Imám Abú Dáwúd : 4141
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنْ سُفْيَانَ قَالَ حَدَّثَنِي عَبْدُ اللَّهِ بْنُ حَسَنٍ قَالَ حَدَّثَنِي عَمِّي إِبْرَاهِيمُ بْنُ مُحَمَّدِ بْنِ طَلْحَةَ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَمْرٍوعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ مَنْ أُرِيدَ مَالُهُ بِغَيْرِ حَقٍّ فَقَاتَلَ فَقُتِلَ فَهُوَ شَهِيدٌ
Vyprávěl nám [Musaddad], řekl, vyprávěl nám [Yahya] od [Sufyana], řekl; vyprávěl mi [Abdullah bin Hasan], řekl; vyprávěl mi můj strýc [Ibrahim bin Muhammad bin Thalhah] od [Abdullaha bin Amru] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Kdo přijde o svůj majetek bezdůvodně, a pak se brání a je zabit, ten je mučedník.“
Imám Abú Dáwúd : 4142
حَدَّثَنَا هَارُونُ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ حَدَّثَنَا أَبُو دَاوُدَ الطَّيَالِسِيُّ وَسُلَيْمَانُ بْنُ دَاوُدَ يَعْنِي أَبَا أَيُّوبَ الْهَاشِمِيَّ عَنْ إِبْرَاهِيمَ بْنِ سَعْدٍ عَنْ أَبِيهِ عَنْ أَبِي عُبَيْدَةَ بْنِ مُحَمَّدِ بْنِ عَمَّارِ بْنِ يَاسِرٍ عَنْ طَلْحَةَ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَوْفٍ عَنْ سَعِيدِ بْنِ زَيْدٍعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ مَنْ قُتِلَ دُونَ مَالِهِ فَهُوَ شَهِيدٌ وَمَنْ قُتِلَ دُونَ أَهْلِهِ أَوْ دُونَ دَمِهِ أَوْ دُونَ دِينِهِ فَهُوَ شَهِيدٌ
Vyprávěl nám [Harun bin Abdullah], který řekl: Vyprávěl nám [Abu Dawud Ath Thayalisi] a [Sulaiman bin Dawud] – míněno Sulaiman Abu Ayyub Al Hasyimi – od [Ibrahima bin Sa'da] od [jeho otce] od [Abu Ubaidaha bin Muhammada bin Ammara bin Yasira] od [Thalhy bin Abdullaha] od [Sa'ida bin Zaida] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Kdo je zabit při obraně svého majetku, je mučedník; kdo je zabit při obraně své rodiny, je mučedník; nebo při obraně své krve, nebo při obraně svého náboženství, je mučedník.“
Imám Abú Dáwúd : 4143
حَدَّثَنَا مَخْلَدُ بْنُ خَالِدٍ الشُّعَيْرِيُّ حَدَّثَنَا عُمَرُ بْنُ يُونُسَ حَدَّثَنَا عِكْرِمَةُ يَعْنِي ابْنَ عَمَّارٍ قَالَ حَدَّثَنِي إِسْحَقُ يَعْنِي ابْنَ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي طَلْحَةَ قَالَ قَالَ أَنَسٌكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مِنْ أَحْسَنِ النَّاسِ خُلُقًا فَأَرْسَلَنِي يَوْمًا لِحَاجَةٍ فَقُلْتُ وَاللَّهِ لَا أَذْهَبُ وَفِي نَفْسِي أَنْ أَذْهَبَ لِمَا أَمَرَنِي بِهِ نَبِيُّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ فَخَرَجْتُ حَتَّى أَمُرَّ عَلَى صِبْيَانٍ وَهُمْ يَلْعَبُونَ فِي السُّوقِ فَإِذَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَابِضٌ بِقَفَايَ مِنْ وَرَائِي فَنَظَرْتُ إِلَيْهِ وَهُوَ يَضْحَكُ فَقَالَ يَا أُنَيْسُ اذْهَبْ حَيْثُ أَمَرْتُكَ قُلْتُ نَعَمْ أَنَا أَذْهَبُ يَا رَسُولَ اللَّهِ قَالَ أَنَسٌ وَاللَّهِ لَقَدْ خَدَمْتُهُ سَبْعَ سِنِينَ أَوْ تِسْعَ سِنِينَ مَا عَلِمْتُ قَالَ لِشَيْءٍ صَنَعْتُ لِمَ فَعَلْتَ كَذَا وَكَذَا وَلَا لِشَيْءٍ تَرَكْتُ هَلَّا فَعَلْتَ كَذَا وَكَذَا
Vyprávěl nám [Makhlad bin Khalid Asy Syu'airi], řekl, vyprávěl nám [Umar bin Yunus], řekl, vyprávěl nám [Ikrimah] – tedy Ikrimah bin Ammar – řekl; vyprávěl mi [Ishaq] – tedy Ishaq bin Abdullah bin Abu Thalhah – řekl; [Anas] řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír a požehnání, byl člověkem s nejlepším chováním. Jednoho dne mě poslal na nějakou pochůzku. Řekl jsem: „Při Alláhovi, já nepůjdu.“ Přestože v srdci jsem chtěl jít a splnit příkaz Proroka Alláha, nechť je s ním mír a požehnání. Pak jsem šel, až jsem míjel děti, které si hrály na trhu, ale najednou mě Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, chytil zezadu za límec a smál se. Řekl: „Hej, malý Anasi, jdi, jak jsem ti předtím řekl.“ Odpověděl jsem: „Dobře, ó Posle Alláha. Půjdu.“ Anas řekl: „Při Alláhovi, sloužil jsem mu sedm nebo devět let. Nikdy jsem však nezažil, že by mi k mému jednání řekl: ‚Proč jsi udělal to a to?‘ Nebo k něčemu, co jsem opomenul: ‚Proč jsi neudělal to a to!‘
Imám Abú Dáwúd : 4144
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ مَسْلَمَةَ حَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ يَعْنِي ابْنَ الْمُغِيرَةِ عَنْ ثَابِتٍ عَنْ أَنَسٍ قَالَخَدَمْتُ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَشْرَ سِنِينَ بِالْمَدِينَةِ وَأَنَا غُلَامٌ لَيْسَ كُلُّ أَمْرِي كَمَا يَشْتَهِي صَاحِبِي أَنْ أَكُونَ عَلَيْهِ مَا قَالَ لِي فِيهَا أُفٍّ قَطُّ وَمَا قَالَ لِي لِمَ فَعَلْتَ هَذَا أَوْ أَلَّا فَعَلْتَ هَذَا
Vyprávěl nám [Abdulláh bin Maslamah], řekl: Vyprávěl nám [Sulaiman] – tedy Sulaiman bin Mughirah – od [Tsabita] od [Anase], který řekl: „Pomáhal jsem Prorokovi, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, v Medíně po dobu deseti let. Byl jsem jen malý chlapec a ne všechny služby, které jsem poskytoval, byly podle srdce mého přítele (Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír). On mi však nikdy neřekl: ‚Hej...!‘ Vůbec ne. Nikdy také neřekl: ‚Proč jsi to udělal!‘ nebo ‚Proč jsi neudělal tohle!‘
Imám Abú Dáwúd : 4145
حَدَّثَنَا هَارُونُ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ حَدَّثَنَا أَبُو عَامِرٍ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ هِلَالٍ أَنَّهُ سَمِعَ أَبَاهُ يُحَدِّثُ قَالَ قَالَ أَبُو هُرَيْرَةَ وَهُوَ يُحَدِّثُنَاكَانَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَجْلِسُ مَعَنَا فِي الْمَجْلِسِ يُحَدِّثُنَا فَإِذَا قَامَ قُمْنَا قِيَامًا حَتَّى نَرَاهُ قَدْ دَخَلَ بَعْضَ بُيُوتِ أَزْوَاجِهِ فَحَدَّثَنَا يَوْمًا فَقُمْنَا حِينَ قَامَ فَنَظَرْنَا إِلَى أَعْرَابِيٍّ قَدْ أَدْرَكَهُ فَجَبَذَهُ بِرِدَائِهِ فَحَمَّرَ رَقَبَتَهُ قَالَ أَبُو هُرَيْرَةَ وَكَانَ رِدَاءً خَشِنًا فَالْتَفَتَ فَقَالَ لَهُ الْأَعْرَابِيُّ احْمِلْ لِي عَلَى بَعِيرَيَّ هَذَيْنِ فَإِنَّكَ لَا تَحْمِلُ لِي مِنْ مَالِكَ وَلَا مِنْ مَالِ أَبِيكَ فَقَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَا وَأَسْتَغْفِرُ اللَّهَ لَا وَأَسْتَغْفِرُ اللَّهَ لَا وَأَسْتَغْفِرُ اللَّهَ لَا أَحْمِلُ لَكَ حَتَّى تُقِيدَنِي مِنْ جَبْذَتِكَ الَّتِي جَبَذْتَنِي فَكُلُّ ذَلِكَ يَقُولُ لَهُ الْأَعْرَابِيُّ وَاللَّهِ لَا أُقِيدُكَهَا فَذَكَرَ الْحَدِيثَ قَالَ ثُمَّ دَعَا رَجُلًا فَقَالَ لَهُ احْمِلْ لَهُ عَلَى بَعِيرَيْهِ هَذَيْنِ عَلَى بَعِيرٍ شَعِيرًا وَعَلَى الْآخَرِ تَمْرًا ثُمَّ الْتَفَتَ إِلَيْنَا فَقَالَ انْصَرِفُوا عَلَى بَرَكَةِ اللَّهِ تَعَالَى
Vyprávěl nám [Harun bin Abdullah], který řekl: Vyprávěl nám [Abu Amir], který řekl: Vyprávěl nám [Muhammad bin Hilal], že slyšel [svého otce] vyprávět, který řekl: [Abu Hurairah] vyprávěl, že řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, seděl s námi a přednášel hadísy, a když vstal, my jsme také vstali, až jsme ho viděli vejít do jednoho z domů svých žen. Potom nám přednášel hadísy jindy. Vstali jsme, když vstal, a pak jsme viděli, jak se s ním míjel jeden arabský beduín. Ten beduín mu zatáhl za šátek, až mu zrudl krk.“ [Abu Hurairah] řekl: „Ten Prorokův šátek byl z hrubé látky, a on se pak ohlédl. Ten beduín řekl: „Dej mi zásoby na mé dva velbloudy. Vskutku, nebudeš schopen mi dát zásoby ani ze svého majetku, ani z majetku svého otce.“ Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pak řekl: „Ne. A prosím Alláha o odpuštění, ne. A prosím Alláha o odpuštění, ne. A prosím Alláha o odpuštění. Nedám ti nic, dokud mi nedáš právo na odplatu za to, že jsi mě táhl.“ A pokaždé ten arabský beduín řekl: „Při Alláhovi, nedám ti za to právo na odplatu.“ Poté vypravěč citoval hadís v plném znění. Abu Hurairah řekl: „Poté Posel Alláha zavolal jednoho muže a řekl mu: „Nalož mu zásoby na tyto dva velbloudy, dej pšenici na jednoho velblouda a datle na druhého.“ Poté se obrátil k nám a řekl: „Jděte s požehnáním Alláha Ta'ala.“
Imám Abú Dáwúd : 4146
حَدَّثَنَا النُّفَيْلِيُّ حَدَّثَنَا زُهَيْرٌ حَدَّثَنَا قَابُوسُ بْنُ أَبِي ظَبْيَانَ أَنَّ أَبَاهُ حَدَّثَهُ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ عَبَّاسٍأَنَّ نَبِيَّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِنَّ الْهَدْيَ الصَّالِحَ وَالسَّمْتَ الصَّالِحَ وَالِاقْتِصَادَ جُزْءٌ مِنْ خَمْسَةٍ وَعِشْرِينَ جُزْءًا مِنْ النُّبُوَّةِ
Vyprávěl nám [An Nufaili], řekl, vyprávěl nám [Zuhair], řekl, vyprávěl nám [Qabus bin Abu Zhabyan], že mu [jeho otec] vyprávěl, řekl: vyprávěl nám [Abdullah bin Abbas], že Prorok Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Vskutku, dobré vedení, dobré rozhodnutí (v náboženství) a skromnost jsou jednou z dvaceti pěti částí znamení proroctví.“
Imám Abú Dáwúd : 4147
حَدَّثَنَا ابْنُ السَّرْحِ حَدَّثَنَا ابْنُ وَهْبٍ عَنْ سَعِيدٍ يَعْنِي ابْنَ أَبِي أَيُّوبَ عَنْ أَبِي مَرْحُومٍ عَنْ سَهْلِ بْنِ مُعَاذٍ عَنْ أَبِيهِأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ مَنْ كَظَمَ غَيْظًا وَهُوَ قَادِرٌ عَلَى أَنْ يُنْفِذَهُ دَعَاهُ اللَّهُ عَزَّ وَجَلَّ عَلَى رُءُوسِ الْخَلَائِقِ يَوْمَ الْقِيَامَةِ حَتَّى يُخَيِّرَهُ اللَّهُ مِنْ الْحُورِ الْعِينِ مَا شَاءَقَالَ أَبُو دَاوُد اسْمُ أَبِي مَرْحُومٍ عَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ مَيْمُونٍ حَدَّثَنَا عُقْبَةُ بْنُ مُكْرَمٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّحْمَنِ يَعْنِي ابْنَ مَهْدِيٍّ عَنْ بِشْرٍ يَعْنِي ابْنَ مَنْصُورٍ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ عَجْلَانَ عَنْ سُوَيْدِ بْنِ وَهْبٍ عَنْ رَجُلٍ مِنْ أَبْنَاءِ أَصْحَابِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْ أَبِيهِ قَالَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَحْوَهُ قَالَ مَلَأَهُ اللَّهُ أَمْنًا وَإِيمَانًا لَمْ يَذْكُرْ قِصَّةَ دَعَاهُ اللَّهُ زَادَ وَمَنْ تَرَكَ لُبْسَ ثَوْبِ جَمَالٍ وَهُوَ يَقْدِرُ عَلَيْهِ قَالَ بِشْرٌ أَحْسِبُهُ قَالَ تَوَاضُعًا كَسَاهُ اللَّهُ حُلَّةَ الْكَرَامَةِ وَمَنْ زَوَّجَ لِلَّهِ تَعَالَى تَوَّجَهُ اللَّهُ تَاجَ الْمُلْكِ
Vyprávěl nám [Ibnu As Sarh], že nám vyprávěl [Ibnu Wahb] od [Sa'ida] – tedy Saida bin Abu Ayyuba – od [Abu Marhuma] od [Sahl bin Mu'adze] od [jeho otce], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Kdokoli potlačí hněv, ačkoli by ho mohl dát průchod, toho Alláh v den Soudného dne povolá před lidmi, až mu Alláh přikáže, aby si vybral z nebeských dívek, jak se mu zlíbí.“ Abu Dawud řekl: „Abu Marhum se jmenoval 'Abdurrahman bin Maimun.“ Vyprávěl nám [Uqbah bin Mukram], který řekl: Vyprávěl nám ['Abdurrahman] – tedy Abdur Rahman bin Mahdi – od [Bisyr] – tedy Bisyr bin Manshur – od [Muhammada bin 'Ajlana] od [Suwaida bin Wahba] od [jednoho muže] z synů společníků Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, od [jeho otce], který řekl: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Alláh naplní jeho bezpečí a víru – avšak nezmínil příběh z předchozího hadísu – a poté ho Alláh povolá.‘ Vypravěč dodal: ‚Kdokoli se zdržuje nošení hezkého oděvu, ačkoli si to může dovolit – [Bisyr] řekl: „Myslím, že to řekl“ – z pokory, tomu Bůh oblékne šaty slávy. A komu se ožení pro Alláha Ta'ala, tomu Bůh dá královskou korunu.“
Imám Abú Dáwúd : 4148
حَدَّثَنَا أَبُو بَكْرِ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا أَبُو مُعَاوِيَةَ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ إِبْرَاهِيمَ التَّيْمِيِّ عَنْ الْحَارِثِ بْنِ سُوَيْدٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَا تَعُدُّونَ الصُّرَعَةَ فِيكُمْ قَالُوا الَّذِي لَا يَصْرَعُهُ الرِّجَالُ قَالَ لَا وَلَكِنَّهُ الَّذِي يَمْلِكُ نَفْسَهُ عِنْدَ الْغَضَبِ
Vyprávěl nám [Abu Bakr bin Abu Syaibah] a řekl: Vyprávěl nám [Abu Mu'awiyah] od [Al A'masy] od [Ibrahima At Taimiho] od [Al Haritsa bin Suwaida] od [Abdulláha], který řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír a požehnání, řekl: „Co si myslíte, koho považujete za nejsilnějšího?“ Společníci odpověděli: „Toho, kdo je neporazitelný v zápase.“ On řekl: „To není ono, silný je ten, kdo se dokáže ovládnout, když se rozhněvá.“
Imám Abú Dáwúd : 4149
حَدَّثَنَا يُوسُفُ بْنُ مُوسَى حَدَّثَنَا جَرِيرُ بْنُ عَبْدِ الْحَمِيدِ عَنْ عَبْدِ الْمَلِكِ بْنِ عُمَيْرٍ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبِي لَيْلَى عَنْ مُعَاذِ بْنِ جَبَلٍ قَالَاسْتَبَّ رَجُلَانِ عِنْدَ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَغَضِبَ أَحَدُهُمَا غَضَبًا شَدِيدًا حَتَّى خُيِّلَ إِلَيَّ أَنَّ أَنْفَهُ يَتَمَزَّعُ مِنْ شِدَّةِ غَضَبِهِ فَقَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِنِّي لَأَعْلَمُ كَلِمَةً لَوْ قَالَهَا لَذَهَبَ عَنْهُ مَا يَجِدُهُ مِنْ الْغَضَبِ فَقَالَ مَا هِيَ يَا رَسُولَ اللَّهِ قَالَ يَقُولُ اللَّهُمَّ إِنِّي أَعُوذُ بِكَ مِنْ الشَّيْطَانِ الرَّجِيمِ قَالَ فَجَعَلَ مُعَاذٌ يَأْمُرُهُ فَأَبَى وَمَحِكَ وَجَعَلَ يَزْدَادُ غَضَبًا
Vyprávěl nám [Yusuf bin Musa], který řekl: Vyprávěl nám [Jarir bin Abdul Hamid] od [Abdul Malika bin Umaira] od ['Abdurrahmana bin Abu Laili] od [Mu'adze bin Jabala], který řekl: „Dva muži se navzájem uráželi v přítomnosti Proroka, nechť je s ním mír a požehnání, jeden z nich byl tak rozzlobený, že jsem si myslel, jako by mu praskla nosní kost v důsledku vrcholícího hněvu. Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pak řekl: „Vskutku, znám jednu větu, kterou když někdo přečte, zmizí hněv, který pociťuje.“ Někdo se pak zeptal: „Ó Posle Alláha, co je to?“ On řekl: „ALLAHUMMA INNI A'UUDZU BIKA MINASYSYAITHAANIRRAJIIM (Ó Alláhu, hledám u Tebe útočiště před prokletým ďáblem).“ Vypravěč řekl: „Mu'adz pak tomu muži přikázal, aby to vyslovil, ale on se zdráhal a jeho hněv se ještě zvýšil.“
Imám Abú Dáwúd : 4150
حَدَّثَنَا أَبُو بَكْرِ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا أَبُو مُعَاوِيَةَ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ عَدِيِّ بْنِ ثَابِتٍ عَنْ سُلَيْمَانَ بْنِ صُرَدٍ قَالَاسْتَبَّ رَجُلَانِ عِنْدَ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَجَعَلَ أَحَدُهُمَا تَحْمَرُّ عَيْنَاهُ وَتَنْتَفِخُ أَوْدَاجُهُ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِنِّي لَأَعْرِفُ كَلِمَةً لَوْ قَالَهَا هَذَا لَذَهَبَ عَنْهُ الَّذِي يَجِدُ أَعُوذُ بِاللَّهِ مِنْ الشَّيْطَانِ الرَّجِيمِ فَقَالَ الرَّجُلُ هَلْ تَرَى بِي مِنْ جُنُونٍ
Vyprávěl nám [Abu Bakr bin Abu Syaibah], který řekl: Vyprávěl nám [Abu Mu'awiyah] od [Al A'masy] od [Adi bin Tsabit] od [Sulaiman bin Shurd], který řekl: „Dva muži se navzájem uráželi v přítomnosti Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jeden z nich měl zarudlé oči a napnuté žíly na krku. Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pak řekl: „Vskutku, znám větu, kterou když někdo přečte, zmizí to, co cítí (hněv). A to je: A'UUDZU BILLAAHI MINAS SYAITHAANIR RAJIIMI (hledám útočiště u Alláha před prokletým ďáblem).“ Rozzlobený muž pak řekl: „Považuješ mě snad za blázna?“
Imám Abú Dáwúd : 4151
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ حَنْبَلٍ حَدَّثَنَا أَبُو مُعَاوِيَةَ حَدَّثَنَا دَاوُدُ بْنُ أَبِي هِنْدٍ عَنْ أَبِي حَرْبِ بْنِ أَبِي الْأَسْوَدِ عَنْ أَبِي ذَرٍّ قَالَإِنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ لَنَا إِذَا غَضِبَ أَحَدُكُمْ وَهُوَ قَائِمٌ فَلْيَجْلِسْ فَإِنْ ذَهَبَ عَنْهُ الْغَضَبُ وَإِلَّا فَلْيَضْطَجِعْحَدَّثَنَا وَهْبُ بْنُ بَقِيَّةَ عَنْ خَالِدٍ عَنْ دَاوُدَ عَنْ بَكْرٍ أَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بَعَثَ أَبَا ذَرٍّ بِهَذَا الْحَدِيثِ قَالَ أَبُو دَاوُد وَهَذَا أَصَحُّ الْحَدِيثَيْنِ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Hanbal], řekl nám [Abu Mu'awiyah], řekl nám [Dawud bin Abu Hind] od [Abu Harb bin Abul Aswad] od [Abu Dzar], který řekl: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, nám řekl: „Pokud se někdo z vás rozhněvá a stojí, ať se posadí. Pokud jeho hněv pomine (což je žádoucí), pokud ne, ať si lehne.“ Vyprávěl nám [Wahb bin Baqiyyah] od [Khalida] od [Dawuda] od [Bakra], že Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, poslal Abu Dzar, aby předal tento hadís.“ Abu Dawud řekl: „Tento hadís je nejautentičtější ze dvou existujících hadísů.“
Imám Abú Dáwúd : 4152
حَدَّثَنَا بَكْرُ بْنُ خَلَفٍ وَالْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ الْمَعْنَى قَالَا حَدَّثَنَا إِبْرَاهِيمُ بْنُ خَالِدٍ حَدَّثَنَا أَبُو وَائِلٍ الْقَاصُّ قَالَ دَخَلْنَا عَلَى عُرْوَةَ بْنِ مُحَمَّدٍ السَّعْدِيِّ فَكَلَّمَهُ رَجُلٌ فَأَغْضَبَهُ فَقَامَ فَتَوَضَّأَ ثُمَّ رَجَعَ وَقَدْ تَوَضَّأَ فَقَالَ حَدَّثَنِي أَبِي عَنْ جَدِّي عَطِيَّةَ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِنَّ الْغَضَبَ مِنْ الشَّيْطَانِ وَإِنَّ الشَّيْطَانَ خُلِقَ مِنْ النَّارِ وَإِنَّمَا تُطْفَأُ النَّارُ بِالْمَاءِ فَإِذَا غَضِبَ أَحَدُكُمْ فَلْيَتَوَضَّأْ
Vyprávěli nám [Bakr bin Khalaf] a [Al Hasan bin Ali] ve smyslu, oba řekli; vyprávěl nám [Ibrahim bin Khalid], řekl, vyprávěl nám [Abu Wail Al Qash], řekl: „Vešli jsme za [Urwah bin Muhammad As Sa'di], a tam s ním mluvil nějaký muž, až ho rozhněval. Poté vstal, provedl wudu a vrátil se již po wudu.“ Poté řekl: „[Můj otec] mi vyprávěl od mého dědečka [Athíji]. Řekl, že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jednou řekl: „Vskutku, hněv pochází od ďábla a ďábel byl stvořen z ohně, zatímco oheň uhasí voda, a proto, pokud se někdo z vás rozhněvá, ať provede očistu.“
Imám Abú Dáwúd : 4153
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ مَسْلَمَةَ عَنْ مَالِكٍ عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ عُرْوَةَ بْنِ الزُّبَيْرِ عَنْ عَائِشَةَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهَا أَنَّهَا قَالَتْمَا خُيِّرَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي أَمْرَيْنِ إِلَّا اخْتَارَ أَيْسَرَهُمَا مَا لَمْ يَكُنْ إِثْمًا فَإِنْ كَانَ إِثْمًا كَانَ أَبْعَدَ النَّاسِ مِنْهُ وَمَا انْتَقَمَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لِنَفْسِهِ إِلَّا أَنْ تُنْتَهَكَ حُرْمَةُ اللَّهِ تَعَالَى فَيَنْتَقِمُ لِلَّهِ بِهَا
Vyprávěl nám [Abdulláh ibn Maslamah] od [Málika] od [Ibn Šihába] od [Urwy ibn Az-Zubajra] od [Aíšy, nechť jí Alláh požehná a dá jí mír], která řekla: „Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, neměl nikdy na výběr ze dvou možností, aniž by si vybral tu snazší z nich, pokud to nebylo hříchem. Pokud to bylo hříchem, pak byl z lidí tím, kdo se hříchu nejvíce vyhýbal. A Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, nikdy necítil zášť pro sebe, ledaže by to souviselo s porušením cti Alláha, pak cítil zášť kvůli Alláhovi.“
Imám Abú Dáwúd : 4154
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا يَزِيدُ بْنُ زُرَيْعٍ حَدَّثَنَا مَعْمَرٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ عَنْ عُرْوَةَ عَنْ عَائِشَةَ قَالَتْمَا ضَرَبَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ خَادِمًا وَلَا امْرَأَةً قَطُّ
Vyprávěl nám [Musaddad], řekl: Vyprávěl nám [Yazid bin Zurai'], řekl: Vyprávěl nám [Ma'mar] od [Az Zuhriho] od [Urwah] od ['Aisyah], která řekla: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, nikdy neudeřil otroka ani ženu.“
Imám Abú Dáwúd : 4155
حَدَّثَنَا يَعْقُوبُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عَبْدِ الرَّحْمَنِ الطُّفَاوِيُّ عَنْ هِشَامِ بْنِ عُرْوَةَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ يَعْنِي ابْنَ الزُّبَيْرِفِي قَوْلِهِ{ خُذْ الْعَفْوَ }قَالَ أُمِرَ نَبِيُّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنْ يَأْخُذَ الْعَفْوَ مِنْ أَخْلَاقِ النَّاسِ
Vyprávěl nám [Ya'qub bin Ibrahim], řekl: Vyprávěl nám [Muhammad bin 'Abdurrahman Ath Thufawi] od [Hisyama bin Urwah] od [jeho otce] od [Abdulláha] – míní se Abdullah bin Az Zubair – o slovech Alláha: „(a odpouštějte)‘ – súra Al-A'raf: 177 –, řekl: „Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, byl pověřen, aby lidem vždy odpouštěl s ohledem na jejich různé povahy.“
Imám Abú Dáwúd : 4156
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْحَمِيدِ يَعْنِي الْحِمَّانِيَّ حَدَّثَنَا الْأَعْمَشُ عَنْ مُسْلِمٍ عَنْ مَسْرُوقٍ عَنْ عَائِشَةَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهَا قَالَتْكَانَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا بَلَغَهُ عَنْ الرَّجُلِ الشَّيْءُ لَمْ يَقُلْ مَا بَالُ فُلَانٍ يَقُولُ وَلَكِنْ يَقُولُ مَا بَالُ أَقْوَامٍ يَقُولُونَ كَذَا وَكَذَا
Vyprávěl nám [Uthman bin Abu Syaibah], který řekl: Vyprávěl nám [Abdul Hamid] – míněno Abdul Hamid Al Himani – řekl: Vyprávěl nám [Al A'masy] od [Muslim] od [Masruq] od ['Aisyah radliallahu 'anha], která řekla: „Když se k Prorokovi, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, donesla zpráva, že někdo něco řekl, nikdy neřekl: ‚Proč ten a ten to řekl?‘ ale řekl: „Proč lidé rádi říkají to a to?“
Imám Abú Dáwúd : 4157
حَدَّثَنَا عُبَيْدُ اللَّهِ بْنُ عُمَرَ بْنِ مَيْسَرَةَ حَدَّثَنَا حَمَّادُ بْنُ زَيْدٍ حَدَّثَنَا سَلْمٌ الْعَلَوِيُّ عَنْ أَنَسٍأَنَّ رَجُلًا دَخَلَ عَلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَعَلَيْهِ أَثَرُ صُفْرَةٍ وَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَلَّمَا يُوَاجِهُ رَجُلًا فِي وَجْهِهِ بِشَيْءٍ يَكْرَهُهُ فَلَمَّا خَرَجَ قَالَ لَوْ أَمَرْتُمْ هَذَا أَنْ يَغْسِلَ ذَا عَنْهُقَالَ أَبُو دَاوُد سَلْمٌ لَيْسَ هُوَ عَلَوِيًّا كَانَ يُبْصِرُ فِي النُّجُومِ وَشَهِدَ عِنْدَ عَدِيِّ بْنِ أَرْطَاةَ عَلَى رُؤْيَةِ الْهِلَالِ فَلَمْ يُجِزْ شَهَادَتَهُ
Vyprávěl nám [Ubaidullah bin Umar bin Maisarah], který řekl, že nám vyprávěl [Hammad bin Zaid], který řekl, že nám vyprávěl [Salm Al 'Alawi] od [Anase], který řekl: „Jeden muž přišel za Poslem Alláha, nechť je s ním mír a požehnání, a na sobě měl zbytky žluté barvy (za'faran), a Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jen zřídka přijímal někoho s nepřátelským výrazem ve tváři kvůli něčemu, co se mu nelíbilo. Když ten muž odešel, řekl: „Kdybyste tomu muži řekli, ať si tu barvu smyje.“ Abu Dawud řekl: „Salm nebyl 'Alawi (potomek Aliho, nechť je s ním Bůh spokojen), ale byl to někdo, kdo rád pozoroval hvězdy. Kdysi svědčil před Adi bin Arthah, že viděl Hilal, ale Adi bin Arthah jeho svědectví neuznal.“
Imám Abú Dáwúd : 4158
حَدَّثَنَا نَصْرُ بْنُ عَلِيٍّ قَالَ أَخْبَرَنِي أَبُو أَحْمَدَ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ الْحَجَّاجِ بْنِ فُرَافِصَةَ عَنْ رَجُلٍ عَنْ أَبِي سَلَمَةَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ ح و حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ الْمُتَوَكِّلِ الْعَسْقَلَانِيُّ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ أَخْبَرَنَا بِشْرُ بْنُ رَافِعٍ عَنْ يَحْيَى بْنِ أَبِي كَثِيرٍ عَنْ أَبِي سَلَمَةَ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَرَفَعَاهُ جَمِيعًا قَالَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ الْمُؤْمِنُ غِرٌّ كَرِيمٌ وَالْفَاجِرُ خِبٌّ لَئِيمٌ
Vyprávěl nám [Nashr bin Ali], řekl; sdělil mi [Abu Ahmad], řekl, vyprávěl nám [Sufyan] od [Al Hajjaj bin Furafishah] od [nějakého muže] od [Abu Salamah] od [Abu Hurairah]. (v jiné verzi se uvádí) Vyprávěl nám [Muhammad Ibnul Mutawakkil Al 'Asqalani], řekl: Vyprávěl nám [Abdurrazaq], řekl: Sdělil nám [Bisyr bin Rafi'] od [Yahya bin Abu Katsir] od [Abu Salamah] od [Abu Hurairah], oba tento hadís potvrdili, řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním Alláh spokojen, řekl: ‚Věřící je dobrý a štědrý (není lakomý), a hříšník je zlý a lakomý.‘“
Imám Abú Dáwúd : 4159
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ ابْنِ الْمُنْكَدِرِ عَنْ عُرْوَةَ عَنْ عَائِشَةَ قَالَتْاسْتَأْذَنَ رَجُلٌ عَلَى النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ بِئْسَ ابْنُ الْعَشِيرَةِ أَوْ بِئْسَ رَجُلُ الْعَشِيرَةِ ثُمَّ قَالَ ائْذَنُوا لَهُ فَلَمَّا دَخَلَ أَلَانَ لَهُ الْقَوْلَ فَقَالَتْ عَائِشَةُ يَا رَسُولَ اللَّهِ أَلَنْتَ لَهُ الْقَوْلَ وَقَدْ قُلْتَ لَهُ مَا قُلْتَ قَالَ إِنَّ شَرَّ النَّاسِ عِنْدَ اللَّهِ مَنْزِلَةً يَوْمَ الْقِيَامَةِ مَنْ وَدَعَهُ أَوْ تَرَكَهُ النَّاسُ لِاتِّقَاءِ فُحْشِهِ
Vyprávěl nám [Musaddad], řekl: Vyprávěl nám [Sufyan] od [Ibnul Munkadira] od [Urwy] od ['Aisyah], ona řekla: „Jeden muž požádal Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, o svolení, a on řekl: „Je to špatný člověk ve svém kmeni,“ nebo řekl: „Je to špatný muž ve svém kmeni.“ Poté řekl: „Nechte ho vejít.“ A když ten muž vešel, zmírnil k němu svůj tón. 'Aisha se zeptala: „Ó Posle Alláha, proč jsi k němu mluvil mírně, když jsi o něm řekl to, co jsi řekl?“ On odpověděl: „Nejhorším člověkem před Alláhem v den Soudného dne je ten, koho lidé opouštějí, aby se vyhnuli jeho zlu.“
Imám Abú Dáwúd : 4160
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ عَمْروٍ عَنْ أَبِي سَلَمَةَ عَنْ عَائِشَةَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهَاأَنَّ رَجُلًا اسْتَأْذَنَ عَلَى النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِئْسَ أَخُو الْعَشِيرَةِ فَلَمَّا دَخَلَ انْبَسَطَ إِلَيْهِ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَكَلَّمَهُ فَلَمَّا خَرَجَ قُلْتُ يَا رَسُولَ اللَّهِ لَمَّا اسْتَأْذَنَ قُلْتَ بِئْسَ أَخُو الْعَشِيرَةِ فَلَمَّا دَخَلَ انْبَسَطْتَ إِلَيْهِ فَقَالَ يَا عَائِشَةُ إِنَّ اللَّهَ لَا يُحِبُّ الْفَاحِشَ الْمُتَفَحِّشَحَدَّثَنَا عَبَّاسٌ الْعَنْبَرِيُّ حَدَّثَنَا أَسْوَدُ بْنُ عَامِرٍ حَدَّثَنَا شَرِيكٌ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ مُجَاهِدٍ عَنْ عَائِشَةَ فِي هَذِهِ الْقِصَّةِ قَالَتْ فَقَالَ تَعْنِي النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَا عَائِشَةُ إِنَّ مِنْ شِرَارِ النَّاسِ الَّذِينَ يُكْرَمُونَ اتِّقَاءَ أَلْسِنَتِهِمْ
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], řekl: Vyprávěl nám [Hammad] od [Muhammada bin Amru] od [Abu Salamaha] od ['Aisyah radliallahu 'anha], která řekla: „Jeden muž požádal Proroka, nechť mu je Alláh milostivý a požehnal, o svolení, a Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Je to ten nejhorší z bratrů ve svém kmeni.“ Když tedy ten muž vešel, Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, s ním mluvil a tvářil se vesele. Když ten muž odešel, zeptala jsem se: „Ó Posle Alláha, proč jsi mu dovolil vstoupit, když jsi předtím řekl: ‚Je to nejhorší z bratrů svého kmene‘? A když vešel, tvářil ses vesele?“ On pak odpověděl: „Ó 'Aisyah, vskutku Alláh nemá rád zlé lidi a zlé řeči.“ Vyprávěl nám [Abbas Al Anbari], který řekl: Vyprávěl nám [Aswad bin Amir], který řekl: Vyprávěl nám [Šarik] od [Al A'masy] od [Mujahida] od [Aíšy] o tomto příběhu, řekla: „Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Ó Aisjo, vskutku nejhorší z lidí jsou ti, kterým byla dána čest, aby se mohli vyvarovat zlého jazyka.‘“