Imám Abú Dáwúd : 401
حَدَّثَنَا مُسْلِمُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ حَدَّثَنَا هِشَامٌ وَشُعْبَةُ وَأَبَانُ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ التَّفْلُ فِي الْمَسْجِدِ خَطِيئَةٌ وَكَفَّارَتُهُ أَنْ تُوَارِيَهُ
Vyprávěl nám [Muslim bin Ibrahim], vyprávěli nám [Hisyam] a [Syu'bah] a [Aban] od [Qatadah] od [Anas bin Malik], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Plivání v mešitě je hřích a jeho pokání spočívá v jeho zakrytí.“
Imám Abú Dáwúd : 402
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا أَبُو عَوَانَةَ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ الْبُزَاقُ فِي الْمَسْجِدِ خَطِيئَةٌ وَكَفَّارَتُهَا دَفْنُهَاحَدَّثَنَا أَبُو كَامِلٍ حَدَّثَنَا يَزِيدُ يَعْنِي ابْنَ زُرَيْعٍ عَنْ سَعِيدٍ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ قَالَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ النُّخَاعَةُ فِي الْمَسْجِدِ فَذَكَرَ مِثْلَهُ
Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Abu 'Awanah] od [Qatady] od [Anase bin Malika], který řekl: Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Plivání v mešitě je hřích a jeho pokání spočívá v jeho zakrytí.“ Vyprávěl nám [Abu Kamil], vyprávěl nám [Yazid bin Zurai'] od [Sa'ida] od [Qatady] od [Anase bin Malika], který řekl: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Plivání v mešitě…“, a poté zmínil podobný hadís.
Imám Abú Dáwúd : 403
حَدَّثَنَا الْقَعْنَبِيُّ حَدَّثَنَا أَبُو مَوْدُودٍ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبِي حَدْرَدٍ الْأَسْلَمِيِّ سَمِعْتُ أَبَا هُرَيْرَةَ يَقُولُقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَنْ دَخَلَ هَذَا الْمَسْجِدَ فَبَزَقَ فِيهِ أَوْ تَنَخَّمَ فَلْيَحْفِرْ فَلْيَدْفِنْهُ فَإِنْ لَمْ يَفْعَلْ فَلْيَبْزُقْ فِي ثَوْبِهِ ثُمَّ لِيَخْرُجْ بِهِ
Vyprávěl nám [Al-Qa'nabi], vyprávěl nám [Abu Maudud] od [Abdurrahmana bin Abi Hadrada Al-Aslamiho], že jsem slyšel [Abu Hurairaha] říkat; Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Kdokoli vstoupí do této mešity a plivne do ní nebo v ní odkašle, ať vykopá jámu a sliny nebo hlen do ní zakope. Pokud tak neučiní, ať plivne na své šaty a s nimi odejde.“
Imám Abú Dáwúd : 404
حَدَّثَنَا هَنَّادُ بْنُ السَّرِيِّ عَنْ أَبِي الْأَحْوَصِ عَنْ مَنْصُورٍ عَنْ رِبْعِيٍّ عَنْ طَارِقِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ الْمُحَارِبِيِّ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا قَامَ الرَّجُلُ إِلَى الصَّلَاةِ أَوْ إِذَا صَلَّى أَحَدُكُمْ فَلَا يَبْزُقْ أَمَامَهُ وَلَا عَنْ يَمِينِهِ وَلَكِنْ عَنْ تِلْقَاءِ يَسَارِهِ إِنْ كَانَ فَارِغًا أَوْ تَحْتَ قَدَمِهِ الْيُسْرَى ثُمَّ لِيَقُلْ بِهِ
Vyprávěl nám [Hannad bin As-Sariy] od [Abu Al-Ahwash] od [Manshur] od [Rib'i] od [Thariq bin Abdillah Al-Muharibi], který řekl: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Když se muž modlí, nebo když se někdo z vás modlí, ať neplive před sebe ani napravo, ale ať plive nalevo, pokud je tam volno (není tam nikdo jiný), nebo pod levou nohu a poté to setře.“
Imám Abú Dáwúd : 405
حَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ بْنُ دَاوُدَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ حَدَّثَنَا أَيُّوبُ عَنْ نَافِعٍ عَنْ ابْنِ عُمَرَ قَالَبَيْنَمَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَخْطُبُ يَوْمًا إِذْ رَأَى نُخَامَةً فِي قِبْلَةِ الْمَسْجِدِ فَتَغَيَّظَ عَلَى النَّاسِ ثُمَّ حَكَّهَا قَالَ وَأَحْسَبُهُ قَالَ فَدَعَا بِزَعْفَرَانٍ فَلَطَّخَهُ بِهِ وَقَالَ إِنَّ اللَّهَ قِبَلَ وَجْهِ أَحَدِكُمْ إِذَا صَلَّى فَلَا يَبْزُقْ بَيْنَ يَدَيْهِقَالَ أَبُو دَاوُد رَوَاهُ إِسْمَعِيلُ وَعَبْدُ الْوَارِثِ عَنْ أَيُّوبَ عَنْ نَافِعٍ وَمَالِكٍ وَعُبَيْدِ اللَّهِ وَمُوسَى بْنِ عُقْبَةَ عَنْ نَافِعٍ نَحْوَ حَمَّادٍ إِلَّا أَنَّهُ لَمْ يَذْكُرُوا الزَّعْفَرَانَ وَرَوَاهُ مَعْمَرٌ عَنْ أَيُّوبَ وَأَثْبَتَ الزَّعْفَرَانَ فِيهِ وَذَكَرَ يَحْيَى بْنُ سُلَيْمٍ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ عَنْ نَافِعٍ الْخَلُوقَ
Vyprávěl nám [Sulaiman bin Dawud], vyprávěl nám [Hammad], vyprávěl nám [Ayyub] od [Nafi'a] od [Ibnu Umara], který řekl: Jednoho dne, když Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, kázal, náhle uviděl hlen ve směru kibly mešity, rozhněval se tedy na shromážděné a ten hlen setřel. Vypravěč řekl: Myslím, že to byl Ibn Umar, který řekl: Poté požádal o šafránový olej, potřel to a řekl: „Vskutku, Alláh je ve směru tváře každého z vás, když se modlí, proto ať nikdo neplive před sebe.“ Abu Dawud řekl: „Zaznamenali to [Isma'il] a [Abdul Warits] od [Ayyuba] od [Nafi'a] a [Malika] a [Ubaidullaha] a [Musa bin Uqba] od [Nafi'a] stejně jako hadís Hammada, jenže oni nezmínili za'faran.“ A vyprávěl [Ma'mar] od [Ayyuba] a on v tomto hadíthu zmínil za'faran. [Yahya bin Sulaim] uvádí od [Ubaidullaha] od [Nafi'a]: Olej khaluq.
Imám Abú Dáwúd : 406
حَدَّثَنَا يَحْيَى بْنُ حَبِيبِ بْنِ عَرَبِيٍّ حَدَّثَنَا خَالِدٌ يَعْنِي ابْنَ الْحَارِثِ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ عَجْلَانَ عَنْ عِيَاضِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ عَنْ أَبِي سَعِيدٍ الْخُدْرِيِّأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَانَ يُحِبُّ الْعَرَاجِينَ وَلَا يَزَالُ فِي يَدِهِ مِنْهَا فَدَخَلَ الْمَسْجِدَ فَرَأَى نُخَامَةً فِي قِبْلَةِ الْمَسْجِدِ فَحَكَّهَا ثُمَّ أَقْبَلَ عَلَى النَّاسِ مُغْضَبًا فَقَالَ أَيَسُرُّ أَحَدَكُمْ أَنْ يُبْصَقَ فِي وَجْهِهِ إِنَّ أَحَدَكُمْ إِذَا اسْتَقْبَلَ الْقِبْلَةَ فَإِنَّمَا يَسْتَقْبِلُ رَبَّهُ عَزَّ وَجَلَّ وَالْمَلَكُ عَنْ يَمِينِهِ فَلَا يَتْفُلْ عَنْ يَمِينِهِ وَلَا فِي قِبْلَتِهِ وَلْيَبْصُقْ عَنْ يَسَارِهِ أَوْ تَحْتَ قَدَمِهِ فَإِنْ عَجِلَ بِهِ أَمْرٌ فَلْيَقُلْ هَكَذَا وَوَصَفَ لَنَا ابْنُ عَجْلَانَ ذَلِكَ أَنْ يَتْفُلَ فِي ثَوْبِهِ ثُمَّ يَرُدَّ بَعْضَهُ عَلَى بَعْضٍ
Vyprávěl nám [Yahya bin Hubaib bin Arabi], vyprávěl nám [Khalid bin Al-Harits] od [Muhammada bin 'Ajlana] od ['Iyadla bin Abdulláha] od [Abu Sa'ida Al-Khudriho], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, rád nosil trs datlí, držel je v ruce a vešel do mešity, najednou našel hlen ve směru kiblat mešity, tak ho setřel, poté se rozhněvaně obrátil k shromáždění a řekl: „Chtěl by někdo z vás, aby mu někdo plivl do obličeje? Vskutku, když se někdo dívá směrem ke kiblatu, ve skutečnosti se dívá na svého Pána, Azza wa Jalla, zatímco andělé jsou po jeho pravici. Proto neplivejte směrem k jeho pravé straně ani před něj, ale plivejte k jeho levé straně nebo pod jeho nohy. Pokud vás něco donutí okamžitě plivnout, udělejte to takto.“ Ibn Ajlan to praktikoval, a to tak, že plivl na svůj hadřík a poté jeho část otřel o druhou část.
Imám Abú Dáwúd : 407
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ صَالِحٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ وَهْبٍ أَخْبَرَنِي عَمْرٌو عَنْ بَكْرِ بْنِ سَوَادَةَ الْجُذَامِيِّ عَنْ صَالِحِ بْنِ خَيْوَانَ عَنْ أَبِي سَهْلَةَ السَّائِبِ بْنِ خَلَّادٍ قَالَ أَحْمَدُ مِنْ أَصْحَابِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَأَنَّ رَجُلًا أَمَّ قَوْمًا فَبَصَقَ فِي الْقِبْلَةِ وَرَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَنْظُرُ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ حِينَ فَرَغَ لَا يُصَلِّي لَكُمْ فَأَرَادَ بَعْدَ ذَلِكَ أَنْ يُصَلِّيَ لَهُمْ فَمَنَعُوهُ وَأَخْبَرُوهُ بِقَوْلِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَذَكَرَ ذَلِكَ لِرَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ نَعَمْ وَحَسِبْتُ أَنَّهُ قَالَ إِنَّكَ آذَيْتَ اللَّهَ وَرَسُولَهُ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Shalih], vyprávěl nám [Abdullah bin Wahb], sdělil mi [Amru] od [Bakra bin Sawadaha Al-Judzamiho] od [Shaliha bin Khaiwana] od [Abu Sahlaha As-Sa`iba bin Khallada], řekl Ahmad, jeden z přátel Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, že jeden muž vedl modlitbu pro určitou skupinu lidí, a ten muž plivl směrem ke směřování modlitby, zatímco Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, to viděl, a tak Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl po skončení modlitby: „Ten člověk nesmí pro vás vést modlitbu (jako imám).“ Poté se ten muž chystal vést modlitbu jako jejich imám, ale oni mu v tom zabránili a informovali ho o zákazu Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Ten muž tedy o této události informoval Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a ten řekl: „Ano, je to pravda.“ A pokud si dobře vzpomínám, řekl: „Vskutku jsi ublížil Alláhovi a Jeho Poslu.“
Imám Abú Dáwúd : 408
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ أَخْبَرَنَا سَعِيدٌ الْجُرَيْرِيُّ عَنْ أَبِي الْعَلَاءِ عَنْ مُطَرِّفٍ عَنْ أَبِيهِ قَالَأَتَيْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَهُوَ يُصَلِّي فَبَزَقَ تَحْتَ قَدَمِهِ الْيُسْرَىحَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا يَزِيدُ بْنُ زُرَيْعٍ عَنْ سَعِيدٍ الْجُرَيْرِيِّ عَنْ أَبِي الْعَلَاءِ عَنْ أَبِيهِ بِمَعْنَاهُ زَادَ ثُمَّ دَلَكَهُ بِنَعْلِهِ
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Hammad], sdělil nám [Sa'id Al-Jurairi] od [Abu Al-'Ala`] od [Mutharrifa] od [jeho otce], který řekl: Jednou jsem přišel k Poslu Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, když se modlil, a on plivl pod svou levou nohu. Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Yazid bin Zurai'] od [Sa'ida Al-Jurairiho] od [Abu Al-'Ala`] od [svého otce] ve stejném smyslu, dodal: poté to otřel sandálem.
Imám Abú Dáwúd : 409
حَدَّثَنَا قُتَيْبَةُ بْنُ سَعِيدٍ حَدَّثَنَا الْفَرَجُ بْنُ فَضَالَةَ عَنْ أَبِي سَعِيدٍ قَالَرَأَيْتُ وَاثِلَةَ بْنَ الْأَسْقَعِ فِي مَسْجِدِ دِمَشْقَ بَصَقَ عَلَى الْبُورِيِّ ثُمَّ مَسَحَهُ بِرِجْلِهِ فَقِيلَ لَهُ لِمَ فَعَلْتَ هَذَا قَالَ لِأَنِّي رَأَيْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَفْعَلُهُ
Vyprávěl nám [Qutaibah bin Sa'id], vyprávěl nám [Al-Faraj bin Fadlalah] od [Abu Sa'ida], který řekl: Viděl jsem [Watsilah bin Al-Asqa'] v mešitě v Damašku, jak plivl na rohož typu alburiyy, a poté ji otřel nohou. Poté se ho zeptali: „Proč to děláš?“ On odpověděl: „Protože jsem viděl, jak to dělal Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír.“
Imám Abú Dáwúd : 410
حَدَّثَنَا يَحْيَى بْنُ الْفَضْلِ السِّجِسْتَانِيُّ وَهِشَامُ بْنُ عَمَّارٍ وَسُلَيْمَانُ بْنُ عَبْدِ الرَّحْمَنِ الدِّمَشْقِيَّانِ بِهَذَا الْحَدِيثِ وَهَذَا لَفْظُ يَحْيَى بْنِ الْفَضْلِ السِّجِسْتَانِيِّ قَالُوا حَدَّثَنَا حَاتِمُ بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا يَعْقُوبُ بْنُ مُجَاهِدٍ أَبُو حَزْرَةَ عَنْ عُبَادَةَ بْنِ الْوَلِيدِ بْنِ عُبَادَةَ بْنِ الصَّامِتِأَتَيْنَا جَابِرًا يَعْنِي ابْنَ عَبْدِ اللَّهِ وَهُوَ فِي مَسْجِدِهِ فَقَالَ أَتَانَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي مَسْجِدِنَا هَذَا وَفِي يَدِهِ عُرْجُونُ ابْنِ طَابٍ فَنَظَرَ فَرَأَى فِي قِبْلَةِ الْمَسْجِدِ نُخَامَةً فَأَقْبَلَ عَلَيْهَا فَحَتَّهَا بِالْعُرْجُونِ ثُمَّ قَالَ أَيُّكُمْ يُحِبُّ أَنْ يُعْرِضَ اللَّهُ عَنْهُ بِوَجْهِهِ ثُمَّ قَالَ إِنَّ أَحَدَكُمْ إِذَا قَامَ يُصَلِّي فَإِنَّ اللَّهَ قِبَلَ وَجْهِهِ فَلَا يَبْصُقَنَّ قِبَلَ وَجْهِهِ وَلَا عَنْ يَمِينِهِ وَلْيَبْزُقْ عَنْ يَسَارِهِ تَحْتَ رِجْلِهِ الْيُسْرَى فَإِنْ عَجِلَتْ بِهِ بَادِرَةٌ فَلْيَقُلْ بِثَوْبِهِ هَكَذَا وَوَضَعَهُ عَلَى فِيهِ ثُمَّ دَلَكَهُ ثُمَّ قَالَ أَرُونِي عَبِيرًا فَقَامَ فَتًى مِنْ الْحَيِّ يَشْتَدُّ إِلَى أَهْلِهِ فَجَاءَ بِخَلُوقٍ فِي رَاحَتِهِ فَأَخَذَهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَجَعَلَهُ عَلَى رَأْسِ الْعُرْجُونِ ثُمَّ لَطَخَ بِهِ عَلَى أَثَرِ النُّخَامَةِقَالَ جَابِرٌ فَمِنْ هُنَاكَ جَعَلْتُمْ الْخَلُوقَ فِي مَسَاجِدِكُمْ
Vyprávěli nám [Yahya bin Al-Fadll As-Sijistani] a [Hisyam bin Ammar Ad-Dimasyqi] a [Sulaiman bin Abdirrahman Ad-Dimasyqi] tento hadís, a toto je znění Yahya bin al-Fadll As-Sijistaniho, řekli: Vyprávěl nám [Hatim bin Isma'il], vyprávěl nám [Ya'qub bin Mujahid, Abu Harzah] od [Ubadah bin Al-Walid bin Ubadah bin Ash-Shamit]; Jednou jsme přišli za [Jabirem bin Abdullahem], když byl ve své mešitě. Jabir pak řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, nás jednou navštívil v této naší mešitě, přičemž držel v ruce trs datlí Ibn Thab. Poté uviděl a našel hlen ve směru kibly mešity. Přistoupil k němu a otřel ho tím trsem datlí, načež řekl: ‚Kdo z vás by chtěl, aby se od něj Alláh odvrátil?‘“ Poté řekl: „Vskutku, když se někdo z vás modlí, je Alláh před ním, proto nikdy neplivejte před sebe ani na pravou stranu. Plivejte však na levou stranu pod levou chodidlem. Pokud je něco, co ho nutí okamžitě plivnout, plivněte na svůj hadřík takto.“ Poté si přiložil hadřík k ústům, otřel si je a řekl: „Přineste mi vonný olej.“ Vstal tedy jeden mladík z vesnice, okamžitě odešel ke své rodině a vrátil se s vonným olejem v dlaních. Potom Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vzal ten vonný olej a dal ho na konec trsu datlí a poté jím potřel stopu po slinách. Džabír řekl: „Od té doby používáte tuto vůni ve svých mešitách.“
Imám Abú Dáwúd : 411
حَدَّثَنَا عِيسَى بْنُ حَمَّادٍ حَدَّثَنَا اللَّيْثُ عَنْ سَعِيدٍ الْمَقْبُرِيِّ عَنْ شَرِيكِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي نَمِرٍ أَنَّهُ سَمِعَ أَنَسَ بْنَ مَالِكٍ يَقُولُدَخَلَ رَجُلٌ عَلَى جَمَلٍ فَأَنَاخَهُ فِي الْمَسْجِدِ ثُمَّ عَقَلَهُ ثُمَّ قَالَ أَيُّكُمْ مُحَمَّدٌ وَرَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مُتَّكِئٌ بَيْنَ ظَهْرَانَيْهِمْ فَقُلْنَا لَهُ هَذَا الْأَبْيَضُ الْمُتَّكِئُ فَقَالَ لَهُ الرَّجُلُ يَا ابْنَ عَبْدِ الْمُطَّلِبِ فَقَالَ لَهُ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَدْ أَجَبْتُكَ فَقَالَ لَهُ الرَّجُلُ يَا مُحَمَّدُ إِنِّي سَائِلُكَ وَسَاقَ الْحَدِيثَحَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عَمْرٍو حَدَّثَنَا سَلَمَةُ حَدَّثَنِي مُحَمَّدُ بْنُ إِسْحَقَ حَدَّثَنِي سَلَمَةُ بْنُ كُهَيْلٍ وَمُحَمَّدُ بْنُ الْوَلِيدِ بْنِ نُوَيْفِعٍ عَنْ كُرَيْبٍ عَنْ ابْنِ عَبَّاسٍ قَالَ بَعَثَ بَنُو سَعْدِ بْنِ بَكْرٍ ضِمَامَ بْنَ ثَعْلَبَةَ إِلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَدِمَ عَلَيْهِ فَأَنَاخَ بَعِيرَهُ عَلَى بَابِ الْمَسْجِدِ ثُمَّ عَقَلَهُ ثُمَّ دَخَلَ الْمَسْجِدَ فَذَكَرَ نَحْوَهُ قَالَ فَقَالَ أَيُّكُمْ ابْنُ عَبْدِ الْمُطَّلِبِ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنَا ابْنُ عَبْدِ الْمُطَّلِبِ قَالَ يَا ابْنَ عَبْدِ الْمُطَّلِبِ وَسَاقَ الْحَدِيثَ
Vyprávěl nám [Isa bin Hammad], vyprávěl nám [Al-Laits] od [Sa'ida Al-Maqburiho] od [Šarika bin Abdulláha bin Abi Namra], že slyšel [Anase bin Malika] říkat: Jeden muž (modlář) vjel na velbloudu do mešity, pak velblouda spoutal a uvázal a řekl: „Kdo z vás se jmenuje Muhammad?“ Zatímco se Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, opíral mezi svými společníky. Řekli jsme tedy: „Tady, ten běloch, který se opírá.“ Poté ten muž k němu řekl: „Ó Ibn Abdil Muththalibe!“ Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mu odpověděl: „Ano, slyším tě.“ Muž k němu pak řekl: „Vskutku se tě ptám,“ a poté zmínil tento hadís. Vyprávěl nám [Muhammad bin Amru], vyprávěl nám [Salamah], vyprávěl mi [Muhammad bin Ishaq], vyprávěl mi [Salamah bin Kuhail] a [Muhammad bin Al-Walid bin Nuwaifi'] od [Kuraiba] od [Ibnu Abbáse], který řekl: Bani Sa'd bin Bakr vyslali Dlimama bin Tsa'labaha, aby se setkal s Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a on se s ním setkal, zaparkoval svého velblouda před dveřmi mešity a uvázal ho, a pak vešel. Poté vypravěč citoval slova podobná těm výše uvedeným. Vypravěč řekl: Ten muž se zeptal: „Kdo z vás se jmenuje Ibn Abdil Muththalib?“ Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, odpověděl: „Já jsem Ibn Abdil Muththalib.“ Ten muž řekl: „Ó Ibn Abdil Muththalibe.“ Poté zmínil tento hadís.
Imám Abú Dáwúd : 412
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ يَحْيَى بْنِ فَارِسٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ أَخْبَرَنَا مَعْمَرٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ حَدَّثَنَا رَجُلٌ مِنْ مُزَيْنَةَ وَنَحْنُ عِنْدَ سَعِيدِ بْنِ الْمُسَيِّبِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ قَالَالْيَهُودُ أَتَوْا النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَهُوَ جَالِسٌ فِي الْمَسْجِدِ فِي أَصْحَابِهِ فَقَالُوا يَا أَبَا الْقَاسِمِ فِي رَجُلٍ وَامْرَأَةٍ زَنَيَا مِنْهُمْ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Yahya bin Faris], vyprávěl nám [Abdurrazzaq], sdělil nám [Ma'mar] od [Az-Zuhriho], vyprávěl nám [jeden muž z Muzainah] a v té době jsme byli spolu se Sa'idem bin Al-Musayyibem od [Abu Hurairaha], řekl: Židé přišli k Poslu Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, když seděl uprostřed svých společníků v mešitě, a řekli: „Ó Abul Qásime, jaký je zákon pro muže a ženu z jejich řad, kteří se dopustili smilstva?“
Imám Abú Dáwúd : 413
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا جَرِيرٌ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ مُجَاهِدٍ عَنْ عُبَيْدِ بْنِ عُمَيْرٍ عَنْ أَبِي ذَرٍّ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ جُعِلَتْ لِي الْأَرْضُ طَهُورًا وَمَسْجِدًا
Vyprávěl nám [Uthman bin Abi Shaybah], vyprávěl nám [Jarir] od [Al-A'masy] od [Mujahida] od [Ubaida bin Umaira] od [Abu Dzar], který řekl: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Tato země byla pro mě učiněna svatým místem a mešitou.“
Imám Abú Dáwúd : 414
حَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ بْنُ دَاوُدَ أَخْبَرَنَا ابْنُ وَهْبٍ قَالَ حَدَّثَنِي ابْنُ لَهِيعَةَ وَيَحْيَى بْنُ أَزْهَرَ عَنْ عَمَّارِ بْنِ سَعْدٍ الْمُرَادِيِّ عَنْ أَبِي صَالِحٍ الْغِفَارِيِّأَنَّ عَلِيًّا رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ مَرَّ بِبَابِلَ وَهُوَ يَسِيرُ فَجَاءَهُ الْمُؤَذِّنُ يُؤَذِّنُ بِصَلَاةِ الْعَصْرِ فَلَمَّا بَرَزَ مِنْهَا أَمَرَ الْمُؤَذِّنَ فَأَقَامَ الصَّلَاةَ فَلَمَّا فَرَغَ قَالَ إِنَّ حَبِيبِي صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَهَانِي أَنْ أُصَلِّيَ فِي الْمَقْبَرَةِ وَنَهَانِي أَنْ أُصَلِّيَ فِي أَرْضِ بَابِلَ فَإِنَّهَا مَلْعُونَةٌحَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ صَالِحٍ حَدَّثَنَا ابْنُ وَهْبٍ أَخْبَرَنِي يَحْيَى بْنُ أَزْهَرَ وَابْنُ لَهِيعَةَ عَنْ الْحَجَّاجِ بْنِ شَدَّادٍ عَنْ أَبِي صَالِحٍ الْغِفَارِيِّ عَنْ عَلِيٍّ بِمَعْنَى سُلَيْمَانَ بْنِ دَاوُدَ قَالَ فَلَمَّا خَرَجَ مَكَانَ فَلَمَّا بَرَزَ
Vyprávěl nám [Sulaiman bin Dawud], který nám sdělil [Ibnu Wahb], který řekl: Vyprávěli mi [Ibnu Lahi'ah] a [Yahya bin Azhar] od [Ammara bin Sa'da Al-Muradiho] od [Abu Shaliha Al-Ghifariho], že [Ali radliallahu 'anhu] prošel během své cesty zemí Babylónie, poté muadzin vyhlásil adhan k modlitbě Ashar, a když opustil tuto zemi, nařídil někomu, aby vyhlásil adhan, a poté se vykonala modlitba; když dokončil modlitbu, řekl: „Vskutku, můj milovaný, shallallahu 'alaihi wasallam, mi zakázal vykonávat modlitbu na hřbitově a zakázal mi také vykonávat modlitbu v zemi Babylónie, protože tato země je prokletá.“ Vyprávěl nám [Ahmad bin Shalih], vyprávěl nám [Ibnu Wahb], sdělil mi [Yahya bin Azhar] a [Ibn Lahi'ah] od [Al-Hajjaje bin Shaddada] od [Abu Shaliha Al-Ghifariho] od [Aliho], což má stejný význam jako hadís Sulaimana bin Dawuda, s použitím slova kharaja namísto slova baraza.
Imám Abú Dáwúd : 415
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ ح و حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَاحِدِ عَنْ عَمْرِو بْنِ يَحْيَى عَنْ أَبِيهِ عَنْ أَبِي سَعِيدٍ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَقَالَ مُوسَى فِي حَدِيثِهِ فِيمَا يَحْسَبُ عَمْرٌو إِنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ الْأَرْضُ كُلُّهَا مَسْجِدٌ إِلَّا الْحَمَّامَ وَالْمَقْبَرَةَ
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Hammad] – z jiného zdroje– A vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Abdul Wahid] od [Amru bin Yahya] od [jeho otce] od [Abu Sa'ida], který řekl: Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl. A Musa řekl ve svém hadíthu, který považoval za hadís Amra, že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Všechna místa na této zemi jsou mešitami (lze je použít k modlitbě nebo k pokloně), kromě koupelen a hřbitovů.“
Imám Abú Dáwúd : 416
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا أَبُو مُعَاوِيَةَ حَدَّثَنَا الْأَعْمَشُ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ الرَّازِيِّ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبِي لَيْلَى عَنْ الْبَرَاءِ بْنِ عَازِبٍ قَالَسُئِلَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْ الصَّلَاةِ فِي مَبَارِكِ الْإِبِلِ فَقَالَ لَا تُصَلُّوا فِي مَبَارِكِ الْإِبِلِ فَإِنَّهَا مِنْ الشَّيَاطِينِ وَسُئِلَ عَنْ الصَّلَاةِ فِي مَرَابِضِ الْغَنَمِ فَقَالَ صَلُّوا فِيهَا فَإِنَّهَا بَرَكَةٌ
Vyprávěl nám [Uthman bin Abi Shayba], vyprávěl nám [Abu Mu'awiyah], vyprávěl nám [Al-A'masy] od [Abdulláha bin Abdulláha Ar-Raziho] od [Abdurrahmana bin Abi Laily] od [Al-Bara` bin Aziba], který řekl: Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, byl dotázán ohledně modlitby na místě odpočinku velblouda, a on odpověděl: „Nemodlete se na místě odpočinku velblouda, neboť je to od ďábla.“ Poté byl dotázán ohledně modlitby na místě odpočinku kozy, a on odpověděl: „Modlete se tam, neboť je to požehnání.“
Imám Abú Dáwúd : 417
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عِيسَى يَعْنِي ابْنَ الطَّبَّاعِ حَدَّثَنَا إِبْرَاهِيمُ بْنُ سَعْدٍ عَنْ عَبْدِ الْمَلِكِ بْنِ الرَّبِيعِ بْنِ سَبْرَةَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ جَدِّهِ قَالَقَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مُرُوا الصَّبِيَّ بِالصَّلَاةِ إِذَا بَلَغَ سَبْعَ سِنِينَ وَإِذَا بَلَغَ عَشْرَ سِنِينَ فَاضْرِبُوهُ عَلَيْهَا
Vyprávěl nám [Muhammad bin Isa bin Ali bin Abi Thalib-Thabba'], vyprávěl nám [Ibrahim bin Sa'd] od [Abdul Malika bin Ar-Rabi' bin Sabrah] od [jeho otce] od [jeho dědečka], který řekl: Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Nařizujte malým dětem, aby se modlily, jakmile dosáhnou věku sedmi let, a jakmile dosáhnou věku deseti let, udeřte je, pokud se nemodlí.“
Imám Abú Dáwúd : 418
حَدَّثَنَا مُؤَمَّلُ بْنُ هِشَامٍ يَعْنِي الْيَشْكُرِيَّ حَدَّثَنَا إِسْمَعِيلُ عَنْ سَوَّارٍ أَبِي حَمْزَةَ قَالَ أَبُو دَاوُد وَهُوَ سَوَّارُ بْنُ دَاوُدَ أَبُو حَمْزَةَ الْمُزَنِيُّ الصَّيْرَفِيُّ عَنْ عَمْرِو بْنِ شُعَيْبٍ عَنْ أَبِيهِ عَنْ جَدِّهِ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مُرُوا أَوْلَادَكُمْ بِالصَّلَاةِ وَهُمْ أَبْنَاءُ سَبْعِ سِنِينَ وَاضْرِبُوهُمْ عَلَيْهَا وَهُمْ أَبْنَاءُ عَشْرٍ وَفَرِّقُوا بَيْنَهُمْ فِي الْمَضَاجِعِحَدَّثَنَا زُهَيْرُ بْنُ حَرْبٍ حَدَّثَنَا وَكِيعٌ حَدَّثَنِي دَاوُدُ بْنُ سَوَّارٍ الْمُزَنِيُّ بِإِسْنَادِهِ وَمَعْنَاهُ وَزَادَ وَإِذَا زَوَّجَ أَحَدُكُمْ خَادِمَهُ عَبْدَهُ أَوْ أَجِيرَهُ فَلَا يَنْظُرْ إِلَى مَا دُونَ السُّرَّةِ وَفَوْقَ الرُّكْبَةِ قَالَ أَبُو دَاوُد وَهِمَ وَكِيعٌ فِي اسْمِهِ وَرَوَى عَنْهُ أَبُو دَاوُدَ الطَّيَالِسِيُّ هَذَا الْحَدِيثَ فَقَالَ حَدَّثَنَا أَبُو حَمْزَةَ سَوَّارٌ الصَّيْرَفِيُّ
Vyprávěl nám [Mu`ammal bin Hisyam Al-Yasykuri], vyprávěl nám [Isma'il] od [Sawwara Abu Hamzy], řekl Abu Dawud; On je Sawwar bin Dawud Abu Hamza Al-Muzani Ash-Shairafi od [Amru bin Syu'aiba] od [svého otce] od [svého dědečka], který řekl: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Nařizujte svým dětem, aby se modlily, jakmile dosáhnou věku sedmi let, a jakmile dosáhnou věku deseti let, udeřte je, pokud se nemodlí, a oddělte je v posteli.“ Vyprávěl nám [Zuhair bin Harb], vyprávěl nám [Waki'], vyprávěl mi [Dawud bin Sawwar Al-Muzani] s jeho isnádem a významem a dodal: (jeho slova): „A pokud někdo z vás provdá svou otrokyni za svého otroka nebo sluhu, ať se nedívá na to, co je pod pupkem a nad stehny.“ Abu Dawud řekl: Waki' se zmýlil v jménu Sawwar bin Dawud. A tento hadís zaznamenal [Abu Dawud Ath-Thayalisi], který řekl: Vyprávěl nám [Abu Hamzah Sawwar Ash-Shairafi].
Imám Abú Dáwúd : 419
حَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ بْنُ دَاوُدَ الْمَهْرِيُّ حَدَّثَنَا ابْنُ وَهْبٍ حَدَّثَنَا هِشَامُ بْنُ سَعْدٍ حَدَّثَنِي مُعَاذُ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ خُبَيْبٍ الْجُهَنِيُّ قَالَدَخَلْنَا عَلَيْهِ فَقَالَ لِامْرَأَتِهِ مَتَى يُصَلِّي الصَّبِيُّ فَقَالَتْ كَانَ رَجُلٌ مِنَّا يَذْكُرُ عَنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنَّهُ سُئِلَ عَنْ ذَلِكَ فَقَالَ إِذَا عَرَفَ يَمِينَهُ مِنْ شِمَالِهِ فَمُرُوهُ بِالصَّلَاةِ
Vyprávěl nám [Sulaiman bin Dawud Al-Mahri], vyprávěl nám [Ibnu Wahb], vyprávěl nám [Hisyam bin Sa'd], vyprávěl nám [Mu'adz bin Abdullah bin Khubaib Al-Juhani], on (Hisyam bin Sa'd) řekl: „Jednou jsme vešli do domu Mu'adze bin Abdulláha a on se zeptal [své ženy]: Kdy se má dítě naučit modlit se? Jeho žena odpověděla: [Jeden z nás] citoval od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, že byl na tuto věc dotázán, a on odpověděl: „Až bude vědět, co je pravá a co levá strana, přikaž mu, aby se modlil.“
Imám Abú Dáwúd : 420
حَدَّثَنَا عَبَّادُ بْنُ مُوسَى الْخُتَّلِيُّ وَزِيَادُ بْنُ أَيُّوبَ وَحَدِيثُ عَبَّادٍ أَتَمُّ قَالَا حَدَّثَنَا هُشَيْمٌ عَنْ أَبِي بِشْرٍ قَالَ زِيَادٌ أَخْبَرَنَا أَبُو بِشْرٍ عَنْ أَبِي عُمَيْرِ بْنِ أَنَسٍ عَنْ عُمُومَةٍ لَهُ مِنْ الْأَنْصَارِ قَالَاهْتَمَّ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لِلصَّلَاةِ كَيْفَ يَجْمَعُ النَّاسَ لَهَا فَقِيلَ لَهُ انْصِبْ رَايَةً عِنْدَ حُضُورِ الصَّلَاةِ فَإِذَا رَأَوْهَا آذَنَ بَعْضُهُمْ بَعْضًا فَلَمْ يُعْجِبْهُ ذَلِكَ قَالَ فَذُكِرَ لَهُ الْقُنْعُ يَعْنِي الشَّبُّورَ وَقَالَ زِيَادٌ شَبُّورُ الْيَهُودِ فَلَمْ يُعْجِبْهُ ذَلِكَ وَقَالَ هُوَ مِنْ أَمْرِ الْيَهُودِ قَالَ فَذُكِرَ لَهُ النَّاقُوسُ فَقَالَ هُوَ مِنْ أَمْرِ النَّصَارَى فَانْصَرَفَ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ زَيْدِ بْنِ عَبْدِ رَبِّهِ وَهُوَ مُهْتَمٌّ لِهَمِّ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأُرِيَ الْأَذَانَ فِي مَنَامِهِ قَالَ فَغَدَا عَلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأَخْبَرَهُ فَقَالَ لَهُ يَا رَسُولَ اللَّهِ إِنِّي لَبَيْنَ نَائِمٍ وَيَقْظَانَ إِذْ أَتَانِي آتٍ فَأَرَانِي الْأَذَانَ قَالَ وَكَانَ عُمَرُ بْنُ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَدْ رَآهُ قَبْلَ ذَلِكَ فَكَتَمَهُ عِشْرِينَ يَوْمًا قَالَ ثُمَّ أَخْبَرَ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ لَهُ مَا مَنَعَكَ أَنْ تُخْبِرَنِي فَقَالَ سَبَقَنِي عَبْدُ اللَّهِ بْنُ زَيْدٍ فَاسْتَحْيَيْتُ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَا بِلَالُ قُمْ فَانْظُرْ مَا يَأْمُرُكَ بِهِ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ زَيْدٍ فَافْعَلْهُ قَالَ فَأَذَّنَ بِلَالٌقَالَ أَبُو بِشْرٍ فَأَخْبَرَنِي أَبُو عُمَيْرٍ أَنَّ الْأَنْصَارَ تَزْعُمُ أَنَّ عَبْدَ اللَّهِ بْنَ زَيْدٍ لَوْلَا أَنَّهُ كَانَ يَوْمَئِذٍ مَرِيضًا لَجَعَلَهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مُؤَذِّنًا
Vyprávěli nám [Abbad bin Musa Al-Khuttaliy] a [Ziyad bin Ayyub], avšak hadís podle Abbada je úplnější. Oba řekli: Vyprávěl nám [Husyaim] od [Abu Bisyr], řekl Ziyad: Vyprávěl nám Abu Bisyr od [Abu Umair bin Anas] od [některého ze svých strýců] z kmene Anshar, který řekl: Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, věnoval velkou pozornost modlitbě a tomu, jak shromáždit lidi k modlitbě. Bylo mu tedy řečeno: „Vztyč vlajku, až nastane čas modlitby. Až ji uvidí, někteří to oznámí ostatním.“ Tento návrh se mu však nelíbil. Pak mu bylo také navrženo, aby použil trubku, řekl Ziyad: „Židovskou trubku.“ Tento návrh se mu také nelíbil a řekl: „To patří k činům Židů.“ Bylo mu také navrženo, aby použil zvon, a on řekl: „To patří k činům křesťanů.“ Poté se vrátil Abdullah bin Zaid bin Abdi Rabbih, který velmi dbá na zájmy Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a pak se mu zdál sen o adháne. Řekl: „Druhý den šel Abdullah za Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a vyprávěl mu o svém snu. Řekl mu: „Ó Posle Alláha, když jsem byl na pomezí spánku a bdění, najednou ke mně přišel někdo a naučil mě azán.“ Řekl: „Umar bin Al-Khaththab měl předtím podobný sen, ale skrýval ho po dobu dvaceti dnů.“ Vypravěč řekl: Poté to Umar sdělil Prorokovi, nechť mu Bůh požehná a dá mu mír, a ten mu řekl: „Co ti bránilo, abys mi to řekl?“ Odpověděl: „Abdulláh bin Zaid mě předběhl, proto jsem se styděl.“ Potom Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Ó Bilále, vstaň a učiň to, co ti přikázal Abdulláh bin Zajd!“ A tak Bilál přednesl adhan. Abu Bisyr řekl: Abu Umair mi vyprávěl, že Ansárové se domnívali, že kdyby Abdullah bin Zaid nebyl toho dne nemocný, Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, by ho jmenoval muezzinem.