Imám Abú Dáwúd (الامام ابو داود) - 4590 Hadith
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 441
حَدَّثَنَا قُتَيْبَةُ بْنُ سَعِيدٍ حَدَّثَنَا اللَّيْثُ عَنْ الْحُكَيْمِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ قَيْسٍ عَنْ عَامِرِ بْنِ سَعْدِ بْنِ أَبِي وَقَّاصٍ عَنْ سَعْدِ بْنِ أَبِي وَقَّاصٍعَنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ مَنْ قَالَ حِينَ يَسْمَعُ الْمُؤَذِّنَ وَأَنَا أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ وَحْدَهُ لَا شَرِيكَ لَهُ وَأَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا عَبْدُهُ وَرَسُولُهُ رَضِيتُ بِاللَّهِ رَبًّا وَبِمُحَمَّدٍ رَسُولًا وَبِالْإِسْلَامِ دِينًا غُفِرَ لَهُ
Vyprávěl nám [Qutaibah bin Sa'id], vyprávěl nám [Al-Laits] od [Al-Hukaim bin Abdillah bin Qais] od [Amir bin Sa'd bin Abi Waqqash] od [Sa'd bin Abi Waqqash] od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Kdokoli při slyšení adhanu řekne: ‚Wa ana asyhadu an laa ilaaha illallaahu wahdahuu laa syariika lahuu, wa asyhadu anna Muhammadan 'abduhuu wa rasuuluh. Radhiitu billaahi Rabba wa bimuhammadir Rasuulaa, wa bilislaami diinaa (Svědčím, že není boha hodného uctívání kromě Alláha samotného, nemá žádného společníka. A svědčím, že Muhammad je Jeho služebník a Posel. Jsem spokojen s Alláhem jako Pánem, s Muhammadem jako Poslem a s islámem jako náboženstvím), pak mu budou odpuštěny hříchy.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 442
حَدَّثَنَا إِبْرَاهِيمُ بْنُ مَهْدِيٍّ حَدَّثَنَا عَلِيُّ بْنُ مُسْهِرٍ عَنْ هِشَامِ بْنِ عُرْوَةَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَائِشَةَأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ إِذَا سَمِعَ الْمُؤَذِّنَ يَتَشَهَّدُ قَالَ وَأَنَا وَأَنَا
Vyprávěl nám [Ibrahim bin Mahdi], vyprávěl nám [Ali bin Mushir] od [Hisyama bin Urwah] od [jeho otce] od [Aisyah], že když Prorok Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, slyšel muezzina pronášet šahádu, řekl: „Já také, já také.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 443
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ الْمُثَنَّى حَدَّثَنِي مُحَمَّدُ بْنُ جَهْضَمٍ حَدَّثَنَا إِسْمَعِيلُ بْنُ جَعْفَرٍ عَنْ عُمَارَةَ بْنِ غَزِيَّةَ عَنْ حَبِيبِ بْنِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ إِسَافٍ عَنْ حَفْصِ بْنِ عَاصِمِ بْنِ عُمَرَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ جَدِّهِ عُمَرَ بْنِ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِذَا قَالَ الْمُؤَذِّنُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ فَقَالَ أَحَدُكُمْ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ فَإِذَا قَالَ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ قَالَ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ فَإِذَا قَالَ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ قَالَ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ ثُمَّ قَالَ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ قَالَ لَا حَوْلَ وَلَا قُوَّةَ إِلَّا بِاللَّهِ ثُمَّ قَالَ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ قَالَ لَا حَوْلَ وَلَا قُوَّةَ إِلَّا بِاللَّهِ ثُمَّ قَالَ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ قَالَ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ ثُمَّ قَالَ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ قَالَ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ مِنْ قَلْبِهِ دَخَلَ الْجَنَّةَ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Al-Mutsanna], vyprávěl mi [Muhammad bin Jahdlam], vyprávěl nám [Isma'il bin Ja'far] od [Umarah bin Ghaziyyah] od [Habib bin Abdurrahman bin Isaf] od [Hafsh bin Ashim bin Umar] od [svého otce] od [svého dědečka, Umara bin Al-Khaththaba, radliallahu 'anhu], že Posel Alláha, Alláhu alaihi wasallam, řekl: „Když muadzin pronese Alláhu Akbar, Alláhu Akbar, ať jeden z vás také pronese Alláhu Akbar, Alláhu Akbar, a když muadzin řekne Asyhadu alla ilaha illallah, ať řekne asyhadu alla ilaha illallah. A když muadzin řekne Asyhadu anna Muhammadarrasulullah, ať řekne asyhadu anna Muhammadarrasulullah. Poté, když muadzin řekne „hayya 'alashshalah“, ať řekne „la haula wala quwwata illa billah“. Poté, když muadzin řekne „hayya 'alal falah“, ať řekne „la haula wala quwwata illa billah“. Poté, když muadzin pronese „Allahu akbar, Allahu akbar“, měl by říci „Allahu akbar, Allahu akbar“. Poté, když muadzin pronese „la ilaha illallah“, měl by říci „la ilaha illallah“ ze svého srdce, a jistě vstoupí do ráje.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 444
حَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ بْنُ دَاوُدَ الْعَتَكِيُّ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ ثَابِتٍ حَدَّثَنِي رَجُلٌ مِنْ أَهْلِ الشَّامِ عَنْ شَهْرِ بْنِ حَوْشَبٍ عَنْ أَبِي أُمَامَةَ أَوْ عَنْ بَعْضِ أَصْحَابِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَأَنَّ بِلَالًا أَخَذَ فِي الْإِقَامَةِ فَلَمَّا أَنْ قَالَ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ قَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَقَامَهَا اللَّهُ وَأَدَامَهَاو قَالَ فِي سَائِرِ الْإِقَامَةِ كَنَحْوِ حَدِيثِ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ فِي الْأَذَانِ
Vyprávěl nám [Sulaiman bin Dawud Al-Ataki], vyprávěl nám [Muhammad bin Tsabit], vyprávěl mi [jeden muž ze Šámu] od [Šahr bin Hausyab] od [Abu Umamah] nebo od některého ze společníků Posla Alláha, nechť je s ním mír, že Bilal volal iqamat, a když došel ke větě qad qamatishshalah, Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Aqamahallahu waadamaha (kéž Alláh to upevní a zachová)“, a odpovídal tak po celou dobu iqamatu, stejně jako v hadíthu Umara, nechť je s ním Alláh spokojen, ohledně adhanu.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 445
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ مُحَمَّدِ بْنِ حَنْبَلٍ حَدَّثَنَا عَلِيُّ بْنُ عَيَّاشٍ حَدَّثَنَا شُعَيْبُ بْنُ أَبِي حَمْزَةَ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ الْمُنْكَدِرِ عَنْ جَابِرِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَنْ قَالَ حِينَ يَسْمَعُ النِّدَاءَ اللَّهُمَّ رَبَّ هَذِهِ الدَّعْوَةِ التَّامَّةِ وَالصَّلَاةِ الْقَائِمَةِ آتِ مُحَمَّدًا الْوَسِيلَةَ وَالْفَضِيلَةَ وَابْعَثْهُ مَقَامًا مَحْمُودًا الَّذِي وَعَدْتَهُ إِلَّا حَلَّتْ لَهُ الشَّفَاعَةُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Muhammad bin Hanbal], vyprávěl nám [Ali bin Ayyasy], vyprávěl nám [Syu'aib bin Abi Hamzah] od [Muhammada bin Al-Munkadira] od [Jabira bin Abdulláha], který řekl: Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Kdokoli pronese modlitbu, když uslyší volání adzánu: ‚Allaahumma Rabba haadzihid da'watit taammah wash shalaatil Qaaimah, aati Muhammadanil wasiilata wal fadhiilah, wab'atshu maqaaman mahmuudanilladzii waadtah (Ó Alláhu, Pane tohoto dokonalého volání k modlitbě a modlitby, která se koná. Udělej Muhammadovi vysoké postavení a přednost a dej mu chvályhodné postavení, které jsi mu slíbil), ten získá přímluvu v den soudného dne.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 446
حَدَّثَنَا مُؤَمَّلُ بْنُ إِهَابٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ الْوَلِيدِ الْعَدَنِيُّ حَدَّثَنَا الْقَاسِمُ بْنُ مَعْنٍ حَدَّثَنَا الْمَسْعُودِيُّ عَنْ أَبِي كَثِيرٍ مَوْلَى أُمِّ سَلَمَةَ عَنْ أُمِّ سَلَمَةَ قَالَتْعَلَّمَنِي رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنْ أَقُولَ عِنْدَ أَذَانِ الْمَغْرِبِ اللَّهُمَّ إِنَّ هَذَا إِقْبَالُ لَيْلِكَ وَإِدْبَارُ نَهَارِكَ وَأَصْوَاتُ دُعَاتِكَ فَاغْفِرْ لِي
Vyprávěl nám [Mu`ammal bin Ihab], vyprávěl nám [Abdullah bin Al-Walid Al-'Adani], vyprávěl nám [Al-Qasim bin Ma'n], vyprávěl nám [Al-Mas'udi] od [Abu Katsira, bývalého otroka Ummu Salamah] od [Ummu Salamah], která řekla: Posel Alláha, nechť je s ním mír, mě naučil, abych po maghribovém azánu říkala: „Allahumma inna hadza iqbalu lailika wa idbaru naharika wa-ashwaatu du'atika, faghfirli (Ó Alláhu, toto je začátek Tvé noci a konec Tvého dne a hlas Tvého volajícího, odpusť mi tedy).“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 447
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ أَخْبَرَنَا سَعِيدٌ الْجُرَيْرِيُّ عَنْ أَبِي الْعَلَاءِ عَنْ مُطَرِّفِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ عَنْ عُثْمَانَ بْنِ أَبِي الْعَاصِ قَالَ قُلْتُ وَقَالَ مُوسَى فِي مَوْضِعٍ آخَرَإِنَّ عُثْمَانَ بْنَ أَبِي الْعَاصِ قَالَ يَا رَسُولَ اللَّهِ اجْعَلْنِي إِمَامَ قَوْمِي قَالَ أَنْتَ إِمَامُهُمْ وَاقْتَدِ بِأَضْعَفِهِمْ وَاتَّخِذْ مُؤَذِّنًا لَا يَأْخُذُ عَلَى أَذَانِهِ أَجْرًا
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Hammad], sdělil nám [Sa'id Al-Jurairi] od [Abu Al-'ala`] od [Mutharrif bin Abdullah] od [Uthman bin Abi Al-'Ash], který řekl: Řekl jsem: „Ó Posle Alláha, učiň mě imámem mého lidu!“ On, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Ty jsi jejich imámem, a při vedení modlitby ber v úvahu nejslabšího z nich, a za muezzina si vyber někoho, kdo za to nepožaduje odměnu.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 448
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ وَدَاوُدُ بْنُ شَبِيبٍ الْمَعْنَى قَالَا حَدَّثَنَا حَمَّادٌ عَنْ أَيُّوبَ عَنْ نَافِعٍ عَنْ ابْنِ عُمَرَأَنَّ بِلَالًا أَذَّنَ قَبْلَ طُلُوعِ الْفَجْرِ فَأَمَرَهُ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنْ يَرْجِعَ فَيُنَادِيَ أَلَا إِنَّ الْعَبْدَ قَدْ نَامَ أَلَا إِنَّ الْعَبْدَ قَدْ نَامَ زَادَ مُوسَى فَرَجَعَ فَنَادَى أَلَا إِنَّ الْعَبْدَ قَدْ نَامَقَالَ أَبُو دَاوُد وَهَذَا الْحَدِيثُ لَمْ يَرْوِهِ عَنْ أَيُّوبَ إِلَّا حَمَّادُ بْنُ سَلَمَةَ حَدَّثَنَا أَيُّوبُ بْنُ مَنْصُورٍ حَدَّثَنَا شُعَيْبُ بْنُ حَرْبٍ عَنْ عَبْدِ الْعَزِيزِ بْنِ أَبِي رَوَّادٍ أَخْبَرَنَا نَافِعٌ عَنْ مُؤَذِّنٍ لِعُمَرَ يُقَالُ لَهُ مَسْرُوحٌ أَذَّنَ قَبْلَ الصُّبْحِ فَأَمَرَهُ عُمَرُ فَذَكَرَ نَحْوَهُ قَالَ أَبُو دَاوُد وَقَدْ رَوَاهُ حَمَّادُ بْنُ زَيْدٍ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ عُمَرَ عَنْ نَافِعٍ أَوْ غَيْرِهِ أَنَّ مُؤَذِّنًا لِعُمَرَ يُقَالُ لَهُ مَسْرُوحٌ أَوْ غَيْرُهُ قَالَ أَبُو دَاوُد وَرَوَاهُ الدَّرَاوَرْدِيُّ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ عَنْ نَافِعٍ عَنْ ابْنِ عُمَرَ قَالَ كَانَ لِعُمَرَ مُؤَذِّنٌ يُقَالُ لَهُ مَسْعُودٌ وَذَكَرَ نَحْوَهُ وَهَذَا أَصَحُّ مِنْ ذَاكَ
Vyprávěli nám [Musa bin Isma'il] a [Dawud bin Syabib] ve smyslu, oba řekli: Vyprávěli nám [Hammad] od [Ayyuba] od [Nafi'a] od [Ibnu Umara], že Bilal volal k modlitbě před svítáním, a tak mu Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, přikázal, aby se vrátil a zvolal: Alaa innal 'abda qad naama, alaa innal 'abda qad naama (Pamatujte, že služebník skutečně usnul, pamatujte, že služebník skutečně usnul).“ Musa dodal: „Vrátil se tedy a zvolal: Alaa innal 'abda qad naama (Pamatujte, že služebník skutečně usnul). Abu Dawud řekl: Tento hadís od Ayyuba nevyprávěl nikdo kromě Hammada bin Salamaha. Vyprávěl nám [Ayyub bin Manshur], vyprávěl nám [Šu'ajb bin Harb] od [Abdul Azíze bin Abi Rawwada] nám vyprávěl [Nafi'], že jeden z Umarových muezzinů, známý pod jménem [Masruh], volal k modlitbě před úsvitem, a tak mu [Umar] přikázal…, poté vypravěč citoval hadís uvedený výše. Abu Dawud řekl: A [Hammad bin Zaid] vyprávěl od [Ubaidulláha bin Umara] od [Nafího] nebo od někoho jiného, že v době Umara byl muadzdzin jménem [Masruh] nebo jinak. Abu Dawud řekl: [Addarawardi] to vyprávěl od [Ubaidulláha] od [Nafího] od [Ibn Umar], který řekl: Umar měl muezzína jménem Mas'ud, poté uvedl to, co je uvedeno výše, a tento hadís je autentičtější než ostatní.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 449
حَدَّثَنَا زُهَيْرُ بْنُ حَرْبٍ حَدَّثَنَا وَكِيعٌ حَدَّثَنَا جَعْفَرُ بْنُ بُرْقَانَ عَنْ شَدَّادٍ مَوْلَى عِيَاضِ بْنِ عَامِرٍ عَنْ بِلَالٍأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ لَهُ لَا تُؤَذِّنْ حَتَّى يَسْتَبِينَ لَكَ الْفَجْرُ هَكَذَا وَمَدَّ يَدَيْهِ عَرْضًاقَالَ أَبُو دَاوُد شَدَّادٌ مَوْلَى عِيَاضٍ لَمْ يُدْرِكْ بِلَالًا
Vyprávěl nám [Zuhari bin Harb], vyprávěl nám [Waki'], vyprávěl nám [Ja'far bin Burqan] od [Šaddáda, bývalého otroka 'Iyádha bin Amíra] od [Bilála], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mu řekl: „Nevol k modlitbě, dokud ti nebude jasně vidět úsvit takto,“ a přitom roztáhl ruce do stran. Abu Daud řekl: Šaddád, bývalý otrok 'Iyáda, se s Bilálem nesetkal.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 450
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ سَلَمَةَ حَدَّثَنَا ابْنُ وَهْبٍ عَنْ يَحْيَى بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ سَالِمِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُمَرَ وَسَعِيدُ بْنُ عَبْدِ الرَّحْمَنِ عَنْ هِشَامِ بْنِ عُرْوَةَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَائِشَةَأَنَّ ابْنَ أُمِّ مَكْتُومٍ كَانَ مُؤَذِّنًا لِرَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَهُوَ أَعْمَى
Vyprávěl nám [Muhammad bin Maslamah], vyprávěl nám [Ibnu Wahb] od [Yahya bin Abdullah bin Salim bin Abdullah bin Umar] a [Sa'id bin Abdurrahman] od [Hisyama bin Urwy] od [jeho otce] od [Aisyah], že Ibn Ummi Maktum byl muezzinem Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, ačkoli byl slepý.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 451
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ كَثِيرٍ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ إِبْرَاهِيمَ بْنِ الْمُهَاجِرِ عَنْ أَبِي الشَّعْثَاءِ قَالَكُنَّا مَعَ أَبِي هُرَيْرَةَ فِي الْمَسْجِدِ فَخَرَجَ رَجُلٌ حِينَ أَذَّنَ الْمُؤَذِّنُ لِلْعَصْرِ فَقَالَ أَبُو هُرَيْرَةَ أَمَّا هَذَا فَقَدْ عَصَى أَبَا الْقَاسِمِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Katsir], vyprávěl nám [Sufyan] od [Ibrahima bin Muhajira] od [Abu Sy-Sya'tsa`], který řekl: Byli jsme v mešitě s Abu Hurairou, a když muadzin vyhlásil azán k modlitbě Ashar, vyšel jeden muž. A [Abu Hurairah] řekl: „Co se týče tohoto muže, ten se vzepřel Abul Qasimovi (Prorokovi), nechť mu Alláh požehná a dá mu mír.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 452
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا شَبَابَةُ عَنْ إِسْرَائِيلَ عَنْ سِمَاكٍ عَنْ جَابِرِ بْنِ سَمُرَةَ قَالَكَانَ بِلَالٌ يُؤَذِّنُ ثُمَّ يُمْهِلُ فَإِذَا رَأَى النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَدْ خَرَجَ أَقَامَ الصَّلَاةَ
Vyprávěl nám [Uthman bin Abi Syaibah], vyprávěl nám [Syababah] od [Isra`ila] od [Simaka] od [Jabira bin Samury], který řekl: Bilal obvykle po zvolání adhanu chvíli počkal, a když uviděl Proroka, nechť mu Bůh požehná a dá mu mír, vycházet, zvolal iqámu k modlitbě.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 453
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ كَثِيرٍ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ حَدَّثَنَا أَبُو يَحْيَى الْقَتَّاتُ عَنْ مُجَاهِدٍ قَالَكُنْتُ مَعَ ابْنِ عُمَرَ فَثَوَّبَ رَجُلٌ فِي الظُّهْرِ أَوْ الْعَصْرِ قَالَ اخْرُجْ بِنَا فَإِنَّ هَذِهِ بِدْعَةٌ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Katsir], vyprávěl nám [Sufyan], vyprávěl nám [Abu Yahya Al-Qattat] od [Mujahida], který řekl: Byl jsem jednou s [Ibnem Umarem] a někdo vyhlásil adhan s přidáním tatswibu (věty „Ashshalatu khairun minannaum“) v době Zhuhur nebo Ashar, a Ibn Umar řekl: „Pojďte s námi ven, neboť toto je bid'ah.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 454
حَدَّثَنَا مُسْلِمُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ وَمُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ قَالَا حَدَّثَنَا أَبَانُ عَنْ يَحْيَى عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي قَتَادَةَ عَنْ أَبِيهِعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِذَا أُقِيمَتْ الصَّلَاةُ فَلَا تَقُومُوا حَتَّى تَرَوْنِيقَالَ أَبُو دَاوُد وَهَكَذَا رَوَاهُ أَيُّوبُ وَحَجَّاجٌ الصَّوَّافُ عَنْ يَحْيَى وَهِشَامٍ الدَّسْتُوَائِيِّ قَالَ كَتَبَ إِلَيَّ يَحْيَى وَرَوَاهُ مُعَاوِيَةُ بْنُ سَلَّامٍ وَعَلِيُّ بْنُ الْمُبَارَكِ عَنْ يَحْيَى وَقَالَا فِيهِ حَتَّى تَرَوْنِي وَعَلَيْكُمْ السَّكِينَةَ حَدَّثَنَا إِبْرَاهِيمُ بْنُ مُوسَى حَدَّثَنَا عِيسَى عَنْ مَعْمَرٍ عَنْ يَحْيَى بِإِسْنَادِهِ مِثْلَهُ قَالَ حَتَّى تَرَوْنِي قَدْ خَرَجْتُ قَالَ أَبُو دَاوُد لَمْ يَذْكُرْ قَدْ خَرَجْتُ إِلَّا مَعْمَرٌ وَرَوَاهُ ابْنُ عُيَيْنَةَ عَنْ مَعْمَرٍ لَمْ يَقُلْ فِيهِ قَدْ خَرَجْتُ
Vyprávěli nám [Muslim bin Ibrahim] a [Musa bin Isma'il], oba řekli: Vyprávěl nám [Aban] od [Yahya] od [Abdulláha bin Abi Qatada] od [jeho otce] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Až zazní iqama k modlitbě, nevstávejte, dokud mě neuvidíte (přijít).“ Abu Dawud řekl: Takto to vyprávěli [Ayyub] a [Hajjaj Ash-Shawwaf] od [Yahya] a [Hisyam Ad-Dastuwa`i], který řekl: Yahya mi to napsal a vyprávěl to [Mu'awiyah bin Sallam] a [Ali bin Al-Mubarak] od [Yahya] a oba od něj uvedli; (řekl): „Dokud mě neuvidíte (přijít) a doufáte v klid.“ Vyprávěl nám [Ibrahim bin Musa], vyprávěl nám [Isa] od [Ma'mara] od [Yahyi] s podobným isnádem, a uvedl: (řekl): „Až mě uvidíte vyjít (z domu do mešity).“ Abu Dawud řekl: Slova „vyšel“ nezmínil nikdo kromě Ma'mara, a vyprávěl to [Ibn 'Uyainah] od [Ma'mara], ten mu slova „vyšel“ nezmínil.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 455
حَدَّثَنَا مَحْمُودُ بْنُ خَالِدٍ حَدَّثَنَا الْوَلِيدُ قَالَ قَالَ أَبُو عَمْرٍو ح و حَدَّثَنَا دَاوُدُ بْنُ رُشَيْدٍ حَدَّثَنَا الْوَلِيدُ وَهَذَا لَفْظُهُ عَنْ الْأَوْزَاعِيِّ عَنْ الزُّهْرِيِّ عَنْ أَبِي سَلَمَةَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ الصَّلَاةَ كَانَتْ تُقَامُ لِرَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَيَأْخُذُ النَّاسُ مَقَامَهُمْ قَبْلَ أَنْ يَأْخُذَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ
Vyprávěl nám [Mahmud bin Khalid], vyprávěl nám [Al-Walid], řekl: [Abu Amru] řekl – z jiného zdroje – A vyprávěl nám [Dawud bin Rusyaid], vyprávěl nám [Al-Walid] a toto je znění jeho vyprávění od [Al-Auza'i] od [Az-Zuhri] od [Abu Salamah] od [Abu Hurairah], že iqamah modlitby byla vyhlášena pro Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a lidé (společníci) se okamžitě seřadili (do řad), ještě než se Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, postavil k modlitbě.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 456
حَدَّثَنَا حُسَيْنُ بْنُ مُعَاذٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْأَعْلَى عَنْ حُمَيْدٍ قَالَ سَأَلْتُ ثَابِتًا الْبُنَانِيَّعَنْ الرَّجُلِ يَتَكَلَّمُ بَعْدَمَا تُقَامُ الصَّلَاةُ فَحَدَّثَنِي عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ قَالَ أُقِيمَتْ الصَّلَاةُ فَعَرَضَ لِرَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ رَجُلٌ فَحَبَسَهُ بَعْدَ مَا أُقِيمَتْ الصَّلَاةُ
Vyprávěl nám [Husajn bin Mu'ádz], vyprávěl nám [Abdul A'la] od [Humáida], který řekl: Jednou jsem se zeptal [Sábita Al-Bunáního] na člověka, který promluvil po přečtení iqámy. Tsabit mi tedy vyprávěl hadís od [Anase bin Malika], který řekl: „Jednou, když byl přečten iqámah, přišel k Poslu Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jeden muž, a on se jím nechal zdržet, ačkoli již byl ohlášen iqámah.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 457
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ عَلِيِّ بْنِ سُوَيْدِ بْنِ مَنْجُوفٍ السَّدُوسِيُّ حَدَّثَنَا عَوْنُ بْنُ كَهْمَسٍ عَنْ أَبِيهِ كَهْمَسٍ قَالَقُمْنَا إِلَى الصَّلَاةِ بِمِنًى وَالْإِمَامُ لَمْ يَخْرُجْ فَقَعَدَ بَعْضُنَا فَقَالَ لِي شَيْخٌ مِنْ أَهْلِ الْكُوفَةِ مَا يُقْعِدُكَ قُلْتُ ابْنُ بُرَيْدَةَ قَالَ هَذَا السُّمُودُ فَقَالَ لِي الشَّيْخُ حَدَّثَنِي عَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ عَوْسَجَةَ عَنْ الْبَرَاءِ بْنِ عَازِبٍ قَالَ كُنَّا نَقُومُ فِي الصُّفُوفِ عَلَى عَهْدِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ طَوِيلًا قَبْلَ أَنْ يُكَبِّرَ قَالَ وَقَالَ إِنَّ اللَّهَ وَمَلَائِكَتَهُ يُصَلُّونَ عَلَى الَّذِينَ يَلُونَ الصُّفُوفَ الْأُوَلَ وَمَا مِنْ خُطْوَةٍ أَحَبُّ إِلَى اللَّهِ مِنْ خُطْوَةٍ يَمْشِيهَا يَصِلُ بِهَا صَفًّا
Vyprávěl nám [Ahmad bin Ali bin Suwaid bin Manjuf As-Sadusi], vyprávěl nám ['Aun bin Kahmas] od [svého otce, Kahmasa], který řekl: „Stáli jsme, abychom vykonali modlitbu v Mině, zatímco imám ještě nevyšel, a tak se někteří z nás znovu posadili, a pak mi [jeden šejch] z Kufy řekl: ‚Co tě přimělo sednout si?‘ Odpověděl jsem: „Ibn Buraidah.“ On řekl: „To je nedbalost (zmatení),“ a pak řekl: „Řekl mi [Abdurrahman bin Ausajah] od [Al-Bara` bin Azib], který řekl: „Kdysi jsme stáli velmi dlouho v modlitebních řadách za dob Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír (a čekali jsme na něj), než se modlitba začala, a on řekl: ‚Vskutku, Alláh a Jeho andělé sesílají požehnání na ty, kteří stojí v prvních řadách, a není kroku, který by Alláh miloval více, než je krok člověka směřující k nejpřednější řadě.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 458
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَارِثِ عَنْ عَبْدِ الْعَزِيزِ بْنِ صُهَيْبٍ عَنْ أَنَسٍ قَالَأُقِيمَتْ الصَّلَاةُ وَرَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَجِيٌّ فِي جَانِبِ الْمَسْجِدِ فَمَا قَامَ إِلَى الصَّلَاةِ حَتَّى نَامَ الْقَوْمُ
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Abdul Warits] od [Abdul Azize bin Shuhaiba] od [Anase], který řekl: Bylo vyhlášeno iqamat k modlitbě, zatímco Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, si s někým šeptal; neodešel k modlitbě, dokud lidé neusnuli.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 459
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ إِسْحَقَ الْجَوْهَرِيُّ أَخْبَرَنَا أَبُو عَاصِمٍ عَنْ ابْنِ جُرَيْجٍ عَنْ مُوسَى بْنِ عُقْبَةَ عَنْ سَالِمٍ أَبِي النَّضْرِ قَالَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ حِينَ تُقَامُ الصَّلَاةُ فِي الْمَسْجِدِ إِذَا رَآهُمْ قَلِيلًا جَلَسَ لَمْ يُصَلِّ وَإِذَا رَآهُمْ جَمَاعَةً صَلَّىحَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ إِسْحَقَ أَخْبَرَنَا أَبُو عَاصِمٍ عَنْ ابْنِ جُرَيْجٍ عَنْ مُوسَى بْنِ عُقْبَةَ عَنْ نَافِعِ بْنِ جُبَيْرٍ عَنْ أَبِي مَسْعُودٍ الزُّرَقِيِّ عَنْ عَلِيِّ بْنِ أَبِي طَالِبٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ مِثْلَ ذَلِكَ
Vyprávěl nám [Abdullah bin Ishaq Al-Jauhari], který nám sdělil [Abu 'Ashim] od [Ibnu Juraij] od [Musa bin Uqbah] od [Salim, Abu An-Nadlr], který řekl: Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, když se chystal vykonat modlitbu v mešitě, podíval se na shromážděné věřící; pokud jich bylo málo, posadil se, a pokud jich bylo mnoho, okamžitě vykonal modlitbu. Vyprávěl nám [Abdullah bin Ishaq], který nám sdělil od [Abu 'Ashim] od [Ibnu Juraij] od [Musa bin Uqbah] od [Nafi' bin Jubair] od [Abu Mas'ud Az-Zuraqiy] od [Ali Bin Abi Thalib radliallahu 'anhu] a podobně.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 460
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ يُونُسَ حَدَّثَنَا زَائِدَةُ حَدَّثَنَا السَّائِبُ بْنُ حُبَيْشٍ عَنْ مَعْدَانَ بْنِ أَبِي طَلْحَةَ الْيَعْمُرِيِّ عَنْ أَبِي الدَّرْدَاءِ قَالَسَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ مَا مِنْ ثَلَاثَةٍ فِي قَرْيَةٍ وَلَا بَدْوٍ لَا تُقَامُ فِيهِمْ الصَّلَاةُ إِلَّا قَدْ اسْتَحْوَذَ عَلَيْهِمْ الشَّيْطَانُ فَعَلَيْكَ بِالْجَمَاعَةِ فَإِنَّمَا يَأْكُلُ الذِّئْبُ الْقَاصِيَةَقَالَ زَائِدَةُ قَالَ السَّائِبُ يَعْنِي بِالْجَمَاعَةِ الصَّلَاةَ فِي الْجَمَاعَةِ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Yunus], vyprávěl nám [Za`idah], vyprávěl nám [As-Sa`ib bin Huaisy] od [Ma'dana bin Abi Thalhaha Al-Ya'muriho] od [Abu Ad-Darda`a], který řekl: „Slyšel jsem, jak Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Není tří lidí v žádné vesnici ani údolí, kteří by ve svém okolí nekonali společnou modlitbu, aniž by je ovládl ďábel. Proto se modlete ve skupině, neboť vlk sežere pouze ovci, která je sama (daleko od svých stád).“ As-Sa`ib řekl: „Skupinou se míní společná modlitba.“
