Imám Abú Dáwúd : 4121
حَدَّثَنَا حَفْصُ بْنُ عُمَرَ النَّمَرِيُّ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ عَمْرِو بْنِ مُرَّةَ عَنْ أَبِي حَمْزَةَ عَنْ زَيْدِ بْنِ أَرْقَمَ قَالَكُنَّا مَعَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَنَزَلْنَا مَنْزِلًا فَقَالَ مَا أَنْتُمْ جُزْءٌ مِنْ مِائَةِ أَلْفِ جُزْءٍ مِمَّنْ يَرِدُ عَلَيَّ الْحَوْضَ قَالَ قُلْتُ كَمْ كُنْتُمْ يَوْمَئِذٍ قَالَ سَبْعُ مِائَةٍ أَوْ ثَمَانِ مِائَةٍ
Vyprávěl nám [Hafš bin Umar An Namari], který řekl: Vyprávěl nám [Šu'bah] od [Amru bin Murrah] od [Abu Hamzah] od [Zaid bin Arqam], který řekl: „Jednou jsme s Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zastavili na jednom místě a on řekl: ‚Vy nejste ani jedna setina ze sta tisíc lidí, kteří přijdou pít z mého jezera.‘“ Vypravěč řekl: „Kolik vás tehdy bylo?“ On odpověděl: „Sedm set nebo osm set lidí.“
Imám Abú Dáwúd : 4122
حَدَّثَنَا هَنَّادُ بْنُ السَّرِيِّ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ فُضَيْلٍ عَنْ الْمُخْتَارِ بْنِ فُلْفُلٍ قَالَ سَمِعْتُ أَنَسَ بْنَ مَالِكٍ يَقُولُأَغْفَى رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِغْفَاءَةً فَرَفَعَ رَأْسَهُ مُتَبَسِّمًا فَإِمَّا قَالَ لَهُمْ وَإِمَّا قَالُوا لَهُ يَا رَسُولَ اللَّهِ لِمَ ضَحِكْتَ فَقَالَ إِنَّهُ أُنْزِلَتْ عَلَيَّ آنِفًا سُورَةٌ فَقَرَأَ بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَنِ الرَّحِيمِ{ إِنَّا أَعْطَيْنَاكَ الْكَوْثَرَ }حَتَّى خَتَمَهَا فَلَمَّا قَرَأَهَا قَالَ هَلْ تَدْرُونَ مَا الْكَوْثَرُ قَالُوا اللَّهُ وَرَسُولُهُ أَعْلَمُ قَالَ فَإِنَّهُ نَهْرٌ وَعَدَنِيهِ رَبِّي عَزَّ وَجَلَّ فِي الْجَنَّةِ وَعَلَيْهِ خَيْرٌ كَثِيرٌ عَلَيْهِ حَوْضٌ تَرِدُ عَلَيْهِ أُمَّتِي يَوْمَ الْقِيَامَةِ آنِيَتُهُ عَدَدُ الْكَوَاكِبِ
Vyprávěl nám [Hannad bin As Sari], který řekl: Vyprávěl nám [Muhammad bin Fudhail] od [Al Mukhtara bin Fulfula], který řekl: Slyšel jsem [Anase bin Malika] říkat: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, na chvíli usnul, poté zvedl hlavu a usmál se. (V tu chvíli) jim řekl, nebo oni mu řekli: „Ó Posle Alláha, proč se směješ?“ Odpověděl: „Právě ke mně sestoupila jedna súra.“ Poté přečetl: (Ve jménu Alláha, Milosrdného, Milostivého. Vskutku, my jsme ti dali mnoho milostí…) až do konce verše. Když ji dočetl, zeptal se: „Víte, co znamená Al-Kautsar?“ Společníci odpověděli: „Bůh a Jeho Posel to vědí lépe.“ On řekl: „Je to řeka v ráji, kterou mi slíbil můj Pán. Je v ní mnoho dobra. Je v ní také jezírko, z něhož bude můj lid pít v den soudný. Jeho pohárů je tolik, kolik je hvězd na nebi.“
Imám Abú Dáwúd : 4123
حَدَّثَنَا عَاصِمُ بْنُ النَّضْرِ قَالَ حَدَّثَنَا الْمُعْتَمِرُ قَالَ سَمِعْتُ أَبِي قَالَ حَدَّثَنَا قَتَادَةُ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ قَالَلَمَّا عُرِجَ بِنَبِيِّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي الْجَنَّةِ أَوْ كَمَا قَالَ عُرِضَ لَهُ نَهْرٌ حَافَتَاهُ الْيَاقُوتُ الْمُجَيَّبُ أَوْ قَالَ الْمُجَوَّفُ فَضَرَبَ الْمَلَكُ الَّذِي مَعَهُ يَدَهُ فَاسْتَخْرَجَ مِسْكًا فَقَالَ مُحَمَّدٌ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لِلْمَلَكِ الَّذِي مَعَهُ مَا هَذَا قَالَ الْكَوْثَرُ الَّذِي أَعْطَاكَ اللَّهُ عَزَّ وَجَلَّ
Vyprávěl nám [Ashim bin An Nadhr], řekl; vyprávěl nám [Al Mu'tamir], řekl; slyšel jsem [svého otce], jak řekl; vyprávěl nám [Qatadah] od [Anas bin Malik], který řekl: „Když byl Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, vzat do nebe, nebo jak on řekl, „byla mu ukázána řeka, jejíž břehy byly ozdobeny drahokamy. Poté anděl, který byl s ním, udeřil do jeho ruky, až z ní vytékal ambra. Muhammad, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se pak zeptal: „Co je to?“ Anděl odpověděl: „To je Al-Kautsar, který ti dal Alláh, Vznešený a Všemohoucí.“
Imám Abú Dáwúd : 4124
حَدَّثَنَا مُسْلِمُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ حَدَّثَنَا عَبْدُ السَّلَامِ بْنُ أَبِي حَازِمٍ أَبُو طَالُوتَ قَالَشَهِدْتُ أَبَا بَرْزَةَ دَخَلَ عَلَى عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ زِيَادٍ فَحَدَّثَنِي فُلَانٌ سَمَّاهُ مُسْلِمٌ وَكَانَ فِي السِّمَاطِ فَلَمَّا رَآهُ عُبَيْدُ اللَّهِ قَالَ إِنَّ مُحَمَّدِيَّكُمْ هَذَا الدَّحْدَاحُ فَفَهِمَهَا الشَّيْخُ فَقَالَ مَا كُنْتُ أَحْسَبُ أَنِّي أَبْقَى فِي قَوْمٍ يُعَيِّرُونِي بِصُحْبَةِ مُحَمَّدٍ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ لَهُ عُبَيْدُ اللَّهِ إِنَّ صُحْبَةَ مُحَمَّدٍ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَكَ زَيْنٌ غَيْرُ شَيْنٍ قَالَ إِنَّمَا بَعَثْتُ إِلَيْكَ لِأَسْأَلَكَ عَنْ الْحَوْضِ سَمِعْتَ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَذْكُرُ فِيهِ شَيْئًا فَقَالَ لَهُ أَبُو بَرْزَةَ نَعَمْ لَا مَرَّةً وَلَا ثِنْتَيْنِ وَلَا ثَلَاثًا وَلَا أَرْبَعًا وَلَا خَمْسًا فَمَنْ كَذَّبَ بِهِ فَلَا سَقَاهُ اللَّهُ مِنْهُ ثُمَّ خَرَجَ مُغْضَبًا
Vyprávěl nám [Muslim bin Ibrahim] a řekl: Vyprávěl nám [Abdussalam bin Abu Hazim Abu Thalut] a řekl: Viděl jsem [Abu Barzah] vejít za Ubaidullahem bin Ziyadem, a pak mi vyprávěl někdo z jedné skupiny jménem Muslim. Když ho Ubaidullah uviděl, řekl: „Vskutku, jeden z Muhammadových společníků je tlustý a malý.“ Abu Barzah tedy pochopil, co Ubaidullah řekl. Abu Barzah pak řekl: „Nečekal jsem, že budu žít mezi lidmi, kteří mě haní, protože se stýkám s Muhammadem, nechť je s ním Alláh spokojen.“ Ubaidullah na to odpověděl: „Vskutku, tvé přátelství s Muhammadem je ozdobou a není na něm nic špatného.“ Pokračoval ve svých slovech: „A přišel jsem za tebou, abych se zeptal na jezírko, slyšel jsem, že o něm Muhammad, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mluvil?“ Abu Barzah odpověděl: „Ano. Nejen jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát nebo pětkrát (o tom mluvil). Kdokoli to popře, tomu Bůh nedá z ní napít.“ Poté odešel rozhněvaný.“
Imám Abú Dáwúd : 4125
حَدَّثَنَا أَبُو الْوَلِيدِ الطَّيَالِسِيُّ حَدَّثَنَا شُعْبَةَ عَنْ عَلْقَمَةَ بْنِ مَرْثَدٍ عَنْ سَعْدِ بْنِ عُبَيْدَةَ عَنْ الْبَرَاءِ بْنِ عَازِبٍأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِنَّ الْمُسْلِمَ إِذَا سُئِلَ فِي الْقَبْرِ فَشَهِدَ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ وَأَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَذَلِكَ قَوْلُ اللَّهِ عَزَّ وَجَلَّ{ يُثَبِّتُ اللَّهُ الَّذِينَ آمَنُوا بِالْقَوْلِ الثَّابِتِ }
Vyprávěl nám [Abu Al Walid Ath Thayalisi], který řekl: Vyprávěl nám [Syu'bah] od [Alqamaha bin Martsada] od [Sa'da bin Ubaidy] od [Al Bara bin Aziba], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Pokud bude muslim v hrobě dotázán a dosvědčí, že není boha hodného uctívání kromě Alláha a že Muhammad, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, je Alláhovým poslem, pak je to důkazem slov Alláha Azza Wa Jalla: (Alláh upevňuje (víru) věřících pevnými slovy…) – Súra Ibrahim: 27 –
Imám Abú Dáwúd : 4126
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ سُلَيْمَانَ الْأَنْبَارِيُّ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَهَّابِ بْنُ عَطَاءٍ الْخَفَّافُ أَبُو نَصْرٍ عَنْ سَعِيدٍ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ قَالَإِنَّ نَبِيَّ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ دَخَلَ نَخْلًا لِبَنِي النَّجَّارِ فَسَمِعَ صَوْتًا فَفَزِعَ فَقَالَ مَنْ أَصْحَابُ هَذِهِ الْقُبُورِ قَالُوا يَا رَسُولَ اللَّهِ نَاسٌ مَاتُوا فِي الْجَاهِلِيَّةِ فَقَالَ تَعَوَّذُوا بِاللَّهِ مِنْ عَذَابِ النَّارِ وَمِنْ فِتْنَةِ الدَّجَّالِ قَالُوا وَمِمَّ ذَاكَ يَا رَسُولَ اللَّهِ قَالَ إِنَّ الْمُؤْمِنَ إِذَا وُضِعَ فِي قَبْرِهِ أَتَاهُ مَلَكٌ فَيَقُولُ لَهُ مَا كُنْتَ تَعْبُدُ فَإِنْ اللَّهُ هَدَاهُ قَالَ كُنْتُ أَعْبُدُ اللَّهَ فَيُقَالُ لَهُ مَا كُنْتَ تَقُولُ فِي هَذَا الرَّجُلِ فَيَقُولُ هُوَ عَبْدُ اللَّهِ وَرَسُولُهُ فَمَا يُسْأَلُ عَنْ شَيْءٍ غَيْرِهَا فَيُنْطَلَقُ بِهِ إِلَى بَيْتٍ كَانَ لَهُ فِي النَّارِ فَيُقَالُ لَهُ هَذَا بَيْتُكَ كَانَ لَكَ فِي النَّارِ وَلَكِنَّ اللَّهَ عَصَمَكَ وَرَحِمَكَ فَأَبْدَلَكَ بِهِ بَيْتًا فِي الْجَنَّةِ فَيَقُولُ دَعُونِي حَتَّى أَذْهَبَ فَأُبَشِّرَ أَهْلِي فَيُقَالُ لَهُ اسْكُنْ وَإِنَّ الْكَافِرَ إِذَا وُضِعَ فِي قَبْرِهِ أَتَاهُ مَلَكٌ فَيَنْتَهِرُهُ فَيَقُولُ لَهُ مَا كُنْتَ تَعْبُدُ فَيَقُولُ لَا أَدْرِي فَيُقَالُ لَهُ لَا دَرَيْتَ وَلَا تَلَيْتَ فَيُقَالُ لَهُ فَمَا كُنْتَ تَقُولُ فِي هَذَا الرَّجُلِ فَيَقُولُ كُنْتُ أَقُولُ مَا يَقُولُ النَّاسُ فَيَضْرِبُهُ بِمِطْرَاقٍ مِنْ حَدِيدٍ بَيْنَ أُذُنَيْهِ فَيَصِيحُ صَيْحَةً يَسْمَعُهَا الْخَلْقُ غَيْرُ الثَّقَلَيْنِحَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ سُلَيْمَانَ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَهَّابِ بِمِثْلِ هَذَا الْإِسْنَادِ نَحْوَهُ قَالَ إِنَّ الْعَبْدَ إِذَا وُضِعَ فِي قَبْرِهِ وَتَوَلَّى عَنْهُ أَصْحَابُهُ إِنَّهُ لَيَسْمَعُ قَرْعَ نِعَالِهِمْ فَيَأْتِيهِ مَلَكَانِ فَيَقُولَانِ لَهُ فَذَكَرَ قَرِيبًا مِنْ حَدِيثِ الْأَوَّلِ قَالَ فِيهِ وَأَمَّا الْكَافِرُ وَالْمُنَافِقُ فَيَقُولَانِ لَهُ زَادَ الْمُنَافِقَ وَقَالَ يَسْمَعُهَا مَنْ وَلِيَهُ غَيْرُ الثَّقَلَيْنِ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Sulaiman Al Anbari], který řekl: Vyprávěl nám [Abdul Wahhab bin Atha Al Khaffaf Abu Nashr] od [Sa'ida] od [Qatady] od [Anase bin Malika], který řekl: „Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jednou vešel do zahrady patřící rodu Bani Najjar, a uslyšel hlas, který ho znepokojil. Zeptal se: „Kdo je zde pohřben?“ Společníci odpověděli: „Ó Posle Alláha, lidé, kteří zemřeli v době Jahilliyah.“ On řekl: „Hledejte útočiště u Alláha před trestem pekla a zkouškou Dajjála.“ Spolubratři řekli: „Ó Posle Alláha, proč?“ On odpověděl: „Když je věřící uložen do hrobu, přijde k němu anděl a řekne: ‚Čemu se klaníš?‘ Pokud mu Alláh dá správné vedení, odpoví: ‚Klaním se Alláhovi.‘ Poté se ho zeptá: „Co říkáš o tomto muži (Muhammadovi)?“ On odpoví: „Je to služebník Alláha a Jeho posel.“ A nebude se ho ptát na nic jiného než na toto. Poté je odveden do domu, který pro něj byl připraven v pekle, a je mu řečeno: ‚Toto je dům, který pro tebe byl původně připraven v pekle, ale Alláh tě ochránil a dal ti milost, a tak ti Alláh vyměnil tento dům za dům v ráji.‘ Věřící muž pak řekne: ‚Nechte mě, ať tuto radostnou zprávu sdělím své rodině.‘ Potom mu bylo řečeno: „Mlč.“ A když je nevěřící uložen do hrobu, přijde k němu anděl a pokárá ho, a pak se ho zeptá: „Koho jsi uctíval?“ Ten muž odpoví: „Nevím.“ Pak mu bylo řečeno: „Nevíš, ale nechtěl jsi číst!“ Poté mu bylo řečeno: „Co říkáš o tomto (Muhammadovi)?“ Ten muž odpoví: „Řeknu to, co říkají lidé.“ Anděl ho pak udeří železným kladivem mezi uši, až bude výt a křičet bolestí takovým křikem, který uslyší všechna stvoření kromě džinů a lidí.“ Vyprávěl nám Muhammad bin Sulaiman, který řekl: Vyprávěl nám Abdul Wahhab se stejným řetězcem přenosu; stejně jako tento hadís. Řekl: „Když je služebník uložen do hrobu a ti, kdo ho doprovázeli, se vrátili, může slyšet zvuk jejich sandálů. Poté k němu přijdou dva andělé a zeptá se ho. …pak uvedl znění, které je téměř stejné jako první hadís, který zmínil (ve svém vyprávění); „Co se týče nevěřících a pokrytců, pak mu ti dva andělé řeknou“, – přidal slovo „pokrytci“ a ve svém vyprávění také uvedl: „bude to slyšet stvoření v okolí kromě džinů a lidí.“
Imám Abú Dáwúd : 4127
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ حَدَّثَنَا جَرِيرٌ ح و حَدَّثَنَا هَنَّادُ بْنُ السَّرِيِّ حَدَّثَنَا أَبُو مُعَاوِيَةَ وَهَذَا لَفْظُ هَنَّادٍ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ الْمِنْهَالِ عَنْ زَاذَانَ عَنْ الْبَرَاءِ بْنِ عَازِبٍ قَالَخَرَجْنَا مَعَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي جَنَازَةِ رَجُلٍ مِنْ الْأَنْصَارِ فَانْتَهَيْنَا إِلَى الْقَبْرِ وَلَمَّا يُلْحَدْ فَجَلَسَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَجَلَسْنَا حَوْلَهُ كَأَنَّمَا عَلَى رُءُوسِنَا الطَّيْرُ وَفِي يَدِهِ عُودٌ يَنْكُتُ بِهِ فِي الْأَرْضِ فَرَفَعَ رَأْسَهُ فَقَالَ اسْتَعِيذُوا بِاللَّهِ مِنْ عَذَابِ الْقَبْرِ مَرَّتَيْنِ أَوْ ثَلَاثًا زَادَ فِي حَدِيثِ جَرِيرٍ هَاهُنَا وَقَالَ وَإِنَّهُ لَيَسْمَعُ خَفْقَ نِعَالِهِمْ إِذَا وَلَّوْا مُدْبِرِينَ حِينَ يُقَالُ لَهُ يَا هَذَا مَنْ رَبُّكَ وَمَا دِينُكَ وَمَنْ نَبِيُّكَ قَالَ هَنَّادٌ قَالَ وَيَأْتِيهِ مَلَكَانِ فَيُجْلِسَانِهِ فَيَقُولَانِ لَهُ مَنْ رَبُّكَ فَيَقُولُ رَبِّيَ اللَّهُ فَيَقُولَانِ لَهُ مَا دِينُكَ فَيَقُولُ دِينِيَ الْإِسْلَامُ فَيَقُولَانِ لَهُ مَا هَذَا الرَّجُلُ الَّذِي بُعِثَ فِيكُمْ قَالَ فَيَقُولُ هُوَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَيَقُولَانِ وَمَا يُدْرِيكَ فَيَقُولُ قَرَأْتُ كِتَابَ اللَّهِ فَآمَنْتُ بِهِ وَصَدَّقْتُ زَادَ فِي حَدِيثِ جَرِيرٍ فَذَلِكَ قَوْلُ اللَّهِ عَزَّ وَجَلَّ{ يُثَبِّتُ اللَّهُ الَّذِينَ آمَنُوا }الْآيَةُ ثُمَّ اتَّفَقَا قَالَ فَيُنَادِي مُنَادٍ مِنْ السَّمَاءِ أَنْ قَدْ صَدَقَ عَبْدِي فَأَفْرِشُوهُ مِنْ الْجَنَّةِ وَافْتَحُوا لَهُ بَابًا إِلَى الْجَنَّةِ وَأَلْبِسُوهُ مِنْ الْجَنَّةِ قَالَ فَيَأْتِيهِ مِنْ رَوْحِهَا وَطِيبِهَا قَالَ وَيُفْتَحُ لَهُ فِيهَا مَدَّ بَصَرِهِ قَالَ وَإِنَّ الْكَافِرَ فَذَكَرَ مَوْتَهُ قَالَ وَتُعَادُ رُوحُهُ فِي جَسَدِهِ وَيَأْتِيهِ مَلَكَانِ فَيُجْلِسَانِهِ فَيَقُولَانِ لَهُ مَنْ رَبُّكَ فَيَقُولُ هَاهْ هَاهْ هَاهْ لَا أَدْرِي فَيَقُولَانِ لَهُ مَا دِينُكَ فَيَقُولُ هَاهْ هَاهْ لَا أَدْرِي فَيَقُولَانِ مَا هَذَا الرَّجُلُ الَّذِي بُعِثَ فِيكُمْ فَيَقُولُ هَاهْ هَاهْ لَا أَدْرِي فَيُنَادِي مُنَادٍ مِنْ السَّمَاءِ أَنْ كَذَبَ فَأَفْرِشُوهُ مِنْ النَّارِ وَأَلْبِسُوهُ مِنْ النَّارِ وَافْتَحُوا لَهُ بَابًا إِلَى النَّارِ قَالَ فَيَأْتِيهِ مِنْ حَرِّهَا وَسَمُومِهَا قَالَ وَيُضَيَّقُ عَلَيْهِ قَبْرُهُ حَتَّى تَخْتَلِفَ فِيهِ أَضْلَاعُهُ زَادَ فِي حَدِيثِ جَرِيرٍ قَالَ ثُمَّ يُقَيَّضُ لَهُ أَعْمَى أَبْكَمُ مَعَهُ مِرْزَبَّةٌ مِنْ حَدِيدٍ لَوْ ضُرِبَ بِهَا جَبَلٌ لَصَارَ تُرَابًا قَالَ فَيَضْرِبُهُ بِهَا ضَرْبَةً يَسْمَعُهَا مَا بَيْنَ الْمَشْرِقِ وَالْمَغْرِبِ إِلَّا الثَّقَلَيْنِ فَيَصِيرُ تُرَابًا قَالَ ثُمَّ تُعَادُ فِيهِ الرُّوحُحَدَّثَنَا هَنَّادُ بْنُ السَّرِيِّ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ نُمَيْرٍ حَدَّثَنَا الْأَعْمَشُ حَدَّثَنَا الْمِنْهَالُ عَنْ أَبِي عُمَرَ زَاذَانَ قَالَ سَمِعْتُ الْبَرَاءَ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ فَذَكَرَ نَحْوَهُ
Vyprávěl nám [Uthmán ibn Abú Šajba] a řekl: Vyprávěl nám [Džárír]. (V jiné verzi se uvádí:) Vyprávěl nám [Hannád as-Sárí] a řekl: Vyprávěl nám [Abú Mu'awíja] – a toto je slovník Hannada – od [Al-A'masyho] od [Al-Minhalyho] od [Zadzana] od [Al-Bary bin Aziba], který řekl: „Vyšli jsme s Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, abychom se rozloučili s mrtvým mužem z Ansárů, a dorazili jsme na hřbitov. Když byla vykopána hrobová jáma, Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, usedl a my jsme usedli po jeho boku. Zůstali jsme tiše sedět, jako by nad našimi hlavami seděl pták. V tu chvíli držel kus dřeva zapíchnutý do země, zvedl hlavu a řekl: „Proste Alláha o ochranu před trestem hrobu.“ Tuto větu zopakoval dvakrát nebo třikrát. Tak zní doplněk v hadíthu Džaríra. Pokračoval: „Vskutku, mrtvý uslyší šustění jejich sandálů, když se vrací; to jest, když se ho zeptají: ‚Ó ty, kdo je tvůj Pán? Jaké je tvé náboženství? A kdo je tvůj Prorok?“ – Hannad uvádí, že řekl: – „Pak k němu přijdou dva andělé a posadí ho. Anděl se zeptá: ‚Kdo je tvůj Pán?‘ On odpoví: ‚Mým Pánem je Alláh.‘ Anděl se zeptá znovu: ‚Jaké je tvé náboženství?‘ On odpoví: ‚Mým náboženstvím je islám.‘ Anděl se zeptal znovu: ‚Kdo je ten muž, který byl k vám poslán?‘ On odpověděl: ‚Je to Posel Alláha, nechť je s ním Alláhův mír a požehnání.‘ Anděl se zeptal znovu: ‚Co víš?‘ On odpověděl: ‚Čtu Alláhovu knihu, věřím v ni a potvrzuji ji.‘ V hadíthu od Džaríra je doplněno: „To je tedy význam slov Alláha: ‚(Alláh upevňuje (víru) věřících…)‘ až do konce verše. -Súra Ibrahim: 27- Poté se oba vypravěči shodli na slovech: „On řekl: ‚Poté se ozval hlas z nebe, který volal: „Pravdivé je to, co řekl můj služebník, rozprostřete pro něj koberec v ráji, otevřete mu brány ráje a dejte mu oděv ráje.“ Pokračoval: „Poté mu byla přinesena vůně ráje a jeho hrob byl rozšířen tak daleko, jak oko dohlédne.“ Pokračoval: „Pokud zemřelý byl nevěřící, jeho duše se vrátí do jeho těla. V tu chvíli přijdou dva andělé a posadí ho. Oba andělé se ho zeptali: „Kdo je tvůj Pán?“ On odpověděl: „Hah, hah, hah. Nevím.“ Anděl se zeptal: „Jaké je tvé náboženství?“ On odpověděl: „Hah, hah. Nevím.“ Anděl se zeptal znovu: „Kdo je ten muž, který byl k vám poslán?“ On odpověděl: „Hah, hah. Nevím.“ Poté se ozval hlas z nebe: „Lhal. Dejte mu koberec z pekla, oblečte ho do šatů z pekla a otevřete mu brány pekla.“ Pokračoval: „Poté k němu přišlo horko a zápach pekla. Potom se jeho hrob zúžil, až se jeho kosti tlačily jedna na druhou.“ V hadíthu od Džaríra je dodáno: „Řekl: ‚Potom byl spoután, slepý a němý. A pro něj je připravena železná palice; kdyby byla ta palice udeřena na horu, jistě by se proměnila v prach.“ Pokračoval: „Ten nevěřící muž je pak tou palicí bit, až je jeho hlas slyšet všemi stvořeními; od východního konce až po západní konec – kromě džinů a lidí – až se promění v prach.“ Pokračoval ve svém vyprávění: „Poté byla jeho duše navrátila zpět.“ Vyprávěl nám [Hannad bin As Sari], řekl, vyprávěl nám [Abdullah bin Numair], řekl, vyprávěl nám [Al A'masy], řekl, vyprávěl nám [Al Minhal] od [Abu Umar Zadzan], který řekl: Slyšel jsem [Al Bara] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jak řekl… a pak zopakoval tento hadís.“
Imám Abú Dáwúd : 4128
حَدَّثَنَا يَعْقُوبُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ وَحُمَيْدُ بْنُ مَسْعَدَةَ أَنَّ إِسْمَعِيلَ بْنَ إِبْرَاهِيمَ حَدَّثَهُمْ قَالَ أَخْبَرَنَا يُونُسُ عَنْ الْحَسَنِ عَنْ عَائِشَةَأَنَّهَا ذَكَرَتْ النَّارَ فَبَكَتْ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَا يُبْكِيكِ قَالَتْ ذَكَرْتُ النَّارَ فَبَكَيْتُ فَهَلْ تَذْكُرُونَ أَهْلِيكُمْ يَوْمَ الْقِيَامَةِ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَمَّا فِي ثَلَاثَةِ مَوَاطِنَ فَلَا يَذْكُرُ أَحَدٌ أَحَدًا عِنْدَ الْمِيزَانِ حَتَّى يَعْلَمَ أَيَخِفُّ مِيزَانُهُ أَوْ يَثْقُلُ وَعِنْدَ الْكِتَابِ حِينَ يُقَالُ{ هَاؤُمُ اقْرَءُوا كِتَابِيَهْ }حَتَّى يَعْلَمَ أَيْنَ يَقَعُ كِتَابُهُ أَفِي يَمِينِهِ أَمْ فِي شِمَالِهِ أَمْ مِنْ وَرَاءِ ظَهْرِهِ وَعِنْدَ الصِّرَاطِ إِذَا وُضِعَ بَيْنَ ظَهْرَيْ جَهَنَّمَقَالَ يَعْقُوبُ عَنْ يُونُسَ وَهَذَا لَفْظُ حَدِيثِهِ
Vyprávěli nám [Ya'qub bin Ibrahim] a [Humaid bin Mas'adah], že jim to vyprávěl [Isma'il bin Ibrahim], který řekl: Vyprávěl nám [Yunus] od [Al Hasana] od ['Aisyah], že si vzpomněla na peklo a rozplakala se. Rasulullah, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se pak zeptal: „Co tě přimělo k pláči?“ 'Aisyah odpověděla: „Vzpomněla jsem si na peklo, a tak jsem plakala. Vzpomínáte si na své rodiny v den soudného dne?“ On řekl: „Existují tři místa, kde si člověk již nebude pamatovat na nikoho jiného: když bude na mizan (váze skutků), dokud nezjistí, zda je jeho váha lehčí nebo těžší; když obdrží knihu skutků, tedy když mu bude řečeno: ‚Vezmi si ji, přečti si mou knihu (tuto)‘, dokud nezjistí, odkud mu bude kniha předána – zprava, zleva nebo zezadu; A když bude na širát, tedy na mostě mezi dvěma hřbety pekla.“ Ya'qub to vyprávěl od Yunuse a toto je znění hadísu.
Imám Abú Dáwúd : 4129
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا حَمَّادٌ عَنْ خَالِدٍ الْحَذَّاءِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ شَقِيقٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ سُرَاقَةَ عَنْ أَبِي عُبَيْدَةَ بْنِ الْجَرَّاحِقَالَ سَمِعْتُ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِنَّهُ لَمْ يَكُنْ نَبِيٌّ بَعْدَ نُوحٍ إِلَّا وَقَدْ أَنْذَرَ الدَّجَّالَ قَوْمَهُ وَإِنِّي أُنْذِرُكُمُوهُ فَوَصَفَهُ لَنَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَقَالَ لَعَلَّهُ سَيُدْرِكُهُ مَنْ قَدْ رَآنِي وَسَمِعَ كَلَامِي قَالُوا يَا رَسُولَ اللَّهِ كَيْفَ قُلُوبُنَا يَوْمَئِذٍ أَمِثْلُهَا الْيَوْمَ قَالَ أَوْ خَيْرٌ
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], řekl: Vyprávěl nám [Hammad] od [Khalida Al Hadzdzy] od [Abdulláha bin Šaqiqa] od [Abdulláha bin Suraqaha] od [Abu Ubaidy Ibnul Jarraha], který řekl: „Slyšel jsem Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jak řekl: „Není žádného Proroka po Noemovi, který by své lid neupozornil na Dajdžála, a já vás před ním varuji.“ Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, nám poté popsal Dajdžála a řekl: „Je možné, že ti, kteří mě vidí a slyší, uvidí i Dajdžála.“ Spolubratři se zeptali: „Ó Posle Alláha, jaké budou tehdy naše srdce, budou jako nyní?“ On odpověděl: „Ano, dobré.“
Imám Abú Dáwúd : 4130
حَدَّثَنَا مَخْلَدٌ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ أَخْبَرَنَا مَعْمَرٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ عَنْ سَالِمٍ عَنْ أَبِيهِ قَالَقَامَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي النَّاسِ فَأَثْنَى عَلَى اللَّهِ بِمَا هُوَ أَهْلُهُ فَذَكَرَ الدَّجَّالَ فَقَالَ إِنِّي لَأُنْذِرُكُمُوهُ وَمَا مِنْ نَبِيٍّ إِلَّا قَدْ أَنْذَرَهُ قَوْمَهُ لَقَدْ أَنْذَرَهُ نُوحٌ قَوْمَهُ وَلَكِنِّي سَأَقُولُ لَكُمْ فِيهِ قَوْلًا لَمْ يَقُلْهُ نَبِيٌّ لِقَوْمِهِ تَعْلَمُونَ أَنَّهُ أَعْوَرُ وَأَنَّ اللَّهَ لَيْسَ بِأَعْوَرَ
Vyprávěl nám [Makhlad], řekl nám [Abdurrazaq], sdělil nám [Ma'mar] od [Az Zuhriho] od [Salima] od [jeho otce], který řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, stál před lidmi a chválil Alláha chválou, která Mu náleží. Poté vyprávěl o Dajjálovi a řekl: „Vskutku, varuji vás před Dajjálem, a není proroka, který by před ním nevaroval svůj lid. Noe varoval svůj lid. Ale já vám o Dajjálovi povím něco, co žádný prorok svému lidu neřekl. Vězte, že Dajdžál je slepý na jedno oko, zatímco Alláh není slepý na jedno oko.“
Imám Abú Dáwúd : 4131
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ يُونُسَ حَدَّثَنَا زُهَيْرٌ وَأَبُو بَكْرِ بْنُ عَيَّاشٍ وَمَنْدَلٌ عَنْ مُطَرِّفٍ عَنْ أَبِي جَهْمٍ عَنْ خَالِدِ بْنِ وَهْبَانَ عَنْ أَبِي ذَرٍّ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَنْ فَارَقَ الْجَمَاعَةَ شِبْرًا فَقَدْ خَلَعَ رِبْقَةَ الْإِسْلَامِ مِنْ عُنُقِهِ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Yunus], řekl, vyprávěl nám [Zuhair] a [Abu Bakr bin Ayyasy] a [Mandal] od [Mutharrifa] od [Abu Jahma] od [Khalida bin Wahbana] od [Abu Dzar], který řekl: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Kdokoli opustí společenství, byť jen o šířku prstu, ten skutečně uvolnil pouta islámu ze svého krku.“
Imám Abú Dáwúd : 4132
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ مُحَمَّدٍ النُّفَيْلِيُّ حَدَّثَنَا زُهَيْرٌ حَدَّثَنَا مُطَرِّفُ بْنُ طَرِيفٍ عَنْ أَبِي الْجَهْمِ عَنْ خَالِدِ بْنِ وَهْبَانَ عَنْ أَبِي ذَرٍّ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَيْفَ أَنْتُمْ وَأَئِمَّةٌ مِنْ بَعْدِي يَسْتَأْثِرُونَ بِهَذَا الْفَيْءِ قُلْتُ إِذَنْ وَالَّذِي بَعَثَكَ بِالْحَقِّ أَضَعُ سَيْفِي عَلَى عَاتِقِي ثُمَّ أَضْرِبُ بِهِ حَتَّى أَلْقَاكَ أَوْ أَلْحَقَكَ قَالَ أَوَلَا أَدُلُّكَ عَلَى خَيْرٍ مِنْ ذَلِكَ تَصْبِرُ حَتَّى تَلْقَانِي
Vyprávěl nám [Abdullah bin Muhammad An Nufaili], řekl: Vyprávěl nám [Zuhair], řekl: Vyprávěl nám [Mutharrif bin Tharif] od [Abul Jahm] od [Khalid bin Wahban] od [Abu Dzar], který řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír a požehnání, řekl: „Co uděláte, když se vůdci po mně budou přetahovat o kořist (fai`)?“ Odpověděl jsem: „Pokud tomu tak bude, pak při Tom, který tě poslal s pravdou, položím svůj meč na rameno a budu s nimi bojovat, dokud se s tebou nesetkám, nebo vypravěč uvádí: „dokud tě nedohoním.“ On řekl: „Chceš, abych ti ukázal něco lepšího než to? Buď trpělivý, dokud se se mnou nesetkáš.“
Imám Abú Dáwúd : 4133
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ وَسُلَيْمَانُ بْنُ دَاوُدَ الْمَعْنَى قَالَا حَدَّثَنَا حَمَّادُ بْنُ زَيْدٍ عَنْ الْمُعَلَّى بْنِ زِيَادٍ وَهِشَامِ بْنِ حَسَّانَ عَنْ الْحَسَنِ عَنْ ضَبَّةَ بْنِ مِحْصَنٍ عَنْ أُمِّ سَلَمَةَ زَوْجِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَتْقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ سَتَكُونُ عَلَيْكُمْ أَئِمَّةٌ تَعْرِفُونَ مِنْهُمْ وَتُنْكِرُونَ فَمَنْ أَنْكَرَ قَالَ أَبُو دَاوُد قَالَ هِشَامٌ بِلِسَانِهِ فَقَدْ بَرِئَ وَمَنْ كَرِهَ بِقَلْبِهِ فَقَدْ سَلِمَ وَلَكِنْ مَنْ رَضِيَ وَتَابَعَ فَقِيلَ يَا رَسُولَ اللَّهِ أَفَلَا نَقْتُلُهُمْ قَالَ ابْنُ دَاوُدَ أَفَلَا نُقَاتِلُهُمْ قَالَ لَا مَا صَلَّوْاحَدَّثَنَا ابْنُ بَشَّارٍ حَدَّثَنَا مُعَاذُ بْنُ هِشَامٍ قَالَ حَدَّثَنِي أَبِي عَنْ قَتَادَةَ قَالَ حَدَّثَنَا الْحَسَنُ عَنْ ضَبَّةَ بْنِ مِحْصَنٍ الْعَنَزِيِّ عَنْ أُمِّ سَلَمَةَ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِمَعْنَاهُ قَالَ فَمَنْ كَرِهَ فَقَدْ بَرِئَ وَمَنْ أَنْكَرَ فَقَدْ سَلِمَ قَالَ قَتَادَةُ يَعْنِي مَنْ أَنْكَرَ بِقَلْبِهِ وَمَنْ كَرِهَ بِقَلْبِهِ
Vyprávěli nám [Musaddad] a [Sulaiman bin Dawud] ve smyslu, oba řekli: vyprávěl nám [Hammad bin Zaid] od [Al Mu'alla bin Ziyad] a [Hisjam bin Hasan] od [Al Hasana] od [Dhabby bin Mihshana] od [Ummu Salamah], manželky Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, která řekla: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Mezi vámi budou vůdci, které znáte, ale popíráte je. Kdokoli ho tedy popře, Abu Dawud řekl: „Hisyam uvedl: „slovy, ten se od něj distancoval. Kdokoli ho nenávidí ve svém srdci, ten je v bezpečí. Ale kdo s tím souhlasí a následuje ho, pak mu bylo řečeno: „Ó Posle Alláha, co kdybychom ho zabili?“ Ibn Dawud uvádí: „Co kdybychom proti němu bojovali?“ On odpověděl: „Ne, dokud se modlí.“ Vyprávěl nám [Muhammad bin Basyshar], řekl, vyprávěl nám [Mu'adz bin Hisyam], řekl; vyprávěl mi [můj otec] od [Qatady], který řekl; vyprávěl nám [Al Hasan] od [Dhabby bin Mihshana Al 'Anbariho] od [Ummu Salamah] od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se stejným významem. On řekl: „Kdo nenávidí, ten se odtrhl. A kdo popírá, ten je v bezpečí.“ Qatadah řekl, že to znamená: „Kdo popírá ve svém srdci a kdo nenávidí ve svém srdci.“
Imám Abú Dáwúd : 4134
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنْ شُعْبَةَ عَنْ زِيَادِ بْنِ عِلَاقَةَ عَنْ عَرْفَجَةَ قَالَسَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ سَتَكُونُ فِي أُمَّتِي هَنَاتٌ وَهَنَاتٌ وَهَنَاتٌ فَمَنْ أَرَادَ أَنْ يُفَرِّقَ أَمْرَ الْمُسْلِمِينَ وَهُمْ جَمِيعٌ فَاضْرِبُوهُ بِالسَّيْفِ كَائِنًا مَنْ كَانَ
Vyprávěl nám [Musaddad], který řekl: Vyprávěl nám [Yahya] od [Syu'bah] od [Ziyad bin Ilaqah] od [Arfajah], který řekl: Slyšel jsem, jak Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Na mém národu dojde k zkouškám a novotám, zkouškám a novotám, zkouškám a novotám. Kdokoli tedy bude chtít rozdělit záležitosti muslimů – když jsou sjednocení – zabijte ho, ať je to kdokoli.“
Imám Abú Dáwúd : 4135
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عُبَيْدٍ وَمُحَمَّدُ بْنُ عِيسَى الْمَعْنَى قَالَا حَدَّثَنَا حَمَّادٌ عَنْ أَيُّوبَ عَنْ مُحَمَّدٍ عَنْ عَبِيدَةَأَنَّ عَلِيًّا ذَكَرَ أَهْلَ النَّهْرَوَانِ فَقَالَ فِيهِمْ رَجُلٌ مُودَنُ الْيَدِ أَوْ مُخْدَجُ الْيَدِ أَوْ مَثْدُونُ الْيَدِ لَوْلَا أَنْ تَبْطَرُوا لَنَبَّأْتُكُمْ مَا وَعَدَ اللَّهُ الَّذِينَ يَقْتُلُونَهُمْ عَلَى لِسَانِ مُحَمَّدٍ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ قُلْتُ أَنْتَ سَمِعْتَ هَذَا مِنْهُ قَالَ قَالَ إِي وَرَبِّ الْكَعْبَةِ
Vyprávěli nám [Muhammad bin Ubaid] a [Muhammad bin Isa] ve smyslu, oba řekli: Vyprávěl nám [Hammad] od [Ayyuba] od [Muhammada] od [Abidaha], který řekl: „[Ali] mluvil o obyvatelích Nahrawanu. Řekl: „Mezi nimi je muž s malou nebo krátkou rukou; kdybych se nebál, že byste se příliš radovali, řekl bych vám, co Alláh slíbil těm, kdo je zabijí, skrze ústa Muhammada, nechť je s ním Alláh spokojen.“ Abidah řekl: „Zeptal jsem se: ‚Opravdu jsi to od něj slyšel?‘ Ali odpověděl: ‚Ano. Přísahám při Tom, který vlastní Ka'bu.‘
Imám Abú Dáwúd : 4136
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ كَثِيرٍ أَخْبَرَنَا سُفْيَانُ عَنْ أَبِيهِ عَنْ ابْنِ أَبِي نُعْمٍ عَنْ أَبِي سَعِيدٍ الْخُدْرِيِّ قَالَبَعَثَ عَلِيٌّ عَلَيْهِ السَّلَام إِلَى النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِذُهَيْبَةٍ فِي تُرْبَتِهَا فَقَسَّمَهَا بَيْنَ أَرْبَعَةٍ بَيْنَ الْأَقْرَعِ بْنِ حَابِسٍ الْحَنْظَلِيِّ ثُمَّ الْمُجَاشِعِيِّ وَبَيْنَ عُيَيْنَةَ بْنِ بَدْرٍ الْفَزَارِيِّ وَبَيْنَ زَيْدِ الْخَيْلِ الطَّائِيِّ ثُمَّ أَحَدِ بَنِي نَبْهَانَ وَبَيْنَ عَلْقَمَةَ بْنِ عُلَاثَةَ الْعَامِرِيِّ ثُمَّ أَحَدِ بَنِي كِلَابٍ قَالَ فَغَضِبَتْ قُرَيْشٌ وَالْأَنْصَارُ وَقَالَتْ يُعْطِي صَنَادِيدَ أَهْلِ نَجْدٍ وَيَدَعُنَا فَقَالَ إِنَّمَا أَتَأَلَّفُهُمْ قَالَ فَأَقْبَلَ رَجُلٌ غَائِرُ الْعَيْنَيْنِ مُشْرِفُ الْوَجْنَتَيْنِ نَاتِئُ الْجَبِينِ كَثُّ اللِّحْيَةِ مَحْلُوقٌ قَالَ اتَّقِ اللَّهَ يَا مُحَمَّدُ فَقَالَ مَنْ يُطِيعُ اللَّهَ إِذَا عَصَيْتُهُ أَيَأْمَنُنِي اللَّهُ عَلَى أَهْلِ الْأَرْضِ وَلَا تَأْمَنُونِي قَالَ فَسَأَلَ رَجُلٌ قَتْلَهُ أَحْسِبُهُ خَالِدَ بْنَ الْوَلِيدِ قَالَ فَمَنَعَهُ قَالَ فَلَمَّا وَلَّى قَالَ إِنَّ مِنْ ضِئْضِئِ هَذَا أَوْ فِي عَقِبِ هَذَا قَوْمًا يَقْرَءُونَ الْقُرْآنَ لَا يُجَاوِزُ حَنَاجِرَهُمْ يَمْرُقُونَ مِنْ الْإِسْلَامِ مُرُوقَ السَّهْمِ مِنْ الرَّمِيَّةِ يَقْتُلُونَ أَهْلَ الْإِسْلَامِ وَيَدَعُونَ أَهْلَ الْأَوْثَانِ لَئِنْ أَنَا أَدْرَكْتُهُمْ قَتَلْتُهُمْ قَتْلَ عَادٍ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Katsir], který řekl, že nám to sdělil [Sufyan] od [svého otce] od [Ibnu Abu Nu'ma] od [Abu Sa'ida Al Khudriho], který řekl: „Ali, nechť je s ním Bůh spokojen, poslal Prorokovi, nechť mu Bůh požehná a dá mu mír, zlato, které bylo ještě pokryté prachem. Ten je poté rozdělil mezi čtyři osoby, a to Al-Aqra' bin Habis Al-Hanzhali, Al-Mujasyi'i, Uyainah bin Badr Al-Fazari a Zaid Al-Khail Ath-Tha'i. Poté je dal jedné osobě z kmene Bani Nabhan, Alqamah bin Ulatsah Al-'Amiri, a jedné osobě z kmene Bani Kilab.“ Sa'id Al-Khudri řekl: „Lidé z kmene Kurajš a Anšar se poté rozhněvali a řekli: ‚Rozdal je vůdcům obyvatel Najdu a nás nechal stranou.‘ On pak řekl: „Jen jsem jim chtěl zmírnit srdce.“ Sa'id řekl: „Potom přišel muž s propadlými očima, širokým čelem, dlouhým vousem a holou hlavou. Ten muž řekl: „Ó Muhammade, boj se Alláha!“ On řekl: „Kdo by se bál Alláha, když já se mu vzpírá! Copak mi Bůh nesvěřil, abych předal poselství obyvatelům země, zatímco vy mi nevěříte?“ Sa'id řekl: „Pak se jeden muž zeptal na svolení, aby toho muže zabil, a já si myslím, že tím mužem byl Khalid bin Al Walid. On mu to však zakázal.“ Sa’íd řekl: „Když ten člověk odešel, řekl: ‚Vskutku, z potomků tohoto muže vzejde lid, který bude číst Korán, ale ten jim nepřesáhne hrdlo. Oni opustí islám tak, jako šíp opouští luk. Budou zabíjet muslimy, ale budou se chovat laskavě k modlářům. Kdybych je našel, zabil bych je tak, jak byl zabit lid Ad (lid proroka Húda).“
Imám Abú Dáwúd : 4137
حَدَّثَنَا نَصْرُ بْنُ عَاصِمٍ الْأَنْطَاكِيُّ حَدَّثَنَا الْوَلِيدُ وَمُبَشِّرٌ يَعْنِي ابْنَ إِسْمَعِيلَ الْحَلَبِيَّ عَنْ أَبِي عَمْرٍو قَالَ يَعْنِي الْوَلِيدَ حَدَّثَنَا أَبُو عَمْرٍو قَالَ حَدَّثَنِي قَتَادَةُ عَنْ أَبِي سَعِيدٍ الْخُدْرِيِّ وَأَنَسِ بْنِ مَالِكٍعَنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ سَيَكُونُ فِي أُمَّتِي اخْتِلَافٌ وَفُرْقَةٌ قَوْمٌ يُحْسِنُونَ الْقِيلَ وَيُسِيئُونَ الْفِعْلَ يَقْرَءُونَ الْقُرْآنَ لَا يُجَاوِزُ تَرَاقِيَهُمْ يَمْرُقُونَ مِنْ الدِّينِ مُرُوقَ السَّهْمِ مِنْ الرَّمِيَّةِ لَا يَرْجِعُونَ حَتَّى يَرْتَدَّ عَلَى فُوقِهِ هُمْ شَرُّ الْخَلْقِ وَالْخَلِيقَةِ طُوبَى لِمَنْ قَتَلَهُمْ وَقَتَلُوهُ يَدْعُونَ إِلَى كِتَابِ اللَّهِ وَلَيْسُوا مِنْهُ فِي شَيْءٍ مَنْ قَاتَلَهُمْ كَانَ أَوْلَى بِاللَّهِ مِنْهُمْ قَالُوا يَا رَسُولَ اللَّهِ مَا سِيمَاهُمْ قَالَ التَّحْلِيقُحَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ أَخْبَرَنَا مَعْمَرٌ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ أَنَسٍ أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَحْوَهُ قَالَ سِيمَاهُمْ التَّحْلِيقُ وَالتَّسْبِيدُ فَإِذَا رَأَيْتُمُوهُمْ فَأَنِيمُوهُمْ قَالَ أَبُو دَاوُد التَّسْبِيدُ اسْتِئْصَالُ الشَّعْرِ
Vyprávěl nám [Nashr bin Ashim Al Anthaki], řekl, vyprávěli nám [Al Walid] a [Mubasysyir] – tedy Mubassyir bin Isma'il Al Halabi – od [Abu Amru]. On (Al Walid) řekl: vyprávěl nám [Abu Amru], řekl: vyprávěl mi [Qatadah] od [Abu Sa'ida Al Khudriho] a [Anase bin Malika] od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, který řekl: „Mezi mým lidem dojde k rozporům a rozkolům, některé skupiny budou výmluvné, ale jejich mravy budou špatné. Čtou Al-Korán, ale slova jim nezůstanou v hrdle. Odcházejí z náboženství jako šíp z luku a nevrátí se, dokud se šíp nevrátí do luku. Jsou to ti nejhorší z lidí. Šťastný je ten, kdo je zabije, a oni je zabijí. Vyzývají k Al-Koránu, ale sami jej vůbec nepraktikují. Kdo proti nim bojuje, ten je u Alláha vznešenější.“ Společníci se zeptali: „Ó Posle Alláha, jaké jsou jejich znaky?“ On odpověděl: „Mají oholené hlavy.“ Vyprávěl nám [Al Hasan bin Ali], řekl, vyprávěl nám [Abdurrazaq], řekl, sdělil nám [Ma'mar] od [Qatady] od [Anase], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Jejich znakem je, že mají oholené hlavy a vytrhané vlasy; pokud je najdete, zabijte je.“ Abu Dawud řekl: „At-tasbid znamená vytrhávání vlasů.“
Imám Abú Dáwúd : 4138
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ كَثِيرٍ أَخْبَرَنَا سُفْيَانُ حَدَّثَنَا الْأَعْمَشُ عَنْ خَيْثَمَةَ عَنْ سُوَيْدِ بْنِ غَفَلَةَ قَالَ قَالَ عَلِيٌّ عَلَيْهِ السَّلَامإِذَا حَدَّثْتُكُمْ عَنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ حَدِيثًا فَلَأَنْ أَخِرَّ مِنْ السَّمَاءِ أَحَبُّ إِلَيَّ مِنْ أَنْ أَكْذِبَ عَلَيْهِ وَإِذَا حَدَّثْتُكُمْ فِيمَا بَيْنِي وَبَيْنَكُمْ فَإِنَّمَا الْحَرْبُ خَدْعَةٌ سَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ يَأْتِي فِي آخِرِ الزَّمَانِ قَوْمٌ حُدَثَاءُ الْأَسْنَانِ سُفَهَاءُ الْأَحْلَامِ يَقُولُونَ مِنْ قَوْلِ خَيْرِ الْبَرِيَّةِ يَمْرُقُونَ مِنْ الْإِسْلَامِ كَمَا يَمْرُقُ السَّهْمُ مِنْ الرَّمِيَّةِ لَا يُجَاوِزُ إِيمَانُهُمْ حَنَاجِرَهُمْ فَأَيْنَمَا لَقِيتُمُوهُمْ فَاقْتُلُوهُمْ فَإِنَّ قَتْلَهُمْ أَجْرٌ لِمَنْ قَتَلَهُمْ يَوْمَ الْقِيَامَةِ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Katsir], řekl, že nám sdělil [Sufyan], řekl, že nám vyprávěl [Al A'masy] od [Khaitsamaha] od [Suwaida bin Ghafalah], který řekl; [Ali radliallahu 'anhu] řekl: „Kdybych vám vyprávěl hadís od Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pak bych raději spadl z nebe, než abych lhal. A kdybych mluvil o nějaké záležitosti, která se stala mezi mnou a vámi, pak vězte, že válka je plná lstí. Slyšel jsem, jak Posel Alláha, nechť je s ním mír, řekl: „Na konci časů se objeví lidé, kteří budou mladí, ale jejich ambice budou šílené. Budou mluvit na základě slov nejlepšího z lidí (Muhammada, nechť je s ním mír). Ale odejdou z islámu tak, jako šíp opouští luk. Jejich víra nepřesahuje hrdlo, a proto kdekoli je najdete, zabijte je. Neboť za jejich zabití budete odměněni v den soudného dne.“
Imám Abú Dáwúd : 4139
حَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ عَلِيٍّ حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّزَّاقِ عَنْ عَبْدِ الْمَلِكِ بْنِ أَبِي سُلَيْمَانَ عَنْ سَلَمَةَ بْنِ كُهَيْلٍ قَالَ أَخْبَرَنِي زَيْدُ بْنُ وَهْبٍ الْجُهَنِيُّأَنَّهُ كَانَ فِي الْجَيْشِ الَّذِينَ كَانُوا مَعَ عَلِيٍّ عَلَيْهِ السَّلَام الَّذِينَ سَارُوا إِلَى الْخَوَارِجِ فَقَالَ عَلِيٌّ عَلَيْهِ السَّلَامأَيُّهَا النَّاسُ إِنِّي سَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ يَخْرُجُ قَوْمٌ مِنْ أُمَّتِي يَقْرَءُونَ الْقُرْآنَ لَيْسَتْ قِرَاءَتُكُمْ إِلَى قِرَاءَتِهِمْ شَيْئًا وَلَا صَلَاتُكُمْ إِلَى صَلَاتِهِمْ شَيْئًا وَلَا صِيَامُكُمْ إِلَى صِيَامِهِمْ شَيْئًا يَقْرَءُونَ الْقُرْآنَ يَحْسِبُونَ أَنَّهُ لَهُمْ وَهُوَ عَلَيْهِمْ لَا تُجَاوِزُ صَلَاتُهُمْ تَرَاقِيَهُمْ يَمْرُقُونَ مِنْ الْإِسْلَامِ كَمَا يَمْرُقُ السَّهْمُ مِنْ الرَّمِيَّةِ لَوْ يَعْلَمُ الْجَيْشُ الَّذِينَ يُصِيبُونَهُمْ مَا قُضِيَ لَهُمْ عَلَى لِسَانِ نَبِيِّهِمْ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَنَكَلُوا عَنْ الْعَمَلِ وَآيَةُ ذَلِكَ أَنَّ فِيهِمْ رَجُلًا لَهُ عَضُدٌ وَلَيْسَتْ لَهُ ذِرَاعٌ عَلَى عَضُدِهِ مِثْلُ حَلَمَةِ الثَّدْيِ عَلَيْهِ شَعَرَاتٌ بِيضٌأَفَتَذْهَبُونَ إِلَى مُعَاوِيَةَ وَأَهْلِ الشَّامِ وَتَتْرُكُونَ هَؤُلَاءِ يَخْلُفُونَكُمْ فِي ذَرَارِيِّكُمْ وَأَمْوَالِكُمْ وَاللَّهِ إِنِّي لَأَرْجُو أَنْ يَكُونُوا هَؤُلَاءِ الْقَوْمَ فَإِنَّهُمْ قَدْ سَفَكُوا الدَّمَ الْحَرَامَ وَأَغَارُوا فِي سَرْحِ النَّاسِ فَسِيرُوا عَلَى اسْمِ اللَّهِ قَالَ سَلَمَةُ بْنُ كُهَيْلٍ فَنَزَّلَنِي زَيْدُ بْنُ وَهْبٍ مَنْزِلًا مَنْزِلًا حَتَّى مَرَّ بِنَا عَلَى قَنْطَرَةٍ قَالَ فَلَمَّا الْتَقَيْنَا وَعَلَى الْخَوَارِجِ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ وَهْبٍ الرَّاسِبِيُّ فَقَالَ لَهُمْ أَلْقُوا الرِّمَاحَ وَسُلُّوا السُّيُوفَ مِنْ جُفُونِهَا فَإِنِّي أَخَافُ أَنْ يُنَاشِدُوكُمْ كَمَا نَاشَدُوكُمْ يَوْمَ حَرُورَاءَ قَالَ فَوَحَّشُوا بِرِمَاحِهِمْ وَاسْتَلُّوا السُّيُوفَ وَشَجَرَهُمْ النَّاسُ بِرِمَاحِهِمْ قَالَ وَقَتَلُوا بَعْضَهُمْ عَلَى بَعْضِهِمْ قَالَ وَمَا أُصِيبَ مِنْ النَّاسِ يَوْمَئِذٍ إِلَّا رَجُلَانِ فَقَالَ عَلِيٌّ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ الْتَمِسُوا فِيهِمْ الْمُخْدَجَ فَلَمْ يَجِدُوا قَالَ فَقَامَ عَلِيٌّ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ بِنَفْسِهِ حَتَّى أَتَى نَاسًا قَدْ قُتِلَ بَعْضُهُمْ عَلَى بَعْضٍ فَقَالَ أَخْرِجُوهُمْ فَوَجَدُوهُ مِمَّا يَلِي الْأَرْضَ فَكَبَّرَ وَقَالَ صَدَقَ اللَّهُ وَبَلَّغَ رَسُولُهُ فَقَامَ إِلَيْهِ عَبِيدَةُ السَّلْمَانِيُّ فَقَالَ يَا أَمِيرَ الْمُؤْمِنِينَ وَاللَّهِ الَّذِي لَا إِلَهَ إِلَّا هُوَ لَقَدْ سَمِعْتَ هَذَا مِنْ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ إِي وَاللَّهِ الَّذِي لَا إِلَهَ إِلَّا هُوَ حَتَّى اسْتَحْلَفَهُ ثَلَاثًا وَهُوَ يَحْلِفُ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عُبَيْدٍ حَدَّثَنَا حَمَّادُ بْنُ زَيْدٍ عَنْ جَمِيلِ بْنِ مُرَّةَ قَالَ حَدَّثَنَا أَبُو الْوَضِيءِ قَالَ قَالَ عَلِيٌّ عَلَيْهِ السَّلَام اطْلُبُوا الْمُخْدَجَ فَذَكَرَ الْحَدِيثَ فَاسْتَخْرَجُوهُ مِنْ تَحْتِ الْقَتْلَى فِي طِينٍ قَالَ أَبُو الْوَضِيءِ فَكَأَنِّي أَنْظُرُ إِلَيْهِ حَبَشِيٌّ عَلَيْهِ قُرَيْطِقٌ لَهُ إِحْدَى يَدَيْنِ مِثْلُ ثَدْيِ الْمَرْأَةِ عَلَيْهَا شُعَيْرَاتٌ مِثْلُ شُعَيْرَاتِ الَّتِي تَكُونُ عَلَى ذَنَبِ الْيَرْبُوعِ
Vyprávěl nám [Al-Hasan ibn Alí], který řekl: Vyprávěl nám [Abdurrazaq] od [Abdul-Malika ibn Abu Sulaimana] od [Salamaha ibn Kuhaila], který řekl: Sdělil mi [Zaid ibn Wahb Al-Juhani], že se kdysi připojil k vojsku [Alího, nechť je s ním Bůh spokojen], které táhlo proti chawarídžům. Ali pak řekl: „Ó lidé, slyšel jsem, jak Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: ‚Vystoupí skupina lidí z mého společenství, kteří budou číst Korán, a vaše čtení Koránu se nebude rovnat jejich čtení, vaše modlitby se nebudou rovnat jejich modlitbám a vaše půsty se nebudou rovnat jejich půstům ani v nejmenším. Čtou Korán a domnívají se, že je to pro ně dobré, avšak jejich čtení jim bude na škodu. Jejich modlitby nepřesahují jejich hrdla. Vystupují z islámu jako šíp z luku. Kdyby vojska, která proti nim bojují, znala přednosti boje proti nim, jistě by se jim nechtělo konat dobré skutky (po boji proti nim). Jejich znaky jsou takové, že mezi nimi je muž, který má paže, ale nemá lokty (je tlustý a má hodně masa), na konci paží má prsa a bílé vlasy. Půjdete k Mu'awijovi a obyvatelům Šámu a necháte je zde se svými rodinami a majetkem? Při Alláhu, jak já si přeji s nimi bojovat! Vždyť prolili zakázanou krev a zbavili lidi jejich práv. „Tak tedy vyrazte ve jménu Alláha.“ – Salamah bin Kuhail řekl: „Zaid bin Wahab mi ukázal (vyjmenoval) místa, kudy procházeli, jedno po druhém, až jsme dorazili k mostu, kde jsme narazili na khawarijské pod vedením Abdulláha bin Wahaba Ar Rasibiho, a Ali jim (muslimům) řekl: „Odhoďte své kopí a vytáhněte meče z pochvy, neboť se obávám, že od vás budou požadovat mír, tak jako od vás požadovali mír v den u Harury, (aby poté mohli posílit své síly k boji proti muslimům). Nakonec muslimské jednotky odhodily svá kopí, vytáhly meče a bodalykharidžity svými kopími“, řekl Zajd bin Waháb: „dokud část (muslimů) nezabila část (kharidžitů)“, pokračoval Zajd Waháb: „v té době byli z muslimů zabiti pouze dva lidé, a pak Ali, nechť je s ním Bůh spokojen, řekl: „hledejte mezi nimi Al-Mukhdaje“, ale nenašli ho. Zaid řekl: „Nakonec se Ali vydal sám ho hledat, až dorazil k hromadě mrtvých, kteří se navzájem zabili.“ Ali řekl: „Vytáhněte je.“ Nakonec našel Al-Mukhdaje v hromadě mrtvých, poté pronesl takbír a řekl: „Alláh je pravdivý a Jeho Posel, který to zvěstoval (o této události),“ poté k němu přistoupil Abidah As Salmani a řekl: „Ó Amire věřících, při Alláhu, že není boha kromě Něho, slyšel jsi to od Posla Alláha, nechť je s ním mír a požehnání?“, Ali odpověděl: „Ano, při Alláhu, že není boha kromě Něho“, až ho Abidah požádal, aby přísahal třikrát, a Ali mu třikrát přísahal. vyprávěl nám [Muhammad bin Ubaid], řekl, že nám vyprávěl [Hammad bin Zaid] od [Jamila bin Murraha], který řekl; vyprávěl nám [Abu Al Wadhi`], řekl; Ali 'alahis salam řekl; „hledejte Al Mukhdaje … – a poté uvedl znění hadísu – a oni ho vytáhli zpod hromady mrtvol pod hromadou hlíny. Abu Al Wadhi` řekl: „jako bych ho (Al Mukhdaje) viděl, byl to Habáš, který měl na sobě qiba' (druh svrchního oděvu, bundy nebo vesty), jedna z jeho rukou byla malá jako ženské prso a měla jemné chloupky jako chlupy na ocase yarbu' (zvíře podobné veverce).“
Imám Abú Dáwúd : 4140
حَدَّثَنَا بِشْرُ بْنُ خَالِدٍ حَدَّثَنَا شَبَابَةُ بْنُ سَوَّارٍ عَنْ نُعَيْمِ بْنِ حَكِيمٍ عَنْ أَبِي مَرْيَمَ قَالَإِنْ كَانَ ذَلِكَ الْمُخْدَجُ لَمَعَنَا يَوْمَئِذٍ فِي الْمَسْجِدِ نُجَالِسُهُ بِاللَّيْلِ وَالنَّهَارِ وَكَانَ فَقِيرًا وَرَأَيْتُهُ مَعَ الْمَسَاكِينِ يَشْهَدُ طَعَامَ عَلِيٍّ عَلَيْهِ السَّلَام مَعَ النَّاسِ وَقَدْ كَسَوْتُهُ بُرْنُسًا لِي قَالَ أَبُو مَرْيَمَ وَكَانَ الْمُخْدَجُ يُسَمَّى نَافِعًا ذَا الثُّدَيَّةِ وَكَانَ فِي يَدِهِ مِثْلُ ثَدْيِ الْمَرْأَةِ عَلَى رَأْسِهِ حَلَمَةٌ مِثْلُ حَلَمَةِ الثَّدْيِ عَلَيْهِ شُعَيْرَاتٌ مِثْلُ سِبَالَةِ السِّنَّوْرِ قَالَ أَبُو دَاوُد وَهُوَ عِنْدَ النَّاسِ اسْمُهُ حَرْقُوسُ
Vyprávěl nám [Bisyr bin Khalid], který řekl: Vyprávěl nám [Syababah bin Sawwar] od [Nu'aim bin Hakim] od [Abu Maryam], který řekl: „Byl s námi v mešitě jeden malý muž, vždy jsme s ním seděli, ať už ve dne, nebo v noci. Byl to chudák, viděl jsem ho také, jak se připojil k chudým, kteří se účastnili hostiny u Alího, nechť je s ním Bůh spokojen, spolu s davem. Dal jsem mu burnus (druh pláště s kapucí).“ Abu Maryam pokračoval: „Tomu malému muži se říkalo Nafi', měl dvě prsa, ruce jako ženská hruď a na předloktí měl bradavky porostlé chlupy jako kočičí srst.“ Abu Dawud řekl: „Lidé mu říkali Harqus.“