Imám Abú Dáwúd (الامام ابو داود) - 4590 Hadith
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 261
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ الْمُثَنَّى حَدَّثَنَا ابْنُ أَبِي عَدِيٍّ عَنْ مُحَمَّدٍ يَعْنِي بْنَ عَمْرٍو حَدَّثَنِي ابْنُ شِهَابٍ عَنْ عُرْوَةَ بْنِ الزُّبَيْرِ عَنْ فَاطِمَةَ بِنْتِ أَبِي حُبَيْشٍأَنَّهَا كَانَتْ تُسْتَحَاضُ فَقَالَ لَهَا النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا كَانَ دَمُ الْحَيْضِ فَإِنَّهُ دَمٌ أَسْوَدُ يُعْرَفُ فَإِذَا كَانَ ذَلِكَ فَأَمْسِكِي عَنْ الصَّلَاةِ فَإِذَا كَانَ الْآخَرُ فَتَوَضَّئِي وَصَلِّيقَالَ أَبُو دَاوُد قَالَ ابْنُ الْمُثَنَّى وَحَدَّثَنَا بِهِ ابْنُ أَبِي عَدِيٍّ حِفْظًا فَقَالَ عَنْ عُرْوَةَ عَنْ عَائِشَةَ أَنَّ فَاطِمَةَ قَالَ أَبُو دَاوُد وَرُوِيَ عَنْ الْعَلَاءِ بْنِ الْمُسَيَّبِ وَشُعْبَةَ عَنْ الْحَكَمِ عَنْ أَبِي جَعْفَرٍ قَالَ الْعَلَاءُ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَأَوْقَفَهُ شُعْبَةُ عَلَى أَبِي جَعْفَرٍ تَوَضَّأُ لِكُلِّ صَلَاةٍ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Al-Mutsanna], vyprávěl nám [Ibnu Abi Adi] od [Muhammada bin Amru], vyprávěl mi [Ibnu Syihab] od [Urwah bin Az-Zubair] od [Fathimah binti Abi Hubaisy], že měla mustahadlah, a Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jí řekl: „Jestliže je to menstruační krev, má černou barvu, jak je známo (ženám). Pokud je krev taková, přestaň se modlit. Pokud má jinou barvu, proveď očistu a modli se.“ Abu Dawud řekl: [Ibnu Al-Mutsanna] řekl: Vyprávěl nám to [Ibnu Abi Adi] z paměti, řekl: Od [Urwah] od [Aisyah], že Fathimah. Abu Dawud řekl: A je to vyprávěno od [Al-'Ala`bin Al-Musayyaba] a [Syu'by] od [Al-Hakama] od [Abu Ja'fara]. řekl Al-'Ala' od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a Syu'bah to připsal Abu Ja'farovi; Proveďte abluci před každou modlitbou.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 262
حَدَّثَنَا زِيَادُ بْنُ أَيُّوبَ حَدَّثَنَا هُشَيْمٌ أَخْبَرَنَا أَبُو بِشْرٍ عَنْ عِكْرِمَةِ أَنَّ أُمَّ حَبِيبَةَ بِنْتَ جَحْشٍاسْتُحِيضَتْ فَأَمَرَهَا النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنْ تَنْتَظِرَ أَيَّامَ أَقْرَائِهَا ثُمَّ تَغْتَسِلُ وَتُصَلِّي فَإِنْ رَأَتْ شَيْئًا مِنْ ذَلِكَ تَوَضَّأَتْ وَصَلَّتْ
Vyprávěl nám [Ziyad bin Ayyub], vyprávěl nám [Husyaim], sdělil nám [Abu Bisyr] od [Ikrimah], že Ummu Habibah bint Jahsy měla krvácení, a tak jí Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, přikázal, aby počkala na skončení menstruace, poté se omyla a modlila se. Pokud uvidí krev z istihádhy, ať provede wudu a modlí se.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 263
حَدَّثَنَا عَبْدُ الْمَلِكِ بْنُ شُعَيْبٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ وَهْبٍ أَخْبَرَنَا اللَّيْثُ عَنْ رَبِيعَةَأَنَّهُ كَانَ لَا يَرَى عَلَى الْمُسْتَحَاضَةِ وُضُوءًا عِنْدَ كُلِّ صَلَاةٍ إِلَّا أَنْ يُصِيبَهَا حَدَثٌ غَيْرُ الدَّمِ فَتَوَضَّأُقَالَ أَبُو دَاوُد هَذَا قَوْلُ مَالِكٍ يَعْنِي ابْنَ أَنَسٍ
Vyprávěl nám [Abdul Malik bin Syu'bah], vyprávěl nám [Abdullah bin Wahb], sdělil nám [Al-Laits] od [Rabi'ah], že se nedomnívá, že by žena trpící mustahadhah měla provádět wudu před každou modlitbou, ledaže by se znečistila něčím jiným než krví, v tom případě musí provést wudu. Abu Dawud řekl: To jsou slova Malika bin Anase.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 264
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ أَخْبَرَنَا حَمَّادٌ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ أُمِّ الْهُذَيْلِ عَنْ أُمِّ عَطِيَّةَ وَكَانَتْ بَايَعَتْ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَتْكُنَّا لَا نَعُدُّ الْكُدْرَةَ وَالصُّفْرَةَ بَعْدَ الطُّهْرِ شَيْئًاحَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا إِسْمَعِيلُ أَخْبَرَنَا أَيُّوبُ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ سِيرِينَ عَنْ أُمِّ عَطِيَّةَ بِمِثْلِهِ قَالَ أَبُو دَاوُد أُمُّ الْهُذَيْلِ هِيَ حَفْصَةُ بِنْتُ سِيرِينَ كَانَ ابْنُهَا اسْمُهُ هُذَيْلٌ وَاسْمُ زَوْجِهَا عَبْدُ الرَّحْمَنِ
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], který nám sdělil [Hammad] od [Qatadah] od [Ummu Al-Hudzail] od [Ummu 'Athiyyah] – a ona byla ženou, která složila přísahu věrnosti Poslu Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír – a ona řekla: Nepovažujeme zakalenou nebo nažloutlou krev po skončení menstruace za (menstruační krev). Vyprávěl nám [Musaddad]. Vyprávěl nám [Ismail], který nám sdělil od [Ayyuba] od [Muhammada bin Sirina] od [Ummu Athiyyah] něco podobného. Abu Dawud řekl: Ummu Hudzail je Hafshah bint Sirin, její syn se jmenuje Hudzail a její manžel Abdurrahman.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 265
حَدَّثَنَا إِبْرَاهِيمُ بْنُ خَالِدٍ حَدَّثَنَا مُعَلَّى بْنُ مَنْصُورٍ عَنْ عَلِيِّ بْنِ مُسْهِرٍ عَنْ الشَّيْبَانِيِّ عَنْ عِكْرِمَةَ قَالَكَانَتْ أُمُّ حَبِيبَةَ تُسْتَحَاضُ فَكَانَ زَوْجُهَا يَغْشَاهَاقَالَ أَبُو دَاوُد و قَالَ يَحْيَى بْنُ مَعِينٍ مُعَلَّى ثِقَةٌ وَكَانَ أَحْمَدُ بْنُ حَنْبَلٍ لَا يَرْوِي عَنْهُ لِأَنَّهُ كَانَ يَنْظُرُ فِي الرَّأْيِ
Vyprávěl nám [Ibrahim bin Khalid], vyprávěl nám [Mu'alla bin Manshur] od [Ali bin Mushir] od [Asy-Syaibani] od [Ikrimah], který řekl: Ummu Habibah měla istihadhah a její manžel s ní měl i nadále pohlavní styk. Abu Dawud řekl: „Yahya bin Ma'in řekl: „Mu'alla je důvěryhodný vypravěč, ale Ahmad bin Hanbal od něj nepřevzal žádné vyprávění, protože on (Mu'alla) někdy posuzoval věci logicky.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 266
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ أَبِي سُرَيْجٍ الرَّازِيُّ أَخْبَرَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ الْجَهْمِ حَدَّثَنَا عَمْرُو بْنُ أَبِي قَيْسٍ عَنْ عَاصِمٍ عَنْ عِكْرِمَةَ عَنْ حَمْنَةَ بِنْتِ جَحْشٍأَنَّهَا كَانَتْ مُسْتَحَاضَةً وَكَانَ زَوْجُهَا يُجَامِعُهَا
Vyprávěl nám [Ahmad bin Abi Suraij Ar-Razi], který nám sdělil, že [Abdullah bin Al-Jahm] nám vyprávěl, že [Amru bin Abi Qais] od [Ashima] od [Ikrimaha] o [Hamně bint Jahsy], že měla istihádhu a její manžel s ní i nadále měl pohlavní styk.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 267
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ يُونُسَ أَخْبَرَنَا زُهَيْرٌ حَدَّثَنَا عَلِيُّ بْنُ عَبْدِ الْأَعْلَى عَنْ أَبِي سَهْلٍ عَنْ مُسَّةَ عَنْ أُمِّ سَلَمَةَ قَالَتْكَانَتْ النُّفَسَاءُ عَلَى عَهْدِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ تَقْعُدُ بَعْدَ نِفَاسِهَا أَرْبَعِينَ يَوْمًا أَوْ أَرْبَعِينَ لَيْلَةً وَكُنَّا نَطْلِي عَلَى وُجُوهِنَا الْوَرْسَ تَعْنِي مِنْ الْكَلَفِ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Yunus], který nám sdělil [Zuhair], který nám vyprávěl [Ali bin Abdul A'la] od [Abu Sahl] od [Mussah] od [Ummu Salamah], která řekla: Ženy, které rodily v době Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se obvykle zdržovaly po dobu čtyřiceti dnů nebo čtyřiceti nocí. A my jsme si obvykle natíraly tváře pudrem.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 268
حَدَّثَنَا الْحَسَنُ بْنُ يَحْيَى أَخْبَرَنَا مُحَمَّدُ بْنُ حَاتِمٍ يَعْنِي حُبِّي حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ الْمُبَارَكِ عَنْ يُونُسَ بْنِ نَافِعٍ عَنْ كَثِيرِ بْنِ زِيَادٍ قَالَ حَدَّثَتْنِي الْأَزْدِيَّةُ يَعْنِي مُسَّةَ قَالَتْحَجَجْتُ فَدَخَلْتُ عَلَى أُمِّ سَلَمَةَ فَقُلْتُ يَا أُمَّ الْمُؤْمِنِينَ إِنَّ سَمُرَةَ بْنَ جُنْدُبٍ يَأْمُرُ النِّسَاءَ يَقْضِينَ صَلَاةَ الْمَحِيضِ فَقَالَتْ لَا يَقْضِينَ كَانَتْ الْمَرْأَةُ مِنْ نِسَاءِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ تَقْعُدُ فِي النِّفَاسِ أَرْبَعِينَ لَيْلَةً لَا يَأْمُرُهَا النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِقَضَاءِ صَلَاةِ النِّفَاسِقَالَ مُحَمَّدٌ يَعْنِي ابْنَ حَاتِمٍ وَاسْمُهَا مُسَّةُ تُكْنَى أُمَّ بُسَّةَ قَالَ أَبُو دَاوُد كَثِيرُ بْنُ زِيَادٍ كُنْيَتُهُ أَبُو سَهْلٍ
Vyprávěl nám [Al-Hasan bin Yahya], který nám sdělil, že [Muhammad bin Hatim, tj. Hubby] nám vyprávěl od [Abdulláha bin Al-Mubáraka] od [Júnuse bin Náfí'a] od [Katsíra bin Ziyáda], který řekl: Vyprávěl mi [Al-Azdiyyah, tj. Mussah], řekl: „Jednou jsem vykonal hadždž a potkal jsem [Ummu Salamah] a řekl jsem: ‚Ó Ummul Mukminin, Samurah bin Jundub přikázal ženám, aby nahradily modlitby (které vynechaly) během menstruace. Ummu Salamah pak řekla: Nemusí je nahrazovat, neboť kdysi jedna z manželek Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se nemodlila během štyřiceti nocí po porodu, a Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jí nepřikázal, aby nahrazovala modlitby ženy po porodu. Muhammad bin Hatim řekl: „Jmenovala se Mussah a její kunya byla Ummu Bassah.“ Abu Dawud řekl: „Katsir bin Ziyad měl kunya Abu Sahl.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 269
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ عَمْرٍو الرَّازِيُّ حَدَّثَنَا سَلَمَةُ يَعْنِي ابْنَ الْفَضْلِ أَخْبَرَنَا مُحَمَّدٌ يَعْنِي ابْنَ إِسْحَقَ عَنْ سُلَيْمَانَ بْنِ سُحَيْمٍ عَنْ أُمَيَّةَ بِنْتِ أَبِي الصَّلْتِ عَنْ امْرَأَةٍ مِنْ بَنِي غِفَارٍ قَدْ سَمَّاهَا لِي قَالَتْأَرْدَفَنِي رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَلَى حَقِيبَةِ رَحْلِهِ قَالَتْ فَوَاللَّهِ لَمْ يَزَلْ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِلَى الصُّبْحِ فَأَنَاخَ وَنَزَلْتُ عَنْ حَقِيبَةِ رَحْلِهِ فَإِذَا بِهَا دَمٌ مِنِّي فَكَانَتْ أَوَّلُ حَيْضَةٍ حِضْتُهَا قَالَتْ فَتَقَبَّضْتُ إِلَى النَّاقَةِ وَاسْتَحْيَيْتُ فَلَمَّا رَأَى رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَا بِي وَرَأَى الدَّمَ قَالَ مَا لَكِ لَعَلَّكِ نَفِسْتِ قُلْتُ نَعَمْ قَالَ فَأَصْلِحِي مِنْ نَفْسِكِ ثُمَّ خُذِي إِنَاءً مِنْ مَاءٍ فَاطْرَحِي فِيهِ مِلْحًا ثُمَّ اغْسِلِي مَا أَصَابَ الْحَقِيبَةَ مِنْ الدَّمِ ثُمَّ عُودِي لِمَرْكَبِكِ قَالَتْ فَلَمَّا فَتَحَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ خَيْبَرَ رَضَخَ لَنَا مِنْ الْفَيْءِقَالَتْ وَكَانَتْ لَا تَطَّهَّرُ مِنْ حَيْضَةٍ إِلَّا جَعَلَتْ فِي طَهُورِهَا مِلْحًا وَأَوْصَتْ بِهِ أَنْ يُجْعَلَ فِي غُسْلِهَا حِينَ مَاتَتْ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Amru Ar-Razi], vyprávěl nám [Salamah bin Al-Fadll], sdělil nám [Muhammad bin Ishaq] od [Sulaimana bin Suhaima] od [Umayyah bint Abi Ash-Shalta] od [jedné ženy z kmene Bani Ghifar], která mi sdělila své jméno, řekla: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, mě jednou vezl v sedlovém vaku svého zvířete (bez fyzického kontaktu). Při Alláhovi, Posel Alláha, nechť je s ním mír, pokračoval v cestě až do úsvitu, pak ho osedlal a já jsem sesedla z sedlového vaku jeho zvířete. Ukázalo se, že z toho sedla vytékala krev. Byla to moje první menstruace. Řekla: „Tak jsem seskočila z toho velblouda a styděla jsem se. Když Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, uviděl, co se mi stalo, a uviděl krev, řekl: „Co se ti stalo, máš menstruaci?“ Odpověděla jsem: „Ano.“ On řekl: „Umyj se, pak vezmi nádobu s vodou, přidej do ní sůl, umyj vak, na který se dostala krev, a pak se vrať ke svému zvířeti.“ Řekla: Když Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zvítězil v bitvě u Khaibaru, dal nám trochu válečné kořisti. Řekl: „Neočistila se od menstruace jinak, než že do vody na očistu přidala sůl, a odkázala, aby ji po její smrti použili v její koupelně.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 270
حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ أَخْبَرَنَا سَلَّامُ بْنُ سُلَيْمٍ عَنْ إِبْرَاهِيمَ بْنِ مُهَاجِرٍ عَنْ صَفِيَّةَ بِنْتِ شَيْبَةَ عَنْ عَائِشَةَ قَالَتْدَخَلَتْ أَسْمَاءُ عَلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَتْ يَا رَسُولَ اللَّهِ كَيْفَ تَغْتَسِلُ إِحْدَانَا إِذَا طَهُرَتْ مِنْ الْمَحِيضِ قَالَ تَأْخُذُ سِدْرَهَا وَمَاءَهَا فَتَوَضَّأُ ثُمَّ تَغْسِلُ رَأْسَهَا وَتَدْلُكُهُ حَتَّى يَبْلُغَ الْمَاءُ أُصُولَ شَعْرِهَا ثُمَّ تُفِيضُ عَلَى جَسَدِهَا ثُمَّ تَأْخُذُ فِرْصَتَهَا فَتَطَّهَّرُ بِهَا قَالَتْ يَا رَسُولَ اللَّهِ كَيْفَ أَتَطَهَّرُ بِهَا قَالَتْ عَائِشَةُ فَعَرَفْتُ الَّذِي يَكْنِي عَنْهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقُلْتُ لَهَا تَتَبَّعِينَ بِهَا آثَارَ الدَّمِحَدَّثَنَا مُسَدَّدُ بْنُ مُسَرْهَدٍ أَخْبَرَنَا أَبُو عَوَانَةَ عَنْ إِبْرَاهِيمَ بْنِ مُهَاجِرٍ عَنْ صَفِيَّةَ بِنْتِ شَيْبَةَ عَنْ عَائِشَةَ أَنَّهَا ذَكَرَتْ نِسَاءَ الْأَنْصَارِ فَأَثْنَتْ عَلَيْهِنَّ وَقَالَتْ لَهُنَّ مَعْرُوفًا وَقَالَتْ دَخَلَتْ امْرَأَةٌ مِنْهُنَّ عَلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَذَكَرَ مَعْنَاهُ إِلَّا أَنَّهُ قَالَ فِرْصَةً مُمَسَّكَةً قَالَ مُسَدَّدٌ كَانَ أَبُو عَوَانَةَ يَقُولُ فِرْصَةً وَكَانَ أَبُو الْأَحْوَصِ يَقُولُ قَرْصَةً حَدَّثَنَا عُبَيْدُ اللَّهِ بْنُ مُعَاذٍ الْعَنْبَرِيُّ أَخْبَرَنِي أَبِي عَنْ شُعْبَةَ عَنْ إِبْرَاهِيمَ يَعْنِي ابْنَ مُهَاجِرٍ عَنْ صَفِيَّةَ بِنْتِ شَيْبَةَ عَنْ عَائِشَةَ أَنَّ أَسْمَاءَ سَأَلَتْ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِمَعْنَاهُ قَالَ فِرْصَةً مُمَسَّكَةً قَالَتْ كَيْفَ أَتَطَهَّرُ بِهَا قَالَ سُبْحَانَ اللَّهِ تَطَهَّرِي بِهَا وَاسْتَتِرِي بِثَوْبٍ وَزَادَ وَسَأَلَتْهُ عَنْ الْغُسْلِ مِنْ الْجَنَابَةِ فَقَالَ تَأْخُذِينَ مَاءَكِ فَتَطَّهَّرِينَ أَحْسَنَ الطُّهُورِ وَأَبْلَغَهُ ثُمَّ تَصُبِّينَ عَلَى رَأْسِكِ الْمَاءَ ثُمَّ تَدْلُكِينَهُ حَتَّى يَبْلُغَ شُؤُونَ رَأْسِكِ ثُمَّ تُفِيضِينَ عَلَيْكِ الْمَاءَ قَالَ وَقَالَتْ عَائِشَةُ نِعْمَ النِّسَاءُ نِسَاءُ الْأَنْصَارِ لَمْ يَكُنْ يَمْنَعُهُنَّ الْحَيَاءُ أَنْ يَسْأَلْنَ عَنْ الدِّينِ وَأَنْ يَتَفَقَّهْنَ فِيهِ
Vyprávěl nám [Uthmán ibn Abí Šajba], který nám sdělil [Sallám ibn Sulajm] od [Ibrahíma ibn Muhajira] od [Šafíji bint Šajby] od [Aíšy], která řekla: Asma` jednou přišla k Poslu Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a řekla: „Ó Posle Alláha, jak se má jedna z nás omýt, když se očistila od menstruace?“ On řekl: „Vezme list bidary, smíchá ho s vodou, provede wudu, poté si umyje hlavu, vmasíruje vodu tak, aby pronikla až ke kořínkům vlasů, a poté polije vodou celé své tělo. Poté si vezme hadřík a tím se očistí.“ Asma` řekla: „Ó Posle Alláha, jak se mám tím hadříkem očistit?“ Aisha řekla: „Pochopila jsem, co tím Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, narážel, a tak jsem jí vysvětlila: „Tím hadříkem si otři místo, odkud vytékala krev.“ Vyprávěl nám [Musaddad bin Musarhad], který nám sdělil [Abu 'Awanah] od [Ibrahima bin Muhajira] od [Shafiyyah bint Syaibah] od [Aisyah], že vyprávěla o ženách z Anshar a chválila je slovy: „Jsou dobré.“ A řekla: „Jedna z nich přišla k Poslu Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a vypravěč tohoto hadísu uvedl hadís ve stejném smyslu jako výše, jen s tím rozdílem, že řekl: ‚... kus látky napuštěný vonnými látkami.‘“ Musaddad řekl: Abu 'Awanah uvádí: „Firshah“ (kus látky). Zatímco Abu Al-Ahwash uvádí: „Qirshah“. Vyprávěl nám [Ubaidullah bin Mu'adz Al-'Anbari], který mi to sdělil [můj otec] od [Syu'bah] od [Ibrahima bin Muhajira] od [Shafiyyah bint Syaibah] od [Aisyah], že Asma` se jednou zeptala Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, slovy v podobném smyslu, a on řekl: „Kus látky napuštěný vonnou esencí“. Asma` se zeptala: Jak se mám tímto hadrem očistit? On odpověděl: „Subhanallah, očisti se jím a zakryj si intimní partie nějakým hadrem.“ Dodal: Asma` se také zeptala na koupel po pohlavním styku, na což on odpověděl: „Vezmi vodu, pak si proveď wudu správně a dokonale. Poté si polij hlavu vodou a promíchej ji, aby se voda dostala až ke kořínkům vlasů. Poté se znovu polij vodou po celém těle.“ Vypravěč tohoto hadísu řekl, že Aisha řekla: „Nejlepší ženy jsou ženy z Ansar, nestydí se ptát na náboženství a ponořit se do něj.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 271
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ مُحَمَّدٍ النُّفَيْلِيُّ أَخْبَرَنَا أَبُو مُعَاوِيَةَ ح و حَدَّثَنَا عُثْمَانُ بْنُ أَبِي شَيْبَةَ أَخْبَرَنَا عَبْدَةُ الْمَعْنَى وَاحِدٌ عَنْ هِشَامِ بْنِ عُرْوَةَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَائِشَةَ قَالَتْبَعَثَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أُسَيْدَ بْنَ حُضَيْرٍ وَأُنَاسًا مَعَهُ فِي طَلَبِ قِلَادَةٍ أَضَلَّتْهَا عَائِشَةُ فَحَضَرَتْ الصَّلَاةُ فَصَلَّوْا بِغَيْرِ وُضُوءٍ فَأَتَوْا النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَذَكَرُوا ذَلِكَ لَهُ فَأُنْزِلَتْ آيَةُ التَّيَمُّمِزَادَ ابْنُ نُفَيْلٍ فَقَالَ لَهَا أُسَيْدُ بْنُ حُضَيْرٍ يَرْحَمُكِ اللَّهُ مَا نَزَلَ بِكِ أَمْرٌ تَكْرَهِينَهُ إِلَّا جَعَلَ اللَّهُ لِلْمُسْلِمِينَ وَلَكِ فِيهِ فَرَجًا
Vyprávěl nám [Abdulláh bin Muhammad An-Nufailí], který nám sdělil [Abu Mu'awíja] tento hadís. A vyprávěl nám [Uthmán bin Abí Šajba], který nám sdělil ['Abdah] ve stejném smyslu, od [Híšáma bin Urwah] od [jeho otce] od [Aíšy], že řekla: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, poslal kdysi Usáida bin Hudlaira a několik lidí s ním, aby hledali Aíšin ztracený náhrdelník. Když nastal čas modlitby, vykonali modlitbu bez wudu (protože nenašli vodu). Poté, když se vrátili k Poslu Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekli mu o tom, a pak byl seslán verš o tayamumu. Ibn Nufail dodal: „Usaid bin Hudlair pak řekl Aisjé: ‚Kéž ti Alláh udělí milost. Nestalo se nic, co bys nechtěla, ale Alláh z toho učinil úlevu pro muslimy i pro tebe.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 272
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ صَالِحٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ وَهْبٍ أَخْبَرَنِي يُونُسُ عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُتْبَةَ حَدَّثَهُ عَنْ عَمَّارِ بْنِ يَاسِرٍ أَنَّهُ كَانَ يُحَدِّثُأَنَّهُمْ تَمَسَّحُوا وَهُمْ مَعَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِالصَّعِيدِ لِصَلَاةِ الْفَجْرِ فَضَرَبُوا بِأَكُفِّهِمْ الصَّعِيدَ ثُمَّ مَسَحُوا وُجُوهَهُمْ مَسْحَةً وَاحِدَةً ثُمَّ عَادُوا فَضَرَبُوا بِأَكُفِّهِمْ الصَّعِيدَ مَرَّةً أُخْرَى فَمَسَحُوا بِأَيْدِيهِمْ كُلِّهَا إِلَى الْمَنَاكِبِ وَالْآبَاطِ مِنْ بُطُونِ أَيْدِيهِمْحَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ بْنُ دَاوُدَ الْمَهْرِيُّ وَعَبْدُ الْمَلِكِ بْنُ شُعَيْبٍ عَنْ ابْنِ وَهْبٍ نَحْوَ هَذَا الْحَدِيثِ قَالَ قَامَ الْمُسْلِمُونَ فَضَرَبُوا بِأَكُفِّهِمْ التُّرَابَ وَلَمْ يَقْبِضُوا مِنْ التُّرَابِ شَيْئًا فَذَكَرَ نَحْوَهُ وَلَمْ يَذْكُرْ الْمَنَاكِبَ وَالْآبَاطَ قَالَ ابْنُ اللَّيْثِ إِلَى مَا فَوْقَ الْمِرْفَقَيْنِ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Shalih], vyprávěl nám [Abdullah bin Wahb], sdělil mi [Yunus] od [Ibnu Syihaba] od [Ubaidullaha bin Abdillaha bin Utby], který mu vyprávěl od [Ammar bin Yasir], že vyprávěl, že oni (společníci) si otírali (části těla pro tayamum) prachem ze země, aby vykonali modlitbu Fajr, zatímco byli s Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Poprášili si dlaně prachem ze země, poté si jimi jednou otřeli tvář, pak si dlaněmi znovu poprášili prachem ze země a poté si jimi otřeli celé ruce až po ramena a podpaží z vnitřní strany rukou. Vyprávěli nám [Sulaiman bin Dawud Al-Mahri] a [Abdul Malik bin Syu'aib] od [Ibnu Wahba] podobný hadís. Řekl: „Muslimové poklepávali dlaněmi o zem, aniž by vzali do ruky byť jen trochu prachu.“ Poté zmínil podobný hadís, aniž by se zmínil o ramenou a podpaží. Ibn Al-Laits řekl: Až po lokty.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 273
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ أَحْمَدَ بْنِ أَبِي خَلَفٍ وَمُحَمَّدُ بْنُ يَحْيَى النَّيْسَابُورِيُّ فِي آخَرِينَ قَالُوا حَدَّثَنَا يَعْقُوبُ أَخْبَرَنَا أَبِي عَنْ صَالِحٍ عَنْ ابْنِ شِهَابٍ حَدَّثَنِي عُبَيْدُ اللَّهِ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ عَنْ ابْنِ عَبَّاسٍ عَنْ عَمَّارِ بْنِ يَاسِرٍأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَرَّسَ بِأَوَّلَاتِ الْجَيْشِ وَمَعَهُ عَائِشَةُ فَانْقَطَعَ عِقْدٌ لَهَا مِنْ جَزْعِ ظَفَارِ فَحُبِسَ النَّاسُ ابْتِغَاءَ عِقْدِهَا ذَلِكَ حَتَّى أَضَاءَ الْفَجْرُ وَلَيْسَ مَعَ النَّاسِ مَاءٌ فَتَغَيَّظَ عَلَيْهَا أَبُو بَكْرٍ وَقَالَ حَبَسْتِ النَّاسَ وَلَيْسَ مَعَهُمْ مَاءٌ فَأَنْزَلَ اللَّهُ تَعَالَى عَلَى رَسُولِهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ رُخْصَةَ التَّطَهُّرِ بِالصَّعِيدِ الطَّيِّبِ فَقَامَ الْمُسْلِمُونَ مَعَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَضَرَبُوا بِأَيْدِيهِمْ إِلَى الْأَرْضِ ثُمَّ رَفَعُوا أَيْدِيَهُمْ وَلَمْ يَقْبِضُوا مِنْ التُّرَابِ شَيْئًا فَمَسَحُوا بِهَا وُجُوهَهُمْ وَأَيْدِيَهُمْ إِلَى الْمَنَاكِبِ وَمِنْ بِطُونِ أَيْدِيهِمْ إِلَى الْآبَاطِزَادَ ابْنُ يَحْيَى فِي حَدِيثِهِ قَالَ ابْنُ شِهَابٍ فِي حَدِيثِهِ وَلَا يَعْتَبِرُ بِهَذَا النَّاسُ قَالَ أَبُو دَاوُد وَكَذَلِكَ رَوَاهُ ابْنُ إِسْحَقَ قَالَ فِيهِ عَنْ ابْنِ عَبَّاسٍ وَذَكَرَ ضَرْبَتَيْنِ كَمَا ذَكَرَ يُونُسُ وَرَوَاهُ مَعْمَرٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ ضَرْبَتَيْنِ و قَالَ مَالِكٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَمَّارٍ وَكَذَلِكَ قَالَ أَبُو أُوَيْسٍ عَنْ الزُّهْرِيِّ وَشَكَّ فِيهِ ابْنُ عُيَيْنَةَ قَالَ مَرَّةً عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ عَنْ أَبِيهِ أَوْ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ عَنْ ابْنِ عَبَّاسٍ وَمَرَّةً قَالَ عَنْ أَبِيهِ وَمَرَّةً قَالَ عَنْ ابْنِ عَبَّاسٍ اضْطَرَبَ ابْنُ عُيَيْنَةَ فِيهِ وَفِي سَمَاعِهِ مِنْ الزُّهْرِيِّ وَلَمْ يَذْكُرْ أَحَدٌ مِنْهُمْ فِي هَذَا الْحَدِيثِ الضَّرْبَتَيْنِ إِلَّا مَنْ سَمَّيْتُ
Vyprávěli nám [Muhammad bin Ahmad bin Abi Khalaf] a [Muhammad bin Yahya An-Naisaburi] od dalších vypravěčů, kteří řekli: Vyprávěl nám [Ya'qub], který nám sdělil od [mého otce] od [Shaliha] od [Ibnu Syihaba], který mi vyprávěl [Ubaidullah bin Abdullah] od [Ibnu Abbáse] od [Ammara bin Yasíra], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jednou odpočíval během cesty pozdě v noci v Awwalatul Jaisy (název místa poblíž Medíny) a byl s ním Aisha. Pak se Aisjě přetrhl náhrdelník z korálků Zhifar (a ztratil se). Lidé proto zůstali na místě, aby náhrdelník hledali, až do svítání, ačkoli neměli vodu. Abu Bakr se tedy rozhněval na Aisju a řekl: „Zdržela jsi mnoho lidí, zatímco nemají vodu.“ Alláh Ta'ala tedy seslal (zjevení) Poslu Alláha, nechť je s ním mír, ohledně rukhšá (úlevy) při očištění pomocí prachu (země), který je dobrý (čistý). Potom se muslimové postavili spolu s Poslem Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a tleskali rukama o zem, zvedli je, aniž by uchopili byť jen špetku prachu, a poté si jimi otřeli tváře a ruce až po ramena a vnitřní strany rukou až po podpaží. Ibn Yahya dodává ve svém hadíthu; Ibn Šiháb řekl ve svém hadíthu; Lidé tento hadíth neberou v úvahu. Abu Dawud řekl; Stejně tak to vyprávěl [Ibn Isháq], který to slyšel od [Ibn Abbáse]; Zmínil dvě rány do země, jak to zmínil Yunus. A vyprávěl [Ma'mar] od [Az-Zuhriho] o dvou údery o zem. [Malik] řekl; od [Az-Zuhriho] od [Ubaidulláha bin Abdulláha] od [jeho otce] od [Ammara]. Stejně tak [Abu Uwais] řekl od [Az-Zuhriho] a [Ibnu Uyainah] váhal v tomto hadíthu, jednou řekl od [Ubaidulláha] od [jeho otce] nebo od [Ubaidulláha] od [Ibnu Abbáse], a jindy řekl od Ibnu Abbáse. Ibnu Uyainah byl ohledně něj a ohledně toho, co slyšel od Az-Zuhriho, nejistý, a nikdo z vypravěčů v tomto hadíthu nezmínil dvakrát tlesknutí kromě toho, koho jsem zmínil.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 274
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ سُلَيْمَانَ الْأَنْبَارِيُّ حَدَّثَنَا أَبُو مُعَاوِيَةَ الضَّرِيرُ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ شَقِيقٍ قَالَكُنْتُ جَالِسًا بَيْنَ عَبْدِ اللَّهِ وَأَبِي مُوسَى فَقَالَ أَبُو مُوسَى يَا أَبَا عَبْدِ الرَّحْمَنِ أَرَأَيْتَ لَوْ أَنَّ رَجُلًا أَجْنَبَ فَلَمْ يَجِدْ الْمَاءَ شَهْرًا أَمَا كَانَ يَتَيَمَّمُ فَقَالَ لَا وَإِنْ لَمْ يَجِدْ الْمَاءَ شَهْرًا فَقَالَ أَبُو مُوسَى فَكَيْفَ تَصْنَعُونَ بِهَذِهِ الْآيَةِ الَّتِي فِي سُورَةِ الْمَائِدَةِ{ فَلَمْ تَجِدُوا مَاءً فَتَيَمَّمُوا صَعِيدًا طَيِّبًا }فَقَالَ عَبْدُ اللَّهِ لَوْ رُخِّصَ لَهُمْ فِي هَذَا لَأَوْشَكُوا إِذَا بَرَدَ عَلَيْهِمْ الْمَاءُ أَنْ يَتَيَمَّمُوا بِالصَّعِيدِ فَقَالَ لَهُ أَبُو مُوسَى وَإِنَّمَا كَرِهْتُمْ هَذَا لِهَذَا قَالَ نَعَمْ فَقَالَ لَهُ أَبُو مُوسَى أَلَمْ تَسْمَعْ قَوْلَ عَمَّارٍ لِعُمَرَ بَعَثَنِي رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي حَاجَةٍ فَأَجْنَبْتُ فَلَمْ أَجِدَ الْمَاءَ فَتَمَرَّغْتُ فِي الصَّعِيدِ كَمَا تَتَمَرَّغُ الدَّابَّةُ ثُمَّ أَتَيْتُ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَذَكَرْتُ ذَلِكَ لَهُ فَقَالَ إِنَّمَا كَانَ يَكْفِيكَ أَنْ تَصْنَعَ هَكَذَا فَضَرَبَ بِيَدِهِ عَلَى الْأَرْضِ فَنَفَضَهَا ثُمَّ ضَرَبَ بِشِمَالِهِ عَلَى يَمِينِهِ وَبِيَمِينِهِ عَلَى شِمَالِهِ عَلَى الْكَفَّيْنِ ثُمَّ مَسَحَ وَجْهَهُفَقَالَ لَهُ عَبْدُ اللَّهِ أَفَلَمْ تَرَ عُمَرَ لَمْ يَقْنَعْ بِقَوْلِ عَمَّارٍ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Sulaiman Al-Anbari], vyprávěl nám [Abu Mu'awiyah Adl-Dlarir] od [Al-A'masy] od [Syaqiqa], který řekl: Seděl jsem mezi Abdullahem a Abu Musou. Potom [Abu Musa] řekl: „Ó Abu Abdurrahmane! Víš, kdyby byl někdo v stavu junub a neměl po celý měsíc vodu, neměl by provést tayammum?“ Abdulláh odpověděl: „Ne, i kdyby neměl vodu po celý měsíc.“ Potom Abu Musa řekl: Jaký je tvůj postoj k verši, který se nachází v súře Al-Maidah? A to (v překladu): „… a pokud nenajdete vodu, proveďte tayammum s čistým prachem země.“ (QS. Al-Maidah 6). Abdullah odpověděl: „Kdyby jim v této věci byla udělena úleva, bylo by se obávati, že by prováděli tayammum s prachem, pokud by jim bylo zima při používání vody.“ Abu Musa mu řekl: „Takže ty nemáš rád tayammum z tohoto důvodu?“ Abdullah odpověděl: „Ano.“ Abu Musa mu řekl: „Neslyšel jsi, co [Ammar] řekl Umarovi, totiž že mě Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, poslal na nějakou záležitost, a já jsem byl v stavu junub a nenašel jsem vodu, takže jsem se válel po zemi jako zvíře, které se válí?“ Poté jsem šel za Prorokem, nechť mu Alláh požehná a dá mu pokoj, a sdělil mu to, načež on řekl: „Stačí, když to uděláš takto.“ Poté udeřil dlaní o zem, foukl na ni, poté si otřel pravou ruku levou a levou ruku pravou na obou dlaních a poté si otřel tvář. Abdulláh tedy řekl Abú Musovi: „Nevíš, že Umar nebyl spokojen s Ammarovými slovy?“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 275
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ كَثِيرٍ الْعَبْدِيُّ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ عَنْ سَلَمَةَ بْنِ كُهَيْلٍ عَنْ أَبِي مَالِكٍ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبْزَى قَالَكُنْتُ عِنْدَ عُمَرَ فَجَاءَهُ رَجُلٌ فَقَالَ إِنَّا نَكُونُ بِالْمَكَانِ الشَّهْرَ وَالشَّهْرَيْنِ فَقَالَ عُمَرُ أَمَّا أَنَا فَلَمْ أَكُنْ أُصَلِّي حَتَّى أَجِدَ الْمَاءَ قَالَ فَقَالَ عَمَّارٌ يَا أَمِيرَ الْمُؤْمِنِينَ أَمَا تَذْكُرُ إِذْ كُنْتُ أَنَا وَأَنْتَ فِي الْإِبِلِ فَأَصَابَتْنَا جَنَابَةٌ فَأَمَّا أَنَا فَتَمَعَّكْتُ فَأَتَيْنَا النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَذَكَرْتُ ذَلِكَ لَهُ فَقَالَ إِنَّمَا كَانَ يَكْفِيكَ أَنْ تَقُولَ هَكَذَا وَضَرَبَ بِيَدَيْهِ إِلَى الْأَرْضِ ثُمَّ نَفَخَهُمَا ثُمَّ مَسَحَ بِهِمَا وَجْهَهُ وَيَدَيْهِ إِلَى نِصْفِ الذِّرَاعِفَقَالَ عُمَرُ يَا عَمَّارُ اتَّقِ اللَّهَ فَقَالَ يَا أَمِيرَ الْمُؤْمِنِينَ إِنْ شِئْتَ وَاللَّهِ لَمْ أَذْكُرْهُ أَبَدًا فَقَالَ عُمَرُ كَلَّا وَاللَّهِ لَنُوَلِّيَنَّكَ مِنْ ذَلِكَ مَا تَوَلَّيْتَ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ الْعَلَاءِ حَدَّثَنَا حَفْصٌ حَدَّثَنَا الْأَعْمَشُ عَنْ سَلَمَةَ بْنِ كُهَيْلٍ عَنْ ابْنِ أَبْزَى عَنْ عَمَّارِ بْنِ يَاسِرٍ فِي هَذَا الْحَدِيثِ فَقَالَ يَا عَمَّارُ إِنَّمَا كَانَ يَكْفِيكَ هَكَذَا ثُمَّ ضَرَبَ بِيَدَيْهِ الْأَرْضَ ثُمَّ ضَرَبَ إِحْدَاهُمَا عَلَى الْأُخْرَى ثُمَّ مَسَحَ وَجْهَهُ وَالذِّرَاعَيْنِ إِلَى نِصْفِ السَّاعِدَيْنِ وَلَمْ يَبْلُغْ الْمِرْفَقَيْنِ ضَرْبَةً وَاحِدَةً قَالَ أَبُو دَاوُد وَرَوَاهُ وَكِيعٌ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ سَلَمَةَ بْنِ كُهَيْلٍ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبْزَى وَرَوَاهُ جَرِيرٌ عَنْ الْأَعْمَشِ عَنْ سَلَمَةَ بْنِ كُهَيْلٍ عَنْ سَعِيدِ بْنِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبْزَى يَعْنِي عَنْ أَبِيهِ حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ بَشَّارٍ حَدَّثَنَا مُحَمَّدٌ يَعْنِي ابْنَ جَعْفَرٍ أَخْبَرَنَا شُعْبَةُ عَنْ سَلَمَةَ عَنْ ذَرٍّ عَنْ ابْنِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبْزَى عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَمَّارٍ بِهَذِهِ الْقِصَّةِ فَقَالَ إِنَّمَا كَانَ يَكْفِيكَ وَضَرَبَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بِيَدِهِ إِلَى الْأَرْضِ ثُمَّ نَفَخَ فِيهَا وَمَسَحَ بِهَا وَجْهَهُ وَكَفَّيْهِ شَكَّ سَلَمَةُ وَقَالَ لَا أَدْرِي فِيهِ إِلَى الْمِرْفَقَيْنِ يَعْنِي أَوْ إِلَى الْكَفَّيْنِ حَدَّثَنَا عَلِيُّ بْنُ سَهْلٍ الرَّمْلِيُّ حَدَّثَنَا حَجَّاجٌ يَعْنِي الْأَعْوَرَ حَدَّثَنِي شُعْبَةُ بِإِسْنَادِهِ بِهَذَا الْحَدِيثِ قَالَ ثُمَّ نَفَخَ فِيهَا وَمَسَحَ بِهَا وَجْهَهُ وَكَفَّيْهِ إِلَى الْمِرْفَقَيْنِ أَوْ إِلَى الذِّرَاعَيْنِ قَالَ شُعْبَةُ كَانَ سَلَمَةُ يَقُولُ الْكَفَّيْنِ وَالْوَجْهَ وَالذِّرَاعَيْنِ فَقَالَ لَهُ مَنْصُورٌ ذَاتَ يَوْمٍ انْظُرْ مَا تَقُولَ فَإِنَّهُ لَا يَذْكُرُ الذِّرَاعَيْنِ غَيْرُكَ حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنْ شُعْبَةَ قَالَ حَدَّثَنِي الْحَكَمُ عَنْ ذَرٍّ عَنْ ابْنِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبْزَى عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَمَّارٍ فِي هَذَا الْحَدِيثِ قَالَ فَقَالَ يَعْنِي النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِنَّمَا كَانَ يَكْفِيكَ أَنْ تَضْرِبَ بِيَدَيْكَ إِلَى الْأَرْضِ فَتَمْسَحَ بِهِمَا وَجْهَكَ وَكَفَّيْكَ وَسَاقَ الْحَدِيثَ قَالَ أَبُو دَاوُد وَرَوَاهُ شُعْبَةُ عَنْ حُصَيْنٍ عَنْ أَبِي مَالِكٍ قَالَ سَمِعْتُ عَمَّارًا يَخْطُبُ بِمِثْلِهِ إِلَّا أَنَّهُ قَالَ لَمْ يَنْفُخْ وَذَكَرَ حُسَيْنُ بْنُ مُحَمَّدٍ عَنْ شُعْبَةَ عَنْ الْحَكَمِ فِي هَذَا الْحَدِيثِ قَالَ ضَرَبَ بِكَفَّيْهِ إِلَى الْأَرْضِ وَنَفَخَ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Katsir Al-'Abdi], vyprávěl nám [Sufyan] od [Salamah bin Kuhail] od [Abu Malik] od [Abdurrahman bin Abza], který řekl: Byl jsem s Umarem, když přišel jeden muž a řekl: Možná budeme na místě, kde nebude vodu měsíc nebo dva. Umar tedy řekl: „Co se mě týče, nebudu se modlit, dokud nenajdu vodu.“ Ammar pak řekl: „Ó Amire al-Muminin, nevzpomínáš si, když jsme spolu pasli velbloudy a byli jsme v stavu junub? Co se mě týče, válel jsem se po zemi. Pak jsme přišli k Prorokovi, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, a já jsem mu to řekl, a on řekl: ‚Vskutku ti stačí udělat toto‘, a pak udeřil oběma rukama o zem, foukl na ně a poté si jimi otřel tvář a ruce až po polovinu předloktí. Potom Umar řekl: „Ó Ammare, boj se Alláha.“ On odpověděl: „Ó Amire al-Muminin, při Alláhovi, pokud si to přeješ, už o tom nikdy nebudu mluvit.“ Umar řekl: „Ne, při Alláhovi, necháme to tak, jak jsi řekl.“ Vyprávěl nám [Muhammad bin Al-'Ala`], vyprávěl nám [Hafsh], vyprávěl nám [Al-A'masy] od [Salamah bin Kuhail] od [Ibnu Abza] od [Ammar bin Yasir], v tomto hadíthu se uvádí, že řekl: „Ó Ammare, vskutku ti stačí toto“, poté udeřil oběma rukama o zem, pak udeřil jednou rukou o druhou, a poté si otřel obličej a obě ruce až do poloviny předloktí, ne však až k loktům, jedním úderem. Abu Dawud řekl: A vyprávěl [Waki'] od [Al-A'masyho] od [Salamaha bin Kuhaila] od [Abdurrahmana bin Abzy]. A vyprávěl [Jarir] od [Al-A'masyho] od [Salamaha bin Kuhaila] od [Sa'ida bin Abdurrahmana bin Abzy], tedy od [jeho otce]. Vyprávěl nám [Muhammad bin Basyshar], vyprávěl nám [Muhammad bin Ja'far], sdělil nám [Syu'bah] od [Salamaha] od [Dzarra] od [Ibnu Abdirrahman bin Abza] od [jeho otce] od [Ammara] tento příběh, v němž se uvádí: „Vskutku ti to stačí,“ a Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, udeřil dlaní o zem, pak na ni foukl a otřel si jí tvář a obě dlaně. Salamah zaváhal a řekl: „Nevím, zda až po loket, nebo jen po dlaň.“ Vyprávěl nám [Ali bin Sahl Ar-Ramli], vyprávěl nám [Hajjaj Al-A'war], vyprávěl nám [Syu'bah] se svým řetězcem s tímto hadísem, řekl: Poté on, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, na ni foukl a otřel si jí tvář a obě dlaně až k loktům nebo k pažím. Šu'bah řekl: [Salamah] řekl: na dlaně, tvář a obě paže. Manshur jednoho dne řekl: Podívej se, co říkáš, ve skutečnosti nikdo kromě tebe nezmínil obě paže. Vyprávěl nám [Musaddad], vyprávěl nám [Jahjá] od [Šu'bah], řekl: Vyprávěl mi [Al-Hakam] od [Dzarra] od [Ibnu Abdirrahmana bin Abzy] od [jeho otce] od [Ammara], v tomto hadíthu zmínil: Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Vskutku ti stačí přiložit obě ruce k zemi a otřít si jimi tvář a obě dlaně.“ Poté tento hadís zmínil. Abu Dawud řekl: A vyprávěl [Syu'bah] od [Hushaina] od [Abu Malika], který řekl: Slyšel jsem [Ammara] kázat něco podobného tomuto hadísu, jenže nezmínil nic o foukání. A [Husain bin Muhammad] uvádí od [Syu'bah] od [Al-Hakama] v tomto hadíthu, že řekl: „On udeřil oběma dlaněmi o zem a foukl na ně.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 276
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ الْمِنْهَالِ حَدَّثَنَا يَزِيدُ بْنُ زُرَيْعٍ عَنْ سَعِيدٍ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ عَزْرَةَ عَنْ سَعِيدِ بْنِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبْزَى عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَمَّارِ بْنِ يَاسِرٍ قَالَسَأَلْتُ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْ التَّيَمُّمِ فَأَمَرَنِي ضَرْبَةً وَاحِدَةً لِلْوَجْهِ وَالْكَفَّيْنِ
Vyprávěl nám [Muhammad bin Minhal], vyprávěl nám [Yazid bin Zurai'] od [Sa'ida] od [Qatady] od ['Azry] od [Sa'ida bin Abdurrahmana bin Abzy] od [jeho otce] od [Ammara bin Yasira], který řekl: „Jednou jsem se zeptal Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, na tayammum, a on mi přikázal, abych jednou plácl dlaněmi o zem a otřel si jimi obličej a obě dlaně.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 277
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَعِيلَ حَدَّثَنَا أَبَانُ قَالَ سُئِلَ قَتَادَةُ عَنْ التَّيَمُّمِ فِي السَّفَرِ فَقَالَ حَدَّثَنِي مُحَدِّثٌ عَنْ الشَّعْبِيِّ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبْزَى عَنْ عَمَّارِ بْنِ يَاسِرٍأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ إِلَى الْمِرْفَقَيْنِ
Vyprávěl nám [Musa bin Isma'il], vyprávěl nám [Aban], který řekl: [Qatadah] byl jednou dotázán na tayammum při cestování, a on řekl: Vyprávěl mi [jeden znalec hadísů] od [Asy-Sya'biho] od [Abdurrahmana bin Abzy] od [Ammara bin Yasira], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: Až po lokty.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 278
حَدَّثَنَا عَبْدُ الْمَلِكِ بْنُ شُعَيْبِ بْنِ اللَّيْثِ أَخْبَرَنَا أَبِي عَنْ جَدِّي عَنْ جَعْفَرِ بْنِ رَبِيعَةَ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ هُرْمُزَ عَنْ عُمَيْرٍ مَوْلَى ابْنِ عَبَّاسٍ أَنَّهُ سَمِعَهُ يَقُولُأَقْبَلْتُ أَنَا وَعَبْدُ اللَّهِ بْنُ يَسَارٍ مَوْلَى مَيْمُونَةَ زَوْجِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَلَى أَبِي الْجُهَيْمِ بْنِ الْحَارِثِ بْنِ الصِّمَّةِ الْأَنْصَارِيِّ فَقَالَ أَبُو الْجُهَيْمِ أَقْبَلَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَحْوَ بِئْرِ جَمَلٍ فَلَقِيَهُ رَجُلٌ فَسَلَّمَ عَلَيْهِ فَلَمْ يَرُدَّ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَلَيْهِ السَّلَامَ حَتَّى أَتَى عَلَى جِدَارٍ فَمَسَحَ بِوَجْهِهِ وَيَدَيْهِ ثُمَّ رَدَّ عَلَيْهِ السَّلَامَ
Vyprávěl nám [Abdul Malik bin Syu'aib bin Al-Laits], který nám sdělil [můj otec] od [mého dědečka] od [Ja'fara bin Rabi'aha] od [Abdurrahmana bin Hurmuz] od [Umaira, bývalého otroka Ibn Abbáse], že ho slyšel říkat: „Jednou jsem šel s Abdulláhem bin Yasarem, bývalým otrokem Maimuny, manželky Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, za Abu Al-Juhaimem bin Al-Haritsem bin Ash-Shimmah Al-Ansharim, a [Abu Al-Juhaim] řekl: „Jednou šel Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, k studni Jamal, kde ho potkal jeden muž a pozdravil ho. Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mu však neodpověděl, dokud nedošel k zdi, kde si otřel tvář a ruce, a teprve poté mu odpověděl.“
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 279
حَدَّثَنَا أَحْمَدُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ الْمَوْصِلِيُّ أَبُو عَلِيٍّ أَخْبَرَنَا مُحَمَّدُ بْنُ ثَابِتٍ الْعَبْدِيُّ أَخْبَرَنَا نَافِعٌ قَالَانْطَلَقْتُ مَعَ ابْنِ عُمَرَ فِي حَاجَةٍ إِلَى ابْنِ عَبَّاسٍ فَقَضَى ابْنُ عُمَرَ حَاجَتَهُ فَكَانَ مِنْ حَدِيثِهِ يَوْمَئِذٍ أَنْ قَالَ مَرَّ رَجُلٌ عَلَى رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فِي سِكَّةٍ مِنْ السِّكَكِ وَقَدْ خَرَجَ مِنْ غَائِطٍ أَوْ بَوْلٍ فَسَلَّمَ عَلَيْهِ فَلَمْ يَرُدَّ عَلَيْهِ حَتَّى إِذَا كَادَ الرَّجُلُ أَنْ يَتَوَارَى فِي السِّكَّةِ ضَرَبَ بِيَدَيْهِ عَلَى الْحَائِطِ وَمَسَحَ بِهِمَا وَجْهَهُ ثُمَّ ضَرَبَ ضَرْبَةً أُخْرَى فَمَسَحَ ذِرَاعَيْهِ ثُمَّ رَدَّ عَلَى الرَّجُلِ السَّلَامَ وَقَالَ إِنَّهُ لَمْ يَمْنَعْنِي أَنْ أَرُدَّ عَلَيْكَ السَّلَامَ إِلَّا أَنِّي لَمْ أَكُنْ عَلَى طُهْرٍقَالَ أَبُو دَاوُد سَمِعْت أَحْمَدَ بْنَ حَنْبَلٍ يَقُولُ رَوَى مُحَمَّدُ بْنُ ثَابِتٍ حَدِيثًا مُنْكَرًا فِي التَّيَمُّمِ قَالَ ابْنُ دَاسَةَ قَالَ أَبُو دَاوُد لَمْ يُتَابَعْ مُحَمَّدُ بْنُ ثَابِتٍ فِي هَذِهِ الْقِصَّةِ عَلَى ضَرْبَتَيْنِ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَرَوَوْهُ فِعْلَ ابْنِ عُمَرَ
Vyprávěl nám [Ahmad bin Ibrahim Al-Maushili, Abu Ali], který nám sdělil, že nám sdělil [Muhammad bin Tsabit Al-'Abdi], který nám sdělil [Nafi'], který řekl: „Šel jsem s Ibn Umarem za nějakým účelem za Ibn Abbásem, a [Ibn Umar] řekl, že smyslem jeho tehdejšího rozhovoru bylo, že někdo míjel Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, na cestě, zatímco on právě dokončil vykonání velké nebo malé potřeby, a ten člověk ho pozdravil, ale on na jeho pozdrav neodpověděl, dokud ten člověk nebyl téměř neviditelný, protože už byl daleko od cesty, on tleskl oběma rukama o zeď a poté si jimi otřel obličej, poté znovu tleskl jednou rukou, poté si otřel obě paže a teprve poté odpověděl na pozdrav toho člověka a řekl: „Nic mi nebránilo odpovědět na tvůj pozdrav, kromě toho, že jsem nebyl v čistém stavu.“ Abu Dawud řekl: Slyšel jsem Ahmada bin Hambala říkat: Muhammad bin Tsabit vyprávěl jeden nepravdivý hadís ohledně tayammumu. Ibn Dasah řekl: Abu Dawud řekl: Muhammad bin Tsabit nebyl v tomto příběhu potvrzen, pokud jde o formulaci dvou úderů od Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. A oni vyprávěli, co udělal Ibn Umar.
Hadith
Imám Abú Dáwúd : 280
حَدَّثَنَا جَعْفَرُ بْنُ مُسَافِرٍ حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ يَحْيَى الْبُرُلُّسِيُّ حَدَّثَنَا حَيْوَةُ بْنُ شُرَيْحٍ عَنْ ابْنِ الْهَادِ أَنَّ نَافِعًا حَدَّثَهُ عَنْ ابْنِ عُمَرَ قَالَأَقْبَلَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مِنْ الْغَائِطِ فَلَقِيَهُ رَجُلٌ عِنْدَ بِئْرِ جَمَلٍ فَسَلَّمَ عَلَيْهِ فَلَمْ يَرُدَّ عَلَيْهِ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ حَتَّى أَقْبَلَ عَلَى الْحَائِطِ فَوَضَعَ يَدَهُ عَلَى الْحَائِطِ ثُمَّ مَسَحَ وَجْهَهُ وَيَدَيْهِ ثُمَّ رَدَّ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَلَى الرَّجُلِ السَّلَامَ
Vyprávěl nám [Ja'far bin Musafir], vyprávěl nám [Abdullah bin Yahya Al-Burullusi], vyprávěl nám [Haiwah bin Syuraih] od [Ibnu Al-Hada], že [Nafi'] mu vyprávěl od [Ibnu Umara], který řekl: Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, právě dokončil vykonání velké potřeby, když ho u studny Jamal potkal někdo, kdo ho pozdravil, ale on, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mu neodpověděl, dokud nenašel zeď, na kterou položil obě ruce, poté si otřel tvář a ruce a teprve poté odpověděl na pozdrav toho člověka.
