Imám Abú Dáwúd : 481
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا جَرِيرٌ وَأَبُو مُعَاوِيَةَ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ مُجَاهِدٍ قَالَ قَالَ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ عُمَرَقَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ ائْذَنُوا لِلنِّسَاءِ إِلَى الْمَسَاجِدِ بِاللَّيْلِفَقَالَ ابْنٌ لَهُ وَاللَّهِ لَا نَأْذَنُ لَهُنَّ فَيَتَّخِذْنَهُ دَغَلًا وَاللَّهِ لَا نَأْذَنُ لَهُنَّ قَالَ فَسَبَّهُ وَغَضِبَ وَقَالَ أَقُولُ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ ائْذَنُوا لَهُنَّ وَتَقُولُ لَا نَأْذَنُ لَهُنَّ
Vyprávěl nám [Uthmán bin Abí Šajba], vyprávěl nám [Džárír] a [Abú Mu'awíja] od [Al-A'masy] od [Mudžáhid], který řekl: [Abdulláh bin Umar] řekl: Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Dovolte ženám chodit do mešit v noci.“ Potom jeden z synů Ibn Umara řekl: „Při Alláhovi, nedáme jim to dovolit, protože to budou zneužívat.“ Při Alláhovi, nedovolíme jim to.“ Mujahid řekl: „Abdulláh ho tedy proklel a pokáral ho slovy: ‚Říkám ti, že Posel Alláha, nechť je s ním Alláh spokojen, řekl: „Dovolte jim to“, a ty místo toho říkáš: „Nedovolíme jim to?“
Imám Abú Dáwúd : 482
حَدَّثَنَا الْقَعْنَبِيُّ عَنْ مَالِكٍ عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ عَنْ عَمْرَةَ بِنْتِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ أَنَّهَا أَخْبَرَتْهُ أَنَّ عَائِشَةَ زَوْجَ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَتْلَوْ أَدْرَكَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَا أَحْدَثَ النِّسَاءُ لَمَنَعَهُنَّ الْمَسْجِدَ كَمَا مُنِعَهُ نِسَاءُ بَنِي إِسْرَائِيلَقَالَ يَحْيَى فَقُلْتُ لِعَمْرَةَ أَمُنِعَهُ نِسَاءُ بَنِي إِسْرَائِيلَ قَالَتْ نَعَمْ
Vyprávěl nám [Al-Qa'nabi] od [Malika] od [Jahji bin Sa'ida] od ['Amry bint Abdurrahman], že mu sdělila, že [Aisha], manželka Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekla: Kdyby Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, viděl, co se dnes děje s ženami, jistě by jim zakázal chodit do mešity, stejně jako to bylo zakázáno ženám z kmene Izraele. Yahya řekl: Zeptal jsem se Amry: Bylo ženám z kmene Izraele zakázáno chodit do mešity? Odpověděla: Ano.
Imám Abú Dáwúd : 483
حَدَّثَنَا ابْنُ الْمُثَنَّى أَنَّ عَمْرَو بْنَ عَاصِمٍ حَدَّثَهُمْ قَالَ حَدَّثَنَا هَمَّامٌ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ مُوَرِّقٍ عَنْ أَبِي الْأَحْوَصِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ صَلَاةُ الْمَرْأَةِ فِي بَيْتِهَا أَفْضَلُ مِنْ صَلَاتِهَا فِي حُجْرَتِهَا وَصَلَاتُهَا فِي مَخْدَعِهَا أَفْضَلُ مِنْ صَلَاتِهَا فِي بَيْتِهَا
Vyprávěl nám [Ibn Al-Mutsanna], že jim to vyprávěl [Amr bin 'Ashim], který řekl: Vyprávěl nám [Hammam] od [Qatady] od [Muwarriqa] od [Abu Al-Ahwase] od [Abdulláha] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Modlitba ženy v jejím domě je pro ni lepší než modlitba v jejím pokoji, a modlitba ženy v jejím malém domě je pro ni lepší než v jejím velkém domě.“
Imám Abú Dáwúd : 484
حَدَّثَنَا أَبُو مَعْمَرٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَارِثِ حَدَّثَنَا أَيُّوبُ عَنْ نَافِعٍ عَنْ ابْنِ عُمَرَ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَوْ تَرَكْنَا هَذَا الْبَابَ لِلنِّسَاءِقَالَ نَافِعٌ فَلَمْ يَدْخُلْ مِنْهُ ابْنُ عُمَرَ حَتَّى مَاتَ قَالَ أَبُو دَاوُد رَوَاهُ إِسْمَعِيلُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ عَنْ أَيُّوبَ عَنْ نَافِعٍ قَالَ قَالَ عُمَرُ وَهَذَا أَصَحُّ
Vyprávěl nám [Abu Ma'mar], vyprávěl nám [Abdul Warits], vyprávěl nám [Ayyub] od [Nafi'a] od [Ibnu Umara], který řekl: Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Tuto bránu bychom měli vyhradit pro ženy.“ Nafi' řekl: „Ibn Umar pak již nikdy nevstoupil touto bránou, dokud nezemřel.“ Abu Dawud řekl: „Vyprávěl [Isma'il bin Ibrahim] od [Ayyuba] od [Nafi'a], který řekl: [Umar] řekl; a toto je správnější.“
Imám Abú Dáwúd : 485
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ صَالِحٍ حَدَّثَنَا عَنْبَسَةُ أَخْبَرَنِي يُونُسُ عَنْ ابْنِ شِهَابٍ أَخْبَرَنِي سَعِيدُ بْنُ الْمُسَيِّبِ وَأَبُو سَلَمَةَ بْنُ عَبْدِ الرَّحْمَنِ أَنَّ أَبَا هُرَيْرَةَ قَالَسَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِذَا أُقِيمَتْ الصَّلَاةُ فَلَا تَأْتُوهَا تَسْعَوْنَ وَأْتُوهَا تَمْشُونَ وَعَلَيْكُمْ السَّكِينَةُ فَمَا أَدْرَكْتُمْ فَصَلُّوا وَمَا فَاتَكُمْ فَأَتِمُّواقَالَ أَبُو دَاوُد كَذَا قَالَ الزُّبَيْدِيُّ وَابْنُ أَبِي ذِئْبٍ وَإِبْرَاهِيمُ بْنُ سَعْدٍ وَمَعْمَرٌ وَشُعَيْبُ بْنُ أَبِي حَمْزَةَ عَنْ الزُّهْرِيِّ وَمَا فَاتَكُمْ فَأَتِمُّوا و قَالَ ابْنُ عُيَيْنَةَ عَنْ الزُّهْرِيِّ وَحْدَهُ فَاقْضُوا و قَالَ مُحَمَّدُ بْنُ عَمْرٍو عَنْ أَبِي سَلَمَةَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ وَجَعْفَرُ بْنُ رَبِيعَةَ عَنْ الْأَعْرَجِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ فَأَتِمُّوا وَابْنُ مَسْعُودٍ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَأَبُو قَتَادَةَ وَأَنَسٌ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كُلُّهُمْ قَالُوا فَأَتِمُّوا
Vyprávěl nám [Ahmad bin Shalih], vyprávěl nám ['Anbasah], sdělil mi [Yunus] od [Ibnu Syihaba], sdělili mi [Sa'id bin Al-Musayyib] a [Abu Salamah bin Abdurrahman], že [Abu Hurairah] řekl: Slyšel jsem, jak Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Když je před modlitbou přečtena iqáma, neběžte k ní, ale přicházejte normálním krokem a buďte klidní. Cokoli stihnete s mešitou, to proveďte, a cokoli zmeškáte, to doplňte.“ Abu Dawud řekl: Takto to vyprávěli [Az-Zubaidi] a [Ibn Abi Dzi`b] a [Ibrahim bin Sa'd] a [Ma'mar] a [Syu'aib bin Abu Hamzah] od [Az-Zuhri]; A co vám zbývá, to dokončete. A [Ibnu Uyainah] uvádí od [Zuhriho] samotného (slovy): „Tak to dokončete.“ A řekl [Muhammad bin Amru] od [Abu Salamaha] od [Abu Hurairaha] a [Ja'far bin Rabi'ah] od [Al-A'raja] od [Abu Hurairaha] slovy: „Dokončete to.“ A vyprávění Ibn Mas'uda od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a Abu Qatady a Anase od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, všichni uvádějí slovy: „Dokončete to.“
Imám Abú Dáwúd : 486
حَدَّثَنَا أَبُو الْوَلِيدِ الطَّيَالِسِيُّ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ سَعْدِ بْنِ إِبْرَاهِيمَ قَالَ سَمِعْتُ أَبَا سَلَمَةَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ ائْتُوا الصَّلَاةَ وَعَلَيْكُمْ السَّكِينَةُ فَصَلُّوا مَا أَدْرَكْتُمْ وَاقْضُوا مَا سَبَقَكُمْقَالَ أَبُو دَاوُد وَكَذَا قَالَ ابْنُ سِيرِينَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ وَلْيَقْضِ وَكَذَا قَالَ أَبُو رَافِعٍ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ وَأَبُو ذَرٍّ رَوَى عَنْهُ فَأَتِمُّوا وَاقْضُوا وَاخْتُلِفَ فِيهِ
Vyprávěl nám [Abul Walid Ath-Thayalisi], vyprávěl nám [Syu'bah] od [Sa'da bin Ibrahima], který řekl: Slyšel jsem [Abu Salamah] od [Abu Hurairah] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Přicházejte k modlitbě v mešitě a buďte klidní, pak vykonávejte to, co jste získali s mešitou, a doplňte to, co vám chybí.“ Abu Dawud řekl: A totéž uvedl [Ibn Sirin] od [Abu Hurairy] slovy: „A dokončete to.“ A totéž uvedl [Abu Rafi‘] od [Abu Hurairy]. Zatímco Abu Dzar od něj vyprávěl slovy: „Tak to dokončete a vyřiďte.“ O tom se však vedou spory.
Imám Abú Dáwúd : 487
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا وُهَيْبٌ عَنْ سُلَيْمَانَ الْأَسْوَدِ عَنْ أَبِي الْمُتَوَكِّلِ عَنْ أَبِي سَعِيدٍ الْخُدْرِيِّأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَبْصَرَ رَجُلًا يُصَلِّي وَحْدَهُ فَقَالَ أَلَا رَجُلٌ يَتَصَدَّقُ عَلَى هَذَا فَيُصَلِّيَ مَعَهُ
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Wuhaib] od [Sulaimana Al-Aswada] od [Abu Al-Mutawakkila] od [Abu Sa'ida Al-Khudri], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jednou uviděl muže, jak se modlí sám, a řekl: „Je tu někdo, kdo by tomuto muži prokázal laskavost tím, že se s ním pomodlí?“
Imám Abú Dáwúd : 488
حَدَّثَنَا حَفْصُ بْنُ عُمَرَ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ أَخْبَرَنِي يَعْلَى بْنُ عَطَاءٍ عَنْ جَابِرِ بْنِ يَزِيدَ بْنِ الْأَسْوَدِ عَنْ أَبِيهِأَنَّهُ صَلَّى مَعَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَهُوَ غُلَامٌ شَابٌّ فَلَمَّا صَلَّى إِذَا رَجُلَانِ لَمْ يُصَلِّيَا فِي نَاحِيَةِ الْمَسْجِدِ فَدَعَا بِهِمَا فَجِئَ بِهِمَا تُرْعَدُ فَرَائِصُهُمَا فَقَالَ مَا مَنَعَكُمَا أَنْ تُصَلِّيَا مَعَنَا قَالَا قَدْ صَلَّيْنَا فِي رِحَالِنَا فَقَالَ لَا تَفْعَلُوا إِذَا صَلَّى أَحَدُكُمْ فِي رَحْلِهِ ثُمَّ أَدْرَكَ الْإِمَامَ وَلَمْ يُصَلِّ فَلْيُصَلِّ مَعَهُ فَإِنَّهَا لَهُ نَافِلَةٌحَدَّثَنَا ابْنُ مُعَاذٍ حَدَّثَنَا أَبِي حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ يَعْلَى بْنِ عَطَاءٍ عَنْ جَابِرِ بْنِ يَزِيدَ عَنْ أَبِيهِ قَالَ صَلَّيْتُ مَعَ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ الصُّبْحَ بِمِنًى بِمَعْنَاهُ
Vyprávěl nám [Hafš bin Umar], vyprávěl nám [Šu'ba], sdělil mi [Ja'la bin 'Atha`] od [Džábira bin Jazída bin Al-Aswada] od [jeho otce], že se kdysi modlil s Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, když byl ještě mladý. Když byla modlitba dokončena, byli v jednom rohu mešity dva muži, kteří se modlitby nezúčastnili, a tak je zavolal a oba přišli s husí kůží, a on řekl: „Co vám brání, abyste se s námi modlili?“ Odpověděli: „Už jsme se modlili doma.“ On řekl: „Už to nedělejte. Pokud někdo z vás vykonal modlitbu doma a pak narazí na imáma, který se modlí, modlete se s ním, protože to pro něj bude nafilah (dobrovolná modlitba).“ Vyprávěl nám [Ibn Mu'adz], vyprávěl nám [můj otec], vyprávěl nám [Šu'bah] od [Ja'la bin 'Atha`] od [Džabira bin Jazida] od [jeho otce], který řekl: „Jednou jsem se modlil modlitbu Fajr s Prorokem, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, v Mině, a on pokračoval v hadíthu stejným způsobem jako výše.“
Imám Abú Dáwúd : 489
حَدَّثَنَا قُتَيْبَةُ حَدَّثَنَا مَعْنُ بْنُ عِيسَى عَنْ سَعِيدِ بْنِ السَّائِبِ عَنْ نُوحِ بْنِ صَعْصَعَةَ عَنْ يَزِيدَ بْنِ عَامِرٍ قَالَجِئْتُ وَالنَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي الصَّلَاةِ فَجَلَسْتُ وَلَمْ أَدْخُلْ مَعَهُمْ فِي الصَّلَاةِ قَالَ فَانْصَرَفَ عَلَيْنَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَرَأَى يَزِيدَ جَالِسًا فَقَالَ أَلَمْ تُسْلِمْ يَا يَزِيدُ قَالَ بَلَى يَا رَسُولَ اللَّهِ قَدْ أَسْلَمْتُ قَالَ فَمَا مَنَعَكَ أَنْ تَدْخُلَ مَعَ النَّاسِ فِي صَلَاتِهِمْ قَالَ إِنِّي كُنْتُ قَدْ صَلَّيْتُ فِي مَنْزِلِي وَأَنَا أَحْسَبُ أَنْ قَدْ صَلَّيْتُمْ فَقَالَ إِذَا جِئْتَ إِلَى الصَّلَاةِ فَوَجَدْتَ النَّاسَ فَصَلِّ مَعَهُمْ وَإِنْ كُنْتَ قَدْ صَلَّيْتَ تَكُنْ لَكَ نَافِلَةً وَهَذِهِ مَكْتُوبَةٌ
Vyprávěl nám [Qutaibah], vyprávěl nám [Ma'n bin Isa] od [Sa'ida bin As-Sa`iba] od [Nuh bin Sha'sha'aha] od [Yazida bin Amira], který řekl: „Jednou jsem přišel do mešity, zatímco Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se modlil. Posadil jsem se a nemodlil se s nimi. Potom se Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, odešel a uviděl Yazida, jak sedí. Řekl: „Copak jsi ještě nepřijal islám, ó Yazide?“ On odpověděl: „Jistě, ó Posle Alláha, přijal jsem islám.“ On řekl: „Co ti tedy brání modlit se s obcí?“ On odpověděl: „Modlil jsem se doma a myslel jsem si, že jste již modlitbu dokončili.“ On tedy řekl: „Když přijdeš na společnou modlitbu a najdeš lidi, jak se modlí, modli se s nimi, i když jsi se již modlil; tvá modlitba bude pro tebe dobrovolnou (sunnah), a tato bude povinnou.“
Imám Abú Dáwúd : 490
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ صَالِحٍ قَالَ قَرَأْتُ عَلَى ابْنِ وَهْبٍ قَالَ أَخْبَرَنِي عَمْرٌو عَنْ بُكَيْرٍ أَنَّهُ سَمِعَ عَفِيفَ بْنَ عَمْرِو بْنِ الْمُسَيِّبِ يَقُولُ حَدَّثَنِي رَجُلٌ مِنْ بَنِي أَسَدِ بْنِ خُزَيْمَةَ أَنَّهُ سَأَلَ أَبَا أَيُّوبَ الْأَنْصَارِيَّفَقَالَ يُصَلِّي أَحَدُنَا فِي مَنْزِلِهِ الصَّلَاةَ ثُمَّ يَأْتِي الْمَسْجِدَ وَتُقَامُ الصَّلَاةُ فَأُصَلِّي مَعَهُمْ فَأَجِدُ فِي نَفْسِي مِنْ ذَلِكَ شَيْئًا فَقَالَ أَبُو أَيُّوبَ سَأَلْنَا عَنْ ذَلِكَ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ ذَلِكَ لَهُ سَهْمُ جَمْعٍ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Shalih] a řekl: „Četl jsem hadís od [Ibnu Wahba], který řekl: „Vyprávěl mi [Amru] od [Bukaira], že slyšel [Afifa bin Amru bin Al-Musayyiba], který řekl: Vyprávěl nám [jeden muž z kmene Bani Asad bin Khuzaimah], že se jednou zeptal [Abu Ayyuba Al-Anshariho], který řekl: „Jeden z nás se modlil ve svém domě, pak přišel do mešity a právě zaznělo volání k modlitbě, tak jsem se modlil s nimi, ale cítil jsem v sobě určitý neklid.“ Abu Ayyub tedy řekl: „Ptali jsme se na to Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a on odpověděl: ‚Tato modlitba mu přinese podíl na odměně za modlitbu v mešitě.‘“
Imám Abú Dáwúd : 491
حَدَّثَنَا أَبُو كَامِلٍ حَدَّثَنَا يَزِيدُ بْنُ زُرَيْعٍ حَدَّثَنَا حُسَيْنٌ عَنْ عَمْرِو بْنِ شُعَيْبٍ عَنْ سُلَيْمَانَ بْنِ يَسَارٍ يَعْنِي مَوْلَى مَيْمُونَةَ قَالَأَتَيْتُ ابْنَ عُمَرَ عَلَى الْبَلَاطِ وَهُمْ يُصَلُّونَ فَقُلْتُ أَلَا تُصَلِّي مَعَهُمْ قَالَ قَدْ صَلَّيْتُ إِنِّي سَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ لَا تُصَلُّوا صَلَاةً فِي يَوْمٍ مَرَّتَيْنِ
Vyprávěl nám [Abu Kamil], vyprávěl nám [Yazid bin Zurai], vyprávěl nám [Husain] od [Amru bin Syu'aib] od [Sulaimana bin Yasara, bývalého otroka Maimuny], který řekl: „Jednou jsem přišel k [Ibn Umarovi], když seděl na podlaze, zatímco jeho rodina se modlila (v mešité). Řekl jsem: „Proč se k nim nepřidáš k modlitbě?“ Ibn Umar odpověděl: „Modlil jsem se již dříve, slyšel jsem, jak Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Neodpovídejte si na jednu modlitbu dvakrát za den.‘“
Imám Abú Dáwúd : 492
حَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ بْنُ دَاوُدَ الْمَهْرِيُّ حَدَّثَنَا ابْنُ وَهْبٍ أَخْبَرَنِي يَحْيَى بْنُ أَيُّوبَ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ حَرْمَلَةَ عَنْ أَبِي عَلِيٍّ الْهَمْدَانِيِّ قَالَ سَمِعْتُ عُقْبَةَ بْنَ عَامِرٍ يَقُولُسَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ مَنْ أَمَّ النَّاسَ فَأَصَابَ الْوَقْتَ فَلَهُ وَلَهُمْ وَمَنْ انْتَقَصَ مِنْ ذَلِكَ شَيْئًا فَعَلَيْهِ وَلَا عَلَيْهِمْ
Vyprávěl nám [Sulaiman bin Dawud Al-Mahri], vyprávěl nám [Ibnu Wahb], sdělil mi [Yahya bin Ayyub] od [Abdurrahmana bin Harmalah] od [Abu 'Ali Al-Hamdani], který řekl: Slyšel jsem [Uqbu bin Amira] říkat: Slyšel jsem, jak Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Kdokoli vede modlitbu pro mnoho lidí a dodrží její čas, ten získá odměnu pro sebe i pro ně. Kdokoli (z imámů) zkrátí čas byť jen o málo, ten nese hřích sám a ne ti (modlící se).“
Imám Abú Dáwúd : 493
حَدَّثَنَا هَارُونُ بْنُ عَبَّادٍ الْأَزْدِيُّ حَدَّثَنَا مَرْوَانُ حَدَّثَتْنِي طَلْحَةُ أُمُّ غُرَابٍ عَنْ عَقِيلَةَ امْرَأَةٍ مِنْ بَنِي فَزَارَةَ مَوْلَاةٍ لَهُمْ عَنْ سَلَامَةَ بِنْتِ الْحُرِّ أُخْتِ خَرَشَةَ بْنِ الْحُرِّ الْفَزَارِيِّ قَالَتْسَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِنَّ مِنْ أَشْرَاطِ السَّاعَةِ أَنْ يَتَدَافَعَ أَهْلُ الْمَسْجِدِ لَا يَجِدُونَ إِمَامًا يُصَلِّي بِهِمْ
Vyprávěl nám [Harun bin Abbad Al-Azdi], vyprávěl nám [Marwan], vyprávěl mi [Thalhah, Ummu Ghurab] od ['Aqilah], ženy z kmene Bani Fazarah, jejich maula od [Salamah binti Al-Hurr], sestry Kharasyah bin Al-Hurr Al-Fazari, řekla: „Slyšela jsem, jak Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Mezi znameními Soudného dne je to, že se věřící v mešitě budou navzájem strkat, protože nenajdou imáma, který by jim vedl modlitbu.‘“
Imám Abú Dáwúd : 494
حَدَّثَنَا أَبُو الْوَلِيدِ الطَّيَالِسِيُّ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ أَخْبَرَنِي إِسْمَعِيلُ بْنُ رَجَاءٍ سَمِعْتُ أَوْسَ بْنَ ضَمْعَجٍ يُحَدِّثُ عَنْ أَبِي مَسْعُودٍ الْبَدْرِيِّ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَؤُمُّ الْقَوْمَ أَقْرَؤُهُمْ لِكِتَابِ اللَّهِ وَأَقْدَمُهُمْ قِرَاءَةً فَإِنْ كَانُوا فِي الْقِرَاءَةِ سَوَاءً فَلْيَؤُمَّهُمْ أَقْدَمُهُمْ هِجْرَةً فَإِنْ كَانُوا فِي الْهِجْرَةِ سَوَاءً فَلْيَؤُمَّهُمْ أَكْبَرُهُمْ سِنًّا وَلَا يُؤَمُّ الرَّجُلُ فِي بَيْتِهِ وَلَا فِي سُلْطَانِهِ وَلَا يُجْلَسُ عَلَى تَكْرِمَتِهِ إِلَّا بِإِذْنِهِقَالَ شُعْبَةُ فَقُلْتُ لِإِسْمَعِيلَ مَا تَكْرِمَتُهُ قَالَ فِرَاشُهُ حَدَّثَنَا ابْنُ مُعَاذٍ حَدَّثَنَا أَبِي حَدَّثَنَا شُعْبَةُ بِهَذَا الْحَدِيثِ قَالَ فِيهِ وَلَا يَؤُمُّ الرَّجُلُ الرَّجُلَ فِي سُلْطَانِهِ قَالَ أَبُو دَاوُد وَكَذَا قَالَ يَحْيَى الْقَطَّانُ عَنْ شُعْبَةَ أَقْدَمُهُمْ قِرَاءَةً حَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ نُمَيْرٍ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ إِسْمَعِيلَ بْنِ رَجَاءٍ عَنْ أَوْسِ بْنِ ضَمْعَجٍ الْحَضْرَمِيِّ قَالَ سَمِعْتُ أَبَا مَسْعُودٍ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِهَذَا الْحَدِيثِ قَالَ فَإِنْ كَانُوا فِي الْقِرَاءَةِ سَوَاءً فَأَعْلَمُهُمْ بِالسُّنَّةِ فَإِنْ كَانُوا فِي السُّنَّةِ سَوَاءً فَأَقْدَمُهُمْ هِجْرَةً وَلَمْ يَقُلْ فَأَقْدَمُهُمْ قِرَاءَةً قَالَ أَبُو دَاوُد رَوَاهُ حَجَّاجُ بْنُ أَرْطَاةَ عَنْ إِسْمَعِيلَ قَالَ وَلَا تَقْعُدْ عَلَى تَكْرِمَةِ أَحَدٍ إِلَّا بِإِذْنِهِ
Vyprávěl nám [Abul Walid Ath-Thayalisi], vyprávěl nám [Syu'bah], sdělil mi [Isma'il bin Raja`] Slyšel jsem [Aus bin Dlam'aj], který vyprávěl od [Abu Mas'ud Al-Badri], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Ten, kdo má největší právo vést modlitbu určitého společenství, je ten, kdo nejlépe zná Knihu Alláha (Korán) a kdo ji začal číst jako první. Pokud jsou v čtení rovnocenní, ať je imámem ten, kdo se přestěhoval dříve. Pokud jsou v otázce hidžry rovnocenní, ať je imámem ten, kdo je starší, a ať nikdo není imámem v domě jiného člověka ani když je pod cizí mocí, a ať také nesedí na místě vyhrazeném pro hostitele, ledaže by k tomu měl jeho svolení.“ Šu'ba řekl: Řekl jsem Isma'ilovi: Jaké je to vyhrazené místo? Odpověděl: Je to jeho lůžko. Vyprávěl nám [Ibn Mu'adz], vyprávěl nám [můj otec], vyprávěl nám [Šu'ba] tento hadís a zmínil v něm: A nikdo by neměl vést modlitbu za jiné v oblasti, kde má moc (pravomoc). Abu Daud řekl: A totéž [Yahya Al Qathan] od [Syu'bah]; Jeho čtení je starší. Vyprávěl nám [Al-Hasan bin Ali], vyprávěl nám [Abdullah bin Numair] od [Al-A'masy] od [Isma'ila bin Raja`] od [Aus bin Dlam'aj Al-Hadhrami], který řekl: Slyšel jsem [Abu Mas'uda] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, s tímto hadísem, který řekl: „Pokud se v čtení shodují, ať je to ten, kdo nejlépe zná sunnu. A pokud jsou si rovni v sunně, ať je to ten, kdo se přestěhoval dříve.“ V tomto vyprávění nezmínil: „Ten, kdo čte nejlépe.“ Abu Dawud řekl: „Tento hadís také vyprávěl [Hajjaj bin Arthaah] od [Isma'ila], který uvedl: „A ať nesedí na místě vyhrazeném pro hostitele, ledaže by to ten povolil.“
Imám Abú Dáwúd : 495
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ أَخْبَرَنَا أَيُّوبُ عَنْ عَمْرِو بْنِ سَلَمَةَ قَالَكُنَّا بِحَاضِرٍ يَمُرُّ بِنَا النَّاسُ إِذَا أَتَوْا النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَكَانُوا إِذَا رَجَعُوا مَرُّوا بِنَا فَأَخْبَرُونَا أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ كَذَا وَكَذَا وَكُنْتُ غُلَامًا حَافِظًا فَحَفِظْتُ مِنْ ذَلِكَ قُرْآنًا كَثِيرًا فَانْطَلَقَ أَبِي وَافِدًا إِلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي نَفَرٍ مِنْ قَوْمِهِ فَعَلَّمَهُمْ الصَّلَاةَ فَقَالَ يَؤُمُّكُمْ أَقْرَؤُكُمْ وَكُنْتُ أَقْرَأَهُمْ لِمَا كُنْتُ أَحْفَظُ فَقَدَّمُونِي فَكُنْتُ أَؤُمُّهُمْ وَعَلَيَّ بُرْدَةٌ لِي صَغِيرَةٌ صَفْرَاءُ فَكُنْتُ إِذَا سَجَدْتُ تَكَشَّفَتْ عَنِّي فَقَالَتْ امْرَأَةٌ مِنْ النِّسَاءِ وَارُوا عَنَّا عَوْرَةَ قَارِئِكُمْ فَاشْتَرَوْا لِي قَمِيصًا عُمَانِيًّا فَمَا فَرِحْتُ بِشَيْءٍ بَعْدَ الْإِسْلَامِ فَرَحِي بِهِ فَكُنْتُ أَؤُمُّهُمْ وَأَنَا ابْنُ سَبْعِ سِنِينَ أَوْ ثَمَانِ سِنِينَحَدَّثَنَا النُّفَيْلِيُّ حَدَّثَنَا زُهَيْرٌ حَدَّثَنَا عَاصِمٌ الْأَحْوَلُ عَنْ عَمْرِو بْنِ سَلَمَةَ بِهَذَا الْخَبَرِ قَالَ فَكُنْتُ أَؤُمُّهُمْ فِي بُرْدَةٍ مُوَصَّلَةٍ فِيهَا فَتْقٌ فَكُنْتُ إِذَا سَجَدْتُ خَرَجَتْ اسْتِي
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Hammad], sdělil nám [Ayyub] od [Amru bin Salamah], který řekl: Byli jsme na místě, kolem kterého často procházeli lidé, kteří přicházeli za Prorokem, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Když se vraceli, procházeli kolem nás a vyprávěli nám, že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl to a to. Byl jsem mladík s dobrou pamětí, a proto jsem si dokázal zapamatovat mnoho veršů z Koránu. Můj otec jednou přišel za Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, spolu s několika lidmi jako vyslanci svého kmene. Poté je učil o modlitbě a řekl: „Ten, kdo má právo být vaším imámem (při modlitbě), je ten, kdo nejlépe umí recitovat Korán.“ (V té době) jsem byl mezi nimi tím, kdo nejlépe uměl recitovat Korán, protože jsem se ho naučil nazpaměť, a tak mě navrhli (aby jsem byl imámem). Tak jsem se stal jejich imámem a měl jsem na sobě malý žlutý hadřík, takže když jsem se klaněl, trochu mi odhaloval intimní partie. Pak jedna žena z nich řekla: „Zakryjte před námi intimní partie vašeho znalce Koránu (který je imámem).“ Potom mi koupili šaty vyrobené v Ománu, takže jsem po vstupu do islámu nikdy nebyl tak šťastný, jako jsem byl s nimi. Stal jsem se jejich imámem, ačkoli mi bylo teprve sedm nebo osm let. Vyprávěl nám [An-Nufaili], vyprávěl nám [Zhair], vyprávěl nám ['Ashim Al-Ahwal] od [Amru bin Salamah] tento hadís, řekl: „Vedu je v modlitbě, oblečen pouze v roztrhaném, záplatovaném oděvu, takže když se klaním, je vidět můj zadek.“
Imám Abú Dáwúd : 496
حَدَّثَنَا قُتَيْبَةُ حَدَّثَنَا وَكِيعٌ عَنْ مِسْعَرِ بْنِ حَبِيبٍ الْجَرْمِيِّ حَدَّثَنَا عَمْرُو بْنُ سَلَمَةَ عَنْ أَبِيهِأَنَّهُمْ وَفَدُوا إِلَى النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَلَمَّا أَرَادُوا أَنْ يَنْصَرِفُوا قَالُوا يَا رَسُولَ اللَّهِ مَنْ يَؤُمُّنَا قَالَ أَكْثَرُكُمْ جَمْعًا لِلْقُرْآنِ أَوْ أَخْذًا لِلْقُرْآنِ قَالَ فَلَمْ يَكُنْ أَحَدٌ مِنْ الْقَوْمِ جَمَعَ مَا جَمَعْتُهُ قَالَ فَقَدَّمُونِي وَأَنَا غُلَامٌ وَعَلَيَّ شَمْلَةٌ لِي فَمَا شَهِدْتُ مَجْمَعًا مِنْ جَرْمٍ إِلَّا كُنْتُ إِمَامَهُمْ وَكُنْتُ أُصَلِّي عَلَى جَنَائِزِهِمْ إِلَى يَوْمِي هَذَاقَالَ أَبُو دَاوُد وَرَوَاهُ يَزِيدُ بْنُ هَارُونَ عَنْ مِسْعَرِ بْنِ حَبِيبٍ الْجَرْمِيِّ عَنْ عَمْرِو بْنِ سَلَمَةَ قَالَ لَمَّا وَفَدَ قَوْمِي إِلَى النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَمْ يَقُلْ عَنْ أَبِيهِ
Vyprávěl nám [Qutaibah], vyprávěl nám [Waki'] od [Mis'ara bin Habiba Al-Jarmiho], vyprávěl nám [Amru bin Salamah] od [svého otce], že šli za Prorokem, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jako vyslanci svého lidu. Když se chystali k návratu, zeptali se: „Ó Posle Alláha, kdo je (nejvhodnější), aby se stal naším imámem?“ On řekl: „Ten, kdo zná nejvíce z Koránu.“ Amru bin Salamah řekl: „Ukázalo se, že nikdo z našeho kmene nezná Korán tak dobře jako já.“ Amru řekl: „Proto mě navrhli (abych se stal imámem), ačkoli jsem byl ještě dítě, které nosilo tógu (druh pláště). Od té doby jsem se nezúčastnil žádného shromáždění v Jarmu, aniž bych se stal jejich imámem, a také jsem vedl modlitby za jejich mrtvé (jako imám) až do dnešního dne.“ Abu Dawud řekl: A vyprávěl [Yazid bin Harun] od [Mis'ara bin Habiba Al-Jarmiho] od [Amru bin Salamaha], který řekl: Když můj lid poslal posla k Prorokovi, nechť je s ním Alláh spokojen, aniž by zmínil jméno svého otce.
Imám Abú Dáwúd : 497
حَدَّثَنَا الْقَعْنَبِيُّ حَدَّثَنَا أَنَسٌ يَعْنِي ابْنَ عِيَاضٍ ح و حَدَّثَنَا الْهَيْثَمُ بْنُ خَالِدٍ الْجُهَنِيُّ الْمَعْنَى قَالَا حَدَّثَنَا ابْنُ نُمَيْرٍ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ عَنْ نَافِعٍ عَنْ ابْنِ عُمَرَ أَنَّهُ قَالَلَمَّا قَدِمَ الْمُهَاجِرُونَ الْأَوَّلُونَ نَزَلُوا الْعُصْبَةَ قَبْلَ مَقْدَمِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَكَانَ يَؤُمُّهُمْ سَالِمٌ مَوْلَى أَبِي حُذَيْفَةَ وَكَانَ أَكْثَرَهُمْ قُرْآنًا زَادَ الْهَيْثَمُ وَفِيهِمْ عُمَرُ بْنُ الْخَطَّابِ وَأَبُو سَلَمَةَ بْنُ عَبْدِ الْأَسَدِ
Vyprávěl nám [Al-Qa'nabi], vyprávěl nám [Anas bin 'Iyadl] Al-Hadís. A vyprávěl nám [Al-Haitsam bin Khalid Al-Juhani] ve smyslu. Oba řekli: Vyprávěl nám [Ibnu Numair] od [Ubaidullaha] od [Nafi'a] od [Ibnu Umara], že řekl: Když přišli první muhajirun, zastavili se v Ushbah (vesnici v Medíně) před příchodem Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a jejich imámem byl tehdy Salim, bývalý otrok Abu Hudzaify, který znal nejvíce veršů z Koránu. Al-Haitsami dodává: A mezi nimi byli Umar bin Al-Khaththab a Abu Salamah bin Abdul Asad.
Imám Abú Dáwúd : 498
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا إِسْمَعِيلُ ح و حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا مَسْلَمَةُ بْنُ مُحَمَّدٍ الْمَعْنَى وَاحِدٌ عَنْ خَالِدٍ عَنْ أَبِي قِلَابَةَ عَنْ مَالِكِ بْنِ الْحُوَيْرِثِأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ لَهُ أَوْ لِصَاحِبٍ لَهُ إِذَا حَضَرَتْ الصَّلَاةُ فَأَذِّنَا ثُمَّ أَقِيمَا ثُمَّ لِيَؤُمَّكُمَا أَكْبَرُكُمَا سِنًّا وَفِي حَدِيثِ مَسْلَمَةَ قَالَ وَكُنَّا يَوْمَئِذٍ مُتَقَارِبَيْنِ فِي الْعِلْمِو قَالَ فِي حَدِيثِ إِسْمَعِيلَ قَالَ خَالِدٌ قُلْتُ لِأَبِي قِلَابَةَ فَأَيْنَ الْقُرْآنُ قَالَ إِنَّهُمَا كَانَا مُتَقَارِبَيْنِ
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Isma'il] Al-Hadís. A vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Maslamah bin Muhammad] se stejným významem, od [Khalida] od [Abu Qilabah] od [Malika bin Al-Huwairitsa], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mu nebo jeho příteli řekl: „Až nastane čas modlitby, vyvolejte adhan, poté vyvolejte iqamah a nechť z vás dvou ten starší vede modlitbu.“ A v hadíthu Maslamy se uvádí, že řekl: „A v té době jsme měli znalosti, které se příliš nelišily.“ Řekl v hadíthu Isma'ila, který řekl: Khalid se zeptal Abu Qi1aby: Kdo je tedy (zkušenější) v Koránu? On odpověděl: Vskutku, oba jsou téměř rovnocenní ve znalostech.
Imám Abú Dáwúd : 499
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا حُسَيْنُ بْنُ عِيسَى الْحَنَفِيُّ حَدَّثَنَا الْحَكَمُ بْنُ أَبَانَ عَنْ عِكْرِمَةَ عَنْ ابْنِ عَبَّاسٍ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لِيُؤَذِّنْ لَكُمْ خِيَارُكُمْ وَلْيَؤُمَّكُمْ قُرَّاؤُكُمْ
Vyprávěl nám [Uthman bin Abi Shaybah], vyprávěl nám [Husayn bin Isa Al-Hanafi], vyprávěl nám [Al-Hakam bin Aban] od [Ikrimah] od [Ibn Abbáse], který řekl: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Ten, kdo volá k modlitbě, by měl být vybrán z vás, a ten, kdo vede modlitbu, by měl být ten, kdo je zběhlejší v recitaci Koránu.“
Imám Abú Dáwúd : 500
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا وَكِيعُ بْنُ الْجَرَّاحِ حَدَّثَنَا الْوَلِيدُ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ جُمَيْعٍ قَالَ حَدَّثَتْنِي جَدَّتِي وَعَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ خَلَّادٍ الْأَنْصَارِيُّ عَنْ أُمِّ وَرَقَةَ بِنْتِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ نَوْفَلٍ الْأَنْصَارِيَّةِأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَمَّا غَزَا بَدْرًا قَالَتْ قُلْتُ لَهُ يَا رَسُولَ اللَّهِ ائْذَنْ لِي فِي الْغَزْوِ مَعَكَ أُمَرِّضُ مَرْضَاكُمْ لَعَلَّ اللَّهَ أَنْ يَرْزُقَنِي شَهَادَةً قَالَ قَرِّي فِي بَيْتِكِ فَإِنَّ اللَّهَ تَعَالَى يَرْزُقُكِ الشَّهَادَةَ قَالَ فَكَانَتْ تُسَمَّى الشَّهِيدَةُ قَالَ وَكَانَتْ قَدْ قَرَأَتْ الْقُرْآنَ فَاسْتَأْذَنَتْ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنْ تَتَّخِذَ فِي دَارِهَا مُؤَذِّنًا فَأَذِنَ لَهَا قَالَ وَكَانَتْ قَدْ دَبَّرَتْ غُلَامًا لَهَا وَجَارِيَةً فَقَامَا إِلَيْهَا بِاللَّيْلِ فَغَمَّاهَا بِقَطِيفَةٍ لَهَا حَتَّى مَاتَتْ وَذَهَبَا فَأَصْبَحَ عُمَرُ فَقَامَ فِي النَّاسِ فَقَالَ مَنْ كَانَ عِنْدَهُ مِنْ هَذَيْنِ عِلْمٌ أَوْ مَنْ رَآهُمَا فَلْيَجِئْ بِهِمَا فَأَمَرَ بِهِمَا فَصُلِبَا فَكَانَا أَوَّلَ مَصْلُوبٍ بِالْمَدِينَةِحَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ حَمَّادٍ الْحَضْرَمِيُّ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ فُضَيْلٍ عَنْ الْوَلِيدِ بْنِ جُمَيْعٍ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ خَلَّادٍ عَنْ أُمِّ وَرَقَةَ بِنْتِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ الْحَارِثِ بِهَذَا الْحَدِيثِ وَالْأَوَّلُ أَتَمُّ قَالَ وَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَزُورُهَا فِي بَيْتِهَا وَجَعَلَ لَهَا مُؤَذِّنًا يُؤَذِّنُ لَهَا وَأَمَرَهَا أَنْ تَؤُمَّ أَهْلَ دَارِهَا قَالَ عَبْدُ الرَّحْمَنِ فَأَنَا رَأَيْتُ مُؤَذِّنَهَا شَيْخًا كَبِيرًا
Vyprávěl nám [Uthmán bin Abí Šajba], vyprávěl nám [Wakí' bin Al-Džarráh], vyprávěl nám [Al-Walíd bin Abdulláh bin Džumaj], který řekl: Vyprávěla mi [moje babička] a [Abdurrahman bin Khallad Al-Anshari] od [Ummu Waraqah binti Abdillah bin Naufal Al-Anshariyah], že když se Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vydával na bitvu u Badru, řekl: Zeptal jsem se ho: „Ó Posle Alláha, dovol mi, abych se s tebou zúčastnila bitvy a starala se o nemocné vojáky, snad mi Alláh dopřeje mučednické smrti.“ On řekl: „Zůstaň ve svém domě, neboť Alláh ti dopřeje smrt mučedníka.“ Vypravěč tohoto hadísu řekl: Proto se jí říká Asy-Šahidah (žena, která zemřela jako mučednice). Vypravěč řekl: Byla znalcem Koránu, a tak požádala Proroka, nechť jí dovolí přijmout do svého domu muftího. On jí to povolil. Řekl: Udělala ze svých dvou otroků, muže a ženy, otroky typu mudabbar (otroky, kterým bylo slíbeno osvobození po smrti jejich pána). Jedné noci se oba otroci vzbudili a šli k ní, přikryli jí obličej kusem látky, dokud žena nezemřela, zatímco oba otroci uprchli. Následujícího dne se Umar postavil před dav a řekl: „Kdokoli zná nebo viděl tyto dva otroky, ať je sem přivede!“ Poté, co byli dopadeni, bylo nařízeno, aby byli ukřižováni. Tito dva otroci byli prvními lidmi, kteří byli ukřižováni ve městě Medíně. Vyprávěl nám [Al-Hasan bin Hammad Al-Hadlrami], vyprávěl nám [Muhammad bin Fudlail] od [Al-Walida bin Jumai'a] od [Abdurrahmana bin Khallada] od [Ummu Waraqah binti Abdullaha bin Al-Haritsa] tento hadís, avšak první verze je úplnější. Řekla: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jednou navštívil její dům a povolal muadžína, aby pro ni svolal k modlitbě, a dovolil Ummu Waraqah, aby byla imámem své rodiny. Abdurrahman řekl: Viděl jsem, že tím muadžínem byl starý muž.