا ابْنُ وَهْبٍ حَدَّثَنَا مُعَاوِيَةُ بْنُ صَالِحٍ عَنْ عَمْرِو بْنِ قَيْسٍ عَنْ عَاصِمِ بْنِ حُمَيْدٍ عَنْ عَوْفِ بْنِ مَالِكٍ الْأَشْجَعِيِّ قَالَقُمْتُ مَعَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَيْلَةً فَقَامَ فَقَرَأَ سُورَةَ الْبَقَرَةِ لَا يَمُرُّ بِآيَةِ رَحْمَةٍ إِلَّا وَقَفَ فَسَأَلَ وَلَا يَمُرُّ بِآيَةِ عَذَابٍ إِلَّا وَقَفَ فَتَعَوَّذَ قَالَ ثُمَّ رَكَعَ بِقَدْرِ قِيَامِهِ يَقُولُ فِي رُكُوعِهِ سُبْحَانَ ذِي الْجَبَرُوتِ وَالْمَلَكُوتِ وَالْكِبْرِيَاءِ وَالْعَظَمَةِ ثُمَّ سَجَدَ بِقَدْرِ قِيَامِهِ ثُمَّ قَالَ فِي سُجُودِهِ مِثْلَ ذَلِكَ ثُمَّ قَامَ فَقَرَأَ بِآلِ عِمْرَانَ ثُمَّ قَرَأَ سُورَةً سُورَةً
Vyprávěl nám [Ahmad bin Shalih], vyprávěl nám [Ibnu Wahb], vyprávěl nám [Mu'awiyah bin Shalih] od ['Amru bin Qais] od ['Ashim bin Humaid] od ['Auf bin Malik Al Asyja'i], který řekl: „Jednou v noci jsem se modlil společně s Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. On pak vstal a recitoval súru Al-Baqara. Kdykoli došel k verši o milosrdenství, vždy se zastavil a prosil Ho, a kdykoli došel k verši o trestu, vždy se zastavil a prosil o ochranu před ním.“ Řekl dále: „Poté se sklonil na tak dlouho, jak dlouho stál, a v pokloně pronesl: „subahaana dzil jabaruuti wal malakuuti wal kibriyaa`i wal 'azhamati (Svatý je ten, který má vlastnosti moci, království, velikosti a vznešenosti).“ Poté se poklonil, a to tak dlouho, jak dlouho stál, a při pokloně pronesl totéž, poté vstal a přečetl súru Al-Imrán, a poté četl súru za súrou.“
Imám Abú Dáwúd : 740
حَدَّثَنَا أَبُو الْوَلِيدِ الطَّيَالِسِيُّ وَعَلِيُّ بْنُ الْجَعْدِ قَالَا حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ عَمْرِو بْنِ مُرَّةَ عَنْ أَبِي حَمْزَةَ مَوْلَى الْأَنْصَارِ عَنْ رَجُلٍ مِنْ بَنِي عَبْسٍ عَنْ حُذَيْفَةَأَنَّهُ رَأَى رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يُصَلِّي مِنْ اللَّيْلِ فَكَانَ يَقُولُ اللَّهُ أَكْبَرُ ثَلَاثًا ذُو الْمَلَكُوتِ وَالْجَبَرُوتِ وَالْكِبْرِيَاءِ وَالْعَظَمَةِ ثُمَّ اسْتَفْتَحَ فَقَرَأَ الْبَقَرَةَ ثُمَّ رَكَعَ فَكَانَ رُكُوعُهُ نَحْوًا مِنْ قِيَامِهِ وَكَانَ يَقُولُ فِي رُكُوعِهِ سُبْحَانَ رَبِّيَ الْعَظِيمِ سُبْحَانَ رَبِّيَ الْعَظِيمِ ثُمَّ رَفَعَ رَأْسَهُ مِنْ الرُّكُوعِ فَكَانَ قِيَامُهُ نَحْوًا مِنْ رُكُوعِهِ يَقُولُ لِرَبِّيَ الْحَمْدُ ثُمَّ سَجَدَ فَكَانَ سُجُودُهُ نَحْوًا مِنْ قِيَامِهِ فَكَانَ يَقُولُ فِي سُجُودِهِ سُبْحَانَ رَبِّيَ الْأَعْلَى ثُمَّ رَفَعَ رَأْسَهُ مِنْ السُّجُودِ وَكَانَ يَقْعُدُ فِيمَا بَيْنَ السَّجْدَتَيْنِ نَحْوًا مِنْ سُجُودِهِ وَكَانَ يَقُولُ رَبِّ اغْفِرْ لِي رَبِّ اغْفِرْ لِي فَصَلَّى أَرْبَعَ رَكَعَاتٍ فَقَرَأَ فِيهِنَّ الْبَقَرَةَ وَآلَ عِمْرَانَ وَالنِّسَاءَ وَالْمَائِدَةَ أَوْ الْأَنْعَامَ شَكَّ شُعْبَةُ
Vyprávěli nám [Abu Walid Ath Thayalisi] a [Ali bin Al Ja'd], oba řekli: Vyprávěl nám [Syu'bah] od ['Amru bin Murrah] od [Abu Hamzah, bývalého otroka Al Anshariho] od [muže z kmene Bani 'Absi] od [Hudzaifaha], že viděl Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jak se modlí v noci, a při modlitbě pronesl: „Alláhu Akbar“ třikrát: dzul malakuuti wal Jabaruuri wal kibriyaa`i wal 'adzamati (Svatý je ten, jenž má království, moc, velikost a vznešenost).“ Poté pronesl úvodní modlitbu, přečetl súru Al-Baqarah, pak se sklonil v ruku, přičemž doba, po kterou zůstal v ruku, byla téměř stejná jako doba, po kterou stál, a v ruku pronesl: „Subhaana rabbiyal 'azhiimi, Subhaana rabbiyal 'azhiimi (Svatý je můj Pán, Vznešený, Svatý je můj Pán, Vznešený).“ Poté zvedl hlavu z ruku', přičemž doba, po kterou stál (i'tidal), byla stejná jako doba, po kterou byl v ruku', a pronesl: „Lirabbiyal hamdu (Mému Pánu patří veškerá chvála).“ Poté se poklonil, přičemž doba jeho poklon byla stejná jako doba jeho stání, a při pokloně pronesl: „Subhaana rabbiyal a'la (Svatý je můj Pán, Nejvyšší).“ Poté zvedl hlavu ze sujudu, délka jeho sezení mezi dvěma sujudy byla stejná jako při sujudu a při sezení mezi dvěma sujudy pronesl: „Rabbighfirlii, Rabbighfirlii“, poté vykonal modlitbu o čtyřech raka'atech, při které recitoval súry Al-Baqarah, Ali Imran, An-Nisa', Al-Maidah nebo Al-An'am – Šu'ba si není jistý (v přesném znění).“