Hari-hari Tasyriq tidak boleh berpuasa

Imám Ahmad : 14237

حَدَّثَنَا حَسَنٌ حَدَّثَنَا ابْنُ لَهِيعَةَ حَدَّثَنَا أَبُو الزُّبَيْرِ قَالَ سَأَلْتُ جَابِرًا عَنْ الْقَتِيلِ الَّذِي قُتِلَ فَأَذَّنَ فِيهِ سُحَيْمٌ قَالَ كُنَّا بِحُنَيْنٍ فَأَمَرَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ سُحَيْمًا أَنْ يُؤَذِّنَ فِي النَّاسِ أَنْ لَا يَدْخُلَ الْجَنَّةَ إِلَّا مُؤْمِنٌ قَالَ وَلَا أَعْلَمُهُ قُتِلَ أَحَدٌ قَالَ مُوسَى بْنُ دَاوُدَ قَتَلَ أَحَدًا

Vyprávěl nám [Hasan], vyprávěl nám [Ibnu Lahi'ah], vyprávěl nám [Abu Az Zubair], který řekl: Zeptal jsem se [Jabira] na válečné oběti, které byly zabity, a Suhaim to rozhlásil. Řekl: Byli jsme v Hunainu a Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, nařídil Suhaimovi, aby lidem sdělil, že do ráje nevstoupí nikdo kromě věřících. (Džabír bin Abdulláh, nechť je s nimi Alláh spokojen) řekl: A nevím, zda je pravdivé tvrzení: „Někdo byl zabit.“ Músá bin Dáúd to formuloval takto: „Kdo někoho zabil.“