Imám Buchárí (الامام البخاري) - 7008 Hadith
Hadith
Imám Buchárí : 1
حَدَّثَنَا الْحُمَيْدِيُّ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ الزُّبَيْرِ قَالَ حَدَّثَنَا سُفْيَانُ قَالَ حَدَّثَنَا يَحْيَى بْنُ سَعِيدٍ الْأَنْصَارِيُّ قَالَ أَخْبَرَنِي مُحَمَّدُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ التَّيْمِيُّ أَنَّهُ سَمِعَ عَلْقَمَةَ بْنَ وَقَّاصٍ اللَّيْثِيَّ يَقُولُ سَمِعْتُ عُمَرَ بْنَ الْخَطَّابِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ عَلَى الْمِنْبَرِقَالَ سَمِعْتُ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَقُولُ إِنَّمَا الْأَعْمَالُ بِالنِّيَّاتِ وَإِنَّمَا لِكُلِّ امْرِئٍ مَا نَوَى فَمَنْ كَانَتْ هِجْرَتُهُ إِلَى دُنْيَا يُصِيبُهَا أَوْ إِلَى امْرَأَةٍ يَنْكِحُهَا فَهِجْرَتُهُ إِلَى مَا هَاجَرَ إِلَيْهِ
Řekl nám [Al Humaidi Abdullah bin Az Zubair], řekl, řekl nám [Sufján], který řekl, že nám řekl [Jahja bin Sa'id Al Ansari], řekl nám [Muhammad bin Ibrahim At Taimi], že slyšel [Alqamah bin Waqash Al Laitsi] říkat; Jednou jsem slyšel [Umara bin Al Khatthaba] na kazatelně říkat; Slyšel jsem Proroka sallallaahu 'alaihi wasallam říkat: "Všechny činy závisí na úmyslu a (odměna) pro každou osobu (závisí) na tom, co bylo zamýšleno; Kdokoli má v úmyslu emigrovat kvůli světu, kterého se chce dostat, nebo kvůli ženě, kterou si chce vzít za ženou, pak jeho emigrace je to, co zamýšlel."
Hadith
Imám Buchárí : 2
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ يُوسُفَ قَالَ أَخْبَرَنَا مَالِكٌ عَنْ هِشَامِ بْنِ عُرْوَةَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَائِشَةَ أُمِّ الْمُؤْمِنِينَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهَا أَنَّ الْحَارِثَ بْنَ هِشَامٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ سَأَلَ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ يَا رَسُولَ اللَّهِ كَيْفَ يَأْتِيكَ الْوَحْيُ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَحْيَانًا يَأْتِينِي مِثْلَ صَلْصَلَةِ الْجَرَسِ وَهُوَ أَشَدُّهُ عَلَيَّ فَيُفْصَمُ عَنِّي وَقَدْ وَعَيْتُ عَنْهُ مَا قَالَ وَأَحْيَانًا يَتَمَثَّلُ لِي الْمَلَكُ رَجُلًا فَيُكَلِّمُنِي فَأَعِي مَا يَقُولُ قَالَتْ عَائِشَةُ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهَا وَلَقَدْ رَأَيْتُهُ يَنْزِلُ عَلَيْهِ الْوَحْيُ فِي الْيَوْمِ الشَّدِيدِ الْبَرْدِ فَيَفْصِمُ عَنْهُ وَإِنَّ جَبِينَهُ لَيَتَفَصَّدُ عَرَقًا
Bylo nám vyprávěno, že [Abdulláh bin Júsuf] řekl: [Malik] nám vyprávěl od [Hišáma bin 'Urváha] od [jeho otce] od [Áiši], Matky věřících, že se Al-Hárít bin Hišám zeptal Posla Alláha (mír a požehnání Alláha s ním): „Posle Alláha, jak k tobě přichází zjevení?“ Posel Alláha (mír a požehnání Alláha s ním) odpověděl: „Někdy ke mně přichází jako zvuk zvonění zvonu, a to je pro mě nejtěžší cesta, pak se to zastaví, abych pochopil, co je sdělováno. A někdy přijde anděl v podobě muže a promluví ke mně, a tak se řídím tím, co říká.“ Áiša řekla: „Vskutku, jednou jsem viděla, jak k němu (mír a požehnání Alláha s ním) sestupuje zjevení za velmi chladného dne, pak se to zastavilo a viděla jsem, jak mu z čela lije pot.“
Hadith
Imám Buchárí : 3
حَدَّثَنَا يَحْيَى بْنُ بُكَيْرٍ قَالَ حَدَّثَنَا اللَّيْثُ عَنْ عُقَيْلٍ عَنْ ابْنِ شِهَابٍ عَنْ عُرْوَةَ بْنِ الزُّبَيْرِ عَنْ عَائِشَةَ أُمِّ الْمُؤْمِنِينَ أَنَّهَا قَالَتْأَوَّلُ مَا بُدِئَ بِهِ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مِنْ الْوَحْيِ الرُّؤْيَا الصَّالِحَةُ فِي النَّوْمِ فَكَانَ لَا يَرَى رُؤْيَا إِلَّا جَاءَتْ مِثْلَ فَلَقِ الصُّبْحِ ثُمَّ حُبِّبَ إِلَيْهِ الْخَلَاءُ وَكَانَ يَخْلُو بِغَارِ حِرَاءٍ فَيَتَحَنَّثُ فِيهِ وَهُوَ التَّعَبُّدُ اللَّيَالِيَ ذَوَاتِ الْعَدَدِ قَبْلَ أَنْ يَنْزِعَ إِلَى أَهْلِهِ وَيَتَزَوَّدُ لِذَلِكَ ثُمَّ يَرْجِعُ إِلَى خَدِيجَةَ فَيَتَزَوَّدُ لِمِثْلِهَا حَتَّى جَاءَهُ الْحَقُّ وَهُوَ فِي غَارِ حِرَاءٍ فَجَاءَهُ الْمَلَكُ فَقَالَ اقْرَأْ قَالَ مَا أَنَا بِقَارِئٍ قَالَ فَأَخَذَنِي فَغَطَّنِي حَتَّى بَلَغَ مِنِّي الْجَهْدَ ثُمَّ أَرْسَلَنِي فَقَالَ اقْرَأْ قُلْتُ مَا أَنَا بِقَارِئٍ فَأَخَذَنِي فَغَطَّنِي الثَّانِيَةَ حَتَّى بَلَغَ مِنِّي الْجَهْدَ ثُمَّ أَرْسَلَنِي فَقَالَ اقْرَأْ فَقُلْتُ مَا أَنَا بِقَارِئٍ فَأَخَذَنِي فَغَطَّنِي الثَّالِثَةَ ثُمَّ أَرْسَلَنِي فَقَالَ{ اقْرَأْ بِاسْمِ رَبِّكَ الَّذِي خَلَقَ خَلَقَ الْإِنْسَانَ مِنْ عَلَقٍ اقْرَأْ وَرَبُّكَ الْأَكْرَمُ }فَرَجَعَ بِهَا رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَرْجُفُ فُؤَادُهُ فَدَخَلَ عَلَى خَدِيجَةَ بِنْتِ خُوَيْلِدٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهَا فَقَالَ زَمِّلُونِي زَمِّلُونِي فَزَمَّلُوهُ حَتَّى ذَهَبَ عَنْهُ الرَّوْعُ فَقَالَ لِخَدِيجَةَ وَأَخْبَرَهَا الْخَبَرَ لَقَدْ خَشِيتُ عَلَى نَفْسِي فَقَالَتْ خَدِيجَةُ كَلَّا وَاللَّهِ مَا يُخْزِيكَ اللَّهُ أَبَدًا إِنَّكَ لَتَصِلُ الرَّحِمَ وَتَحْمِلُ الْكَلَّ وَتَكْسِبُ الْمَعْدُومَ وَتَقْرِي الضَّيْفَ وَتُعِينُ عَلَى نَوَائِبِ الْحَقِّ فَانْطَلَقَتْ بِهِ خَدِيجَةُ حَتَّى أَتَتْ بِهِ وَرَقَةَ بْنَ نَوْفَلِ بْنِ أَسَدِ بْنِ عَبْدِ الْعُزَّى ابْنَ عَمِّ خَدِيجَةَ وَكَانَ امْرَأً قَدْ تَنَصَّرَ فِي الْجَاهِلِيَّةِ وَكَانَ يَكْتُبُ الْكِتَابَ الْعِبْرَانِيَّ فَيَكْتُبُ مِنْ الْإِنْجِيلِ بِالْعِبْرَانِيَّةِ مَا شَاءَ اللَّهُ أَنْ يَكْتُبَ وَكَانَ شَيْخًا كَبِيرًا قَدْ عَمِيَ فَقَالَتْ لَهُ خَدِيجَةُ يَا ابْنَ عَمِّ اسْمَعْ مِنْ ابْنِ أَخِيكَ فَقَالَ لَهُ وَرَقَةُ يَا ابْنَ أَخِي مَاذَا تَرَى فَأَخْبَرَهُ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ خَبَرَ مَا رَأَى فَقَالَ لَهُ وَرَقَةُ هَذَا النَّامُوسُ الَّذِي نَزَّلَ اللَّهُ عَلَى مُوسَى يَا لَيْتَنِي فِيهَا جَذَعًا لَيْتَنِي أَكُونُ حَيًّا إِذْ يُخْرِجُكَ قَوْمُكَ فَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَوَمُخْرِجِيَّ هُمْ قَالَ نَعَمْ لَمْ يَأْتِ رَجُلٌ قَطُّ بِمِثْلِ مَا جِئْتَ بِهِ إِلَّا عُودِيَ وَإِنْ يُدْرِكْنِي يَوْمُكَ أَنْصُرْكَ نَصْرًا مُؤَزَّرًا ثُمَّ لَمْ يَنْشَبْ وَرَقَةُ أَنْ تُوُفِّيَ وَفَتَرَ الْوَحْيُقَالَ ابْنُ شِهَابٍ وَأَخْبَرَنِي أَبُو سَلَمَةَ بْنُ عَبْدِ الرَّحْمَنِ أَنَّ جَابِرَ بْنَ عَبْدِ اللَّهِ الْأَنْصَارِيَّ قَالَ وَهُوَ يُحَدِّثُ عَنْ فَتْرَةِ الْوَحْيِ فَقَالَ فِي حَدِيثِهِ بَيْنَا أَنَا أَمْشِي إِذْ سَمِعْتُ صَوْتًا مِنْ السَّمَاءِ فَرَفَعْتُ بَصَرِي فَإِذَا الْمَلَكُ الَّذِي جَاءَنِي بِحِرَاءٍ جَالِسٌ عَلَى كُرْسِيٍّ بَيْنَ السَّمَاءِ وَالْأَرْضِ فَرُعِبْتُ مِنْهُ فَرَجَعْتُ فَقُلْتُ زَمِّلُونِي زَمِّلُونِي فَأَنْزَلَ اللَّهُ تَعَالَى{ يَا أَيُّهَا الْمُدَّثِّرُ قُمْ فَأَنْذِرْ إِلَى قَوْلِهِ وَالرُّجْزَ فَاهْجُرْ }فَحَمِيَ الْوَحْيُ وَتَتَابَعَ تَابَعَهُ عَبْدُ اللَّهِ بْنُ يُوسُفَ وَأَبُو صَالِحٍ وَتَابَعَهُ هِلَالُ بْنُ رَدَّادٍ عَنْ الزُّهْرِيِّ وَقَالَ يُونُسُ وَمَعْمَرٌ بَوَادِرُهُ
Bylo nám vyprávěno [Jahja bin Bukair], že nám bylo vyprávěno od [Al Laitse] od ['Uqaila] od [Ibn Šihába] od ['Urwah bin Az Zubair] od [Aisyah] - Matky mu'mininů -, že řekla: "Počátek zjevení, které přišlo k Poslu Alláha sallallaahu 'alaihi wasallam, byl skutečným snem ve spánku. A nesnil, dokud nepřišel jako úsvit. Pak byl požehnán láskou k samotě, pak si vybral Hirovu jeskyni a vydržel ji, totiž dlouho se v noci modlil, než se vrátil ke své rodině, aby si připravil zásoby, aby znovu vydržel. Pak se setkal s Chadídžou, aby si připravila zásoby. Až nakonec přišel Al-Hak, velmi pevně mě objal a pak mě pustil a znovu řekl: "Čti!" Odpověděl: "Neumím číst." Anděl mě tedy chytil a velmi pevně mě objal, pak mě pustil a znovu řekl: "Čti!" Odpověděl: "Neumím." „Čti.“ Anděl mě znovu chytil a potřetí velmi silně objal, pak mě pustil a znovu řekl: (Čti (zmíněním) jména tvého Boha, který stvořil, stvořil člověka ze sraženiny krve. Čti a tvůj Bůh je nejmilosrdnější).“ Prorok sallallaahu 'alaihi wasallam se vrátil ke své rodině se slovy zjevení v úzkostném stavu. Setkal se s Chadídžou bint Khawailidh a řekl: „Přikryj mě, přikryj mě!“, dokud jeho strach nezmizel. Pak Chadídže řekl, co se stalo: „Bál jsem se o sebe.“ Chadídža tedy řekla: „Při Alláhovi, Alláh ti neublíží navždy, protože jsi člověk, který spojuje přátelství.“ Chadídža ho poté pozvala, aby se setkal s Waroqohem bin Naufalem bin Asadem bin Abdul 'Uzzou, synem Chadídžina strýce, který byl křesťanem v době džahílíje. Psal také knihy v hebrejštině a s Alláhovým svolením napsal také Bibli v hebrejštině. V té době byl Waroqoh starý a jeho oči byly slepé. Chadídža řekla: „Synu mého strýce, poslouchej, co říká syn tvého bratra.“ Waroqoh řekl: „Synu mého bratra, co jsi zažil?“ Prorok Muhammad (saws) tedy vyprávěl, co se mu stalo. Waroqoh řekl: „Toto je Namus, jak Alláh kdysi zjevil Mojžíšovi. Kéž bych byl ještě mladý a ještě naživu, když tě tvůj lid vyhnal.“ Prorok Muhammad (saws) se zeptal: „Vyženou mě?“ Waroqoh odpověděl: „Ano. Protože nikdo nepřichází s tím, co přineseš ty, ledaže by ti ublížil (byl nepřátelský). Kdybych v té době byl přítomen, jistě bych ti pomohl svými schopnostmi.“ Waroqoh nezažil událost, v kterou věřil, protože zemřel dříve během fatry (prázdnoty) zjevení. [Ibn Syihab] řekl; mi [Abú Saláma bin Abdurrahman] oznámil, že [Džabír bin Abdulláh Al-Anšárí] hovořil o prázdnotě zjevení, jak vyprávěl Alláhův posel صله علي vyprávěl: „Když jsem šel, uslyšel jsem hlas z nebe, podíval jsem se tím směrem a uviděl jsem anděla, který ke mně kdysi přišel v jeskyni Hira, jak sedí na trůnu mezi nebem a zemí. Vyděsil jsem se a vrátil se domů a řekl: „Zahalte mě. Zahalte mě.“ Tehdy Alláh Ta'ála seslal zjevení: (Ó ty, kdo se zahaluješ) až po Alláhovo slovo (a modly opustíš). Od té chvíle zjevení nepřestávala přicházet.“ Tento hadís zaznamenali také [Abdulláh bin Jusuf] a [Abu Šalíh], stejně jako [Hilál bin Raddád] od [Az-Zuhrího]. A [Júnus] řekl; a [Ma'már] potvrdil, že jej získal od Az-Zuhrího.
Hadith
Imám Buchárí : 4
حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ إِسْمَاعِيلَ قَالَ حَدَّثَنَا أَبُو عَوَانَةَ قَالَ حَدَّثَنَا مُوسَى بْنُ أَبِي عَائِشَةَ قَالَ حَدَّثَنَا سَعِيدُ بْنُ جُبَيْرٍ عَنْ ابْنِ عَبَّاسٍفِي قَوْلِهِ تَعَالَى{ لَا تُحَرِّكْ بِهِ لِسَانَكَ لِتَعْجَلَ بِهِ }قَالَ كَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يُعَالِجُ مِنْ التَّنْزِيلِ شِدَّةً وَكَانَ مِمَّا يُحَرِّكُ شَفَتَيْهِ فَقَالَ ابْنُ عَبَّاسٍ فَأَنَا أُحَرِّكُهُمَا لَكُمْ كَمَا كَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يُحَرِّكُهُمَا وَقَالَ سَعِيدٌ أَنَا أُحَرِّكُهُمَا كَمَا رَأَيْتُ ابْنَ عَبَّاسٍ يُحَرِّكُهُمَا فَحَرَّكَ شَفَتَيْهِ فَأَنْزَلَ اللَّهُ تَعَالَى{ لَا تُحَرِّكْ بِهِ لِسَانَكَ لِتَعْجَلَ بِهِ إِنَّ عَلَيْنَا جَمْعَهُ وَقُرْآنَهُ }قَالَ جَمْعُهُ لَكَ فِي صَدْرِكَ وَتَقْرَأَهُ{ فَإِذَا قَرَأْنَاهُ فَاتَّبِعْ قُرْآنَهُ }قَالَ فَاسْتَمِعْ لَهُ وَأَنْصِتْ{ ثُمَّ إِنَّ عَلَيْنَا بَيَانَهُ }ثُمَّ إِنَّ عَلَيْنَا أَنْ تَقْرَأَهُ فَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بَعْدَ ذَلِكَ إِذَا أَتَاهُ جِبْرِيلُ اسْتَمَعَ فَإِذَا انْطَلَقَ جِبْرِيلُ قَرَأَهُ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ كَمَا قَرَأَهُ
„Řekl nám [Musa bin Ismá'il], řekl, řekl nám [Abu 'Awanah] řekl, že nám řekl [Musa bin Abu Aisyah] řekl, řekl nám [Sa'id bin Jubair] od [Ibn 'Abbáse] o slovech Alláha Ta'ala: (Nehýbejte jazykem, abyste (četli) Korán, protože si ho rychle budete chtít (zvládnout).“ Ibn 'Abbás řekl: „Posel Alláha sallallahu 'alaihi wasallam měl velmi silnou touhu zapamatovat si to, co bylo zjeveno (Korán), a pohyboval rty.“ Ibn 'Abbás řekl: „Budu vám pohybovat rty (abych vám to recitoval), jako to udělal Prorok Salallahu sallallahu 'alaihi wasallam mně.“ sallallaahu 'alaihi wasallam pohyboval oběma rty, Pak sestoupilo slovo Alláha Ta'ala: Nehýbejte jazykem, abyste (četli) Korán, protože si ho rychle (zvládnete). Ve skutečnosti je to tak.“ „Naší povinností je shromáždit to (do tvých hrudí) a (učinit tě chytrým v) jejím přednesu.“ To znamená, že Alláh to shromáždí do tvé hrudi (abys si to zapamatoval) a ty to pak čteš: „Až to dočteme, pak následuj přednes.“ To znamená: „Naslouchej a mlč.“ Pak Alláh řekl: „Pak je to skutečně na Náš účet, že je učiněno vysvětlení. To znamená: „A je Naší povinností to přednést.“ A Posel Alláha sallallaahu 'alaihi wasallam od té doby, co k němu přišel Džibril 'alaihis Salam, naslouchal mu. A když Džibril 'alaihis Salam odešel, pak to Prorok sallallaahu 'alaihi wasallam přečetl (svým společníkům), zatímco to Džibril 'alaihis Salam přečetl jemu sallallaahu 'alaihi wasallam
Hadith
Imám Buchárí : 5
حَدَّثَنَا عَبْدَانُ قَالَ أَخْبَرَنَا عَبْدُ اللَّهِ قَالَ أَخْبَرَنَا يُونُسُ عَنْ الزُّهْرِيِّ ح و حَدَّثَنَا بِشْرُ بْنُ مُحَمَّدٍ قَالَ أَخْبَرَنَا عَبْدُ اللَّهِ قَالَ أَخْبَرَنَا يُونُسُ وَمَعْمَرٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ نَحْوَهُ قَالَ أَخْبَرَنِي عُبَيْدُ اللَّهِ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ عَنْ ابْنِ عَبَّاسٍ قَالَكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَجْوَدَ النَّاسِ وَكَانَ أَجْوَدُ مَا يَكُونُ فِي رَمَضَانَ حِينَ يَلْقَاهُ جِبْرِيلُ وَكَانَ يَلْقَاهُ فِي كُلِّ لَيْلَةٍ مِنْ رَمَضَانَ فَيُدَارِسُهُ الْقُرْآنَ فَلَرَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَجْوَدُ بِالْخَيْرِ مِنْ الرِّيحِ الْمُرْسَلَةِ
Řekl nám [Abdan], řekl, řekl nám [Abdullah], řekl nám [Yunus] od [Az Zuhri] a se stejným vyprávěním nám také řekl [Bisyir bin Muhammad], řekl nám [Abdullah], řekl nám [Yunus] a [Ma'mar] od [Az Zuhri], jak řekli jiní, řekl nám [Ubaidullah bin Abdullah] od [Ibn 'Abbas], že Prorok صله عله عله byl nejjemnější lidskou bytostí, zvláště v měsíci Ramadán, když se s ním setkal anděl Džibril 'Alaihis Salam, a byl to Džibril 'Alaihis Salam, kdo k němu přicházel každou noc v měsíci Ramadán, kde Džibril 'Alaihis Salam učil Korán. Vskutku, Prorok صله عله عله byl mnohem jemnější než vanoucí vítr.
Hadith
Imám Buchárí : 6
حَدَّثَنَا أَبُو الْيَمَانِ الْحَكَمُ بْنُ نَافِعٍ قَالَ أَخْبَرَنَا شُعَيْبٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ قَالَ أَخْبَرَنِي عُبَيْدُ اللَّهِ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عُتْبَةَ بْنِ مَسْعُودٍ أَنَّ عَبْدَ اللَّهِ بْنَ عَبَّاسٍ أَخْبَرَهُ أَنَّ أَبَا سُفْيَانَ بْنَ حَرْبٍ أَخْبَرَهُأَنَّ هِرَقْلَ أَرْسَلَ إِلَيْهِ فِي رَكْبٍ مِنْ قُرَيْشٍ وَكَانُوا تِجَارًا بِالشَّأْمِ فِي الْمُدَّةِ الَّتِي كَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ مَادَّ فِيهَا أَبَا سُفْيَانَ وَكُفَّارَ قُرَيْشٍ فَأَتَوْهُ وَهُمْ بِإِيلِيَاءَ فَدَعَاهُمْ فِي مَجْلِسِهِ وَحَوْلَهُ عُظَمَاءُ الرُّومِ ثُمَّ دَعَاهُمْ وَدَعَا بِتَرْجُمَانِهِ فَقَالَ أَيُّكُمْ أَقْرَبُ نَسَبًا بِهَذَا الرَّجُلِ الَّذِي يَزْعُمُ أَنَّهُ نَبِيٌّ فَقَالَ أَبُو سُفْيَانَ فَقُلْتُ أَنَا أَقْرَبُهُمْ نَسَبًا فَقَالَ أَدْنُوهُ مِنِّي وَقَرِّبُوا أَصْحَابَهُ فَاجْعَلُوهُمْ عِنْدَ ظَهْرِهِ ثُمَّ قَالَ لِتَرْجُمَانِهِ قُلْ لَهُمْ إِنِّي سَائِلٌ هَذَا عَنْ هَذَا الرَّجُلِ فَإِنْ كَذَبَنِي فَكَذِّبُوهُ فَوَاللَّهِ لَوْلَا الْحَيَاءُ مِنْ أَنْ يَأْثِرُوا عَلَيَّ كَذِبًا لَكَذَبْتُ عَنْهُ ثُمَّ كَانَ أَوَّلَ مَا سَأَلَنِي عَنْهُ أَنْ قَالَ كَيْفَ نَسَبُهُ فِيكُمْ قُلْتُ هُوَ فِينَا ذُو نَسَبٍ قَالَ فَهَلْ قَالَ هَذَا الْقَوْلَ مِنْكُمْ أَحَدٌ قَطُّ قَبْلَهُ قُلْتُ لَا قَالَ فَهَلْ كَانَ مِنْ آبَائِهِ مِنْ مَلِكٍ قُلْتُ لَا قَالَ فَأَشْرَافُ النَّاسِ يَتَّبِعُونَهُ أَمْ ضُعَفَاؤُهُمْ فَقُلْتُ بَلْ ضُعَفَاؤُهُمْ قَالَ أَيَزِيدُونَ أَمْ يَنْقُصُونَ قُلْتُ بَلْ يَزِيدُونَ قَالَ فَهَلْ يَرْتَدُّ أَحَدٌ مِنْهُمْ سَخْطَةً لِدِينِهِ بَعْدَ أَنْ يَدْخُلَ فِيهِ قُلْتُ لَا قَالَ فَهَلْ كُنْتُمْ تَتَّهِمُونَهُ بِالْكَذِبِ قَبْلَ أَنْ يَقُولَ مَا قَالَ قُلْتُ لَا قَالَ فَهَلْ يَغْدِرُ قُلْتُ لَا وَنَحْنُ مِنْهُ فِي مُدَّةٍ لَا نَدْرِي مَا هُوَ فَاعِلٌ فِيهَا قَالَ وَلَمْ تُمْكِنِّي كَلِمَةٌ أُدْخِلُ فِيهَا شَيْئًا غَيْرُ هَذِهِ الْكَلِمَةِ قَالَ فَهَلْ قَاتَلْتُمُوهُ قُلْتُ نَعَمْ قَالَ فَكَيْفَ كَانَ قِتَالُكُمْ إِيَّاهُ قُلْتُ الْحَرْبُ بَيْنَنَا وَبَيْنَهُ سِجَالٌ يَنَالُ مِنَّا وَنَنَالُ مِنْهُ قَالَ مَاذَا يَأْمُرُكُمْ قُلْتُ يَقُولُ اعْبُدُوا اللَّهَ وَحْدَهُ وَلَا تُشْرِكُوا بِهِ شَيْئًا وَاتْرُكُوا مَا يَقُولُ آبَاؤُكُمْ وَيَأْمُرُنَا بِالصَّلَاةِ وَالزَّكَاةِ وَالصِّدْقِ وَالْعَفَافِ وَالصِّلَةِ فَقَالَ لِلتَّرْجُمَانِ قُلْ لَهُ سَأَلْتُكَ عَنْ نَسَبِهِ فَذَكَرْتَ أَنَّهُ فِيكُمْ ذُو نَسَبٍ فَكَذَلِكَ الرُّسُلُ تُبْعَثُ فِي نَسَبِ قَوْمِهَا وَسَأَلْتُكَ هَلْ قَالَ أَحَدٌ مِنْكُمْ هَذَا الْقَوْلَ فَذَكَرْتَ أَنْ لَا فَقُلْتُ لَوْ كَانَ أَحَدٌ قَالَ هَذَا الْقَوْلَ قَبْلَهُ لَقُلْتُ رَجُلٌ يَأْتَسِي بِقَوْلٍ قِيلَ قَبْلَهُ وَسَأَلْتُكَ هَلْ كَانَ مِنْ آبَائِهِ مِنْ مَلِكٍ فَذَكَرْتَ أَنْ لَا قُلْتُ فَلَوْ كَانَ مِنْ آبَائِهِ مِنْ مَلِكٍ قُلْتُ رَجُلٌ يَطْلُبُ مُلْكَ أَبِيهِ وَسَأَلْتُكَ هَلْ كُنْتُمْ تَتَّهِمُونَهُ بِالْكَذِبِ قَبْلَ أَنْ يَقُولَ مَا قَالَ فَذَكَرْتَ أَنْ لَا فَقَدْ أَعْرِفُ أَنَّهُ لَمْ يَكُنْ لِيَذَرَ الْكَذِبَ عَلَى النَّاسِ وَيَكْذِبَ عَلَى اللَّهِ وَسَأَلْتُكَ أَشْرَافُ النَّاسِ اتَّبَعُوهُ أَمْ ضُعَفَاؤُهُمْ فَذَكَرْتَ أَنَّ ضُعَفَاءَهُمْ اتَّبَعُوهُ وَهُمْ أَتْبَاعُ الرُّسُلِ وَسَأَلْتُكَ أَيَزِيدُونَ أَمْ يَنْقُصُونَ فَذَكَرْتَ أَنَّهُمْ يَزِيدُونَ وَكَذَلِكَ أَمْرُ الْإِيمَانِ حَتَّى يَتِمَّ وَسَأَلْتُكَ أَيَرْتَدُّ أَحَدٌ سَخْطَةً لِدِينِهِ بَعْدَ أَنْ يَدْخُلَ فِيهِ فَذَكَرْتَ أَنْ لَا وَكَذَلِكَ الْإِيمَانُ حِينَ تُخَالِطُ بَشَاشَتُهُ الْقُلُوبَ وَسَأَلْتُكَ هَلْ يَغْدِرُ فَذَكَرْتَ أَنْ لَا وَكَذَلِكَ الرُّسُلُ لَا تَغْدِرُ وَسَأَلْتُكَ بِمَا يَأْمُرُكُمْ فَذَكَرْتَ أَنَّهُ يَأْمُرُكُمْ أَنْ تَعْبُدُوا اللَّهَ وَلَا تُشْرِكُوا بِهِ شَيْئًا وَيَنْهَاكُمْ عَنْ عِبَادَةِ الْأَوْثَانِ وَيَأْمُرُكُمْ بِالصَّلَاةِ وَالصِّدْقِ وَالْعَفَافِ فَإِنْ كَانَ مَا تَقُولُ حَقًّا فَسَيَمْلِكُ مَوْضِعَ قَدَمَيَّ هَاتَيْنِ وَقَدْ كُنْتُ أَعْلَمُ أَنَّهُ خَارِجٌ لَمْ أَكُنْ أَظُنُّ أَنَّهُ مِنْكُمْ فَلَوْ أَنِّي أَعْلَمُ أَنِّي أَخْلُصُ إِلَيْهِ لَتَجَشَّمْتُ لِقَاءَهُ وَلَوْ كُنْتُ عِنْدَهُ لَغَسَلْتُ عَنْ قَدَمِهِ ثُمَّ دَعَا بِكِتَابِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ الَّذِي بَعَثَ بِهِ دِحْيَةُ إِلَى عَظِيمِ بُصْرَى فَدَفَعَهُ إِلَى هِرَقْلَ فَقَرَأَهُ فَإِذَا فِيهِ بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَنِ الرَّحِيمِ مِنْ مُحَمَّدٍ عَبْدِ اللَّهِ وَرَسُولِهِ إِلَى هِرَقْلَ عَظِيمِ الرُّومِ سَلَامٌ عَلَى مَنْ اتَّبَعَ الْهُدَى أَمَّا بَعْدُ فَإِنِّي أَدْعُوكَ بِدِعَايَةِ الْإِسْلَامِ أَسْلِمْ تَسْلَمْ يُؤْتِكَ اللَّهُ أَجْرَكَ مَرَّتَيْنِ فَإِنْ تَوَلَّيْتَ فَإِنَّ عَلَيْكَ إِثْمَ الْأَرِيسِيِّينَ وَ{ يَا أَهْلَ الْكِتَابِ تَعَالَوْا إِلَى كَلِمَةٍ سَوَاءٍ بَيْنَنَا وَبَيْنَكُمْ أَنْ لَا نَعْبُدَ إِلَّا اللَّهَ وَلَا نُشْرِكَ بِهِ شَيْئًا وَلَا يَتَّخِذَ بَعْضُنَا بَعْضًا أَرْبَابًا مِنْ دُونِ اللَّهِ فَإِنْ تَوَلَّوْا فَقُولُوا اشْهَدُوا بِأَنَّا مُسْلِمُونَ }قَالَ أَبُو سُفْيَانَ فَلَمَّا قَالَ مَا قَالَ وَفَرَغَ مِنْ قِرَاءَةِ الْكِتَابِ كَثُرَ عِنْدَهُ الصَّخَبُ وَارْتَفَعَتْ الْأَصْوَاتُ وَأُخْرِجْنَا فَقُلْتُ لِأَصْحَابِي حِينَ أُخْرِجْنَا لَقَدْ أَمِرَ أَمْرُ ابْنِ أَبِي كَبْشَةَ إِنَّهُ يَخَافُهُ مَلِكُ بَنِي الْأَصْفَرِ فَمَا زِلْتُ مُوقِنًا أَنَّهُ سَيَظْهَرُ حَتَّى أَدْخَلَ اللَّهُ عَلَيَّ الْإِسْلَامَ وَكَانَ ابْنُ النَّاظُورِ صَاحِبُ إِيلِيَاءَ وَهِرَقْلَ سُقُفًّا عَلَى نَصَارَى الشَّأْمِ يُحَدِّثُ أَنَّ هِرَقْلَ حِينَ قَدِمَ إِيلِيَاءَ أَصْبَحَ يَوْمًا خَبِيثَ النَّفْسِ فَقَالَ بَعْضُ بَطَارِقَتِهِ قَدْ اسْتَنْكَرْنَا هَيْئَتَكَ قَالَ ابْنُ النَّاظُورِ وَكَانَ هِرَقْلُ حَزَّاءً يَنْظُرُ فِي النُّجُومِ فَقَالَ لَهُمْ حِينَ سَأَلُوهُ إِنِّي رَأَيْتُ اللَّيْلَةَ حِينَ نَظَرْتُ فِي النُّجُومِ مَلِكَ الْخِتَانِ قَدْ ظَهَرَ فَمَنْ يَخْتَتِنُ مِنْ هَذِهِ الْأُمَّةِ قَالُوا لَيْسَ يَخْتَتِنُ إِلَّا الْيَهُودُ فَلَا يُهِمَّنَّكَ شَأْنُهُمْ وَاكْتُبْ إِلَى مَدَايِنِ مُلْكِكَ فَيَقْتُلُوا مَنْ فِيهِمْ مِنْ الْيَهُودِ فَبَيْنَمَا هُمْ عَلَى أَمْرِهِمْ أُتِيَ هِرَقْلُ بِرَجُلٍ أَرْسَلَ بِهِ مَلِكُ غَسَّانَ يُخْبِرُ عَنْ خَبَرِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَلَمَّا اسْتَخْبَرَهُ هِرَقْلُ قَالَ اذْهَبُوا فَانْظُرُوا أَمُخْتَتِنٌ هُوَ أَمْ لَا فَنَظَرُوا إِلَيْهِ فَحَدَّثُوهُ أَنَّهُ مُخْتَتِنٌ وَسَأَلَهُ عَنْ الْعَرَبِ فَقَالَ هُمْ يَخْتَتِنُونَ فَقَالَ هِرَقْلُ هَذَا مُلْكُ هَذِهِ الْأُمَّةِ قَدْ ظَهَرَ ثُمَّ كَتَبَ هِرَقْلُ إِلَى صَاحِبٍ لَهُ بِرُومِيَةَ وَكَانَ نَظِيرَهُ فِي الْعِلْمِ وَسَارَ هِرَقْلُ إِلَى حِمْصَ فَلَمْ يَرِمْ حِمْصَ حَتَّى أَتَاهُ كِتَابٌ مِنْ صَاحِبِهِ يُوَافِقُ رَأْيَ هِرَقْلَ عَلَى خُرُوجِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَأَنَّهُ نَبِيٌّ فَأَذِنَ هِرَقْلُ لِعُظَمَاءِ الرُّومِ فِي دَسْكَرَةٍ لَهُ بِحِمْصَ ثُمَّ أَمَرَ بِأَبْوَابِهَا فَغُلِّقَتْ ثُمَّ اطَّلَعَ فَقَالَ يَا مَعْشَرَ الرُّومِ هَلْ لَكُمْ فِي الْفَلَاحِ وَالرُّشْدِ وَأَنْ يَثْبُتَ مُلْكُكُمْ فَتُبَايِعُوا هَذَا النَّبِيَّ فَحَاصُوا حَيْصَةَ حُمُرِ الْوَحْشِ إِلَى الْأَبْوَابِ فَوَجَدُوهَا قَدْ غُلِّقَتْ فَلَمَّا رَأَى هِرَقْلُ نَفْرَتَهُمْ وَأَيِسَ مِنْ الْإِيمَانِ قَالَ رُدُّوهُمْ عَلَيَّ وَقَالَ إِنِّي قُلْتُ مَقَالَتِي آنِفًا أَخْتَبِرُ بِهَا شِدَّتَكُمْ عَلَى دِينِكُمْ فَقَدْ رَأَيْتُ فَسَجَدُوا لَهُ وَرَضُوا عَنْهُ فَكَانَ ذَلِكَ آخِرَ شَأْنِ هِرَقْلَرَوَاهُ صَالِحُ بْنُ كَيْسَانَ وَيُونُسُ وَمَعْمَرٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ
Řekl nám [Abú al-Jamán al-Hakam bin Nafi'], řekl nám [Syu'aib] z [Az Zuhrí], že mi [Ubaidulláh bin Abdulláh bin 'Utbah bin Mas'ud] řekl, že mu [Abdulláh bin 'Abbas] řekl, že mu [Abú Sufján bin Harb] řekl, že Herakleios přijal kurajšovskou obchodní skupinu, která byla na obchodní výpravě do Sýrie v době, kdy vstoupila v platnost dohoda mezi prorokem sallallaahu 'alaihi wasallam a Abú Sufjánem a kurajšovskými nevěřícími. Když se zastavili v Iliji, setkali se s Herakleiem na Herakleovo pozvání, aby byli pozváni k dialogu na jeho shromáždění, v té době byl Herakleios spolu s římskými hodnostáři. Herakleios s nimi promluvil prostřednictvím tlumočníka. Herakleios se zeptal: „Kdo z vás má nejbližší rodinný vztah s osobou, která se prohlašuje za proroka?“ řekl Abú Sufján; tak jsem odpověděl; „Jsem ten, kdo s ním má nejbližší rodinný vztah.“ Herakleios řekl: „Přiveďte ho blíž ke mně a jeho přátelům.“ Postavili tedy Kurajšovce za Abu Sufjána. Herakleios pak prostřednictvím svého tlumočníka řekl: „Řekni mu, že jsem se ho ptal na muže, který o sobě tvrdil, že je prorok. Pokud mi lhal, pak musíš lhát jemu. Při Alláhovi, kdyby nebylo hanby způsobené obviněním, že jsem lhář, které by mi vznášeli, lhal bych mu.“ Abú Sufjan řekl: První věc, na kterou se mě o něm (prorokovi sallallaahu 'alaihi wasallam) zeptal, byla: „Jaké je postavení jeho rodu mezi vámi?“ Odpověděl jsem: „Je dobrého (urozeného) původu.“ Znovu se zeptal: „Řekl to někdy někdo před ním?“ Znovu se zeptal: „Byl jeho otec králem?“ Odpověděl jsem: „I ti, kdo ho následují, jsou ponížení lidé.“ Znovu se zeptal: „Přibývá, nebo ubývá následovníků?“ Odpověděl jsem: „Přibývá.“ Znovu se zeptal: „Je tu někdo, kdo odpadl od víry, protože se hněval na své náboženství?“ Odpověděl jsem: „Nic.“ Znovu se zeptal: „Přistihl jsi ho někdy lhát, než řekl, co řekl?“ Odpověděl jsem: „Nikdy.“ Znovu se zeptal: „Podváděl někdy?“ Odpověděl jsem: „Nikdy. Když jsme s ním trávili čas, nikdy to nedělal.“ Abu Sufjan řekl: „Nedokážu sdělit nic jiného než tato slova.“ Znovu se zeptal: „Vy dva bojujete?“ Odpověděl jsem: „Ano.“ Znovu se zeptal: „Jak skončila válka?“ Odpověděl jsem: „Válka mezi námi a ním je velmi tvrdá. Někdy on porazí nás, někdy my jeho.“ Znovu se zeptal: „Co vám přikázal?“ Odpověděl jsem: „Přikázal nám: ‚Uctívejte Alláha, aniž byste k němu cokoli přidružovali, a zanechte za sebou to, co řekli vaši předkové.‘“ Herakleios pak řekl svému tlumočníkovi: „Řekni mu, že jsem se tě ptal na původ tohoto muže, a ty jsi řekl, že byl urozeného původu. Stejně tak i tento muž vyrůstal mezi potomky svého lidu. A já se tě zeptal, zda někdo před ním řekl to, co řekl on, a ty jsi řekl, že ne. Kdyby se řeklo, že to někdo před ním řekl, považoval bych tohoto muže za napodobovatele někoho před ním, kdo řekl totéž. Také jsem se tě zeptal, zda některý z jeho otců byl královského původu, a ty jsi řekl, že ne. Řekl jsem, že kdyby jeho otcové byli královského původu, tento muž by požadoval království svého otce. A také jsem se tě zeptal, zda jsi ho někdy přistihl lhát, než řekl to, co řekl, a ty jsi řekl, že ne. Vskutku chápu, že pokud se neodvážil lhát ani lidem, natož Alláhovi. A také jsem se tě zeptal, byli ti, kdo ho následovali, čestní, nebo nízcí lidé?“ Řekl jsi, že ho následovali nízcí lidé. Vskutku, byli to následovníci Posla. Také jsem se tě zeptal, zda jeho následovníků přibývalo, nebo ubývalo, a ty jsi řekl, že přibývalo. A tak je to s vírou, dokud se nestane dokonalou. Také jsem se tě ptal, zda někdo odpadl od víry, protože se hněval na své náboženství. Odpověděl jsi, že ne. A taková je víra, když roste a roste v srdci. Také jsem se tě ptal, zda někdy podváděl, odpověděl jsi, že nikdy. A tak apoštolové nemohli podvádět. A také jsem se tě ptal, co ti přikázal udělat, odpověděl jsi, že ti přikázal uctívat Alláha tím, že k Němu nic nepřidružíš, a zakázal ti uctívat modly, také ti přikázal dodržovat modlitbu, platit zakat, mluvit pravdu, odpouštět si navzájem a udržovat přátelství. Pokud je vše, co říkáš, pravda, jistě bude vládnout království pod mýma nohama. Opravdu jsem tušil, že právě teď mezi vámi není, kdybych věděl, jak se k němu dostat, samozřejmě bych se tak snažil ho najít, že když budu po jeho boku, určitě mu umyju nohy. Herakleios si pak vyžádal dopis od Proroka ﷺ, sallallaahu 'alaihi wasallam, který přinesl Dihjáh vládcům Basry. Dal tedy dopis Herakleiovi, ten si ho přečetl a obsah zněl: „Bismillahir rahmanir Rahim. Od Muhammada, Alláhova služebníka a Jeho posla, Herakleiovi, římskému vládci, bezpečí pro ty, kdo se řídí pokyny. Zvu vás tedy výzvou k islámu; vstupte do islámu, pak budete v bezpečí, Alláh vás dvojnásobně odmění. Pokud se však odvrátíte, pak ponesete hříchy svého lidu a: Ó lidé Knihy, přijměte (držte se) výroku (nařízení), že mezi námi a vámi není sporu, že uctíváme nikoho jiného než Alláha a nepřidružujeme k Němu nic a ani (ani) nikdo z nás nebere za Rabby jiné než Alláha.“ Pokud se odvrátí, pak jim řekněte: „Hle, my jsme ti, kdož se odevzdali (Alláhovi).“ Abú Sufjan řekl: „Poté, co Herakleios doručil, co řekl, a dočetl dopis, nastal rozruch a hlasitý hluk, takže jsme byli vyhnáni. Řekl jsem svým přátelům poté, co jsme byli vyhnáni: ‚Vskutku, byl pozván na záležitost syna Abú Kabsjáha. Herakleios se obával o Římskou říši.‘ V té době jsem se také obával, že Mohamed zvítězí, až nakonec (tento pocit zmizel poté, co) mě Alláh přiměl přijmout islám. A byl tam Ibn An Nazhur, šlechtic z Iliji', a Herakleios byl křesťanský biskup, řekl, že jednoho dne, když Herakleios navštívil Iliji', byl velmi úzkostlivý, řekli někteří z jeho válečných velitelů: ‚Vskutku popíráme vaši situaci.‘“ Ibn Nazhhur dále řekl: „Heraklius byl astrolog, který vždy věnoval pozornost pohybu hvězd. Jednou odpověděl na otázku kněží, kteří se ho zeptali: ‚Jednou v noci, když jsem pozoroval pohyb hvězd, jsem viděl, že se narodil chitský král, kdo z tohoto lidu byl obřezán?‘ Kněží odpověděli: ‚Jediní, kdo byl obřezán, byli Židé, nebojte se o Židy. Jen nařiďte všem zemím ve vašem království, aby Židé v této zemi byli zabiti.‘ V té době byl Herakliovi předveden posel od krále Bani Ghassan, aby vyprávěl o Alláhově poslu sallallaahu 'alaihi wasallam. Poté, co muž dovyprávěl příběh, Heraklius nařídil, aby byl vyšetřen, zda je obřezán, či nikoli. Po vyšetření se ukázalo, že je skutečně černoch. Pak lidé Herakliovi řekli. Heraklius se ho zeptal na ostatní Araby, zda jsou obřezáni, či nikoli?‘ Odpověděl; „Všichni Arabové jsou obřezáni,“ řekl Herakleios. „Toto je král ummy, vskutku se narodil.“ Herakleios pak poslal dopis příteli do Říma, jehož znalosti se rovnaly Herakleisovým (aby mu vyprávěl o narození proroka Muhammada sallallaahu 'alaihi wasallam). Mezitím pokračoval ve své cestě do země Himša, ale než dorazil do Himšy, dorazila nejprve odpověď na dopis od jeho přítele. Jeho přítel souhlasil s Herakleiovým názorem, že se Muhammad narodil a že je skutečně prorokem. Herakleios poté pozval římské úředníky, aby přišli k němu do Himšy, a poté, co se všichni shromáždili, nařídil Herakleios zamknout všechny dveře. Pak řekl: „Ó rumský lide, dosáhnete všichni slavného vítězství a pokroku, zatímco království zůstane v našich rukou?“ Když uslyšeli tato slova, utekli jako divocí osli, přestože všechny dveře byly zamčené. Když Herakleios viděl takovou situaci, vzdal se naděje, že uvěří (v Mohamedovo proroctví). Pak všem nařídil, aby se vrátili na svá místa, a řekl: „Ve skutečnosti jsem předtím řekl jen proto, abych vyzkoušel vaši neochvějnost. Nyní jsem tuto neochvějnost viděl.“ Pak se před Herakleiem poklonili a byli s ním spokojeni. Takto končí Herakleiův příběh. Vyprávěli ho [Salih bin Kaisan], [Yunus] a [Ma'mar] z [Az Zuhri].
Hadith
Imám Buchárí : 7
حَدَّثَنَا عُبَيْدُ اللَّهِ بْنُ مُوسَى قَالَ أَخْبَرَنَا حَنْظَلَةُ بْنُ أَبِي سُفْيَانَ عَنْ عِكْرِمَةَ بْنِ خَالِدٍ عَنْ ابْنِ عُمَرَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُمَاقَالَ قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بُنِيَ الْإِسْلَامُ عَلَى خَمْسٍ شَهَادَةِ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ وَأَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ وَإِقَامِ الصَّلَاةِ وَإِيتَاءِ الزَّكَاةِ وَالْحَجِّ وَصَوْمِ رَمَضَانَ
Řekl nám [Abdullah bin Musa], že řekl, řekl nám [Hanžalah bin Abu Sufjan] od [Ikrima bin Chálida] od [Ibn Umara], že řekl: Prorok صلود الله (sallallaahu alejhi wasallam) řekl: „Islám je postaven na pěti (základech); svědectví o tom, že není boha kromě Alláha, a vskutku Muhammad je poslem Alláha, který v Ramadánu dodržuje modlitby, vykonává zakát, hadždž a postí se.“
Hadith
Imám Buchárí : 8
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ مُحَمَّدٍ الْجُعْفِيُّ قَالَ حَدَّثَنَا أَبُو عَامِرٍ الْعَقَدِيُّ قَالَ حَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ بْنُ بِلَالٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ دِينَارٍ عَنْ أَبِي صَالِحٍ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ الْإِيمَانُ بِضْعٌ وَسِتُّونَ شُعْبَةً وَالْحَيَاءُ شُعْبَةٌ مِنْ الْإِيمَانِ
Řekl nám [Abdullah bin Muhammad Al Ju'fi], řekl nám [Abu 'Amir Al 'Aqadi], který řekl, že nám řekl [Sulaiman bin Bilal] od [Abdullaha bin Dinara] od [Abu Saliha] od [Abu Hurairah] od proroka sallallaahu 'alaihi wasallam, že řekl: „Víra má více než šedesát větví a stud je součástí víry.“
Hadith
Imám Buchárí : 9
حَدَّثَنَا آدَمُ بْنُ أَبِي إِيَاسٍ قَالَ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي السَّفَرِ وَإِسْمَاعِيلَ بْنِ أَبِي خَالِدٍ عَنْ الشَّعْبِيِّ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَمْرٍو رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُمَاعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ الْمُسْلِمُ مَنْ سَلِمَ الْمُسْلِمُونَ مِنْ لِسَانِهِ وَيَدِهِ وَالْمُهَاجِرُ مَنْ هَجَرَ مَا نَهَى اللَّهُ عَنْهُقَالَ أَبُو عَبْد اللَّهِ وَقَالَ أَبُو مُعَاوِيَةَ حَدَّثَنَا دَاوُدُ هُوَ ابْنُ أَبِي هِنْدٍ عَنْ عَامِرٍ قَالَ سَمِعْتُ عَبْدَ اللَّهِ يَعْنِي ابْنَ عَمْرٍو عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَقَالَ عَبْدُ الْأَعْلَى عَنْ دَاوُدَ عَنْ عَامِرٍ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ
Bylo nám řečeno [Adamovi bin Abu Iyasovi], že nám bylo řečeno [Syu'bahovi] od [Abdulláha bin Abu As Safara] a [Ismá'ila bin Abu Chálida] od [Asy Sya'biho] od [Abdulláha bin 'Amru] od proroka sallallaahu 'alaihi wasallam, že řekl: „Muslim je člověk, jehož slova a ruce jsou pro muslimy bezpečné, a muhadžir je člověk, který opustí to, co Alláh zakázal.“ Řekl Abu Abdullah; a řekl [Abu Mu'awiyyah]; Řekl nám [Daud], syn Ibn Hinda, od ['Amira], že řekl: Slyšel jsem [Abdulláha], což znamená ibn 'Amru, od proroka sallallaahu 'alaihi wasallam, a řekl [Abdul A'láh] od [Dauda] od ['Amira] od [Abdulláha] od proroka sallallaahu 'alaihi wasallam“
Hadith
Imám Buchárí : 10
حَدَّثَنَا سَعِيدُ بْنُ يَحْيَى بْنِ سَعِيدٍ الْقُرَشِيُّ قَالَ حَدَّثَنَا أَبِي قَالَ حَدَّثَنَا أَبُو بُرْدَةَ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي بُرْدَةَ عَنْ أَبِي بُرْدَةَ عَنْ أَبِي مُوسَى رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ قَالَقَالُوا يَا رَسُولَ اللَّهِ أَيُّ الْإِسْلَامِ أَفْضَلُ قَالَ مَنْ سَلِمَ الْمُسْلِمُونَ مِنْ لِسَانِهِ وَيَدِهِ
Řekl nám [Sa'id bin Yahya bin Sa'id Al Qurasyi], že řekl: „Řekl nám [můj otec], že nám řekl [Abu Burdah bin Abdullah bin Abdullah] od [Abu Burdah] od [Abu Musa] řekl: ‚Posle Alláhův, který islám je nejlepší?‘“
Hadith
Imám Buchárí : 11
حَدَّثَنَا عَمْرُو بْنُ خَالِدٍ قَالَ حَدَّثَنَا اللَّيْثُ عَنْ يَزِيدَ عَنْ أَبِي الْخَيْرِ عَنْ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَمْرٍو رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُمَاأَنَّ رَجُلًا سَأَلَ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَيُّ الْإِسْلَامِ خَيْرٌ قَالَ تُطْعِمُ الطَّعَامَ وَتَقْرَأُ السَّلَامَ عَلَى مَنْ عَرَفْتَ وَمَنْ لَمْ تَعْرِفْ
Řekl nám ['Amru bin Khalid] řekl, řekl nám [Al Laits] od [Yazida] od [Abu Al Khair] od [Abdulláha bin 'Amru]: Byl někdo, kdo se zeptal Proroka sallallaahu 'alaihi wasallam: „Který islám je nejlepší?“ Prorok sallallaahu 'alaihi wasallam odpověděl: „Dáváte jídlo, zdravíte lidi, které znáte, i ty, které neznáte.“
Hadith
Imám Buchárí : 12
حَدَّثَنَا مُسَدَّدٌ قَالَ حَدَّثَنَا يَحْيَى عَنْ شُعْبَةَ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ أَنَسٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَعَنْ حُسَيْنٍ الْمُعَلِّمِ قَالَ حَدَّثَنَا قَتَادَةُ عَنْ أَنَسٍعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ لَا يُؤْمِنُ أَحَدُكُمْ حَتَّى يُحِبَّ لِأَخِيهِ مَا يُحِبُّ لِنَفْسِهِ
Vyprávěl nám [Musaddad] řekl, vyprávěl nám [Yahya] od [Syu'bah] od [Qotadah] od [Anas] od proroka sallallaahu 'alaihi wasallam A od [Husaina Al Mu'alima] řekl, vyprávěl nám [Qotadah] od [Anas] od proroka sallallaahu 'alaihi wasallam, řekl: „Nikdo z vás neuvěří, dokud nezamiluje svého bratra tak, jako miluje sebe sama.“
Hadith
Imám Buchárí : 13
حَدَّثَنَا أَبُو الْيَمَانِ قَالَ أَخْبَرَنَا شُعَيْبٌ قَالَ حَدَّثَنَا أَبُو الزِّنَادِ عَنْ الْأَعْرَجِ عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُأَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ فَوَالَّذِي نَفْسِي بِيَدِهِ لَا يُؤْمِنُ أَحَدُكُمْ حَتَّى أَكُونَ أَحَبَّ إِلَيْهِ مِنْ وَالِدِهِ وَوَلَدِهِ
Bylo nám [Abú al-Jamánovi] vyprávěno, bylo nám vyprávěno [Sju'aibovi], bylo nám vyprávěno [Abú az-Zanádovi] od [Al-A'raje] od [Abú Hurajry], že Alláhův posel (mír a požehnání Alláha s ním) řekl: „Při Tom, v jehož rukou je má duše, nikdo z vás neuvěří, dokud nebudu milován více než jeho rodiče a jeho děti.“
Hadith
Imám Buchárí : 14
حَدَّثَنَا يَعْقُوبُ بْنُ إِبْرَاهِيمَ قَالَ حَدَّثَنَا ابْنُ عُلَيَّةَ عَنْ عَبْدِ الْعَزِيزِ بْنِ صُهَيْبٍ عَنْ أَنَسٍ عَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ ح و حَدَّثَنَا آدَمُ قَالَ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ أَنَسٍ قَالَقَالَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لَا يُؤْمِنُ أَحَدُكُمْ حَتَّى أَكُونَ أَحَبَّ إِلَيْهِ مِنْ وَالِدِهِ وَوَلَدِهِ وَالنَّاسِ أَجْمَعِينَ
Bylo nám [Já'qubovi bin Ibrahímovi] vyprávěno, bylo nám [Ibn 'Ulajjovi] vyprávěno od [Abdul 'Azíze bin Šuhajba] od [Anáse] od Proroka sallallaahu 'alaihi wasallam. A také nám bylo vyprávěno [Adamovi], vyprávěno nám [Syu'bah] od [Qotadah] od [Anáse], Prorok sallallaahu 'alaihi wasallam řekl: "Nikdo z vás neuvěří, dokud nezačne milovat více než své rodiče, své děti a celé lidstvo."
Hadith
Imám Buchárí : 15
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ الْمُثَنَّى قَالَ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْوَهَّابِ الثَّقَفِيُّ قَالَ حَدَّثَنَا أَيُّوبُ عَنْ أَبِي قِلَابَةَ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ ثَلَاثٌ مَنْ كُنَّ فِيهِ وَجَدَ حَلَاوَةَ الْإِيمَانِ أَنْ يَكُونَ اللَّهُ وَرَسُولُهُ أَحَبَّ إِلَيْهِ مِمَّا سِوَاهُمَا وَأَنْ يُحِبَّ الْمَرْءَ لَا يُحِبُّهُ إِلَّا لِلَّهِ وَأَنْ يَكْرَهَ أَنْ يَعُودَ فِي الْكُفْرِ كَمَا يَكْرَهُ أَنْ يُقْذَفَ فِي النَّارِ
Bylo nám řečeno [Muhammadovi bin Al Mutsannovi], bylo nám řečeno [Abdul Wahhabovi Ats Tsaqafimu], bylo nám řečeno [Ayyubovi] od [Abu Qilabaha] od [Anase bin Malika] od proroka sallallaahu 'alaihi wasallam, že řekl: „Tři věci, které člověk má, dosáhne sladkosti víry: Učinil Alláha a Jeho Posla milejšími než ty dva. Pokud někoho miluje, nemiluje ho jinak než kvůli Alláhovi. A nenávidí návrat k nevíře stejně jako nenávidí být uvržen do pekla.“
Hadith
Imám Buchárí : 16
حَدَّثَنَا أَبُو الْوَلِيدِ قَالَ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ قَالَ أَخْبَرَنِي عَبْدُ اللَّهِ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ جَبْرٍ قَالَ سَمِعْتُ أَنَسًاعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ آيَةُ الْإِيمَانِ حُبُّ الْأَنْصَارِ وَآيَةُ النِّفَاقِ بُغْضُ الْأَنْصَارِ
Řekl nám [Abú al-Walíd] řekl, řekl nám [Sjúba] mi řekl [Abdulláh bin Abdalláh bin Džabar], řekl: Slyšel jsem [Anáse] od proroka sallallaahu alejhi wasallam, jak řekl: „Znamením víry je láska k ansárům a znamením nifáku je nenávist k ansárům.“
Hadith
Imám Buchárí : 17
حَدَّثَنَا أَبُو الْيَمَانِ قَالَ أَخْبَرَنَا شُعَيْبٌ عَنْ الزُّهْرِيِّ قَالَ أَخْبَرَنِي أَبُو إِدْرِيسَ عَائِذُ اللَّهِ بْنُ عَبْدِ اللَّهِ أَنَّ عُبَادَةَ بْنَ الصَّامِتِ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُوَكَانَ شَهِدَ بَدْرًا وَهُوَ أَحَدُ النُّقَبَاءِ لَيْلَةَ الْعَقَبَةِ أَنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ وَحَوْلَهُ عِصَابَةٌ مِنْ أَصْحَابِهِ بَايِعُونِي عَلَى أَنْ لَا تُشْرِكُوا بِاللَّهِ شَيْئًا وَلَا تَسْرِقُوا وَلَا تَزْنُوا وَلَا تَقْتُلُوا أَوْلَادَكُمْ وَلَا تَأْتُوا بِبُهْتَانٍ تَفْتَرُونَهُ بَيْنَ أَيْدِيكُمْ وَأَرْجُلِكُمْ وَلَا تَعْصُوا فِي مَعْرُوفٍ فَمَنْ وَفَى مِنْكُمْ فَأَجْرُهُ عَلَى اللَّهِ وَمَنْ أَصَابَ مِنْ ذَلِكَ شَيْئًا فَعُوقِبَ فِي الدُّنْيَا فَهُوَ كَفَّارَةٌ لَهُ وَمَنْ أَصَابَ مِنْ ذَلِكَ شَيْئًا ثُمَّ سَتَرَهُ اللَّهُ فَهُوَ إِلَى اللَّهِ إِنْ شَاءَ عَفَا عَنْهُ وَإِنْ شَاءَ عَاقَبَهُ فَبَايَعْنَاهُ عَلَى ذَلِك
Řekl nám [Abú Al Jamán], řekl nám [Sju'aib] od [Az Zuhrí], řekl nám [Abú Idrís 'Aidzulláh bin Abdalláh], že ['Ubadah bin Aš Šamit] byl přítel, který se zúčastnil bitvy u Badru a byl také jedním z těch, kteří složili přísahu v noci Aqoba, řekl; že Prorok sallallaahu 'alaihi wasallam řekl, když byl mezi svými společníky: „Přisahejte mi věrnost, že nebudete Alláhovi přidružovat žádné partnery v ničem, že nebudete krást, že nebudete cizoložit, že nebudete zabíjet své děti, že si nebudete vymýšlet lži mezi svýma rukama a nohama, že nebudete neposlušní ničemu, co je správné. Kdokoli z vás toto splní, jeho odměna patří Alláhovi, a kdokoli toto poruší, Alláh ho na tomto světě potrestá, pak je to pro něj nevěra. A kdokoli tyto věci poruší a Alláh je na tomto světě přikryje (netrestá ho), pak se jeho záležitosti vrátí k Alláhovi, pokud si to přeje, odpustí mu, nebo bude potrestán.“ A tak jsme mu za tyto věci přísahali věrnost.
Hadith
Imám Buchárí : 18
حَدَّثَنَا عَبْدُ اللَّهِ بْنُ مَسْلَمَةَ عَنْ مَالِكٍ عَنْ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ عَبْدِ الرَّحْمَنِ بْنِ أَبِي صَعْصَعَةَ عَنْ أَبِيهِ عَنْ أَبِي سَعِيدٍ الْخُدْرِيِّ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُ أَنَّهُ قَالَقَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يُوشِكُ أَنْ يَكُونَ خَيْرَ مَالِ الْمُسْلِمِ غَنَمٌ يَتْبَعُ بِهَا شَعَفَ الْجِبَالِ وَمَوَاقِعَ الْقَطْرِ يَفِرُّ بِدِينِهِ مِنْ الْفِتَنِ
Vyprávěl nám [Abdullah bin Maslamah] od [Malika] od [Abdurrahmana bin Abdullaha bin Abdurrahmana bin Abdurrahmana bin Abdurrahmana bin Abú Šá'áha] od [jeho otce] od [Abú Sa'ida Al-Khudriho], že řekl: Prorok صلود الله (mír s ním) řekl: „Skoro se stalo (jednou), že nejlepším pokladem muslima byla koza, kterou pásl na vrcholu hory a na odlehlá místa si s ní odnesl své náboženství, protože se bál pomluvy.“
Hadith
Imám Buchárí : 19
حَدَّثَنَا مُحَمَّدُ بْنُ سَلَامٍ قَالَ أَخْبَرَنَا عَبْدَةُ عَنْ هِشَامٍ عَنْ أَبِيهِ عَنْ عَائِشَةَ قَالَتْكَانَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِذَا أَمَرَهُمْ أَمَرَهُمْ مِنْ الْأَعْمَالِ بِمَا يُطِيقُونَ قَالُوا إِنَّا لَسْنَا كَهَيْئَتِكَ يَا رَسُولَ اللَّهِ إِنَّ اللَّهَ قَدْ غَفَرَ لَكَ مَا تَقَدَّمَ مِنْ ذَنْبِكَ وَمَا تَأَخَّرَ فَيَغْضَبُ حَتَّى يُعْرَفَ الْغَضَبُ فِي وَجْهِهِ ثُمَّ يَقُولُ إِنَّ أَتْقَاكُمْ وَأَعْلَمَكُمْ بِاللَّهِ أَنَا
Vyprávěl nám [Muhammad bin Salam], že nám [Abdah] od [Hišáma] od [jeho otce] od [Áiši], která řekla: „Když Prorok صله علم علم علم (mir a lahve) nařídil svým společníkům, aby konali skutky, které byli schopni vykonat, a společníci řekli: ‚Nejsme jako ty, proroku صله علم, protože ti byly odpuštěny tvé minulé i budoucí hříchy.‘ Proto se prorok صله علم علم (mir a lahve) rozzlobil, což bylo vidět z jeho tváře, a pak řekl: ‚Vskutku, ten, kdo je z vás nejzbožnější a nejlépe rozumí Alláhovi, jsem já.‘“
Hadith
Imám Buchárí : 20
حَدَّثَنَا سُلَيْمَانُ بْنُ حَرْبٍ قَالَ حَدَّثَنَا شُعْبَةُ عَنْ قَتَادَةَ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُعَنْ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ ثَلَاثٌ مَنْ كُنَّ فِيهِ وَجَدَ حَلَاوَةَ الْإِيمَانِ مَنْ كَانَ اللَّهُ وَرَسُولُهُ أَحَبَّ إِلَيْهِ مِمَّا سِوَاهُمَا وَمَنْ أَحَبَّ عَبْدًا لَا يُحِبُّهُ إِلَّا لِلَّهِ عَزَّ وَجَلَّ وَمَنْ يَكْرَهُ أَنْ يَعُودَ فِي الْكُفْرِ بَعْدَ إِذْ أَنْقَذَهُ اللَّهُ مِنْهُ كَمَا يَكْرَهُ أَنْ يُلْقَى فِي النَّارِ
Bylo nám [Sulajmánovi bin Harbovi] řečeno, bylo nám řečeno [Sju'bah] od [Kotády] od [Anáse bin Malika] od proroka, sallallaahu 'alaihi wasallam, že řekl: „Tři (věci), které člověk má, získá sladkost víry: Alláh a Jeho Posel jsou mu milováni více než oni dva. A kdo někoho miluje, nemiluje ho jinak než kvůli Alláhovi 'azza wajalla. A kdo to nenávidí, vrací se k nevíře, jako by nenáviděl být uvržen do pekla.“
