Imám Abú Dáwúd (الامام ابو داود) - 4590 Hadith
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 421
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ مَنْصُورٍ الطُّوسِيُّ حَدَّثَنَا يَعْقُوبُ حَدَّثَنَا أَبِي عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ إِسْحَقَ حَدَّثَنِي مُحَمَّدُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ بْنِ الْحَارِثِ التَّيْمِيُّ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ زَيْدِ بْنِ عَبْدِ رَبِّهِ قَالَ حَدَّثَنِي أَبِي عَبْدُ اللَّهِ بْنُ زَيْدٍ قَالَلَمَّا أَمَرَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِالنَّاقُوسِ يُعْمَلُ لِيُضْرَبَ بِهِ لِلنَّاسِ لِجَمْعِ الصَّلَاةِ طَافَ بِي وَأَنَا نَائِمٌ رَجُلٌ يَحْمِلُ نَاقُوسًا فِي يَدِهِ فَقُلْتُ يَا عَبْدَ اللَّهِ أَتَبِيعُ النَّاقُوسَ قَالَ وَمَا تَصْنَعُ بِهِ فَقُلْتُ نَدْعُو بِهِ إِلَى الصَّلَاةِ قَالَ أَفَلَا أَدُلُّكَ عَلَى مَا هُوَ خَيْرٌ مِنْ ذَلِكَ فَقُلْتُ لَهُ بَلَى قَالَ فَقَالَ تَقُولُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ قَالَ ثُمَّ اسْتَأْخَرَ عَنِّي غَيْرَ بَعِيدٍ ثُمَّ قَالَ وَتَقُولُ إِذَا أَقَمْتَ الصَّلَاةَ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ فَلَمَّا أَصْبَحْتُ أَتَيْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأَخْبَرْتُهُ بِمَا رَأَيْتُ فَقَالَ إِنَّهَا لَرُؤْيَا حَقٌّ إِنْ شَاءَ اللَّهُ فَقُمْ مَعَ بِلَالٍ فَأَلْقِ عَلَيْهِ مَا رَأَيْتَ فَلْيُؤَذِّنْ بِهِ فَإِنَّهُ أَنْدَى صَوْتًا مِنْكَ فَقُمْتُ مَعَ بِلَالٍ فَجَعَلْتُ أُلْقِيهِ عَلَيْهِ وَيُؤَذِّنُ بِهِ قَالَ فَسَمِعَ ذَلِكَ عُمَرُ بْنُ الْخَطَّابِ وَهُوَ فِي بَيْتِهِ فَخَرَجَ يَجُرُّ رِدَاءَهُ وَيَقُولُ وَالَّذِي بَعَثَكَ بِالْحَقِّ يَا رَسُولَ اللَّهِ لَقَدْ رَأَيْتُ مِثْلَ مَا رَأَى فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَلِلَّهِ الْحَمْدُقَالَ أَبُو دَاوُد هَكَذَا رِوَايَةُ الزُّهْرِيِّ عَنْ سَعِيدِ بْنِ الْمُسَيِّبِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ زَيْدٍ و قَالَ فِيهِ ابْنُ إِسْحَقَ عَنْ الزُّهْرِيِّ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ و قَالَ مَعْمَرٌ وَيُونُسُ عَنْ الزُّهْرِيِّ فِيهِ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ لَمْ يُثَنِّيَا
Vyprávěl nám [Muhammad bin Manshur Ath-Thusi], vyprávěl nám [Ya'qub], vyprávěl nám [můj otec] od [Muhammada bin Ishaqa], vyprávěl mi [Muhammad bin Ibrahim bin Al-Harits At-Taimi] od [Muhammada bin Abdullaha bin Zaida bin Abdi Rabbiha], který řekl: Vyprávěl mi [můj otec, Abdullah bin Zaid], řekl: Když se Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, chystal nařídit, aby se používaly zvonky k svolávání lidí k modlitbě, přišel ke mně jeden muž, zatímco jsem spal. Měl v ruce zvon, tak jsem řekl: „Ó služebníku Alláha, chceš ten zvon prodat?“ Zeptal se: „Co s ním budeš dělat?“ Odpověděl jsem: „Budu ho používat k svolávání lidí k modlitbě.“ Ten muž řekl: „Chceš, abych ti ukázal něco lepšího?“ Řekl jsem mu: „Jistě.“ Ten muž řekl: „Řekni: „Alláhu Akbar Alláhu Akbar, Alláhu Akbar Alláhu Akbar (Alláh je Velký, Alláh je Velký, Alláh je Velký, Alláh je Velký), Aschhadu an la iláha illalláh, Aschhadu an la iláha illalláh (Svědčím, že není boha hodného uctívání kromě Alláha, svědčím, že není boha hodného uctívání kromě Alláha), Ayshadu anna Muhammadar Rasuulallah, Ayshadu anna Muhammadar Rasuulallah (Svědčím, že Muhammad je posel Alláha, Svědčím, že Muhammad je posel Alláha), Hayya 'alash shalaah, Hayya 'alash shalaah (Pojďme se modlit, Pojďme se modlit). Hayya 'alal falah, Hayya 'alal falah (Pojďme dosáhnout vítězství, pojďme dosáhnout vítězství). Allaahu Akbar, Allaahu Akbar (Alláh je Velký, Alláh je Velký). Laailaaha illallah (Není boha, který by měl právo být uctíván kromě Alláha). Abdulláh řekl: Potom ten muž ustoupil kousek ode mě a řekl: „Až budeš číst iqámu k modlitbě, řekni: Alláhu Akbar, Alláhu Akbar (Alláh je Velký, Alláh je Velký). Aschhadu an la iláha illalláh (Svědčím, že není boha, který by měl právo být uctíván kromě Alláha). Ayshadu anna Muhammadar Rasuulallah (Svědčím, že Muhammad je posel Alláha), Hayya 'alash shalaah (Pojďme se modlit). Hayya 'alal falah (Pojďme dosáhnout vítězství). Qad qaamatish shalat Qad qaamatish shalat (Modlitba již byla zahájena, modlitba již byla zahájena). Allahu Akbar Allahu Akbar (Alláh je Veliký, Alláh je Veliký). Laailaaha illallah (Není boha, který by měl právo být uctíván kromě Alláha). Následujícího dne jsem tedy šel za Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a vyprávěl jsem mu o svém snu, načež on řekl: „Vskutku, tvůj sen je pravdivý, inshá Alláh. Proto se postav vedle Bilala a nauč ho svůj sen, a ať je to on, kdo provede adhan, protože jeho hlas je silnější než tvůj.“ Tak jsem se postavil vedle Bilala a naučil ho ty verše, zatímco on prováděl adhan. Řekl: Poté Umar bin Al-Khaththab uslyšel volání k modlitbě, když byl ve svém domě, a vyšel ven, zatahujíc za svůj oděv, a řekl: „Při Tom, který tě poslal s pravdou, ó Posle Alláha, vskutku jsem měl sen podobný snu Abdulláha.“ Potom Prorok řekl: „Všechna chvála patří Alláhovi.“ Abu Dawud řekl: Takto to vyprávěl [Az-Zuhri] od [Sa'ida bin Al-Musayyiba] od [Abdulláha bin Zaida] a zmínil to [Ibn Isháq] od [Az-Zuhriho]; Alláhu Akbar, Alláhu Akbar, Alláhu Akbar, Alláhu Akbar. A [Ma'mar] a [Yunus] od [Az-Zuhriho] uvádějí: Alláhu akbar, Alláhu akbar, bez dvojího opakování.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 422
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا الْحَارِثُ بْنُ عُبَيْدٍ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ عَبْدِ الْمَلِكِ بْنِ أَبِي مَحْذُورَةَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ جَدِّهِ قَالَقُلْتُ يَا رَسُولَ اللَّهِ عَلِّمْنِي سُنَّةَ الْأَذَانِ قَالَ فَمَسَحَ مُقَدَّمَ رَأْسِي وَقَالَ تَقُولُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ تَرْفَعُ بِهَا صَوْتَكَ ثُمَّ تَقُولُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ تَخْفِضُ بِهَا صَوْتَكَ ثُمَّ تَرْفَعُ صَوْتَكَ بِالشَّهَادَةِ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ فَإِنْ كَانَ صَلَاةُ الصُّبْحِ قُلْتَ الصَّلَاةُ خَيْرٌ مِنْ النَّوْمِ الصَّلَاةُ خَيْرٌ مِنْ النَّوْمِ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُحَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ حَدَّثَنَا أَبُو عَاصِمٍ وَعَبْدُ الرَّزَّاقِ عَنْ ابْنِ جُرَيْجٍ قَالَ أَخْبَرَنِي عُثْمَانُ بْنُ السَّائِبِ أَخْبَرَنِي أَبِي وَأُمُّ عَبْدِ الْمَلِكِ بْنِ أَبِي مَحْذُورَةَ عَنْ أَبِي مَحْذُورَةَ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَحْوَ هَذَا الْخَبَرِ وَفِيهِ الصَّلَاةُ خَيْرٌ مِنْ النَّوْمِ الصَّلَاةُ خَيْرٌ مِنْ النَّوْمِ فِي الْأُولَى مِنْ الصُّبْحِ قَالَ أَبُو دَاوُد وَحَدِيثُ مُسَدَّدٍ أَبْيَنُ قَالَ فِيهِ قَالَ وَعَلَّمَنِي الْإِقَامَةَ مَرَّتَيْنِ مَرَّتَيْنِ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ و قَالَ عَبْدُ الرَّزَّاقِ وَإِذَا أَقَمْتَ فَقُلْهَا مَرَّتَيْنِ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ أَسَمِعْتَ قَالَ فَكَانَ أَبُو مَحْذُورَةَ لَا يَجُزُّ نَاصِيَتَهُ وَلَا يَفْرُقُهَا لِأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَسَحَ عَلَيْهَا
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Al-Harits bin Ubaid] od [Muhammada bin Abdul Malika bin Abu Mahzhuraha] od [jeho otce] od [jeho dědečka], který řekl: Řekl jsem: „Ó Posle Alláha, nauč mě sunnu (způsob) adhanu.“ On řekl: Potom mi pohladil čelo a řekl: „Řekni: Allahu akbar, Allahu akbar, Allahu akbar, Allahu akbar (Bůh je veliký, Bůh je veliký, Bůh je veliký, Bůh je veliký), při tom zvedni hlas, pak řekni: Asyhadu an laa ilaaha illallaah, Asyhadu an laa ilaaha illallaah (Svědčím, že není boha hodného uctívání kromě Alláha, svědčím, že není boha hodného uctívání kromě Alláha), Asyhadu anna Muhammadar Rasuulullah, Asyhadu anna Muhammadar Rasuulullah (Svědčím, že Muhammad je posel Alláha, svědčím, že Muhammad je posel Alláha). Při pronášení těchto slov ztište hlas, poté hlas zvedněte při pronášení šahády: Asyhadu an laa ilaaha illallah, asyhadu an laa ilaaha illallah (Svědčím, že není boha hodného uctívání kromě Alláha, svědčím, že není boha hodného uctívání kromě Alláha), Asyhadu anna Muhammadar rasulullah, asyhadu anna Muhammadar Rasulullah (Svědčím, že Muhammad je posel Alláha, svědčím, že Muhammad je posel Alláha) Hayya 'Alash shalaah, hayya 'alas shalaah (Pojďme se modlit, pojďme se modlit) Hayya 'Alal falaah, hayya 'alal falaah (Pojďme k vítězství, pojďme k vítězství). Pokud se ozve azán k modlitbě Subuh, řekněte: Ash shalaatu khairun minan nauum, Ash shalaatu khairun minan nauum (modlitba je lepší než spánek, modlitba je lepší než spánek), Allaahu akbar, Allaahu akbar (Alláh je Velký, Alláh je Velký) Laa ilaaha illallah (Není boha, který by měl právo být uctíván kromě Alláha).“ Vyprávěl nám [Al-Hasan bin Ali], vyprávěli nám [Abu 'Ashim] a [Abdur Razzaq] od [Ibnu Juraij], který řekl: Sdělil mi to [Uthmán bin As-Sa`ib]. Sdělil mi to [můj otec] a [Ummu Abdil Malik bin Abi Mahzhurah] od [Abu Mahzhurah] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, v znění tohoto hadísu, a v něm je uvedena věta: Ash shalaatu khairun minan nauum, Ash shalaatu khairun minan nauum (modlitba je lepší než spánek, modlitba je lepší než spánek) při první modlitbě Fajr. Abu Dawud řekl: Hadís Musaddada je jasnější. Uvedl v něm: Řekl: Naučil mě způsob iqámatu dvakrát dvakrát: Allahu Akbar, Allahu Akbar, Asyhadu anlaa ilaaha illallah, Asyhadu anlaa ilaaha illallah, Asyhadu anna Muhammadar rasulullah, Asyhadu anna Muhammadar rasulullah, Hayya 'alash Shalah, Hayya 'alash Shalah, Hayya 'alal Falah, Hayya 'alal Falah, Allahu Akbar Allahu Akbar, Laa ilaaha illallah. A Abdur Razzaq uvádí: „Když voláš iqamat, řekni dvakrát: Qad qaamatish Shalah, Qad qaamatish Shalah. Slyšeli jste to?“ Řekl: „Abu Mahdzurah si nikdy neholil temeno hlavy a nikdy si ji nečesal, protože Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, ji kdysi pohladil.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 423
حَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ حَدَّثَنَا عَفَّانُ وَسَعِيدُ بْنُ عَامِرٍ وَحَجَّاجٌ وَالْمَعْنَى وَاحِدٌ قَالُوا حَدَّثَنَا هَمَّامٌ حَدَّثَنَا عَامِرٌ الْأَحْوَلُ حَدَّثَنِي مَكْحُولٌ أَنَّ ابْنَ مُحَيْرِيزٍ حَدَّثَهُ أَنَّ أَبَا مَحْذُورَةَ حَدَّثَهُأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَلَّمَهُ الْأَذَانَ تِسْعَ عَشْرَةَ كَلِمَةً وَالْإِقَامَةَ سَبْعَ عَشْرَةَ كَلِمَةً الْأَذَانُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ وَالْإِقَامَةُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُكَذَا فِي كِتَابِهِ فِي حَدِيثِ أَبِي مَحْذُورَةَ
Vyprávěl nám [Al-Hasan bin Ali], vyprávěli nám [Affan] a [Sa'id bin Amir] a [Hajjaj] se stejným významem, řekli: Vyprávěl nám [Hammam], vyprávěl nám [Amir Al-Ahwal], vyprávěl mi [Makhul], že [Ibnu Muhairiz] mu vyprávěl, že [Abu Mahdzurah] mu vyprávěl, že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, ho naučil devatenáct vět adzánu a sedmnáct vět iqámy. Adzan: Allaahu akbar Allaahu akbar, Allaahu akbar Allaahu akbar, Asyhadu an laa ilaaha illallaah, Asyhadu an laa ilaaha illallaah, Asyhadu ana Muhammadar Rasuulullah, Asyhadu anna Muhammadar Rasuulullah, Asyhadu an laa ilaaha illallaah, Asyhadu ana Muhammadar Rasuulullah, Asyhadu anna Muhammadar Rasuulullah, Hayya 'alash shalaah, Hayya 'alash shalaah, Hayya 'alal falaah, Hayya 'alal falaah, Allaahu akbar Allaahu Akbar, Laa ilaaha illallaah. Zatímco slova iqamah: Alláhu Akbar Alláhu Akbar, Alláhu Akbar Alláhu Akbar, Svědčím, že není boha kromě Alláha, svědčím, že není boha kromě Alláha, Svědčím, že Muhammad je Posel Alláha, svědčím, že Muhammad je Posel Alláha, hayya 'alash shalaah Hayya 'alash shalaah, Hayya 'alal falaah, Hayya 'alal falaah, Qad qaamatis shalaah, qad qaamatis shalaah, Allaahu akbar Allaahu akbar, Laa ilaaha illallaah. Tak je to uvedeno v knize o hadísech Abu Mahdzurah.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 424
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ بَشَّارٍ حَدَّثَنَا أَبُو عَاصِمٍ حَدَّثَنَا ابْنُ جُرَيْجٍ أَخْبَرَنِي ابْنُ عَبْدِ الْمَلِكِ بْنِ أَبِي مَحْذُورَةَ يَعْنِي عَبْدَ الْعَزِيزِ عَنْ ابْنِ مُحَيْرِيزٍ عَنْ أَبِي مَحْذُورَةَ قَالَأَلْقَى عَلَيَّ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ التَّأْذِينَ هُوَ بِنَفْسِهِ فَقَالَ قُلْ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ مَرَّتَيْنِ مَرَّتَيْنِ قَالَ ثُمَّ ارْجِعْ فَمُدَّ مِنْ صَوْتِكَ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Basyshar], vyprávěl nám [Abu 'Ashim], vyprávěl nám [Ibnu Juraij], sdělil mi [Ibnu Abdil Malik bin Abi Mahdzurah, tj. Abdul Aziz] od [Ibnu Muhairize] od [Abu Mahdzury], který řekl: Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mě naučil, jak se provádí adhan, přímo od něj samotného, a řekl: „Řekni: Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar, Aschhadu an la iláha illalláh, Aschhadu an la iláha illalláh, Aschhadu anna Muhammadar Rasúllulláh, Aschhadu anna Muhammadar Rasúllulláh, dvakrát, dvakrát. Pokračoval: Potom to zopakuj a zvedni hlas: Asyhadu an laa ilaaha Illallaah, Asyhadu an laa ilaaha illallaah, Asyhadu anna Muhammadar Rasuulullah, asyhadu anna Muhammadar Rasulullah, Hayya 'alas shalaah hayya 'alas shalaah, hayya 'alal falaah, Hayya 'alal falaah, Alláhu akbar Alláhu akbar, Lá iláha illalláh.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 425
حَدَّثَنَا النُّفَيْلِيُّ حَدَّثَنَا إِبْرَاهِيمُ بْنُ إِسْمَعِيلَ بْنِ عَبْدِ الْمَلِكِ بْنِ أَبِي مَحْذُورَةَ قَالَ سَمِعْتُ جَدِّي عَبْدَ الْمَلِكِ بْنَ أَبِي مَحْذُورَةَ يَذْكُرُ أَنَّهُ سَمِعَ أَبَا مَحْذُورَةَ يَقُولُأَلْقَى عَلَيَّ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ الْأَذَانَ حَرْفًا حَرْفًا اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ قَالَ وَكَانَ يَقُولُ فِي الْفَجْرِ الصَّلَاةُ خَيْرٌ مِنْ النَّوْمِحَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ دَاوُدَ الْإِسْكَنْدَرَانِيُّ حَدَّثَنَا زِيَادٌ يَعْنِي ابْنَ يُونُسَ عَنْ نَافِعِ بْنِ عُمَرَ يَعْنِي الْجُمَحِيَّ عَنْ عَبْدِ الْمَلِكِ بْنِ أَبِي مَحْذُورَةَ أَخْبَرَهُ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ مُحَيْرِيزٍ الْجُمَحِيِّ عَنْ أَبِي مَحْذُورَةَ أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَلَّمَهُ الْأَذَانَ يَقُولُ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ ثُمَّ ذَكَرَ مِثْلَ أَذَانِ حَدِيثِ ابْنِ جُرَيْجٍ عَنْ عَبْدِ الْعَزِيزِ بْنِ عَبْدِ الْمَلِكِ وَمَعْنَاهُ قَالَ أَبُو دَاوُد وَفِي حَدِيثِ مَالِكِ بْنِ دِينَارٍ قَالَ سَأَلْتُ ابْنَ أَبِي مَحْذُورَةَ قُلْتُ حَدِّثْنِي عَنْ أَذَانِ أَبِيكَ عَنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَذَكَرَ فَقَالَ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ قَطْ وَكَذَلِكَ حَدِيثُ جَعْفَرِ بْنِ سُلَيْمَانَ عَنْ ابْنِ أَبِي مَحْذُورَةَ عَنْ عَمِّهِ عَنْ جَدِّهِ إِلَّا أَنَّهُ قَالَ ثُمَّ تَرْجِعُ فَتَرْفَعُ صَوْتَكَ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ
Vyprávěl nám [An-Nufaili], vyprávěl nám [Ibrahim bin Isma'il bin Abdil Malik bin Abi Mahdzurah], řekl: Slyšel jsem [svého dědečka, Abdula Malika bin Abi Mahdzurah], jak říkal, že slyšel [Abu Mahdzurah] říkat: Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mě naučil, jak se provádí adhan, písmeno po písmenu, a to: Alláhu Akbar, Alláhu akbar, Alláhu Akbar, Alláhu Akbar, Asyhadu an laa ilaaha' illallaah, Asyhadu an laa ilaaha' illallaah, Asyhadu Anna Muhammadar Rasuulullah, asyhadu Anna Muhammadar Rasuulullah, Asyhadu an laa ilaaha illallaah, asyhadu an laa ilaaha illallaah, Asyhadu anna Muhammadar Rasuulullah, Asyhadu anna Muhammadar Rasuulullah, Hayya 'alas shalaah, hayya 'alas shalaah, hayya 'alal falaah, hayya 'alal falaah. Řekl Abu Mahdzurah: Při volání k modlitbě Fajr pronesl: Asshalaatu khairun minan nauum. Vyprávěl nám [Muhammad bin Dawud Al-Iskandari], vyprávěl nám [Ziyad bin Yunus] od [Nafi' bin Umar Al-Jumahi] od [Abdul Malik bin Abu Mahdzurah], který mu to sdělil od [Abdulláha bin Muhairíze Al-Jumáhího] od [Abú Mahdúry], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, ho naučil adhan a on pronesl: „Alláhu akbar, Alláhu akbar, Aschhadu an la iláha illalláh, Aschhadu an la iláha illalláh...“, poté popsal způsob adzánu, jak je uveden v hadíthu Ibn Juraije od Abdula Azíze bin Abdula Malika, a jeho význam. Abu Dawud řekl: A v hadíthu [Malika bin Dinara] řekl: Zeptal jsem se [Ibn Abi Mahdzury] a řekl jsem: „Pověz mi, jakým způsobem prováděl adzán [tvůj otec] od Posla Alláha, nechť je s ním mír a požehnání.“ On to pak popsal a řekl: „Alláhu Akbar, Alláhu Akbar.“ Stejně tak hadís [Džafara bin Sulaimana] od [Ibn Abi Mahdžury] od [jeho strýce] od [jeho dědečka], jenže on uvedl: „On řekl: ‚Potom to zopakuj a zvedni hlas: Alláhu Akbar, Alláhu Akbar.‘“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 426
حَدَّثَنَا عَمْرُو بْنُ مَرْزُوقٍ أَخْبَرَنَا شُعْبَةُ عَنْ عَمْرِو بْنِ مُرَّةَ قَالَ سَمِعْتُ ابْنَ أَبِي لَيْلَى ح و حَدَّثَنَا ابْنُ الْمُثَنَّى حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ جَعْفَرٍ عَنْ شُعْبَةَ عَنْ عَمْرِو بْنِ مُرَّةَ سَمِعْتُ ابْنَ أَبِي لَيْلَى قَالَ أُحِيلَتْ الصَّلَاةُ ثَلَاثَةَ أَحْوَالٍ قَالَ وَحَدَّثَنَا أَصْحَابُنَاأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ لَقَدْ أَعْجَبَنِي أَنْ تَكُونَ صَلَاةُ الْمُسْلِمِينَ أَوْ قَالَ الْمُؤْمِنِينَ وَاحِدَةً حَتَّى لَقَدْ هَمَمْتُ أَنْ أَبُثَّ رِجَالًا فِي الدُّورِ يُنَادُونَ النَّاسَ بِحِينِ الصَّلَاةِ وَحَتَّى هَمَمْتُ أَنْ آمُرَ رِجَالًا يَقُومُونَ عَلَى الْآطَامِ يُنَادُونَ الْمُسْلِمِينَ بِحِينِ الصَّلَاةِ حَتَّى نَقَسُوا أَوْ كَادُوا أَنْ يَنْقُسُوا قَالَ فَجَاءَ رَجُلٌ مِنْ الْأَنْصَارِ فَقَالَ يَا رَسُولَ اللَّهِ إِنِّي لَمَّا رَجَعْتُ لِمَا رَأَيْتُ مِنْ اهْتِمَامِكَ رَأَيْتُ رَجُلًا كَأَنَّ عَلَيْهِ ثَوْبَيْنِ أَخْضَرَيْنِ فَقَامَ عَلَى الْمَسْجِدِ فَأَذَّنَ ثُمَّ قَعَدَ قَعْدَةً ثُمَّ قَامَ فَقَالَ مِثْلَهَا إِلَّا أَنَّهُ يَقُولُ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ وَلَوْلَا أَنْ يَقُولَ النَّاسُ قَالَ ابْنُ الْمُثَنَّى أَنْ تَقُولُوا لَقُلْتُ إِنِّي كُنْتُ يَقْظَانَ غَيْرَ نَائِمٍ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَقَالَ ابْنُ الْمُثَنَّى لَقَدْ أَرَاكَ اللَّهُ عَزَّ وَجَلَّ خَيْرًا وَلَمْ يَقُلْ عَمْرٌو لَقَدْ أَرَاكَ اللَّهُ خَيْرًا فَمُرْ بِلَالًا فَلْيُؤَذِّنْ قَالَ فَقَالَ عُمَرُ أَمَا إِنِّي قَدْ رَأَيْتُ مِثْلَ الَّذِي رَأَى وَلَكِنِّي لَمَّا سُبِقْتُ اسْتَحْيَيْتُ قَالَ وَحَدَّثَنَا أَصْحَابُنَا قَالَ وَكَانَ الرَّجُلُ إِذَا جَاءَ يَسْأَلُ فَيُخْبَرُ بِمَا سُبِقَ مِنْ صَلَاتِهِ وَإِنَّهُمْ قَامُوا مَعَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مِنْ بَيْنِ قَائِمٍ وَرَاكِعٍ وَقَاعِدٍ وَمُصَلٍّ مَعَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَقَالَ ابْنُ الْمُثَنَّى قَالَ عَمْرٌو وَحَدَّثَنِي بِهَا حُصَيْنٌ عَنْ ابْنِ أَبِي لَيْلَى حَتَّى جَاءَ مُعَاذٌ قَالَ شُعْبَةُ وَقَدْ سَمِعْتُهَا مِنْ حُصَيْنٍ فَقَالَ لَا أَرَاهُ عَلَى حَالٍ إِلَى قَوْلِهِ كَذَلِكَ فَافْعَلُوا قَالَ أَبُو دَاوُد ثُمَّ رَجَعْتُ إِلَى حَدِيثِ عَمْرِو بْنِ مَرْزُوقٍ قَالَ فَجَاءَ مُعَاذٌ فَأَشَارُوا إِلَيْهِ قَالَ شُعْبَةُ وَهَذِهِ سَمِعْتُهَا مِنْ حُصَيْنٍ قَالَ فَقَالَ مُعَاذٌ لَا أَرَاهُ عَلَى حَالٍ إِلَّا كُنْتُ عَلَيْهَا قَالَ فَقَالَ إِنَّ مُعَاذًا قَدْ سَنَّ لَكُمْ سُنَّةً كَذَلِكَ فَافْعَلُوا قَالَ و حَدَّثَنَا أَصْحَابُنَا أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَمَّا قَدِمَ الْمَدِينَةَ أَمَرَهُمْ بِصِيَامِ ثَلَاثَةِ أَيَّامٍ ثُمَّ أُنْزِلَ رَمَضَانُ وَكَانُوا قَوْمًا لَمْ يَتَعَوَّدُوا الصِّيَامَ وَكَانَ الصِّيَامُ عَلَيْهِمْ شَدِيدًا فَكَانَ مَنْ لَمْ يَصُمْ أَطْعَمَ مِسْكِينًا فَنَزَلَتْ هَذِهِ الْآيَةُ{ فَمَنْ شَهِدَ مِنْكُمْ الشَّهْرَ فَلْيَصُمْهُ }فَكَانَتْ الرُّخْصَةُ لِلْمَرِيضِ وَالْمُسَافِرِ فَأُمِرُوا بِالصِّيَامِ قَالَ و حَدَّثَنَا أَصْحَابُنَا قَالَ وَكَانَ الرَّجُلُ إِذَا أَفْطَرَ فَنَامَ قَبْلَ أَنْ يَأْكُلَ لَمْ يَأْكُلْ حَتَّى يُصْبِحَ قَالَ فَجَاءَ عُمَرُ بْنُ الْخَطَّابِ فَأَرَادَ امْرَأَتَهُ فَقَالَتْ إِنِّي قَدْ نِمْتُ فَظَنَّ أَنَّهَا تَعْتَلُّ فَأَتَاهَا فَجَاءَ رَجُلٌ مِنْ الْأَنْصَارِ فَأَرَادَ الطَّعَامَ فَقَالُوا حَتَّى نُسَخِّنَ لَكَ شَيْئًا فَنَامَ فَلَمَّا أَصْبَحُوا أُنْزِلَتْ عَلَيْهِ هَذِهِ الْآيَةُ{ أُحِلَّ لَكُمْ لَيْلَةَ الصِّيَامِ الرَّفَثُ إِلَى نِسَائِكُمْ }
Vyprávěl nám [Amr ibn Marzuq], který nám sdělil [Šu'ba] od [Amra ibn Murraha], který řekl: Slyšel jsem [Ibnu Abi Laila] – z jiného zdroje – a vyprávěl nám [Ibnu Al-Mutsanna], který nám vyprávěl [Muhammad bin Ja'far] od [Syu'bah] od [Amru bin Murrah], že jsem slyšel [Ibnu Abi Laila] říkat: „Provádění modlitby prošlo třemi změnami.“ Řekl: Vyprávěli nám [naši společníci], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Vskutku bych byl velmi rád, kdyby se modlitba muslimů nebo věřících mohla sjednotit (Jama'ah), takže mám velkou touhu rozeslat lidi do vesnic, aby volali lidem čas modlitby. A mám velkou touhu nařídit několika lidem, aby stáli na vysokých budovách a ohlašovali čas modlitby muslimům, takže by bili nebo téměř bili na gong.“ Řekl: „Pak přišel jeden muž z Ansárů a řekl: ‚Ó Posle Alláha, když jsem se vracel domů, protože jsem tak pozorně naslouchal tvým pokynům (ohledně způsobu vykonávání modlitby), uviděl jsem muže, který vypadal, jako by měl na sobě dva zelené šáty. Ten muž pak stál na mešitě a volal k modlitbě. Poté se na chvíli posadil, pak se znovu postavil a zopakoval to, co řekl předtím, jenže tentokrát řekl (podruhé) Qad qaamatis shalaah (modlitba byla vykonána), kdybych se nebál, že lidé řeknou (že lžu), Ibn Al-Mutsanna uvádí: Kdybych se nebál, že řeknete (že lžu), jistě bych řekl, že jsem byl v tu chvíli vzhůru, nespal jsem. Potom Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl – Ibn Al-Mutsanna uvádí, že řekl: – „Vskutku, Alláh ti ukázal dobro.“ – Zatímco Amr neuvádí jeho slova: „Alláh ti ukázal dobro.“ – „Tak přikaž Bilalovi, aby zvolal adhan.“ Řekl: Potom Umar řekl: „Vskutku jsem měl sen, jaký měl on, ale protože mě někdo předběhl (s oznámením Prorokovi), styděl jsem se. A vyprávěli nám naši společníci: Obvykle, když někdo přijde (pozdě), zeptá se části shromáždění, a oni mu sdělí, kolik raka'at již uplynulo (zmeškal). V té době byli mezi věřícími, kteří byli s Prorokem, někteří, kteří stáli, někteří, kteří se klaněli, někteří, kteří seděli, a někteří, kteří se modlili s Prorokem. Řekl [Ibn al-Muttassana]: Řekl [Amr], že mi to vyprávěl [Husajn] od [Ibn Abi Lajla], až přišel Mu'ádz. Řekl [Šu'ba]: Slyšel jsem to od [Hušajna], a pak vypravěč řekl: Neviděl jsem ho v takovém stavu… až po slova: Tak to tedy udělej. Abu Dawud řekl: Potom se vracím k hadísu Amra bin Marzuqa, který řekl: Mu'ádz přišel a oni na něj ukázali. Šu'ba řekl: „To jsem slyšel od Husajna, který řekl: Mu'ádz řekl: „Neviděl jsem ho v žádné situaci, kromě té, kdy jsem byl s ním.“ Mu'ádz řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Vskutku, Mu'ádz vám ukázal jednu sunnu, tak to tak udělejte.“ Ibn Abi Lailah řekl: Naši společníci nám vyprávěli, že když Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, přišel do Medíny, nařídil postit se tři dny (každý měsíc), a pak přišel příkaz k postu v měsíci ramadánu, zatímco oni byli lidmi, kteří nebyli zvyklí se postit, takže pro ně byl půst velmi těžký. Ti, kteří se nepostili, tedy nakrmili chudé. Poté byl seslán tento verš (který znamená): (Kdo z vás je tedy v tom měsíci přítomen (ve své zemi), ať se v něm postí). (Al-Baqarah: 185). V tomto verši se uvádí, že úleva se týká nemocných a cestujících. Proto jsou povinni se postit. Ibn Abi Lahi'ah řekl: Naši společníci nám vyprávěli, že v té době bylo zvykem, že když někdo dosáhl času pro přerušení půstu a pak šel spát před jídlem, nejedl ten večer až do rána. Řekl: Potom přišel Umar bin Khaththab ke své ženě, aby se s ní spojil, ale jeho žena řekla: „Vskutku jsem usnula před jídlem (před přerušením půstu),“ avšak Umar se domníval, že jeho žena si to vymyslela, aby se mu vyhnula, a proto se s ní i tak spojil. Poté přišel také jeden muž, který se postil, z kmene Anšar, a chtěl jíst (rozlomit půst), ale jeho rodina řekla: „Počkej, ohřejeme ti jídlo.“ A ten muž usnul. A když nastalo ráno, byl mu, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, seslán verš o této události, který zní (v překladu): „Je vám dovoleno v noci během půstu mít pohlavní styk se svými manželkami.“ (Súra Al-Baqara 187).
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 427
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ الْمُثَنَّى عَنْ أَبِي دَاوُدَ ح و حَدَّثَنَا نَصْرُ بْنُ الْمُهَاجِرِ حَدَّثَنَا يَزِيدُ بْنُ هَارُونَ عَنْ الْمَسْعُودِيِّ عَنْ عَمْرِو بْنِ مُرَّةَ عَنْ ابْنِ أَبِي لَيْلَى عَنْ مُعَاذِ بْنِ جَبَلٍ قَالَأُحِيلَتْ الصَّلَاةُ ثَلَاثَةَ أَحْوَالٍ وَأُحِيلَ الصِّيَامُ ثَلَاثَةَ أَحْوَالٍ وَسَاقَ نَصْرٌ الْحَدِيثَ بِطُولِهِ وَاقْتَصَّ ابْنُ الْمُثَنَّى مِنْهُ قِصَّةَ صَلَاتِهِمْ نَحْوَ بَيْتِ الْمَقْدِسِ قَطْ قَالَ الْحَالُ الثَّالِثُ أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَدِمَ الْمَدِينَةَ فَصَلَّى يَعْنِي نَحْوَ بَيْتِ الْمَقْدِسِ ثَلَاثَةَ عَشَرَ شَهْرًا فَأَنْزَلَ اللَّهُ تَعَالَى هَذِهِ الْآيَةَ{ قَدْ نَرَى تَقَلُّبَ وَجْهِكَ فِي السَّمَاءِ فَلَنُوَلِّيَنَّكَ قِبْلَةً تَرْضَاهَا فَوَلِّ وَجْهَكَ شَطْرَ الْمَسْجِدِ الْحَرَامِ وَحَيْثُ مَا كُنْتُمْ فَوَلُّوا وُجُوهَكُمْ شَطْرَهُ }فَوَجَّهَهُ اللَّهُ تَعَالَى إِلَى الْكَعْبَةِ وَتَمَّ حَدِيثُهُ وَسَمَّى نَصْرٌ صَاحِبَ الرُّؤْيَا قَالَ فَجَاءَ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ زَيْدٍ رَجُلٌ مِنْ الْأَنْصَارِ وَقَالَ فِيهِ فَاسْتَقْبَلَ الْقِبْلَةَ قَالَ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ أَشْهَدُ أَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ مَرَّتَيْنِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ مَرَّتَيْنِ اللَّهُ أَكْبَرُ اللَّهُ أَكْبَرُ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ ثُمَّ أَمْهَلَ هُنَيَّةً ثُمَّ قَامَ فَقَالَ مِثْلَهَا إِلَّا أَنَّهُ قَالَ زَادَ بَعْدَ مَا قَالَ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ قَالَ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَقِّنْهَا بِلَالًا فَأَذَّنَ بِهَا بِلَالٌو قَالَ فِي الصَّوْمِ قَالَ فَإِنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ يَصُومُ ثَلَاثَةَ أَيَّامٍ مِنْ كُلِّ شَهْرٍ وَيَصُومُ يَوْمَ عَاشُورَاءَ فَأَنْزَلَ اللَّهُ تَعَالَى{ كُتِبَ عَلَيْكُمْ الصِّيَامُ كَمَا كُتِبَ عَلَى الَّذِينَ مِنْ قَبْلِكُمْ إِلَى قَوْلِهِ طَعَامُ مِسْكِينٍ }فَمَنْ شَاءَ أَنْ يَصُومَ صَامَ وَمَنْ شَاءَ أَنْ يُفْطِرَ وَيُطْعِمَ كُلَّ يَوْمٍ مِسْكِينًا أَجْزَأَهُ ذَلِكَ وَهَذَا حَوْلٌ فَأَنْزَلَ اللَّهُ تَعَالَى{ شَهْرُ رَمَضَانَ الَّذِي أُنْزِلَ فِيهِ الْقُرْآنُ إِلَى أَيَّامٍ أُخَرَ }فَثَبَتَ الصِّيَامُ عَلَى مَنْ شَهِدَ الشَّهْرَ وَعَلَى الْمُسَافِرِ أَنْ يَقْضِيَ وَثَبَتَ الطَّعَامُ لِلشَّيْخِ الْكَبِيرِ وَالْعَجُوزِ اللَّذَيْنِ لَا يَسْتَطِيعَانِ الصَّوْمَ وَجَاءَ صِرْمَةُ وَقَدْ عَمِلَ يَوْمَهُ وَسَاقَ الْحَدِيثَ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Al-Mutsanna] od [Abu Dawuda] Al-Hadís. A vyprávěl nám [Nashr bin Al-Muhajir], vyprávěl nám [Yazid bin Harun] od [Al-Mas'udi] od [Amru bin Murrah] od [Ibnu Abi Laila] od [Mu'adz bin Jabbal], který řekl: Provádění modlitby prošlo třemi změnami, stejně jako provádění půstu, poté Nashr pokračoval v tomto hadíthu podrobně. Zatímco Ibn Al-Mutsanna zmínil pouze příběh o jejich modlitbě směřující k Baitul Maqdis. Řekl: Třetí způsob provádění modlitby; Když přišel Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, do Medíny, vykonával modlitbu směrem k Baitul Maqdis po dobu třinácti měsíců, a poté Alláh Vznešený seslal tento verš (který znamená): „Vskutku, My (často) vidíme, jak zvedáš svou tvář k nebi, a proto tě obrátíme k kible, která se ti líbí. Obrať svou tvář směrem k Masjidil Haram. A kdekoli se nacházíš, obrať svou tvář tím směrem.“ (Al-Baqarah: 144). Tak Alláh Ta'ala obrátil jeho, nechť je s ním mír, směrem ke Ka'bě. Až sem sahá hadís podle Iben Al-Mutsanny. Nashr uvádí jméno člověka, který měl ten sen, a říká: „Pak přišel Abdullah bin Zaid, muž z kmene Anšar, a ve svém hadíthu řekl: „Ten muž se obrátil ke směřování modlitby a pronesl: „Alláhu Akbar, Alláhu Akbar, Aschhadu an laa iláha illalláh, Aschhadu an laa iláha illalláh, Asyhadu anna Muhammadar Rasuulullah, Asyhadu anna Muhammadar Rasuulullah, Hayya 'alas shalaah hayya 'alash shalaah, hayya 'alal falaah hayya 'alal falaah, Allaahu akbar, Allaahu akbar, Laa ilaaha illallaah. Poté se na chvíli zastavil, pak vstal a pronesl slova jako předtím, jenže po vyslovení „Hayya 'alal falaah“ přidal: „Qad Qamatis shalaah, qad qamatis shalaah.“ Mu'adz bin Jabal řekl: „Potom Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Nauč to (tyto věty adhanu) Bilala.‘ A tak Bilal volal adhan s těmito slovy. Potom Nasr bin Muhajir zmínil změny v nařízeních ohledně půstu. Mu'adz bin Jabal řekl: „Vskutku, Posel Alláha, nechť je s ním mír a požehnání, měl ve zvyku postit se tři dny každý měsíc a v den Asyura', poté Alláh Vznešený seslal verš (který znamená): „Bylo vám uloženo postit se, tak jako bylo uloženo těm před vámi..., až po Jeho slova: (tj.) nakrmit jednoho chudáka.“ (Al-Baqarah: 183–184). Proto ten, kdo chce postit se, ať se postí, a ten, kdo se postit nechce a chce každý den nakrmit jednoho chudáka, tomu to postačí. A toto je jedna z forem půstu. Poté Alláh Ta'ála seslal verš (který znamená): „Měsíc ramadán, měsíc, v němž byl seslán (počátek) Al-Koránu..., až po Jeho slova: v jiné dny.“ (Al-Baqarah: 185). Tak se stalo, že zákon o povinnosti půstu platí pro toho, kdo zastihne měsíc ramadán, zatímco ten, kdo je na cestách, je povinen jej nahradit. Bylo také stanoveno, že je povinností starších a slabých lidí, kteří již nejsou schopni postit se, nakrmit chudé. A přišel také Širmah, který pracoval celý den. Poté (Nashr) zmínil tento hadís.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 428
حَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ بْنُ حَرْبٍ وَعَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ الْمُبَارَكِ قَالَا حَدَّثَنَا حَمَّادٌ عَنْ سِمَاكِ بْنِ عَطِيَّةَ ح و حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا وُهَيْبٌ جَمِيعًا عَنْ أَيُّوبَ عَنْ أَبِي قِلَابَةَ عَنْ أَنَسٍ قَالَأُمِرَ بِلَالٌ أَنْ يَشْفَعَ الْأَذَانَ وَيُوتِرَ الْإِقَامَةَ زَادَ حَمَّادٌ فِي حَدِيثِهِ إِلَّا الْإِقَامَةَحَدَّثَنَا حُمَيْدُ بْنُ مَسْعَدَةَ حَدَّثَنَا إِسْمَعِيلُ عَنْ خَالِدٍ الْحَذَّاءِ عَنْ أَبِي قِلَابَةَ عَنْ أَنَسٍ مِثْلَ حَدِيثِ وُهَيْبٍ قَالَ إِسْمَعِيلُ فَحَدَّثْتُ بِهِ أَيُّوبَ فَقَالَ إِلَّا الْإِقَامَةَ
Vyprávěli nám [Sulaiman bin Harb] a [Abdurrahman bin Al-Mubarak], oba řekli: Vyprávěl nám [Hammad] od [Simaka bin 'Athiyyaha] – z jiného zdroje –, A vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Wuhaib], všichni od [Ayyuba] od [Abu Qilabaha] od [Anase], který řekl: Bilalovi bylo přikázáno, aby dokončil větu adhan a zkrátil větu iqamat. Hammad dodal ve svém hadíthu: Kromě iqamatu. Vyprávěl nám [Humaid bin Mas'adah], vyprávěl nám [Isma'il] od [Khalida Al-Hadzdza`] od [Abu Qilabah] od [Anase], podobně jako hadís vyprávěný Wuhaibem, Isma'il řekl: Vyprávěl jsem tento hadís Ayyubovi, a on řekl: S výjimkou iqamatu.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 429
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ بَشَّارٍ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ جَعْفَرٍ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ سَمِعْتُ أَبَا جَعْفَرٍ يُحَدِّثُ عَنْ مُسْلِمٍ أَبِي الْمُثَنَّى عَنْ ابْنِ عُمَرَ قَالَإِنَّمَا كَانَ الْأَذَانُ عَلَى عَهْدِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَرَّتَيْنِ مَرَّتَيْنِ وَالْإِقَامَةُ مَرَّةً مَرَّةً غَيْرَ أَنَّهُ يَقُولُ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ قَدْ قَامَتْ الصَّلَاةُ فَإِذَا سَمِعْنَا الْإِقَامَةَ تَوَضَّأْنَا ثُمَّ خَرَجْنَا إِلَى الصَّلَاةِقَالَ شُعْبَةُ لَمْ أَسْمَعْ مِنْ أَبِي جَعْفَرٍ غَيْرَ هَذَا الْحَدِيثِ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ يَحْيَى بْنِ فَارِسٍ حَدَّثَنَا أَبُو عَامِرٍ يَعْنِى الْعَقَدِيَّ عَبْدُ الْمَلِكِ بْنُ عَمْرٍو حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ أَبِي جَعْفَرٍ مُؤَذِّنِ مَسْجِدِ الْعُرْيَانِ قَالَ سَمِعْتُ أَبَا الْمُثَنَّى مُؤَذِّنَ مَسْجِدِ الْأَكْبَرِ يَقُولُ سَمِعْتُ ابْنَ عُمَرَ وَسَاقَ الْحَدِيثَ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Basyshar], vyprávěl nám [Muhammad bin Ja'far], vyprávěl nám [Syu'bah], slyšel jsem [Abu Ja'fara], který vyprávěl od [Muslim, Abu Al-Mutsanna] od [Ibnu Umara], který řekl: Že adhan za časů Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, byl dvakrát, dvakrát (sudý počet), a iqamat jednou, jednou (lichý počet), jenže on (muadzin) při iqamatu říkal: Qad qamatis shalaah qad qaamatis shalaah. Když jsme slyšeli iqamat, provedli jsme wudu a poté se modlili. Šu'ba řekl: Neslyšel jsem od Džafara žádný jiný hadís kromě tohoto. Vyprávěl nám [Muhammad bin Yahya bin Faris], vyprávěl nám [Abu 'Amir Al-'Aqadi, Abdul Malik bin Amru], vyprávěl nám [Syu'bah] od [Abu Ja'fara, muadzdzina mešity Al-Uryan], který řekl: Slyšel jsem [Abu Al-Mutsanna, muezzin mešity Al-Akbar] říkat: Slyšel jsem [Ibnu Umara], a ten zmínil tento hadís.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 430
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا حَمَّادُ بْنُ خَالِدٍ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عَمْرٍو عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ عَنْ عَمِّهِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ زَيْدٍ قَالَأَرَادَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي الْأَذَانِ أَشْيَاءَ لَمْ يَصْنَعْ مِنْهَا شَيْئًا قَالَ فَأُرِيَ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ زَيْدٍ الْأَذَانَ فِي الْمَنَامِ فَأَتَى النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأَخْبَرَهُ فَقَالَ أَلْقِهِ عَلَى بِلَالٍ فَأَلْقَاهُ عَلَيْهِ فَأَذَّنَ بِلَالٌ فَقَالَ عَبْدُ اللَّهِ أَنَا رَأَيْتُهُ وَأَنَا كُنْتُ أُرِيدُهُ قَالَ فَأَقِمْ أَنْتَحَدَّثَنَا عُبَيْدُ اللَّهِ بْنُ عُمَرَ الْقَوَارِيرِيُّ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ مَهْدِيٍّ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عَمْرٍو شَيْخٌ مِنْ أَهْلِ الْمَدِينَةِ مِنْ الْأَنْصَارِ قَالَ سَمِعْتُ عَبْدَ اللَّهِ بْنَ مُحَمَّدٍ قَالَ كَانَ جَدِّي عَبْدُ اللَّهِ بْنُ زَيْدٍ يُحَدِّثُ بِهَذَا الْخَبَرِ قَالَ فَأَقَامَ جَدِّي
Vyprávěl nám [Uthman bin Abi Shayba], vyprávěl nám [Hammad bin Khalid], vyprávěl nám [Muhammad bin Amru] od [Muhammada bin Abdulláha] od [jeho strýce, Abdulláha bin Zaida], který řekl: Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, chtěl určit slova adhanu několika alternativami, ale nakonec nic neudělal. On (Muhammad bin Abdullah) řekl: Poté se Abdullah bin Zaidovi ve snu zjevily věty adhanu, a tak šel za Prorokem, nechť mu Bůh požehná a dá mu mír, a vyprávěl mu o svém snu. On pak řekl: „Nauč to Bilala.“ On ho tedy naučil a Bilal s ním adhan vyhlásil. Poté Abdullah řekl: „Já jsem to viděl ve snu a já bych to chtěl přednést.“ On tedy řekl: „V tom případě přednes iqamat.“ Vyprávěl nám [Ubaidullah bin Umar Al-Qawariri], vyprávěl nám [Abdurrahman bin Mahdi], vyprávěl nám [Muhammad bin Amru], šejch z obyvatel Mediny z řad Anšarů, který řekl: Slyšel jsem [Abdulláha bin Muhammada] říkat: [Můj dědeček, Abdulláh bin Zaid] vyprávěl hadís s touto formulací. Řekl: A tak můj dědeček vyhlásil adhan.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 431
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ مَسْلَمَةَ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ عُمَرَ بْنِ غَانِمٍ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ زِيَادٍ يَعْنِي الْأَفْرِيقِيَّ أَنَّهُ سَمِعَ زِيَادَ بْنَ نُعَيْمٍ الْحَضْرَمِيَّ أَنَّهُ سَمِعَ زِيَادَ بْنَ الْحَارِثِ الصُّدَائِيَّ قَالَلَمَّا كَانَ أَوَّلُ أَذَانِ الصُّبْحِ أَمَرَنِي يَعْنِي النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأَذَّنْتُ فَجَعَلْتُ أَقُولُ أُقِيمُ يَا رَسُولَ اللَّهِ فَجَعَلَ يَنْظُرُ إِلَى نَاحِيَةِ الْمَشْرِقِ إِلَى الْفَجْرِ فَيَقُولُ لَا حَتَّى إِذَا طَلَعَ الْفَجْرُ نَزَلَ فَبَرَزَ ثُمَّ انْصَرَفَ إِلَيَّ وَقَدْ تَلَاحَقَ أَصْحَابُهُ يَعْنِي فَتَوَضَّأَ فَأَرَادَ بِلَالٌ أَنْ يُقِيمَ فَقَالَ لَهُ نَبِيُّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِنَّ أَخَا صُدَاءٍ هُوَ أَذَّنَ وَمَنْ أَذَّنَ فَهُوَ يُقِيمُ قَالَ فَأَقَمْتُ
Vyprávěl nám [Abdullah bin Maslamah], vyprávěl nám [Abdullah bin Umar bin Ghanim] od [Abdurrahmana bin Ziyada Al-Afriqiho], že slyšel [Ziyada bin Nu'aima Al-Hadlramiho], že slyšel [Ziyada bin Al-Haritsa Ash-Shuda`iho], který řekl: Když byl poprvé vyhlášen adhan pro modlitbu Fajr, Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mi přikázal, abych vyhlásil adhan, a tak jsem jej vyhlásil. Potom jsem řekl: „Mám nyní provést iqamat, ó Posle Alláha?“ On se podíval na východ, směrem k východu svítání, a řekl: „Ještě ne.“ Až když svítání vyšlo, sestoupil, provedl wudu a přistoupil ke mně, a společníci také provedli wudu. Poté se Bilal chystal provést iqamat, ale Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Náš bratr ze Shuda` již prováděl adhan, a ten, kdo provádí adhan, provádí i iqamat.“ On řekl: „Tak jsem tedy prováděl iqamat.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 432
حَدَّثَنَا حَفْصُ بْنُ عُمَرَ النَّمَرِيُّ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ مُوسَى بْنِ أَبِي عُثْمَانَ عَنْ أَبِي يَحْيَى عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ الْمُؤَذِّنُ يُغْفَرُ لَهُ مَدَى صَوْتِهِ وَيَشْهَدُ لَهُ كُلُّ رَطْبٍ وَيَابِسٍ وَشَاهِدُ الصَّلَاةِ يُكْتَبُ لَهُ خَمْسٌ وَعِشْرُونَ صَلَاةً وَيُكَفَّرُ عَنْهُ مَا بَيْنَهُمَا
Vyprávěl nám [Hafš bin Umar An-Namari], vyprávěl nám [Šu'ba] od [Musa bin Abi Uthmana] od [Abu Yahya] od [Abu Hurairy, nechť je s ním Bůh spokojen] od Proroka, nechť mu Bůh požehná a dal mu mír, který řekl: „Muadzinovi bude odpuštěno v rozsahu, kam až jeho hlas (dohledne), a všechna živá stvoření i neživé předměty budou jeho svědky, a tomu, kdo se zúčastní této modlitby (v mešitě), bude zapsána odměna za dvacet pět modliteb a budou mu smazány hříchy mezi těmito dvěma modlitbami.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 433
حَدَّثَنَا الْقَعْنَبِيُّ عَنْ مَالِكٍ عَنْ أَبِي الزِّنَادِ عَنْ الْأَعْرَجِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِذَا نُودِيَ بِالصَّلَاةِ أَدْبَرَ الشَّيْطَانُ وَلَهُ ضُرَاطٌ حَتَّى لَا يَسْمَعَ التَّأْذِينَ فَإِذَا قُضِيَ النِّدَاءُ أَقْبَلَ حَتَّى إِذَا ثُوِّبَ بِالصَّلَاةِ أَدْبَرَ حَتَّى إِذَا قُضِيَ التَّثْوِيبُ أَقْبَلَ حَتَّى يَخْطُرَ بَيْنَ الْمَرْءِ وَنَفْسِهِ وَيَقُولُ اذْكُرْ كَذَا اذْكُرْ كَذَا لِمَا لَمْ يَكُنْ يَذْكُرُ حَتَّى يَضِلَّ الرَّجُلُ أَنْ يَدْرِيَ كَمْ صَلَّى
Vyprávěl nám [Al-Qa'nabi] od [Malika] od [Abu Az-Zinada] od [Al-A'raja] od [Abu Hurairah], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Když zazní volání (adhan) k modlitbě, ďábel ustoupí a vypustí prd, aby neslyšel hlas adhanu. Až volání adhanu skončí, vrátí se. Když se recituje iqamah modlitby, ustoupí znovu, až když je recitace iqamah dokončena, teprve tehdy se vrátí, aby rušil srdce člověka, který se modlí, a říká: Pamatuj si to, pamatuj si to!, připomíná mu něco, na co si před modlitbou nevzpomínal, až se ten člověk zmýlí a neví, kolik rakaatů modlitby již vykonal.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 434
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ حَنْبَلٍ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ فُضَيْلٍ حَدَّثَنَا الْأَعْمَشُ عَنْ رَجُلٍ عَنْ أَبِي صَالِحٍ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ الْإِمَامُ ضَامِنٌ وَالْمُؤَذِّنُ مُؤْتَمَنٌ اللَّهُمَّ أَرْشِدْ الْأَئِمَّةَ وَاغْفِرْ لِلْمُؤَذِّنِينَحَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ حَدَّثَنَا ابْنُ نُمَيْرٍ عَنْ الْأَعْمَشِ قَالَ نُبِّئْتُ عَنْ أَبِي صَالِحٍ قَالَ وَلَا أُرَانِي إِلَّا قَدْ سَمِعْتُهُ مِنْهُ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ قَالَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مِثْلَهُ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Hanbal], vyprávěl nám [Muhammad bin Fudlail], vyprávěl nám [Al-A'masy] od [jednoho muže] od [Abu Shaliha] od [Abu Hurairaha], který řekl: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Imám ručí (nesou odpovědnost za modlitbu svých věřících), zatímco muezzin je důvěryhodný. Ó Alláhu, veď imámy a odpusť muadzinům.“ Vyprávěl nám [Al-Hasan bin Ali], vyprávěl nám [Ibnu Numair] od [Al-A'masyho], který řekl: Bylo mi [sděleno] od [Abu Shaliha], který řekl; A nemám za to, že bych to neslyšel od něj od [Abu Hurairy], který řekl; Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl slovy podobnými těm výše uvedeným.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 435
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ مُحَمَّدِ بْنِ أَيُّوبَ حَدَّثَنَا إِبْرَاهِيمُ بْنُ سَعْدٍ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ إِسْحَقَ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ جَعْفَرِ بْنِ الزُّبَيْرِ عَنْ عُرْوَةَ بْنِ الزُّبَيْرِ عَنْ امْرَأَةٍ مِنْ بَنِي النَّجَّارِ قَالَتْكَانَ بَيْتِي مِنْ أَطْوَلِ بَيْتٍ حَوْلَ الْمَسْجِدِ وَكَانَ بِلَالٌ يُؤَذِّنُ عَلَيْهِ الْفَجْرَ فَيَأْتِي بِسَحَرٍ فَيَجْلِسُ عَلَى الْبَيْتِ يَنْظُرُ إِلَى الْفَجْرِ فَإِذَا رَآهُ تَمَطَّى ثُمَّ قَالَ اللَّهُمَّ إِنِّي أَحْمَدُكَ وَأَسْتَعِينُكَ عَلَى قُرَيْشٍ أَنْ يُقِيمُوا دِينَكَ قَالَتْ ثُمَّ يُؤَذِّنُ قَالَتْ وَاللَّهِ مَا عَلِمْتُهُ كَانَ تَرَكَهَا لَيْلَةً وَاحِدَةً تَعْنِي هَذِهِ الْكَلِمَاتِ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Muhammad bin Ayyub], vyprávěl nám [Ibrahim bin Sa'd] od [Muhammada bin Ishaqa] od [Muhammada bin Ja'fara bin Az-Zubaira] od [Urwah bin Az-Zubaira] od [jedné ženy z kmene Bani Najjar], která řekla: Můj dům je nejvyšší ze všech domů v okolí mešity a Bilal z něj volá k ranní modlitbě. Přichází v době sahúru a sedí na střeše, aby sledoval svítání. Jakmile ho uvidí, protáhne se a řekne: „Ó Alláhu, chválím Tě a prosím Tě o pomoc pro kmen Kurajš, aby mohli šířit Tvé náboženství.“ Ta žena řekla: Poté Bilal volal k modlitbě. Řekla: „Při Alláhovi, neviděla jsem, že by Bilal vynechal ani jednu noc, tedy tyto věty adzánu.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 436
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا قَيْسٌ يَعْنِي ابْنَ الرَّبِيعِ ح و حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ سُلَيْمَانَ الْأَنْبَارِيُّ حَدَّثَنَا وَكِيعٌ عَنْ سُفْيَانَ جَمِيعًا عَنْ عَوْنِ بْنِ أَبِي جُحَيْفَةَ عَنْ أَبِيهِ قَالَأَتَيْتُ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِمَكَّةَ وَهُوَ فِي قُبَّةٍ حَمْرَاءَ مِنْ أَدَمٍ فَخَرَجَ بِلَالٌ فَأَذَّنَ فَكُنْتُ أَتَتَبَّعُ فَمَهُ هَاهُنَا وَهَاهُنَا قَالَ ثُمَّ خَرَجَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَعَلَيْهِ حُلَّةٌ حَمْرَاءُ بُرُودٌ يَمَانِيَةٌ قِطْرِيٌّ وَقَالَ مُوسَى قَالَ رَأَيْتُ بِلَالًا خَرَجَ إِلَى الْأَبْطَحِ فَأَذَّنَ فَلَمَّا بَلَغَ حَيَّ عَلَى الصَّلَاةِ حَيَّ عَلَى الْفَلَاحِ لَوَى عُنُقَهُ يَمِينًا وَشِمَالًا وَلَمْ يَسْتَدِرْ ثُمَّ دَخَلَ فَأَخْرَجَ الْعَنَزَةَ وَسَاقَ حَدِيثَهُ
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Qais bin Ar-Rabi'] Al-Hadís. A vyprávěl nám [Muhammad bin Sulaiman Al-Anbari], vyprávěl nám [Waki'] od [Sufyana], všichni od ['Auna bin Abi Juhaifaha] od [jeho otce], který řekl: „Jednou jsem navštívil Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, v Mekce, a on byl v červené kopuli z kůže, pak vyšel Bilal a přednesl adhan, zatímco jsem sledoval jeho ústa, jak se pohybují doprava a doleva. Abu Juhaifah řekl: Poté vyšel Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, v červeném oděvu, a to v pruhované jemenské látce typu Qitr (tato látka se obvykle používá jako plášť). Musa řekl: Viděl jsem, jak Bilal vyšel do Abthah a pak přednesl adhan. Když došel ke slovům hayya 'alash shalah, hayya 'alal falah, otočil hlavu doprava a doleva, ale neotočil se, poté vešel do svého domu a vyšel s holí. Poté Musa citoval celý hadís.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 437
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ كَثِيرٍ أَخْبَرَنَا سُفْيَانُ عَنْ زَيْدٍ الْعَمِّيِّ عَنْ أَبِي إِيَاسٍ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَا يُرَدُّ الدُّعَاءُ بَيْنَ الْأَذَانِ وَالْإِقَامَةِ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Katsir], který nám sdělil [Sufyan] od [Zaid Al-'Ammi] od [Abu Iyas] od [Anas bin Malik], který řekl: Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Modlitba mezi adzanem a iqamah nebude odmítnuta.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 438
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ مَسْلَمَةَ الْقَعْنَبِيُّ عَنْ مَالِكٍ عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ عَطَاءِ بْنِ يَزِيدَ اللَّيْثِيِّ عَنْ أَبِي سَعِيدٍ الْخُدْرِيِّأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِذَا سَمِعْتُمْ النِّدَاءَ فَقُولُوا مِثْلَ مَا يَقُولُ الْمُؤَذِّنُ
Vyprávěl nám [Abdullah bin Maslamah Al-Qa'nabi] od [Malika] od [Ibnu Syihaba] od ['Atha` bin Yazida Al-Laitsiho] od [Abu Sa'ida Al-Khudri], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Když uslyšíte adhan, opakujte to, co říká muadhin.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 439
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ سَلَمَةَ حَدَّثَنَا ابْنُ وَهْبٍ عَنْ ابْنِ لَهِيعَةَ وَحَيْوَةَ وَسَعِيدِ بْنِ أَبِي أَيُّوبَ عَنْ كَعْبِ بْنِ عَلْقَمَةَ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ جُبَيْرٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَمْرِو بْنِ الْعَاصِأَنَّهُ سَمِعَ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِذَا سَمِعْتُمْ الْمُؤَذِّنَ فَقُولُوا مِثْلَ مَا يَقُولُ ثُمَّ صَلُّوا عَلَيَّ فَإِنَّهُ مَنْ صَلَّى عَلَيَّ صَلَاةً صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ بِهَا عَشْرًا ثُمَّ سَلُوا اللَّهَ عَزَّ وَجَلَّ لِي الْوَسِيلَةَ فَإِنَّهَا مَنْزِلَةٌ فِي الْجَنَّةِ لَا تَنْبَغِي إِلَّا لِعَبْدٍ مِنْ عِبَادِ اللَّهِ تَعَالَى وَأَرْجُو أَنْ أَكُونَ أَنَا هُوَ فَمَنْ سَأَلَ اللَّهَ لِي الْوَسِيلَةَ حَلَّتْ عَلَيْهِ الشَّفَاعَةُ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Salamah], vyprávěl nám [Ibnu Wuhaib] od [Ibnu Lahi'ah] a [Haiwah] a [Sa'id bin Abi Ayyub] od [Ka'b bin Alqamah] od [Abdurrahman bin Jubair] od [Abdulláha bin Amru bin Al-'As], že slyšel Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jak říká: „Když uslyšíte muezzina, jak volá k modlitbě, opakujte to, co říká, a poté se za mě modlete, neboť ten, kdo se za mě jednou pomodlí, tomu Alláh udělí deset modliteb (milostí), a poté proste Alláha Azza wa Jalla o Washilah (vysoké postavení) pro mě. Neboť washilah je vysoké postavení v ráji, které náleží pouze jednomu z služebníků Alláha Ta'ala, a já doufám, že to budu právě já, kdo ho zaujme. Kdokoli prosí Alláha o wasilah pro mě, ten jistě získá syafaat.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 440
حَدَّثَنَا ابْنُ السَّرْحِ وَمُحَمَّدُ بْنُ سَلَمَةَ قَالَا حَدَّثَنَا ابْنُ وَهْبٍ عَنْ حُيَيٍّ عَنْ أَبِي عَبْدِ الرَّحْمَنِ يَعْنِي الْحُبُلِيَّ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَمْرٍوأَنَّ رَجُلًا قَالَ يَا رَسُولَ اللَّهِ إِنَّ الْمُؤَذِّنِينَ يَفْضُلُونَنَا فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قُلْ كَمَا يَقُولُونَ فَإِذَا انْتَهَيْتَ فَسَلْ تُعْطَهْ
Vyprávěli nám [Ibnu As-Sarj] a [Muhammad bin Salamah], oba řekli: Vyprávěl nám [Ibn Wahb] od [Huyaye] od [Abu Abdirrahmana Al-Hubuliho] od [Abdulláha bin Amru], že jeden muž řekl: „Ó Posle Alláha, muadzinové mají před námi výhodu.“ Tedy Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Říkej to, co oni říkají. Až skončíš, pros Alláha, a On ti jistě vyhoví.“
