Imám Ahmad : 12887

حَدَّثَنَا هَاشِمٌ حَدَّثَنَا عَبْدُ الْعَزِيزِ عَنْ إِسْحَاقَ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ بْنِ أَبِي طَلْحَةَ عَنْ أَنَسِ بْنِ مَالِكٍ قَالَ كَانَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يَدْخُلُ بَيْتَ أُمِّ سُلَيْمٍ وَيَنَامُ عَلَى فِرَاشِهَا وَلَيْسَتْ فِي بَيْتِهَا قَالَ فَأُتِيَتْ يَوْمًا فَقِيلَ لَهَا هَذَا النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ نَائِمٌ عَلَى فِرَاشِكِ قَالَتْ فَجِئْتُ وَذَاكَ فِي الصَّيْفِ فَعَرِقَ النَّبِيُّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ حَتَّى اسْتَنْقَعَ عَرَقُهُ عَلَى قِطْعَةِ أَدَمٍ عَلَى الْفِرَاشِ فَجَعَلْتُ أُنَشِّفُ ذَلِكَ الْعَرَقَ وَأَعْصِرُهُ فِي قَارُورَةٍ فَفَزِعَ وَأَنَا أَصْنَعُ ذَلِكَ فَقَالَ مَا تَصْنَعِينَ يَا أُمَّ سُلَيْمٍ قُلْتُ يَا رَسُولَ اللَّهِ نَرْجُو بَرَكَتَهُ لِصِبْيَانِنَا قَالَ أَصَبْتِ

Vyprávěl nám [Hasyim], vyprávěl nám [Abdul Aziz] od [Ishaqa bin Abdullaha bin Abu Thalhy] od [Anase bin Malika], který řekl: Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, jednou vešel do domu Ummu Sulaim a lehl si na její postel, když Ummu Sulaim nebyla doma. (Anas bin Malik, nechť je s ním Alláh spokojen) řekl, že jednoho dne přišla (Ummu Sulaim, nechť je s ní Alláh spokojen). Bylo jí řečeno: „Prorok, nechť je s ním Alláh spokojen, spí na tvé posteli.“ Poté (Ummu Sulaim, nechť je s ní Bůh spokojen) řekla: „Přišla jsem a bylo léto. Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se potil tak, že to prosáklo do přikrývky na posteli. Potom jsem ten pot setřela a vyždímala do nádoby. Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, se lekl toho, co jsem udělala. Zeptal se: „Co to děláš, ó Ummu Sulaim?“ (Ummu Sulaim, nechť je s ní Bůh spokojen) odpověděla: „Ó Posle Boží, jen jsem chtěla získat tvé požehnání pro své děti.“ (Posel Boží, nechť je s ním Bůh a jeho požehnání) řekl: „Máš pravdu.“