Beliau meminta Abu Bakar ash-Shiddiq untuk menjadi imam shalat menggantikannya

Imám Ahmad : 4894

حَدَّثَنَا عَبْدُ الرَّحْمَنِ بْنُ مَهْدِيٍّ حَدَّثَنَا زَائِدَةُ عَنْ مُوسَى بْنِ أَبِي عَائِشَةَ عَنْ عُبَيْدِ اللَّهِ بْنِ عَبْدِ اللَّهِ قَالَ دَخَلْتُ عَلَى عَائِشَةَ فَقُلْتُ أَلَا تُحَدِّثِينِي عَنْ مَرَضِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَتْ بَلَى ثَقُلَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ فَقَالَ أَصَلَّى النَّاسُ فَقُلْنَا لَا هُمْ يَنْتَظِرُونَكَ يَا رَسُولَ اللَّهِ قَالَ ضَعُوا لِي مَاءً فِي الْمِخْضَبِ فَفَعَلْنَا فَاغْتَسَلَ ثُمَّ ذَهَبَ لِيَنُوءَ فَأُغْمِيَ عَلَيْهِ ثُمَّ أَفَاقَ فَقَالَ أَصَلَّى النَّاسُ قُلْنَا لَا هُمْ يَنْتَظِرُونَكَ يَا رَسُولَ اللَّهِ قَالَ ضَعُوا لِي مَاءً فِي الْمِخْضَبِ فَذَهَبَ لِيَنُوءَ فَغُشِيَ عَلَيْهِ قَالَتْ وَالنَّاسُ عُكُوفٌ فِي الْمَسْجِدِ يَنْتَظِرُونَ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ لِصَلَاةِ الْعِشَاءِ فَأَرْسَلَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِلَى أَبِي بَكْرٍ بِأَنْ يُصَلِّيَ بِالنَّاسِ وَكَانَ أَبُو بَكْرٍ رَجُلًا رَقِيقًا فَقَالَ يَا عُمَرُ صَلِّ بِالنَّاسِ فَقَالَ أَنْتَ أَحَقُّ بِذَلِكَ فَصَلَّى بِهِمْ أَبُو بَكْرٍ تِلْكَ الْأَيَّامَ ثُمَّ إِنَّ رَسُولَ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ وَجَدَ خِفَّةً فَخَرَجَ بَيْنَ رَجُلَيْنِ أَحَدُهُمَا الْعَبَّاسُ لِصَلَاةِ الظُّهْرِ فَلَمَّا رَآهُ أَبُو بَكْرٍ ذَهَبَ لِيَتَأَخَّرَ فَأَوْمَأَ إِلَيْهِ أَنْ لَا يَتَأَخَّرَ وَأَمَرَهُمَا فَأَجْلَسَاهُ إِلَى جَنْبِهِ فَجَعَلَ أَبُو بَكْرٍ يُصَلِّي قَائِمًا وَرَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ يُصَلِّي قَاعِدًا فَدَخَلْتُ عَلَى ابْنِ عَبَّاسٍ فَقُلْتُ أَلَا أَعْرِضُ عَلَيْكَ مَا حَدَّثَتْنِي عَائِشَةُ عَنْ مَرَضِ رَسُولِ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ هَاتِ فَحَدَّثْتُهُ فَمَا أَنْكَرَ مِنْهُ شَيْئًا غَيْرَ أَنَّهُ قَالَ هَلْ سَمَّتْ لَكَ الرَّجُلَ الَّذِي كَانَ مَعَ الْعَبَّاسِ قُلْتُ لَا قَالَ هُوَ عَلِيٌّ رَحْمَةُ اللَّهِ عَلَيْهِ

Vyprávěl nám [Abdurrahman bin Mahdi], vyprávěl nám [Za`idah] od [Musa bin Abu Aisyah] od [Ubaidullah bin Abdullah], který řekl: „Jednou jsem navštívil ['Aisyah] a řekl: ‚Můžeš mi vyprávět o nemoci Posla Alláha, nechť je s ním mír? ‘Aisyah odpověděla: „Ano. Když tělo Proroka Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, začalo slábnout kvůli nemoci a stáří, zeptal se: ‚Provedli lidé (společníci) modlitbu?‘ Odpověděli jsme: ‚Ještě ne, ó Proroku Alláha, všichni čekají na tebe.‘ On řekl: ‚V tom případě mi prosím připravte vodu v nádobě!‘ Tak jsme ji připravili, on se pak umyl a pokusil se vstát, ale zakolísal a nakonec omdlel. Když se probral, zeptal se znovu: „Provedli společníci modlitbu?“ Odpověděli jsme: „Ještě ne, ó Posle Alláha, všichni čekají na tebe.“ On pak řekl: „V tom případě mi prosím připravte vodu v nádobě!“ Poté se zvedl, ale zakolísal a nakonec znovu upadl do bezvědomí. 'Aisyah řekla: „V tu chvíli se společníci shromáždili v mešitě a čekali na Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, aby vykonal modlitbu 'Isha'. Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, pak poslal někoho, aby Abu Bakr vedl společníky v modlitbě. Abu Bakr byl muž s velmi citlivým srdcem (snadno se rozplakal), a tak řekl: „Ó Umare, modli se s lidmi.“ Umar však odpověděl: „Ty máš větší právo vést modlitbu než já.“ A tak se Abu Bakr na několik dní stal imámem pro společníky. Poté, co se stav Proroka, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, poněkud zlepšil, vyšel ven, aby se modlit modlitbu Dhuhr, opíraje se o dva muže, z nichž jedním byl Al-Abbás. Když ho Abu Bakr uviděl, chtěl ustoupit z místa imáma, ale Prorok, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, mu naznačil, aby zůstal na svém místě, a přikázal dvěma mužům, kteří ho podpírali, aby ho posadili vedle Abu Bakra. Poté Abu Bakr modlil se ve stoje a on modlil se vsedě.“ Ubaidullah řekl: „Potom jsem navštívil [Ibnu 'Abbáse] a řekl jsem mu: ‚Chceš, abych ti vyprávěl, co mi 'Aisha řekla o nemoci Posla Alláha, nechť je s ním mír?‘ On odpověděl: ‚Vyprávěj!‘ Tak jsem mu o tom vyprávěl a on nic z toho nepopřel, kromě otázky: „Řekla ti 'Aisyah také, kdo byl s Al 'Abbasem, když podpírali Posla Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír?“ Odpověděl jsem: „Ne.“ Ibn 'Abbas pak řekl: „Byl to Ali bin Abu Thalib.“