Imám Abú Dáwúd : 661
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا يَزِيدُ حَدَّثَنَا سَعِيدٌ حَدَّثَنَا قَتَادَةُ عَنْ الْحَسَنِ أَنَّ سَمُرَةَ بْنَ جُنْدُبٍ وَعِمْرَانَ بْنَ حُصَيْنٍ تَذَاكَرَافَحَدَّثَ سَمُرَةُ بْنُ جُنْدُبٍ أَنَّهُ حَفِظَ عَنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ سَكْتَتَيْنِ سَكْتَةً إِذَا كَبَّرَ وَسَكْتَةً إِذَا فَرَغَ مِنْ قِرَاءَةِ{ غَيْرِ الْمَغْضُوبِ عَلَيْهِمْ وَلَا الضَّالِّينَ }فَحَفِظَ ذَلِكَ سَمُرَةُ وَأَنْكَرَ عَلَيْهِ عِمْرَانُ بْنُ حُصَيْنٍ فَكَتَبَا فِي ذَلِكَ إِلَى أُبَيِّ بْنِ كَعْبٍ فَكَانَ فِي كِتَابِهِ إِلَيْهِمَا أَوْ فِي رَدِّهِ عَلَيْهِمَا أَنَّ سَمُرَةَ قَدْ حَفِظَ
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Yazid], vyprávěl nám [Sa'id], vyprávěl nám [Qatadah] od [Al Hasana], že Samurah bin Jundab a 'Imran bin Hushain si navzájem připomínali (něco), a tak [Samurah bin Jundab] vyprávěl, že si zapamatoval od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, dvě místa, kde se na chvíli zastavil (při modlitbě), první po takbír a druhé po dokončení čtení „GHAIRIL MAGHDLUUBI 'ALAIHIM WALADL DLLAALLIN“, Samurah si to tak zapamatoval, ale Imran bin Hushain to popřel, a tak oba napsali dopis Ubayovi bin Ka'bovi, a [Ubay] jim odpověděl, že Samurah si to skutečně zapamatoval (od Proroka).“
Imám Abú Dáwúd : 662
حَدَّثَنَا ابْنُ الْمُثَنَّى حَدَّثَنَا عَبْدُ الْأَعْلَى حَدَّثَنَا سَعِيدٌ بِهَذَا قَالَ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ الْحَسَنِ عَنْ سَمُرَةَ قَالَسَكْتَتَانِ حَفِظْتُهُمَا عَنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ فِيهِ قَالَ سَعِيدٌ قُلْنَا لِقَتَادَةَ مَا هَاتَانِ السَّكْتَتَانِ قَالَ إِذَا دَخَلَ فِي صَلَاتِهِ وَإِذَا فَرَغَ مِنْ الْقِرَاءَةِ ثُمَّ قَالَ بَعْدُ وَإِذَا قَالَ{ غَيْرِ الْمَغْضُوبِ عَلَيْهِمْ وَلَا الضَّالِّينَ }
Vyprávěl nám [Ibnu Al Mutsanna], vyprávěl nám [Abdul A'la], vyprávěl nám [Sa'id] v tomto znění, řekl: od [Qatady] od [Al Hasana] od [Samury] řekl: „Dvě místa, kde se na chvíli zastavuje, která jsem se naučil od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, (Abdul A'la) řekl v tomto hadíthu, Sa'id řekl: Řekli jsme Qatadovi: „Kde jsou ta dvě krátká zastavení?“ Odpověděl: „Když se začne modlitba (po takbiru – pozn. překl.) a když se dokončí čtení (súry z Koránu).“ Poté Qatadah řekl: „Když se dokončí čtení: „GHAIRIL MAGHDLUUBI 'ALAIHIM WALADL DLLAALLIN.“
Imám Abú Dáwúd : 663
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ أَبِي شُعَيْبٍ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ فُضَيْلٍ عَنْ عُمَارَةَ ح و حَدَّثَنَا أَبُو كَامِلٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَاحِدِ عَنْ عُمَارَةَ الْمَعْنَى عَنْ أَبِي زُرْعَةَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ قَالَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا كَبَّرَ فِي الصَّلَاةِ سَكَتَ بَيْنَ التَّكْبِيرِ وَالْقِرَاءَةِ فَقُلْتُ لَهُ بِأَبِي أَنْتَ وَأُمِّي أَرَأَيْتَ سُكُوتَكَ بَيْنَ التَّكْبِيرِ وَالْقِرَاءَةِ أَخْبِرْنِي مَا تَقُولُ قَالَ اللَّهُمَّ بَاعِدْ بَيْنِي وَبَيْنَ خَطَايَايَ كَمَا بَاعَدْتَ بَيْنَ الْمَشْرِقِ وَالْمَغْرِبِ اللَّهُمَّ أَنْقِنِي مِنْ خَطَايَايَ كَالثَّوْبِ الْأَبْيَضِ مِنْ الدَّنَسِ اللَّهُمَّ اغْسِلْنِي بِالثَّلْجِ وَالْمَاءِ وَالْبَرَدِ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Abu Syu'aib], vyprávěl nám [Muhammad bin Fudlail] od ['Umarah]. A bylo to vyprávěno i z jiného zdroje: vyprávěl nám [Abu Kamil], vyprávěl nám [Abdul Wahid] od ['Umarah], zatímco význam hadísu je od [Abu Zur'ah] od [Abu Hurairah], který řekl: „Když Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pronesl takbír v modlitbě, na chvíli se odmlčel mezi takbírem a recitací (súry Al-Fátiha), tak jsem mu řekl: „Při mém otci a matce, jako tvé výkupné, řekni mi, co čteš, když mlčíš mezi takbirem a čtením Al-Fatihah?“ On odpověděl: „ALLAHUMMA BAA'ID BAINI WA BAINA KHATHAAYAYA KAMAA BAA'ATTA BAINAL MASYRIQI WAL MAGHRIB, ALLAHUMMA ANQINII MIN KHATHAAYAAYA KATSSAUBIL ABYADLI MINAD DANAS, ALLAHUMMAGH SILNII BIS TSALJI WAL MAA`I WAL BARAD (Ó Alláhu, odděl mě od mých hříchů, tak jako jsi oddělil východ od západu, ó Alláhu, očisti mě od mých hříchů, tak jako se čistí bílá látka od nečistot, ó Alláhu, očisti mě sněhem, vodou a rosou).“
Imám Abú Dáwúd : 664
حَدَّثَنَا مُسْلِمُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ حَدَّثَنَا هِشَامٌ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ أَنَسٍأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَأَبَا بَكْرٍ وَعُمَرَ وَعُثْمَانَ كَانُوا يَفْتَتِحُونَ الْقِرَاءَةَ بِ{ الْحَمْدُ لِلَّهِ رَبِّ الْعَالَمِينَ }
Vyprávěl nám [Muslim bin Ibrahim], vyprávěl nám [Hisyam] od [Qatadah] od [Anas], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, Abu Bakr, Umar a Uthman, všichni začínali svou recitaci slovy „ALHAMDULILLAHI RABBIL 'AALAMIN.“
Imám Abú Dáwúd : 665
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَارِثِ بْنُ سَعِيدٍ عَنْ حُسَيْنٍ الْمُعَلِّمِ عَنْ بُدَيْلِ بْنِ مَيْسَرَةَ عَنْ أَبِي الْجَوْزَاءِ عَنْ عَائِشَةَ قَالَتْكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَفْتَتِحُ الصَّلَاةَ بِالتَّكْبِيرِ وَالْقِرَاءَةِ بِ{ الْحَمْدُ لِلَّهِ رَبِّ الْعَالَمِينَ }وَكَانَ إِذَا رَكَعَ لَمْ يُشَخِّصْ رَأْسَهُ وَلَمْ يُصَوِّبْهُ وَلَكِنْ بَيْنَ ذَلِكَ وَكَانَ إِذَا رَفَعَ رَأْسَهُ مِنْ الرُّكُوعِ لَمْ يَسْجُدْ حَتَّى يَسْتَوِيَ قَائِمًا وَكَانَ يَقُولُ فِي كُلِّ رَكْعَتَيْنِ التَّحِيَّاتُ وَكَانَ إِذَا جَلَسَ يَفْرِشُ رِجْلَهُ الْيُسْرَى وَيَنْصِبُ رِجْلَهُ الْيُمْنَى وَكَانَ يَنْهَى عَنْ عَقِبِ الشَّيْطَانِ وَعَنْ فَرْشَةِ السَّبُعِ وَكَانَ يَخْتِمُ الصَّلَاةَ بِالتَّسْلِيمِ
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Abdul Warits bin Sa'id] od [Husaina Al Mu'allima] od [Budaila bin Maisaraha] od [Abu Al Jauza`] od [Aisyah], která řekla: „Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zahájil modlitbu takbirem a recitací „AL HAMDULILLAHI RABBIL 'AALAMIIN“, a když se chystal k ruku', nezvedal hlavu ani se příliš neskláněl, ale držel ji někde uprostřed. Když zvedl hlavu z ruku' (i'tidal), neklaněl se hned, ale stál vzpřímeně, a po každých dvou raka'atách recitoval: „AT TAHIYYAT.“ Když seděl, seděl na levé noze a pravou nohu měl vzpřímenou; také zakazoval sedět jako šajtán (tj. sedět na patách) a zakazoval rozpažovat dlaně a předloktí jako divoká zvířata (při pokloně); modlitbu zakončoval pozdravem.“
Imám Abú Dáwúd : 666
حَدَّثَنَا هَنَّادُ بْنُ السَّرِيِّ حَدَّثَنَا ابْنُ فُضَيْلٍ عَنْ الْمُخْتَارِ بْنِ فُلْفُلٍ قَالَ سَمِعْتُ أَنَسَ بْنَ مَالِكٍ يَقُولُقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أُنْزِلَتْ عَلَيَّ آنِفًا سُورَةٌ فَقَرَأَ بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَنِ الرَّحِيمِ إِنَّا أَعْطَيْنَاكَ الْكَوْثَرَ حَتَّى خَتَمَهَا قَالَ هَلْ تَدْرُونَ مَا الْكَوْثَرُ قَالُوا اللَّهُ وَرَسُولُهُ أَعْلَمُ قَالَ فَإِنَّهُ نَهْرٌ وَعَدَنِيهِ رَبِّي فِي الْجَنَّةِ
Vyprávěl nám [Hannad bin As Sarri], vyprávěl nám [Ibnu Fudlail] od [Al Mukhtara bin Fulfula], který řekl: Slyšel jsem [Anase bin Malika] říkat: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Právě mi byla seslána jedna súra.“ Poté přečetl: „BISMILLAHIRRAHMAANIRRAHIM, INNAA A'THAINAAKAL KAUTSAR …“ až do konce verše. Řekl: „Víte, co je Al Kautsar?“ Společníci odpověděli: „Bůh a Jeho posel to vědí nejlépe.“ Řekl: „Je to řeka v ráji, kterou mi můj Pán slíbil pro budoucnost.“
Imám Abú Dáwúd : 667
حَدَّثَنَا قَطَنُ بْنُ نُسَيْرٍ حَدَّثَنَا جَعْفَرٌ حَدَّثَنَا حُمَيْدٌ الْأَعْرَجُ الْمَكِّيُّ عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ عُرْوَةَ عَنْ عَائِشَةَوَذَكَرَ الْإِفْكَ قَالَتْ جَلَسَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَكَشَفَ عَنْ وَجْهِهِ وَقَالَ أَعُوذُ بِالسَّمِيعِ الْعَلِيمِ مِنْ الشَّيْطَانِ الرَّجِيمِ{ إِنَّ الَّذِينَ جَاءُوا بِالْإِفْكِ عُصْبَةٌ مِنْكُمْ }الْآيَةَقَالَ أَبُو دَاوُد وَهَذَا حَدِيثٌ مُنْكَرٌ قَدْ رَوَى هَذَا الْحَدِيثَ جَمَاعَةٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ لَمْ يَذْكُرُوا هَذَا الْكَلَامَ عَلَى هَذَا الشَّرْحِ وَأَخَافُ أَنْ يَكُونَ أَمْرُ الِاسْتِعَاذَةِ مِنْ كَلَامِ حُمَيْدٍ
Vyprávěl nám [Qathn bin Nusair], vyprávěl nám [Ja'far], vyprávěl nám [Humaid Al A'raj Al Makki] od [Ibnu Syihab] od ['Urwah] od [Aisyah] – poté 'Urwah zmínil hadithul ifki (lživých zpráv o Aisjé) – Aisja řekla: Jednou seděl Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a hladil si tvář, zatímco říkal: „A'UUDZU BILLAHIS-SAMI'IL 'ALIM MINASY-SYAITHANIR RAJIM. INNAL LADZINA JAA-U BIL IFKI 'USHBATUN MINKUM“ (Vskutku ti, kteří přinesli tuto lživou zprávu, jsou z vašich řad).“ QS. An Nur: 11. Abu Daud řekl: „Toto je hadís munkar, a tento hadís také vyprávělo několik lidí od Az Zuhriho, avšak oni neuvádějí tato slova jako vysvětlení, a obávám se, že „istiadzah“ v tomto znění pochází ze slov Humaida.“
Imám Abú Dáwúd : 668
أَخْبَرَنَا عَمْرُو بْنُ عَوْنٍ أَخْبَرَنَا هُشَيْمٌ عَنْ عَوْفٍ عَنْ يَزِيدَ الْفَارِسِيِّ قَالَ سَمِعْتُ ابْنَ عَبَّاسٍ قَالَقُلْتُ لِعُثْمَانَ بْنِ عَفَّانَ مَا حَمَلَكُمْ أَنْ عَمَدْتُمْ إِلَى بَرَاءَةَ وَهِيَ مِنْ الْمِئِينَ وَإِلَى الْأَنْفَالِ وَهِيَ مِنْ الْمَثَانِي فَجَعَلْتُمُوهُمَا فِي السَّبْعِ الطِّوَالِ وَلَمْ تَكْتُبُوا بَيْنَهُمَا سَطْرَ بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَنِ الرَّحِيمِ قَالَ عُثْمَانُ كَانَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مِمَّا تَنَزَّلُ عَلَيْهِ الْآيَاتُ فَيَدْعُو بَعْضَ مَنْ كَانَ يَكْتُبُ لَهُ وَيَقُولُ لَهُ ضَعْ هَذِهِ الْآيَةَ فِي السُّورَةِ الَّتِي يُذْكَرُ فِيهَا كَذَا وَكَذَا وَتَنْزِلُ عَلَيْهِ الْآيَةُ وَالْآيَتَانِ فَيَقُولُ مِثْلَ ذَلِكَ وَكَانَتْ الْأَنْفَالُ مِنْ أَوَّلِ مَا أُنْزِلَ عَلَيْهِ بِالْمَدِينَةِ وَكَانَتْ بَرَاءَةُ مِنْ آخِرِ مَا نَزَلَ مِنْ الْقُرْآنِ وَكَانَتْ قِصَّتُهَا شَبِيهَةً بِقِصَّتِهَا فَظَنَنْتُ أَنَّهَا مِنْهَا فَمِنْ هُنَاكَ وَضَعْتُهَا فِي السَّبْعِ الطِّوَالِ وَلَمْ أَكْتُبْ بَيْنَهُمَا سَطْرَ بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَنِ الرَّحِيمِحَدَّثَنَا زِيَادُ بْنُ أَيُّوبَ حَدَّثَنَا مَرْوَانُ يَعْنِي ابْنَ مُعَاوِيَةَ أَخْبَرَنَا عَوْفٌ الْأَعْرَابِيُّ عَنْ يَزِيدَ الْفَارِسِيِّ حَدَّثَنَا ابْنُ عَبَّاسٍ بِمَعْنَاهُ قَالَ فِيهِ فَقُبِضَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَلَمْ يُبَيِّنْ لَنَا أَنَّهَا مِنْهَا قَالَ أَبُو دَاوُد قَالَ الشَّعْبِيُّ وَأَبُو مَالِكٍ وَقَتَادَةُ وَثَابِتُ بْنُ عُمَارَةَ إِنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَمْ يَكْتُبْ بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَنِ الرَّحِيمِ حَتَّى نَزَلَتْ سُورَةُ النَّمْلِ هَذَا مَعْنَاهُ
Vyprávěl nám ['Amru bin 'Aun], vyprávěl nám [Husyaim] od ['Aufa] od [Yazida Al Farisiho], který řekl: Slyšel jsem [Ibnu Abbáse] říkat: Zeptal jsem se Uthmána bin 'Affána: „Co vás vedlo k tomu, že jste záměrně umístili súru Bara'ah (At-Tawbah), přestože patří mezi mi`in (súry, které mají sto veršů), a súru Al-Anfal, přestože patří mezi al-matsani (súry, které mají méně než sto veršů), a pak jste je spojili do sedmi dlouhých súr, a mezi ně jste ještě nenapsali oddělovač „bismilláhir rahmánir rahím“?“ [Uthmán] řekl: „Když bylo Prorokovi, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zjeveno několik veršů, zavolal si několik lidí, aby je zapsali, a pak jim řekl: ‚Zařaďte tento verš do súry, v níž se o tom zmiňuje takto a takto.‘ Když mu byl zjeven jeden nebo dva verše, řekl to tak. Súra Al-Anfal patří mezi první súry seslané v Medíně, zatímco Bara'ah (At-Tawbah) patří mezi poslední súry seslané v Medíně, přičemž její obsah je podobný obsahu súry Al-Anfal, proto se domnívám, že súra Al-Bara'ah je součástí súry Al-Anfal, proto jsem tuto súru zařadil mezi sedm dlouhých súr, takže jsem ji nezapsal s omezením „Bismillahir rahmanir rahim.“ Vyprávěl nám [Ziyad bin Ayyub], vyprávěl nám [Marwan, tj. Ibn Mu'awiyah], sdělil nám ['Auf Al A'Rabi'ah] od [Yazida Al Farisiho], který nám vyprávěl [Ibn Abbas], v tom samém smyslu jako výše uvedený hadís, v němž řekl: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zemřel, ale ještě nám nevysvětlil, zda je súra Al-Anfál součástí súry Al-Bará'ah.“ Abu Daud řekl: As-Ša'bí, Abu Malik, Qatada a Thabit bin 'Umarah řekli: „Vskutku Prorok, nechť je s ním mír, nenapsal „Bismillahir rahmanir rahim“ až do seslání súry An-Naml, takový je význam tohoto hadísu.“
Imám Abú Dáwúd : 669
حَدَّثَنَا قُتَيْبَةُ بْنُ سَعِيدٍ وَأَحْمَدُ بْنُ مُحَمَّدٍ الْمَرْوَزِيُّ وَابْنُ السَّرْحِ قَالُوا حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ عَمْرٍو عَنْ سَعِيدِ بْنِ جُبَيْرٍ قَالَ قُتَيْبَةُ فِيهِ عَنْ ابْنِ عَبَّاسٍ قَالَكَانَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَا يَعْرِفُ فَصْلَ السُّورَةِ حَتَّى تَنَزَّلَ عَلَيْهِ بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَنِ الرَّحِيمِوَهَذَا لَفْظُ ابْنِ السَّرْحِ
Vyprávěli nám [Qutaibah bin Sa'id] a [Ahmad bin Muhammad Al Marwazi] a [Ibnu Sarh], kteří řekli, že nám vyprávěl [Sufyan] od ['Amru] od [Sa'ida bin Jubaira] – Qutaibah v tomto vyprávění řekl – od [Ibnu Abbáse], který řekl: „Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, neznal oddělovač mezi súrami, dokud mu nebylo zjeveno „Bismillahir Rahmanir Rahim“ (ve jménu Alláha, Milosrdného, Milostivého). Tato formulace je od Ibnu As-Sarha.“
Imám Abú Dáwúd : 670
حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ إِبْرَاهِيمَ حَدَّثَنَا عُمَرُ بْنُ عَبْدِ الْوَاحِدِ وَبِشْرُ بْنُ بَكْرٍ عَنْ الْأَوْزَاعِيِّ عَنْ يَحْيَى بْنِ أَبِي كَثِيرٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي قَتَادَةَ عَنْ أَبِيهِ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِنِّي لَأَقُومُ إِلَى الصَّلَاةِ وَأَنَا أُرِيدُ أَنْ أُطَوِّلَ فِيهَا فَأَسْمَعُ بُكَاءَ الصَّبِيِّ فَأَتَجَوَّزُ كَرَاهِيَةَ أَنْ أَشُقَّ عَلَى أُمِّهِ
Vyprávěl nám [Abdurrahman bin Ibrahim], vyprávěli nám [Umar bin Abdul Wahid] a [Bisr bin Bakr] od [Al Auza'i] od [Yahya bin Abu Katsir] od [Abdullaha bin Abu Qatadah] od [jeho otce], který řekl: Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Chtěl jsem prodloužit (recitaci) při modlitbě, ale pak jsem uslyšel pláč malého dítěte, a tak jsem (recitaci modlitby) zkrátil, protože jsem nechtěl zatěžovat (srdce) jeho matky.“
Imám Abú Dáwúd : 671
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ حَنْبَلٍ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ عَمْرٍو وَسَمِعَهُ مِنْ جَابِرٍ قَالَكَانَ مُعَاذٌ يُصَلِّي مَعَ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ ثُمَّ يَرْجِعُ فَيَؤُمُّنَا قَالَ مَرَّةً ثُمَّ يَرْجِعُ فَيُصَلِّي بِقَوْمِهِ فَأَخَّرَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَيْلَةً الصَّلَاةَ وَقَالَ مَرَّةً الْعِشَاءَ فَصَلَّى مُعَاذٌ مَعَ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ ثُمَّ جَاءَ يَؤُمُّ قَوْمَهُ فَقَرَأَ الْبَقَرَةَ فَاعْتَزَلَ رَجُلٌ مِنْ الْقَوْمِ فَصَلَّى فَقِيلَ نَافَقْتَ يَا فُلَانُ فَقَالَ مَا نَافَقْتُ فَأَتَى رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ إِنَّ مُعَاذًا يُصَلِّي مَعَكَ ثُمَّ يَرْجِعُ فَيَؤُمُّنَا يَا رَسُولَ اللَّهِ وَإِنَّمَا نَحْنُ أَصْحَابُ نَوَاضِحَ وَنَعْمَلُ بِأَيْدِينَا وَإِنَّهُ جَاءَ يَؤُمُّنَا فَقَرَأَ بِسُورَةِ الْبَقَرَةِ فَقَالَ يَا مُعَاذُ أَفَتَّانٌ أَنْتَ أَفَتَّانٌ أَنْتَ اقْرَأْ بِكَذَا اقْرَأْ بِكَذَا قَالَ أَبُو الزُّبَيْرِ بِسَبِّحْ اسْمَ رَبِّكَ الْأَعْلَى وَاللَّيْلِ إِذَا يَغْشَىفَذَكَرْنَا لِعَمْرٍو فَقَالَ أُرَاهُ قَدْ ذَكَرَهُ حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا طَالِبُ بْنُ حَبِيبٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ جَابِرٍ يُحَدِّثُ عَنْ حَزْمِ بْنِ أُبَيِّ بْنِ كَعْبٍ أَنَّهُ أَتَى مُعَاذَ بْنَ جَبَلٍ وَهُوَ يُصَلِّي بِقَوْمٍ صَلَاةَ الْمَغْرِبِ فِي هَذَا الْخَبَرِ قَالَ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَا مُعَاذُ لَا تَكُنْ فَتَّانًا فَإِنَّهُ يُصَلِّي وَرَاءَكَ الْكَبِيرُ وَالضَّعِيفُ وَذُو الْحَاجَةِ وَالْمُسَافِرُ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Hanbal], vyprávěl nám [Sufjan] od [Amra] a ten to slyšel od [Džábira], který řekl: „Mu'ádz se obvykle modlil společně s Prorokem, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, poté se vrátil a vedl nás v modlitbě“ – jindy Džábir řekl: pak se vrátil a vedl modlitbu pro svůj lid – jedné noci Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, odložil modlitbu – jindy Jabir řekl: modlitbu Isha – Mu'adz se modlil společně s Prorokem, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pak se vrátil (ke svému lidu) a vedl modlitbu pro svůj lid, přičemž recitoval súru Al-Baqara, (protože byla dlouhá), a tak se jeden muž oddělil od společenství a modlil se sám, až mu bylo řečeno: „Ty jsi se dopustil pokrytectví, ó fulane.“ Ten muž odpověděl: „Já nejsem pokrytec.“ Poté ten muž šel za Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a řekl: „Vskutku, Mu'ádz se obvykle modlí s tebou, pak se vrací (ke svému lidu) a vede nás v modlitbě, ó Posle Alláha, my jsme jen majitelé velbloudů, kteří nosí vodu, a musíme tvrdě pracovat, vskutku, on přichází, aby nám vedl modlitbu, a recituje súru Al-Baqara.“ On tedy řekl: „Ó Mu'adzi, chceš šířit rozkol, chceš šířit rozkol? Recituj tuto súru, recituj tuto súru.“ Abu Zubair řekl: „(Stačí) recitovat ‚sabbihisma rabbikal a'la a wallaili idzaa yaghsyaa.‘“ Poté jsem o tom zmínil 'Amruovi, a on řekl: „Viděl jsem, jak Jabir zmínil tento hadís.“ Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Thalib bin Habib], vyprávěl nám [Abdurrahman bin Jabir], který vyprávěl od [Hazma bin Ubay bin Ka'ba], že potkal Mu'adze bin Jabala, který právě vykonával modlitbu maghrib (jako imám) se svým lidem…“ V tomto hadíthu vypravěč říká: „Tehdy Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Ó Mu'adzi, nebuď šířitelem zmatku, neboť mezi těmi, kdo se modlí za tebou, jsou staří, slabí, ti, kteří mají nějaké záležitosti, a cestující.‘“
Imám Abú Dáwúd : 672
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا حُسَيْنُ بْنُ عَلِيٍّ عَنْ زَائِدَةَ عَنْ سُلَيْمَانَ عَنْ أَبِي صَالِحٍ عَنْ بَعْضِ أَصْحَابِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَقَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لِرَجُلٍ كَيْفَ تَقُولُ فِي الصَّلَاةِ قَالَ أَتَشَهَّدُ وَأَقُولُ اللَّهُمَّ إِنِّي أَسْأَلُكَ الْجَنَّةَ وَأَعُوذُ بِكَ مِنْ النَّارِ أَمَا إِنِّي لَا أُحْسِنُ دَنْدَنَتَكَ وَلَا دَنْدَنَةَ مُعَاذٍ فَقَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ حَوْلَهَا نُدَنْدِنُحَدَّثَنَا يَحْيَى بْنُ حَبِيبٍ حَدَّثَنَا خَالِدُ بْنُ الْحَارِثِ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عَجْلَانَ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ مِقْسَمٍ عَنْ جَابِرٍ ذَكَرَ قِصَّةَ مُعَاذٍ قَالَ وَقَالَ يَعْنِي النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لِلْفَتَى كَيْفَ تَصْنَعُ يَا ابْنَ أَخِي إِذَا صَلَّيْتَ قَالَ أَقْرَأُ بِفَاتِحَةِ الْكِتَابِ وَأَسْأَلُ اللَّهَ الْجَنَّةَ وَأَعُوذُ بِهِ مِنْ النَّارِ وَإِنِّي لَا أَدْرِي مَا دَنْدَنَتُكَ وَلَا دَنْدَنَةُ مُعَاذٍ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِنِّي وَمُعَاذًا حَوْلَ هَاتَيْنِ أَوْ نَحْوَ هَذَا
Vyprávěl nám [Uthmán bin Abú Šajbah], vyprávěl nám [Husajn bin Alí] od [Za`idy] od [Sulaimana] od [Abú Šalíha] od [některých společníků Proroka, nechť je s ním mír a požehnání], že Prorok, nechť je s ním mír a požehnání, se jednou zeptal jednoho muže: „Jak se modlíš při modlitbě?“ Ten muž odpověděl: „Čtu tasyahud a říkám: ‚ALLAHUMMA INNI AS`ALUKAL JANNATA WA A'UUDZUBIKA MINANNAAR (Ó Alláhu, prosím Tě o ráj a hledám u Tebe útočiště před ohněm pekla). (Promiň) nerozumíme dobře tomu, co mumláš, mumlání Mu'adze (při modlitbě).“ Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, tedy řekl: „Tak nějak mumláme (při modlitbě).“ Vyprávěl nám [Yahya bin Habib], vyprávěl nám [Khalid bin Al Harits], vyprávěl nám [Muhammad bin 'Ajlan] od ['Ubaidullaha bin Miqsama] od [Jabira] – ten zmínil příběh Mu'adze – a řekl: „Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se zeptal jednoho mladíka: „Ó synu mého bratra, co děláš (čteš), když se modlíš?“ Mladík odpověděl: „Čtu súru Al-Fátiha a prosím Alláha o Jeho ráj a hledám útočiště před Jeho pekelným ohněm, neboť neslyším tvé mumlání, stejně jako mumlání Mu'áda.“ Poté Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Vskutku já a Mu'adz (se modlíme) asi o těchto dvou věcech nebo něco podobného.“
Imám Abú Dáwúd : 673
حَدَّثَنَا الْقَعْنَبِيُّ عَنْ مَالِكٍ عَنْ أَبِي الزِّنَادِ عَنْ الْأَعْرَجِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِذَا صَلَّى أَحَدُكُمْ لِلنَّاسِ فَلْيُخَفِّفْ فَإِنَّ فِيهِمْ الضَّعِيفَ وَالسَّقِيمَ وَالْكَبِيرَ وَإِذَا صَلَّى لِنَفْسِهِ فَلْيُطَوِّلْ مَا شَاءَ
Vyprávěl nám [Al Qa'nabi] od [Malika] od [Abu Az Zinnada] od [Al A'raja] od [Abu Hurairaha], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Pokud někdo z vás vykonává modlitbu s davem, ať ji zkrátí, protože mezi nimi jsou slabí, nemocní a staří, ale pokud se modlí sám, může si modlitbu prodloužit, jak se mu zlíbí.“
Imám Abú Dáwúd : 674
حَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ أَخْبَرَنَا مَعْمَرٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ عَنْ ابْنِ الْمُسَيِّبِ وَأَبِي سَلَمَةَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِذَا صَلَّى أَحَدُكُمْ لِلنَّاسِ فَلْيُخَفِّفْ فَإِنَّ فِيهِمْ السَّقِيمَ وَالشَّيْخَ الْكَبِيرَ وَذَا الْحَاجَةِ
Vyprávěl nám [Al Hasan bin Ali], vyprávěl nám [Abdurrazaq], sdělil nám [Ma'mar] od [Az Zuhri] od [Ibnu Musayyiba] a [Abu Salamah] od [Abu Hurairah], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Pokud někdo z vás se modlí s davem, měl by ji zkrátit, protože mezi nimi jsou nemocní, staří a ti, kteří mají jiné povinnosti.“
Imám Abú Dáwúd : 675
حَدَّثَنَا قُتَيْبَةُ بْنُ سَعِيدٍ عَنْ بَكْرٍ يَعْنِي ابْنَ مُضَرَ عَنْ ابْنِ عَجْلَانَ عَنْ سَعِيدٍ الْمَقْبُرِيِّ عَنْ عُمَرَ بْنِ الْحَكَمِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَنَمَةَ الْمُزَنِيِّ عَنْ عَمَّارِ بْنِ يَاسِرٍ قَالَسَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِنَّ الرَّجُلَ لَيَنْصَرِفُ وَمَا كُتِبَ لَهُ إِلَّا عُشْرُ صَلَاتِهِ تُسْعُهَا ثُمْنُهَا سُبْعُهَا سُدْسُهَا خُمْسُهَا رُبْعُهَا ثُلُثُهَا نِصْفُهَا
Vyprávěl nám [Qutaibah bin Sa'id] od [Bakra, tj. ibn Mudlára] od [Ibnu 'Ajlána] od [Sa'ida Al Maqburiho] od ['Umara bin Hakama] od [Abdulláha bin 'Anamáha Al Muzanniho] od ['Ammara bin Yasira], který řekl: „Slyšel jsem, jak Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Vskutku, je tu někdo, kdo se modlí, ale odměna za modlitbu, která mu je zapsána, je pouze desetina (z) jeho modlitby, devětina, osmina, sedmina, šestina, pětina, čtvrtina, třetina a polovina.“
Imám Abú Dáwúd : 676
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ عَنْ قَيْسِ بْنِ سَعْدٍ وَعُمَارَةَ بْنِ مَيْمُونٍ وَحَبِيبٍ عَنْ عَطَاءِ بْنِ أَبِي رَبَاحٍ أَنَّ أَبَا هُرَيْرَةَ قَالَفِي كُلِّ صَلَاةٍ يُقْرَأُ فَمَا أَسْمَعَنَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَسْمَعْنَاكُمْ وَمَا أَخْفَى عَلَيْنَا أَخْفَيْنَا عَلَيْكُمْ
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Hammad] od [Qais bin Sa'd] a ['Umarah bin Maimun] a [Habib] od ['Atha` bin Abu Rabah], že [Abu Hurairah] řekl: „V modlitbě je to, co se recituje, a to, co nám zprostředkoval Posel Alláha, nechť je s ním mír, my zprostředkujeme vám, a to, co nám (v recitaci) zamlčel, my zamlčíme i vám.“
Imám Abú Dáwúd : 677
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنْ هِشَامِ بْنِ أَبِي عَبْدِ اللَّهِ ح و حَدَّثَنَا ابْنُ الْمُثَنَّى حَدَّثَنَا ابْنُ أَبِي عَدِيٍّ عَنْ الْحَجَّاجِ وَهَذَا لَفْظُهُ عَنْ يَحْيَى عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي قَتَادَةَ قَالَ ابْنُ الْمُثَنَّى وَأَبِي سَلَمَةَ ثُمَّ اتَّفَقَا عَنْ أَبِي قَتَادَةَ قَالَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يُصَلِّي بِنَا فَيَقْرَأُ فِي الظُّهْرِ وَالْعَصْرِ فِي الرَّكْعَتَيْنِ الْأُولَيَيْنِ بِفَاتِحَةِ الْكِتَابِ وَسُورَتَيْنِ وَيُسْمِعُنَا الْآيَةَ أَحْيَانًا وَكَانَ يُطَوِّلُ الرَّكْعَةَ الْأُولَى مِنْ الظُّهْرِ وَيُقَصِّرُ الثَّانِيَةَ وَكَذَلِكَ فِي الصُّبْحِ قَالَ أَبُو دَاوُد لَمْ يَذْكُرْ مُسَدَّدٌ فَاتِحَةَ الْكِتَابِ وَسُورَةًحَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ حَدَّثَنَا يَزِيدُ بْنُ هَارُونَ أَخْبَرَنَا هَمَّامٌ وَأَبَانُ بْنُ يَزِيدَ الْعَطَّارُ عَنْ يَحْيَى عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي قَتَادَةَ عَنْ أَبِيهِ بِبَعْضِ هَذَا وَزَادَ فِي الْأُخْرَيَيْنِ بِفَاتِحَةِ الْكِتَابِ وَزَادَ عَنْ هَمَّامٍ قَالَ وَكَانَ يُطَوِّلُ فِي الرَّكْعَةِ الْأُولَى مَا لَا يُطَوِّلُ فِي الثَّانِيَةِ وَهَكَذَا فِي صَلَاةِ الْعَصْرِ وَهَكَذَا فِي صَلَاةِ الْغَدَاةِ حَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ أَخْبَرَنَا مَعْمَرٌ عَنْ يَحْيَى عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي قَتَادَةَ عَنْ أَبِيهِ قَالَ فَظَنَنَّا أَنَّهُ يُرِيدُ بِذَلِكَ أَنْ يُدْرِكَ النَّاسُ الرَّكْعَةَ الْأُولَى
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Yahya] od [Hisyama bin Abu Abdullaha], a bylo to zaznamenáno i z jiného zdroje, vyprávěl nám [Ibnu Al Mutsanna], vyprávěl nám [Ibnu Abu 'Adi] od [Al-Hajdžáda] – a toto je znění hadísu od něj – od [Jahjáho] od [Abdalláha bin Abú Katády], řekl [Ibn al-Mutsanna] a [Abú Salamá], poté se oba shodli na tom, že [Abú Katáda] řekl: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vedl nás v modlitbě, recitoval Al-Fátihu a dvě súry v prvních dvou rak'átech modlitby Dhuhur a Ashar. Někdy nám předčítal verše nahlas a obvykle prodlužoval první raka'at modlitby Dhuhur a zkracoval druhý raka'at, stejně tak při modlitbě Subuh.“ Abu Daud řekl: Musaddad nezmínil Al-Fatihah a súry. Vyprávěl nám [Al Hasan bin Ali], vyprávěl nám [Yazid bin Harun], sdělil nám [Hammam] a [Aban bin Yazid Al 'Atthar] od [Yahya] od [Abdulláha bin Abu Qatadah] od [jeho otce] s doplněním v části tohoto hadísu: „… V posledních dvou raka'atech s recitací Al-Fatihah…“ A dodal od Hammama, že řekl: „… A prodloužil stání v první raka'atě, ne tak dlouho jako ve druhé raka'atě, stejně tak v modlitbě Asr a modlitbě Fajr…“ Vyprávěl nám [Al Hasan bin Ali], vyprávěl nám [Abdurrazzaq], sdělil nám [Ma'mar] od [Yahya] od [Abdulláha bin Abu Qatadah] od [jeho otce], který řekl: „Až jsme si mysleli, že prodlužuje recitaci, protože chce počkat, až lidé dohnají první raka'at.“
Imám Abú Dáwúd : 678
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَاحِدِ بْنُ زِيَادٍ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ عُمَارَةَ بْنِ عُمَيْرٍ عَنْ أَبِي مَعْمَرٍ قَالَ قُلْنَا لِخَبَّابٍهَلْ كَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقْرَأُ فِي الظُّهْرِ وَالْعَصْرِ قَالَ نَعَمْ قُلْنَا بِمَ كُنْتُمْ تَعْرِفُونَ ذَاكَ قَالَ بِاضْطِرَابِ لِحْيَتِهِ
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Abdul Wahid bin Ziyad] od [Al A'masy] od ['Umarah bin 'Umair] od [Abu Ma'mar], který řekl: Zeptali jsme se [Khabbaba]: „Četl Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, (súru al-Fátiha) v modlitbách Dhuhr a Asr?“ Odpověděl: „Ano, je to pravda.“ Zeptali jsme se: „Jak to víte?“ Odpověděl: „Podle pohybu jeho vousů.“
Imám Abú Dáwúd : 679
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا عَفَّانُ حَدَّثَنَا هَمَّامٌ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ جُحَادَةَ عَنْ رَجُلٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي أَوْفَىأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ يَقُومُ فِي الرَّكْعَةِ الْأُولَى مِنْ صَلَاةِ الظُّهْرِ حَتَّى لَا يُسْمَعَ وَقْعُ قَدَمٍ
Vyprávěl nám [Uthman bin Abu Syaibah], vyprávěl nám ['Affan] nám vyprávěl, [Hammam] nám vyprávěl, [Muhammad bin Juhadah] od [jednoho muže] od [Abdulláha bin Abu Aufa], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, stál v první rak'at modlitby Dhuhr tak, že nebylo slyšet zvuk jeho kroků.“
Imám Abú Dáwúd : 680
حَدَّثَنَا حَفْصُ بْنُ عُمَرَ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ عُبَيْدِ اللَّهِ أَبِي عَوْنٍ عَنْ جَابِرِ بْنِ سَمُرَةَ قَالَقَالَ عُمَرُ لِسَعْدٍ قَدْ شَكَاكَ النَّاسُ فِي كُلِّ شَيْءٍ حَتَّى فِي الصَّلَاةِ قَالَ أَمَّا أَنَا فَأَمُدُّ فِي الْأُولَيَيْنِ وَأَحْذِفُ فِي الْأُخْرَيَيْنِ وَلَا آلُو مَا اقْتَدَيْتُ بِهِ مِنْ صَلَاةِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ ذَاكَ الظَّنُّ بِكَ
Vyprávěl nám [Hafš bin Umar], vyprávěl nám [Šu'ba] od [Muhammada bin 'Ubaidulláha Abu 'Auna] od [Džábira bin Samury], který řekl: Umar řekl Sa'dovi: „Lidé si ti stěžují na všechno, dokonce i na modlitbu.“ [Sa'd] odpověděl: „Rád prodlužuji své modlitby v prvních dvou raka'atech a zkracuji je v posledních dvou raka'atech. Nezkrátím ani o trochu to, co jsem se naučil od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír.“ Umar řekl: „To jsem si o tobě myslel!“