Imám Málik : 841
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ زِيَادِ بْنِ أَبِي زِيَادٍ مَوْلَى عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَيَّاشِ بْنِ أَبِي رَبِيعَةَ عَنْ طَلْحَةَ بْنِ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ كَرِيزٍأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ أَفْضَلُ الدُّعَاءِ دُعَاءُ يَوْمِ عَرَفَةَ وَأَفْضَلُ مَا قُلْتُ أَنَا وَالنَّبِيُّونَ مِنْ قَبْلِي لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ وَحْدَهُ لَا شَرِيكَ لَهُ
Vyprávěl mi to Malik od [Ziyada bin Abu Ziyada], bývalého otroka Abdulláha bin 'Ayjas bin Abu Rabi'áha, od [Thalhy bin Ubaidulláha bin Karize], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Nejlepší modlitba je modlitba v den Arafá, a nejlepší modlitba, kterou jsem já a proroci přede mnou kdy vyslovili, je: „LAA ILAAHA ILLALLAH WAHDAHU LAA SYARIIKA LAHU“ (Není boha kromě Alláha, Jediného, který nemá žádného společníka).“
Imám Málik : 842
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ دَخَلَ مَكَّةَ عَامَ الْفَتْحِ وَعَلَى رَأْسِهِ الْمِغْفَرُ فَلَمَّا نَزَعَهُ جَاءَهُ رَجُلٌ فَقَالَ لَهُ يَا رَسُولَ اللَّهِ ابْنُ خَطَلٍ مُتَعَلِّقٌ بِأَسْتَارِ الْكَعْبَةِ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ اقْتُلُوهُقَالَ مَالِك وَلَمْ يَكُنْ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَوْمَئِذٍ مُحْرِمًا وَاللَّهُ أَعْلَمُ
Vyprávěl mi Malik od [Ibnu Šihába] od [Anase bin Malika], který řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, vstoupil do Mekky při dobytí, zatímco na hlavě měl ochranný pokrývku. Když si jej sundal, přišel k němu jeden muž a řekl: „Ó Posle Alláha, Ibn Khathal je přivázán k zácloně Ka'by!“ Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Zabijte ho.“ Malik řekl: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, nebyl v té době v ihramu. Wallahu A'lam.“
Imám Málik : 843
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ نَافِعٍ أَنَّ عَبْدَ اللَّهِ بْنَ عُمَرَأَقْبَلَ مِنْ مَكَّةَ حَتَّى إِذَا كَانَ بِقُدَيْدٍ جَاءَهُ خَبَرٌ مِنْ الْمَدِينَةِ فَرَجَعَ فَدَخَلَ مَكَّةَ بِغَيْرِ إِحْرَامٍو حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ ابْنِ شِهَابٍ بِمِثْلِ ذَلِكَ
Vyprávěl mi Malik od [Nafi'a], že [Abdullah bin Umar] se vracel z Mekky a když byl v Qudaidu, přišla zpráva z Mediny, a tak se rozhodl vrátit se do Mekky bez ihramu.“ Vyprávěl mi Malik od [Ibnu Syihaba] totéž.
Imám Málik : 844
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ عَمْرِو بْنِ حَلْحَلَةَ الدِّيلِيِّ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ عِمْرَانَ الْأَنْصَارِيِّ عَنْ أَبِيهِ أَنَّهُ قَالَ عَدَلَ إِلَيَّ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ عُمَرَوَأَنَا نَازِلٌ تَحْتَ سَرْحَةٍ بِطَرِيقِ مَكَّةَ فَقَالَ مَا أَنْزَلَكَ تَحْتَ هَذِهِ السَّرْحَةِ فَقُلْتُ أَرَدْتُ ظِلَّهَا فَقَالَ هَلْ غَيْرُ ذَلِكَ فَقُلْتُ لَا مَا أَنْزَلَنِي إِلَّا ذَلِكَ فَقَالَ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ عُمَرَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا كُنْتَ بَيْنَ الْأَخْشَبَيْنِ مِنْ مِنًى وَنَفَخَ بِيَدِهِ نَحْوَ الْمَشْرِقِ فَإِنَّ هُنَاكَ وَادِيًا يُقَالُ لَهُ السِّرَرُ بِهِ شَجَرَةٌ سُرَّ تَحْتَهَا سَبْعُونَ نَبِيًّا
Vyprávěl mi Malik od [Muhammada bin 'Amru bin Halhalah Ad-Dili] od [Muhammada bin Imrana Al Anshariho] od [jeho otce], který řekl: „[Abdullah bin Umar] se ke mně jednou obrátil, když jsem sestoupil, abych se schoval pod vysokým stromem na ulicích Mekky. Zeptal se: „Co tě přimělo sejít pod tento strom?“ Odpověděl jsem: „Chtěl jsem se schovat před sluncem.“ Zeptal se znovu: „Máš ještě nějaký jiný důvod?“ Odpověděl jsem: „Ne. Sešel jsem sem jen kvůli tomu.“ Abdullah bin Umar pak řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír, kdysi řekl: ‚Když se ocitnete mezi dvěma kopci v údolí Mina – a ukázal rukou směrem na východ – tam je údolí zvané As Sirar, kde roste strom, pod nímž našlo útočiště sedmdesát proroků.‘“
Imám Málik : 845
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي بَكْرِ بْنِ حَزْمٍ عَنْ ابْنِ أَبِي مُلَيْكَةَ أَنَّ عُمَرَ بْنَ الْخَطَّابِمَرَّ بِامْرَأَةٍ مَجْذُومَةٍ وَهِيَ تَطُوفُ بِالْبَيْتِ فَقَالَ لَهَا يَا أَمَةَ اللَّهِ لَا تُؤْذِي النَّاسَ لَوْ جَلَسْتِ فِي بَيْتِكِ فَجَلَسَتْ فَمَرَّ بِهَا رَجُلٌ بَعْدَ ذَلِكَ فَقَالَ لَهَا إِنَّ الَّذِي كَانَ قَدْ نَهَاكِ قَدْ مَاتَ فَاخْرُجِي فَقَالَتْ مَا كُنْتُ لِأُطِيعَهُ حَيًّا وَأَعْصِيَهُ مَيِّتًا
Vyprávěl mi Malik od [Abdulláha bin Abú Bakra bin Hazma] od [Ibn Abú Mulaikáha], který řekl: „[Umar bin Chattáb] míjel ženu postiženou leprou, která právě vykonávala tawáf kolem Ka'by. Umar jí řekl: „Ó služebnice Alláha, neobtěžuj lidi. Kdybys zůstala sedět doma (bylo by to pro tebe lepší).“ Žena tedy zůstala doma. Poté kolem ní prošel jeden muž a řekl jí: „Ten, kdo ti to zakázal, již zemřel, tak jdi ven (na hadždž).“ Žena na to odpověděla: „Nechci poslouchat někoho za jeho života, abych se pak vzepřela, když už není mezi živými.“
Imám Málik : 846
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ عَنْ مُحَمَّدِ بْنِ يَحْيَى بْنِ حَبَّانَ أَنَّهُ سَمِعَهُ يَذْكُرُ أَنَّ رَجُلًا مَرَّ عَلَى أَبِي ذَرٍّ بِالرَّبَذَةِوَأَنَّ أَبَا ذَرٍّ سَأَلَهُ أَيْنَ تُرِيدُ فَقَالَ أَرَدْتُ الْحَجَّ فَقَالَ هَلْ نَزَعَكَ غَيْرُهُ فَقَالَ لَا قَالَ فَأْتَنِفْ الْعَمَلَ قَالَ الرَّجُلُ فَخَرَجْتُ حَتَّى قَدِمْتُ مَكَّةَ فَمَكَثْتُ مَا شَاءَ اللَّهُ ثُمَّ إِذَا أَنَا بِالنَّاسِ مُنْقَصِفِينَ عَلَى رَجُلٍ فَضَاغَطْتُ عَلَيْهِ النَّاسَ فَإِذَا أَنَا بِالشَّيْخِ الَّذِي وَجَدْتُ بِالرَّبَذَةِ يَعْنِي أَبَا ذَرٍّ قَالَ فَلَمَّا رَآنِي عَرَفَنِي فَقَالَ هُوَ الَّذِي حَدَّثْتُكَ
Vyprávěl mi to Malik od [Jahji bin Sa'ida] od [Muhammada bin Jahji bin Habbana], že ho slyšel říkat, že kolem Abú Dzar v oblasti Rabadza prošel [jeden muž]. [Abu Dzar] se ho zeptal: „Kam jdeš?“ Muž odpověděl: „Chci vykonat hadždž.“ Abu Dzar se zeptal znovu: „Brání ti v tom něco?“ Muž odpověděl: „Ne.“ Abu Dzar řekl: „Tak to udělej.“ Ten muž řekl: „Tak jsem vyrazil a když jsem dorazil do Mekky, zůstal jsem tam na neurčito. Když jsem se tlačil v davu lidí, narazil jsem na jednoho muže. Ukázalo se, že to byl ten starý muž, kterého jsem viděl v oblasti Rabadzah. Byl to Abu Dzar.“ Muž řekl: „Jakmile mě uviděl, hned mě poznal. Pak řekl: ‚To je ten člověk, o kterém jsem ti vyprávěl.‘
Imám Málik : 847
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك أَنَّهُ سَأَلَ ابْنَ شِهَابٍعَنْ الْاسْتِثْنَاءِ فِي الْحَجِّ فَقَالَ أَوَ يَصْنَعُ ذَلِكَ أَحَدٌ وَأَنْكَرَ ذَلِكَسُئِلَ مَالِك هَلْ يَحْتَشُّ الرَّجُلُ لِدَابَّتِهِ مِنْ الْحَرَمِ فَقَالَ لَا
Malik mi vyprávěl, že se ptal [Ibnu Šihába] na výjimky v pouti. Ibnu Abbás pak odpověděl: „Je někdo, kdo to dělá a popírá to?“ Malika se zeptali: „Je dovoleno vytrhávat trávu ze svaté země pro svůj dobytek?“ Odpověděl: „Není.“
Imám Málik : 848
حَدَّثَنِي يَحْيَى عَنْ مَالِك عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ عُرْوَةَ بْنِ الزُّبَيْرِ عَنْ عَائِشَةَ أُمِّ الْمُؤْمِنِينَ أَنَّهَا كَانَتْ تَقُولُالصِّيَامُ لِمَنْ تَمَتَّعَ بِالْعُمْرَةِ إِلَى الْحَجِّ لِمَنْ لَمْ يَجِدْ هَدْيًا مَا بَيْنَ أَنْ يُهِلَّ بِالْحَجِّ إِلَى يَوْمِ عَرَفَةَ فَإِنْ لَمْ يَصُمْ صَامَ أَيَّامَ مِنًىو حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ سَالِمِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُمَرَ أَنَّهُ كَانَ يَقُولُ فِي ذَلِكَ مِثْلَ قَوْلِ عَائِشَةَ رَضِيَ اللَّهُ تَعَالَى عَنْهَا
Yahya mi vyprávěl od Malika od [Ibn Šihába] od [Urwy ibn Zubajra] od [Ajišy], Matky věřících, která řekla: „Půst je povinný pro toho, kdo vykonává hadždž tamattu‘; tedy nejprve umru a poté hadždž, a kdo nezískal obětní zvíře v době mezi tahallúlem hadždže a dnem v Arafatu. Pokud ještě nepostil, musí postit v době v Mině.“ Vyprávěl mi to Malik od [Ibnu Šihába] od [Salima bin Abdulláha] od [Abdulláha bin 'Umara], který v této věci řekl totéž, co Aisha, radliallahu 'anha.
Imám Málik : 849
حَدَّثَنِي يَحْيَى عَنْ مَالِك عَنْ أَبِي الزِّنَادِ عَنْ الْأَعْرَجِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ مَثَلُ الْمُجَاهِدِ فِي سَبِيلِ اللَّهِ كَمَثَلِ الصَّائِمِ الْقَائِمِ الدَّائِمِ الَّذِي لَا يَفْتُرُ مِنْ صَلَاةٍ وَلَا صِيَامٍ حَتَّى يَرْجِعَ
Vyprávěl mi Yahya od Malika od [Abu Az Zinada] od [Al A'raja] od [Abu Hurairaha], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Přirovnání bojovníka, který bojuje na cestě Alláha, je jako člověk, který se postí a modlí se; neukončí svůj půst a nepřestane se modlit, dokud se nevrátí (z války).“
Imám Málik : 850
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ أَبِي الزِّنَادِ عَنْ الْأَعْرَجِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ تَكَفَّلَ اللَّهُ لِمَنْ جَاهَدَ فِي سَبِيلِهِ لَا يُخْرِجُهُ مِنْ بَيْتِهِ إِلَّا الْجِهَادُ فِي سَبِيلِهِ وَتَصْدِيقُ كَلِمَاتِهِ أَنْ يُدْخِلَهُ الْجَنَّةَ أَوْ يَرُدَّهُ إِلَى مَسْكَنِهِ الَّذِي خَرَجَ مِنْهُ مَعَ مَا نَالَ مِنْ أَجْرٍ أَوْ غَنِيمَةٍ
Vyprávěl mi Malik od [Abu Az Zinada] od [Al A'raja] od [Abu Hurairaha], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Alláh zaručuje tomu, kdo bojuje na Jeho cestě; ten, kdo opustí svůj dům pouze za účelem džihádu na Jeho cestě a potvrzení Jeho slov, bude vpuštěn do ráje. Nebo se vrátí na místo, odkud vyrazil, s kořistí a/nebo ghanimah.“
Imám Málik : 851
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ زَيْدِ بْنِ أَسْلَمَ عَنْ أَبِي صَالِحٍ السَّمَّانِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ الْخَيْلُ لِرَجُلٍ أَجْرٌ وَلِرَجُلٍ سِتْرٌ وَعَلَى رَجُلٍ وِزْرٌ فَأَمَّا الَّذِي هِيَ لَهُ أَجْرٌ فَرَجُلٌ رَبَطَهَا فِي سَبِيلِ اللَّهِ فَأَطَالَ لَهَا فِي مَرْجٍ أَوْ رَوْضَةٍ فَمَا أَصَابَتْ فِي طِيَلِهَا ذَلِكَ مِنْ الْمَرْجِ أَوْ الرَّوْضَةِ كَانَ لَهُ حَسَنَاتٌ وَلَوْ أَنَّهَا قُطِعَتْ طِيَلَهَا ذَلِكَ فَاسْتَنَّتْ شَرَفًا أَوْ شَرَفَيْنِ كَانَتْ آثَارُهَا وَأَرْوَاثُهَا حَسَنَاتٍ لَهُ وَلَوْ أَنَّهَا مَرَّتْ بِنَهَرٍ فَشَرِبَتْ مِنْهُ وَلَمْ يُرِدْ أَنْ يَسْقِيَ بِهِ كَانَ ذَلِكَ لَهُ حَسَنَاتٍ فَهِيَ لَهُ أَجْرٌ وَرَجُلٌ رَبَطَهَا تَغَنِّيًا وَتَعَفُّفًا وَلَمْ يَنْسَ حَقَّ اللَّهِ فِي رِقَابِهَا وَلَا فِي ظُهُورِهَا فَهِيَ لِذَلِكَ سِتْرٌ وَرَجُلٌ رَبَطَهَا فَخْرًا وَرِيَاءً وَنِوَاءً لِأَهْلِ الْإِسْلَامِ فَهِيَ عَلَى ذَلِكَ وِزْرٌ وَسُئِلَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَنْ الْحُمُرِ فَقَالَ لَمْ يُنْزَلْ عَلَيَّ فِيهَا شَيْءٌ إِلَّا هَذِهِ الْآيَةُ الْجَامِعَةُ الْفَاذَّةُ{ فَمَنْ يَعْمَلْ مِثْقَالَ ذَرَّةٍ خَيْرًا يَرَهُ وَمَنْ يَعْمَلْ مِثْقَالَ ذَرَّةٍ شَرًّا يَرَهُ }
Vyprávěl mi od Malika od [Zaid bin Aslam] od [Abu Shalih As Samman] od [Abu Hurairah], že Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Kůň může být pro jednoho muže odměnou, pro jiného může být záštitou a pro jiného může být hříchem. Kůň, který přináší odměnu, je ten, kdy muž vede svého koně na cestě Alláha a pak ho nechá na pastvině nebo v krásném parku. Ať už se na tom koni při pastvě na pastvině nebo v parku cokoli ulpí, jeho majitel za to dostane odměnu. Kdyby se ten kůň odloučil od svého pastevce a pokračoval ve stopách přes vysoká místa, pak stopy a výkaly toho koně budou odměněny dobrem. Pokud tento kůň přejde přes řeku a napije se z ní, ačkoli jeho majitel nechtěl, aby se napil, bude to pro něj znamenat dobro a vše se stane odměnou pro jeho majitele. Zatímco ten, kdo uvázal svého koně, protože se chtěl zbavit závislosti na lidech a chránit se před hříchem, aniž by zapomněl na právo Alláha na krku nebo hřbetu svého koně, ten bude odměněn. Kdo však uvázal svého koně z pýchy, okázalosti a z odporu vůči muslimům, ten na sebe vzal hřích.“ Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, byl dotázán na osla, a on odpověděl: „Nesestoupilo ke mně o tom nic jiného než tento obecný verš, a to verš: ‚(Kdokoli vykoná dobrotu velikosti hořčičného semínka, ten ji jednou uvidí. A kdokoli vykoná zlo velikosti hořčičného semínka, ten ji také jednou uvidí). (Súra Az-Zalzalah: 7-8)“
Imám Málik : 852
و حَدَّثَنِي عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ مَعْمَرٍ الْأَنْصَارِيِّ عَنْ عَطَاءِ بْنِ يَسَارٍ أَنَّهُ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَلَا أُخْبِرُكُمْ بِخَيْرِ النَّاسِ مَنْزِلًا رَجُلٌ آخِذٌ بِعِنَانِ فَرَسِهِ يُجَاهِدُ فِي سَبِيلِ اللَّهِ أَلَا أُخْبِرُكُمْ بِخَيْرِ النَّاسِ مَنْزِلًا بَعْدَهُ رَجُلٌ مُعْتَزِلٌ فِي غُنَيْمَتِهِ يُقِيمُ الصَّلَاةَ وَيُؤْتِي الزَّكَاةَ وَيَعْبُدُ اللَّهَ لَا يُشْرِكُ بِهِ شَيْئًا
Vyprávěl mi [Abdullah bin Abdurrahman bin Ma'mar Al Anshari] od ['Atha bin Yasar], který řekl: „Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, řekl: „Chcete, abych vám řekl o člověku, který má nejlepší postavení? Je to ten, kdo drží otěže koně, aby bojoval na cestě Alláha. Chcete, abych vám řekl, kdo je hned po něm na druhém místě? Je to ten, kdo setrvává ve svém ústraní, neustále se modlí v noci, odvádí zakát a uctívá Alláha, aniž by Mu přidružoval cokoli jiného.“
Imám Málik : 853
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ قَالَ أَخْبَرَنِي عُبَادَةُ بْنُ الْوَلِيدِ بْنِ عُبَادَةَ بْنِ الصَّامِتِ عَنْ أَبِيهِ عَنْ جَدِّهِ قَالَبَايَعْنَا رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ عَلَى السَّمْعِ وَالطَّاعَةِ فِي الْيُسْرِ وَالْعُسْرِ وَالْمَنْشَطِ وَالْمَكْرَهِ وَأَنْ لَا نُنَازِعَ الْأَمْرَ أَهْلَهُ وَأَنْ نَقُولَ أَوْ نَقُومَ بِالْحَقِّ حَيْثُمَا كُنَّا لَا نَخَافُ فِي اللَّهِ لَوْمَةَ لَائِمٍ
Vyprávěl mi to Malik od [Yahya bin Sa'id] řekl, vyprávěl mi ['Ubadaah bin Al Walid bin Ubadah bin Ash-Shamit] od [svého otce] od [svého dědečka], který řekl: „Složili jsme přísahu věrnosti Poslu Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, že budeme vždy poslouchat a být poslušní, ať už v dobách snadných, či těžkých, ať už s nadšením, nebo z donucení, že nebudeme odporovat jeho vládě a že budeme vždy mluvit pravdu a prosazovat ji, ať už budeme kdekoli, a že se nebudeme bát prosazovat záležitosti Alláha, i kdybychom byli za to kritizováni.“
Imám Málik : 854
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ زَيْدِ بْنِ أَسْلَمَ قَالَ كَتَبَ أَبُو عُبَيْدَةَ بْنُ الْجَرَّاحِ إِلَى عُمَرَ بْنِ الْخَطَّابِيَذْكُرُ لَهُ جُمُوعًا مِنْ الرُّومِ وَمَا يَتَخَوَّفُ مِنْهُمْ فَكَتَبَ إِلَيْهِ عُمَرُ بْنُ الْخَطَّابِ أَمَّا بَعْدُ فَإِنَّهُ مَهْمَا يَنْزِلْ بِعَبْدٍ مُؤْمِنٍ مِنْ مُنْزَلِ شِدَّةٍ يَجْعَلْ اللَّهُ بَعْدَهُ فَرَجًا وَإِنَّهُ لَنْ يَغْلِبَ عُسْرٌ يُسْرَيْنِ وَأَنَّ اللَّهَ تَعَالَى يَقُولُ فِي كِتَابِهِ{ يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اصْبِرُوا وَصَابِرُوا وَرَابِطُوا وَاتَّقُوا اللَّهَ لَعَلَّكُمْ تُفْلِحُونَ }
Vyprávěl mi to Malik od [Zaid bin Aslam], který řekl: „Abu Ubaidah bin Al Jarrah napsal dopis Umarovi bin Al Khattabovi o počtu římských vojsk a strachu (muslimů) z nich. Poté mu [Umar bin Al-Chattáb] odpověděl: „Amma ba'du: Jestliže na věřícího služebníka dopadne utrpení, Bůh mu poté jistě poskytne úlevu. Vskutku, jedna obtíž nemůže zvítězit nad dvěma úlevami. Alláh praví ve Své knize: ‚(Ó vy, kteří věříte, buďte trpěliví a posilujte svou trpělivost, buďte v pohotovosti (na hranicích své země) a bojte se Alláha, abyste dosáhli úspěchu)‘ (Súra Al-Imrán: 200)
Imám Málik : 855
حَدَّثَنِي يَحْيَى عَنْ مَالِك عَنْ نَافِعٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُمَرَ أَنَّهُ قَالَنَهَى رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنْ يُسَافَرَ بِالْقُرْآنِ إِلَى أَرْضِ الْعَدُوِّقَالَ مَالِك وَإِنَّمَا ذَلِكَ مَخَافَةَ أَنْ يَنَالَهُ الْعَدُوُّ
Vyprávěl mi Yahya od Malika od [Nafi’a] od [Abdulláha bin Umara], který řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír a požehnání, zakázal někomu cestovat s Koránem do země nepřítele.“ Malik řekl: „Obával se totiž, že by jej nepřítel mohl vzít.“
Imám Málik : 856
حَدَّثَنِي يَحْيَى عَنْ مَالِك عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ ابْنٍ لِكَعْبِ بْنِ مَالِكٍ قَالَ حَسِبْتُ أَنَّهُ قَالَ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ كَعْبٍ أَنَّهُ قَالَنَهَى رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ الَّذِينَ قَتَلُوا ابْنَ أَبِي الْحُقَيْقِ عَنْ قَتْلِ النِّسَاءِ وَالْوِلْدَانِ قَالَ فَكَانَ رَجُلٌ مِنْهُمْ يَقُولُ بَرَّحَتْ بِنَا امْرَأَةُ ابْنِ أَبِي الْحُقَيْقِ بِالصِّيَاحِ فَأَرْفَعُ السَّيْفَ عَلَيْهَا ثُمَّ أَذْكُرُ نَهْيَ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَأَكُفُّ وَلَوْلَا ذَلِكَ اسْتَرَحْنَا مِنْهَا
Vyprávěl mi Yahya od Malika od [Ibnu Syihaba] od [jednoho ze synů Ka'aba bin Malika], který řekl: „Posel Alláha, nechť je s ním mír a požehnání, zakázal lidem, kteří zabili Ibnu Abu Al Huqaiqa, zabíjet ženy a děti.“ 'Abdurrahman řekl: „Jeden z nich řekl: ‚Manželka Ibn Abu Al-Huqaiqa nás obtěžovala svým křikem, tak jsem zvedl meč, abych ji zabil, ale vzpomněl jsem si na zákaz Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír. Tak jsem od svého záměru upustil. Kdyby ten zákaz nebyl, jistě bych ji zabil.‘“
Imám Málik : 857
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ نَافِعٍ عَنْ ابْنِ عُمَرَأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ رَأَى فِي بَعْضِ مَغَازِيهِ امْرَأَةً مَقْتُولَةً فَأَنْكَرَ ذَلِكَ وَنَهَى عَنْ قَتْلِ النِّسَاءِ وَالصِّبْيَانِ
Vyprávěl mi Malik od [Nafi'a] od [Ibnu 'Umara], který řekl: „V jedné ze svých bitev viděl Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zabité ženy, a to se mu nelíbilo. Poté zakázal zabíjení žen a dětí.
Imám Málik : 858
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ أَنَّ أَبَا بَكْرٍ الصِّدِّيقَبَعَثَ جُيُوشًا إِلَى الشَّامِ فَخَرَجَ يَمْشِي مَعَ يَزِيدَ بْنِ أَبِي سُفْيَانَ وَكَانَ أَمِيرَ رُبْعٍ مِنْ تِلْكَ الْأَرْبَاعِ فَزَعَمُوا أَنَّ يَزِيدَ قَالَ لِأَبِي بَكْرٍ إِمَّا أَنْ تَرْكَبَ وَإِمَّا أَنْ أَنْزِلَ فَقَالَ أَبُو بَكْرٍ مَا أَنْتَ بِنَازِلٍ وَمَا أَنَا بِرَاكِبٍ إِنِّي أَحْتَسِبُ خُطَايَ هَذِهِ فِي سَبِيلِ اللَّهِ ثُمَّ قَالَ لَهُ إِنَّكَ سَتَجِدُ قَوْمًا زَعَمُوا أَنَّهُمْ حَبَّسُوا أَنْفُسَهُمْ لِلَّهِ فَذَرْهُمْ وَمَا زَعَمُوا أَنَّهُمْ حَبَّسُوا أَنْفُسَهُمْ لَهُ وَسَتَجِدُ قَوْمًا فَحَصُوا عَنْ أَوْسَاطِ رُءُوسِهِمْ مِنْ الشَّعَرِ فَاضْرِبْ مَا فَحَصُوا عَنْهُ بِالسَّيْفِ وَإِنِّي مُوصِيكَ بِعَشْرٍ لَا تَقْتُلَنَّ امْرَأَةً وَلَا صَبِيًّا وَلَا كَبِيرًا هَرِمًا وَلَا تَقْطَعَنَّ شَجَرًا مُثْمِرًا وَلَا تُخَرِّبَنَّ عَامِرًا وَلَا تَعْقِرَنَّ شَاةً وَلَا بَعِيرًا إِلَّا لِمَأْكَلَةٍ وَلَا تَحْرِقَنَّ نَحْلًا وَلَا تُغَرِّقَنَّهُ وَلَا تَغْلُلْ وَلَا تَجْبُنْ
Vyprávěl mi Malik od [Jahji bin Sa'ida], že [Abu Bakr As-Siddiq] vyslal vojsko do země Šám, a on sám vyrazil spolu s Jazídem bin Abú Sufjánem, který v té době velel čtvrtině tohoto vojska. Lidé věří, že Yazid jednou řekl Abu Bakrovi: „Buď nastoupíš ty, nebo já.“ Abu Bakr řekl: „Nenastupuj, abych mohl řídit já. Mám v úmyslu podniknout tyto kroky pouze na cestě Alláha.“ Poté k němu Abu Bakr řekl: „Narazíte na skupinu lidí, kteří tvrdí, že se zdržují pro Alláha, proto se jim vyhýbejte a tomu, co prohlašují. Narazíte také na skupinu lidí, kteří si holí střed hlavy, proto to, co si oholili, srazte mečem. Vskutku ti zanechávám deset přikázání: nikdy nezabíjej ženy, děti a staré lidi. Nekácej stromy, které rodí ovoce, nenič budovy, nezabíjej kozy ani velbloudy, ledaže by to bylo pro potravu, nevypaluj datlové palmy ani je nezatápěj. A nedopouštěj se ghululu ani nebuď zbabělcem.“
Imám Málik : 859
حَدَّثَنِي يَحْيَى عَنْ مَالِك عَنْ نَافِعٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُمَرَأَنَّهُ كَانَ إِذَا أَعْطَى شَيْئًا فِي سَبِيلِ اللَّهِ يَقُولُ لِصَاحِبِهِ إِذَا بَلَغْتَ وَادِيَ الْقُرَى فَشَأْنَكَ بِهِ
Yahya mi vyprávěl od Malika od [Nafi'a] od [Abdulláha bin Umara], že když někomu něco dal na cestě Alláha, řekl tomu, kdo to použil: „Až dorazíš do údolí nebo do vesnice, je to na tobě.“
Imám Málik : 860
و حَدَّثَنِي عَنْ مَالِك عَنْ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ أَنَّ سَعِيدَ بْنَ الْمُسَيَّبِ كَانَ يَقُولُإِذَا أُعْطِيَ الرَّجُلُ الشَّيْءَ فِي الْغَزْوِ فَيَبْلُغُ بِهِ رَأْسَ مَغْزَاتِهِ فَهُوَ لَهُ
Vyprávěl mi Malik od [Jahji bin Sa'ida], že [Sa'id ibn al-Musajjab] řekl: „Pokud je někomu v bitvě něco dáno a on dorazí na místo odchodu do války, stává se to jeho majetkem.“